Bob Rivers Show

poznámka: Tento rozhovor proběhl přes satelitní telefon. Viz. ženský hlas na konci.

Nezdá se, že by herec James Marsters, známý díky své roli Spika v "Buffy the Vampire" a "Angel", měl dost hraní zloduchů - opět hraje jednoho, Brainiaca v TV seriálu společnosti WB Smallville.

Bob byl v šoku, poté co zjistil, že James je ve skutečnosti Kaliforňan - zjistil to až přímo před rozhovorem, do té doby si myslel, že jeho akcent pochází z divadelních prken v Londýně. (Jako Spike, James hrál britský přízvuk… přízvuk, jež zněl velmi reálně i pro samotné Brity, poznámka autora.)

James nám řekl, že je vzrušený, když si s námi bude povídat do Seattlu. Řekl nám, že v Seattlu produkoval divadlo. "Ano, měl jsem divadlo na Pioneer Square," říká James.

Bob mu odpovídá: "Ach, Pioneer Square… to je dobré místo… když je venku světlo," poukazuje na incident, jež se stal před barem, jež dostal Kena Hamlina do nemocnice.

"Za prvé, falešný přízvuk - jste působivý, když ho děláte…"

Ale jen proto, že ho dělám už tak dlouho, opravil nás rychle. Napoprvé ho to vysávalo.

"Co vás přitáhlo na Smallville a být opět zloduch?" ptá se Bob.

James nám řekl, že to byla větší zábava hrát darebáka: "Je větší zábava hrát příběh, který vážně nemáte v běžném životě." Dokonce nám ukázal jeho "zlý" smích. Svůdný…

Povídali jsme si s Jamesem o jeho nové roli ve Smallville, které se dostalo, jak Bob dodává, do těžkého vysílacího času. (čtvrtek 8h)

"Ale dostali jsme je, je to tak?" poukazuje James na úspěch show.

A ve skutečnosti, v tomto čase si Smallville vede mimořádně dobře. Náhle se do hovoru vložil ženský hlas, v jejímž tónu hlasu se objevují značné nosovky. Zní tak trochu jako recepční z kanceláře… jen tentokrát nemluvila o případech na pondělí: "Ok, pane Marsters? V pořádku, nadešel konec rozhovoru." Zdá se, že se předpokládalo, že s rozhovorem jsme měli být hotovi za 7 minut, 50 vteřin a nakonec to bylo přesně 7 minut a 53 vteřin. Mysleli byste si, že by jsme tím byli vyvedeni z míry… ale není to tak… zapomínáte, že jsem profesionálové. Podívejte se na reakce našeho milovaného Spika: "Kdo je tu vaše malá vládkyně?" ptá se Mike, jeho hlas zněl v 90% žertovně a v deseti hrozivě. Oh, je to Spike.

Bob: James Marsters, vítejte v Show Boba Riverse.

James: Ahoj.

Bob: Jak se vede kamaráde?

James: Vede se mi velmi dobře.

Bob: Úžasné.

James: Je dobré mluvit s vámi v Seattlu. Měl jsem tu divadlo.

Bob: Měl jste tu divadlo?

James: Dělal jsem tu v Seattlu pro vás lidi všechny falešné druhy přízvuků. Jo, měl jsem tu divadlo na Pioneer Square.

Bob: Oh, Pioneer Square. To je skvělé místo, když je venku světlo. (smích)

James: Ano, když se tam setmí, je tam slyšet střelba, jo.

Bob: Tomu věřím.

James: To jsem ale svému publiku v té době neříkal. (smích)

Bob: Tento týden jsme vysílali několik špatných novinek.

James: Oh, to je mi líto. Vážně.

Bob: Jo, jeden z našich Seahawks (Klub NFL v Seattlu pozn. překladatele) byl zmlácen, právě v době, když jsme konečně měli šanci mít slušný tým.

James: Oh, člověče.

Bob: Tak Jamesi, dostaneš se sem často?

James: Uh, ne. Mám teďko štěstí, mám hodně zakázek. Hodně pracuji a do Seattlu jsem se vrátil jen jednou.

Bob: Alespoň jednou. Dobře, jste kdykoliv vítán. Pověsili jsme vaši fotku na letiště - takže projdete bez problému. (James a moderátoři se smějí)

Mike: S postavou Spika jste byl zatraceně šťastný. Nestává se tak často, že vás zabijou - chlapíka, co už není živý a oni ho zabijí a pak ho přivedou zpátky, v nové sérii.

Bob: Hej, co je to. Myslel jsem si, když jste byl nemrtvý, že vás už nemůžou zabít. Domníval jsem se, že to byla bezpečná práce. (smích)

James: Jo, já také. Ale po několika letech v seriálech zjistíte, že bezpečnou práci nemá nikdo.

Bob: V jakékoli show, že jo? Tak Jamesi, řekněte mi něco málo o… tak nejprve o vašem falešném přízvuku - ty falešné akcenty, jak jste se jste se zmínil, jste v tom opravdu dobrý.

James: Ale jen proto, že to dělám tak dlouho. Na začátku jsem vážně tak dobrý nebyl.

Bob: Takže jste lepší a lepší. Děláte blázny z lidí, co za vámi přijdou a ptají se, z jaké jste čtvrti?

James: (pousměje se) Ne, nesnažím se lidi oblbnout. Udělal jsem to jen jednou v Kanadě s mou tehdejší přítelkyní, bylo to před mnoha lety. Oba jsme předváděli britský přízvuk. S britským přízvukem nás během patnácti minut pozvali snad na tři večírky.

Mike: Jo, lidi milují přízvuk.

James: Britové jsou víc cool než my.

Mike: Setkal jste se někdy s fanouškem, co za vámi přišel a byl zdrcen, že ve skutečnosti nejste Brit?

James: Neustále! (směje se)

Mike: Já vím. Ženy jsou tak důvěřivé.

Bob: Co dalšího kromě tvrdé práce, jídla, zábavy a tak všeho, co vás přitáhlo k Smallville a k tomu být opět darebák?

James: Myslím si že hrát darebáka je větší zábava. Je zábavnější projít si příběhem, který nemáte ve svém skutečném životě. Jako nová video hra Spiderman, kde hrajete zlosyna Venoma, je to ta nejžádanější věc na trhu. Všichni chtějí být darebáci.

Bob: Mike je do té hry pohlcen, že jo Miku?

Mike: Oh jo. (směje se)

James: No tak to připusťte. (směje se)

Bob: Máte pravdu, Jamesi. Ve skutečném životě nemůžete jen tak přijít do obchodu, mít na hlavě kapucu a nějaké oblečení lotra a předstírat, že se to chystáte vyhodit do vzduchu a pak říct: "Jen si dělám legraci!" Vykopli by vás.

James: Přesně! Nebo nemůžete, víte, jednoho dne se sebrat a vytřít všem zrak. Ale můžete, víte, tohle dělám Clarku Kentovi každý den. Manipuluji s ním, snažím se ho obrátit proti lidské rase. Tohle neděláte každý den.

Bob: A přes den se musíte chovat slušně a rozumně a zároveň být po nocích zloduchem. Mám na mysli, ta postava je úplně normální chlapík, dokud nepřebere kontrolu Brainiac.

James: Ano. Jsem Kryptonský super počítač, který předstírá, že je profesor. A ano, jsem velmi silný, ale Kryptonit mě nemůže zranit.

Bob: Neviděl jsem tu postavu. (smějou se) Máte nějaký make-up, třeba jako velké uši, nebo tak něco?

James: (směje se) Ne člověče, nic takového. V komiksu má Brainiac růžové těsné kalhoty, je holohlavý a má zelenou kůži, nejsme...

Bob: Je to v poznámce, díky agenti! (směje se) Vsadím se, tak to je, když máte dobrého agenta. A teď, kolik jste toho doposud natočil?

James: Natočil jsem čtyři díly.

Bob: Čtyři díly. Jsou tu nějací dubléři? Brainiac - on nelítá, nebo něco takového?

James: Oh, ano. Je to pro mě tak trochu snazší, ale také trochu zklamání. Víte, Kryptoňané neznají kung-fu. A upíři, všichni upíři zřejmě… (směje se)

Mike: (velký smích) Všichni. Všichni znají kung-fu, Kde se naučili kung-fu?

James: Používal jsem… víte, mám za sebou nějaký trénink bojového umění a trochu jsme ho zkombinovali, když jsem byl upír, ale když máte super sílu, jako když jsem praštil Clarka, odlítnul třicet stop, vstal, přišel ke mě, udeřil mě, já odlítnul třicet stop, konec boje. Pro mě a Toma je to jako hlavní chod. Pak si naši dubléři vezmou tyhle nebezpečné triky, natočí to, zopakují si let, třicet stop skrz nábytek a další věci a je konec.

Bob: Viděl jsem to, když se takové věci natáčí. Mají takové ty katapulty a věcičky, oblečou je jako vás, postaví se na to a oni je vymrští obvykle naproti matracím nebo něčemu takovému, ale stále, tohle nemůže být dobré na záda, že ano? Je na place chiropraktik?

James: Ano, dochází ke zraněním, jen se o tom nemluví. Hodně lidí si myslí, že dubléři jsou nezranitelní, ale když je poznáte, zjistíte, že to jsou lidské bytosti. (smích)

Bob: Když připustí, že jsou zraněni, nepracují. Takže, je to jako být hráčem v NFL (národní fotbalová liga) - "Ne trenére, jsem v pohodě!" (smích)

James: Je to přesně takhle.

Bob: Hoďte mě znova.

James: Přesně. Dělat dubléra, je jako být profesionálním hráčem fotbalu na umělém povrchu.

Bob: Umělé matrace.

James: Nemusíte jít do nemocnice, ale je opravdu těžké v pondělí vstát.

Bob: Jste v ostrém vysílacím čase. Doufám že vám nevadí, že toto zmiňuji - čtvrtek večer, osm hodin. Chlape, přivede to Supermana k… drží si tu vlastní... (smích)

James: Ale zabíjíme, nebo ne?

Bob: Jo, v tom traileru jste zabíjeli, jak tam honíte ty - hmm, zjevně bledé panny.(smích)

Mike: (smích) Buď hodný, v téhle show, je pár dobře vypadajících lidí, člověče.

Bob: Jen si dělám legraci.(smích) Oh, to je krása.

James: Ach můj bože, já vím! Všichni, dokonce i herci v pozadí a všechno, jsou úžasní. Přivedl jsem svou přítelkyni na natáčení a um, způsobilo to problém. (smích)

Bob: Trochu jí to vyděsilo, je to tak? (smích)

James: Ano.

(náhle do éteru promluví ženský hlas) - Okay, pane Marsters?

James: Uh- hmm?

žena: Ok, čas pro rozhovor je u konce.

Bob: Pane Marsters, přetáhli jsme. Omlouvám se.

James: Jsme špatní. (smích)

Bob: Jsme špatní, špatní, špatní. (smích)

Mike: Kdo je tu vaše malá vládkyně?

James: Je to bůh.

Bob: To je hlas boha, hlas shůry. Děkuji, Jamesi. Hodně štěstí u dalšího rozhovoru.

říjen 2005, rozhlasová stanice KZOK

překlad: Sky | civilizedjames.org

|| zpět ||