The Grudge
V pondělí 26. ledna 2004 začalo
v Tokiu ve filmových studiích Toho Studios natáčení remaku známého
japonského hororu „Ju-On“ režiséra Takashiho Shimizu, tentokrát v angličtině
pod názvem „The Grudge“ („Zášť“), režírovaného rovněž Takashim
Shimizu. Hlavní role ztvární Sarah Michelle Gellar (Buffy), Jason Behr (Max
ze seriálu Roswell) a Kadee Strickland.
SMG hraje studentku medicíny Karen, která žije a pracuje v Tokiu společně se svým přítelem Dougem. Jednoho dne je svým šéfem Alexem požádána, aby se v nepřítomnosti obvyklé pečovatelky Riky postarala o postarší Američanku Claire. Téměř katatonická Claire žije se svým synem Matthewem a jeho ženou Jennifer, kteří se nedávno přistěhovali do Japonska, jelikož Matthewovi zde byla nabídnuta dobře placená práce pro Toyotu. Průvodkyní japonskou kulturou je jim Matthewova sestra Susan, která také žije a pracuje v Tokiu. Karen v Claiřině domě pronásledují zvláštní halucinace, slyší podivné, znepokojující zvuky a pak během pravidelného úklidu něco objeví…
Miliony lidí šly do kina na
„Kruh“, ale jen málo kdo věděl, že se jedná o remake japonského trháku.
Americké obecenstvo neuznávalo asijskou filmovou historii, ale po uvedení
„Kruhu“, který vydělal 120 milionů dolarů, Hollywood změnil názor.
Studia se mezi sebou přou, aby mohli vydělat na různých asijských hitech,
které jsou teď předělávány ve spolupráci s velkými hvězdami jako
je Sarah Michelle Gellar nebo Jennifer Connelly. Amerika sice umí odhadnout
filmové fanoušky, ale když přijde na filmové horory, asijští filmaři
jsou nejlepší.
Ale je The Grudge jen dalším příkladem
toho, že Hollywood jde vždy rychle a hladově tam kde jsou peníze, nebo
studia konečně motivuje něco víc než jen touha po výdělku?
„Viděla jsem hodně původních
japonských filmů a myslím si, že jsou to jedny z nejvynalézavějších
a nejzajímavějších filmů“ vysvětluje S.M.G., která právě dokončila
svůj nový film, americkou verzi „Ju-On“: The Grudge, který je o „posedlém“
domě.
„Americké filmaření je o tom, že jde holka lesem, ječí a eventuálně ukáže prsa. Asijské horory jsou mnohem hezčí a poetičtější a svým způsobem nechávají větší prostor fantazii a to je podle mě skvělý“ říká nadšená Sarah.
Muzikant a režisér Rob Zombie
(docela zajímavé příjmení) říká: “Američané nejsou trpěliví. Když
někoho nezabijí už v prvních pěti sekundách tak opouští kinosál.
Ale asijské filmy je nenechají odejít. Nejdřív to vypadá, že se vůbec
nic nestane, ale vyvrcholení je tak šílené, že z toho lidé blázní.
„Japonci si nechávají hodně
prostoru na vyprávění příběhu a vylíčení postav a pak vytvoří fenomenální
strašidelný konec. Jejich filmy jsou plné atmosféry, napětí, vtíravé hrůzy
a hodně tajuplných zvukových efektů. Když shlédnete japonský horor, je to
opravdu silný zážitek.“
Podle mě je to docela sporné, ale určitě mají japonské horory něco do sebe. Když si vzpomenu na svou první reakci, když se viděla „Kruh“ (a to i v japonském originále) a „Oko“, tak mi běhá mráz po zádech. A i když jsou americký horory docela fajn, určitě nemůžeme srovnávat napětí a hrůzu v „Tajemství loňského léta“ a jiných teenagerovských hororech s propracovaností a důvtipem japonských hororů. No uvidíme jak dopadne The Grudge, ale určitě se půjdu na S.M.G. do kina podívat.
červen 2004
překlad: Sarah
|| zpět ||