Lindsey versus kdokoliv

Užil sis natáčení epizody „Death end“ („Slepá ulička“)?

Christian Kane: Je vždycky super, když můžete sáhnout Stephanii Romanov na zadek, a já musel, bylo to napsáno ve scénáři.

Hodně jsem se při natáčení téhle epizody bavil, protože já a Boreanaz jsme na ní pracovali jako tým a já miluju práci s ním. On je jeden z mejch kluků a tak si vždycky užijem spoustu legrace, když děláme spolu.

V téhle epizodě je to jen o mně a Davidovi, takže jsme se jeden druhým nakrmili, fakticky, on vám řekne to samé. Takže… jistěže jsem se bavil.

Jaký byl tvůj pracovní vztah se Stephanií Romanov?

My byli ti smolaři, co prohrávají. Je tu parta seriálových „stálých“ a pak jsme tu já a Stephanie.

Přeskakovali jsme scénář s „Umřu? Umřu?“. Nikdy jsme nevěděli, co se stane, kam půjdeme.

Stephanie je jedna z mých nejkrásnějších kamarádek, jsme si hodně hodně blízko, a pak tu byli chvíle, kdy jsme nevěděli, jestli naše postavy neumřou, nebo co se stane. Bylo to trochu jako já a Stephanie proti světu, Lindsey a Lilah versus kdokoliv.

Myslím si, že jsme to vážně donesli do téhle show, protože to bylo jako já a ona proti komukoliv ve skutečném světě, tak jsme se toho chytili a hráli s tím.

K smrti ji miluju, ona je skvělá. Je strašně snadné s ní hrát.

Řekni nám o své kapele, Kane

Kane je kapela, kterou jsem vytvořil s mým nejlepším kamarádem Stevem Carlsonem. Prostě jsme se dali dohromady a začali hrát na kytaru. On hrál starej školní rock and roll (old school rock and roll) a tak jsme se dali dohromady díky: „Hej, vezmeme tohle na cestu“. Začali jsme hrát v malém klubu „Formosa Café“, taková akustická štace, jen já a Steve.

Odezva byla neuvěřitelná. Jste hodně nervózní, když jdete na pódium, a my byli oba nervózní, protože jsme oba s tímhle začínali. Donesli jsme to na plac a sklidili potlesk.

Každý začal pleskat rukama a najednou se ženete dál. Neexistuje nic podobného, okamžitá odezva, která se vám dostane, když hrajete s kapelou je ta nejlepší věc, co kdy můžete zažít, je to doslova droga.

Tak jsme já a Steve pokračovali. Byli jsme v Nashvillu, v Oklahomě, v Texasu, a my tam hráli – hrajeme dneska v noci. Je to neuvěřitelné, je to doslova jako teplá vlna, co jde přímo z vás, z davu, vzadu na pódiu to můžete cítit, a to nás pumpuje.

Steve je neuvěřitelný textař a zpěvák. Mám rád, když napíšu jednu nebo dvě melodie a prostě jedeme dál…

Je pravda, že základ tvých představení je na právníkovi?

Ano. Mám právníka, svého kamaráda, jeho jméno je Bernard Kahil. Je v Nashvillu a dělá všechny věci kolem hudby pro mě a Stevea.

Hodně věcí, co jsem dělal v Angelovi, bylo díky Berniemu, říkají mu „Bernie právník“ z Nashvillu.

Hodně věcí, co jsem dělal, vlastně byly v jeho hlavě. Tak trochu se jím živím. I tak neznám žádného jiného právníka.

Kdyby firma Wolfram a Hart mohla pro tebe udělat jakoukoliv věc, co by to bylo?

Nakopávám zadky a dělám si jméno, člověče, takže jsem dost spokojenej se svým životem.

Víte, kdyby firma Wolfram a Hart mohla pro mě udělat jakoukoliv věc, přál bych si, aby dala Angelovi šest dalších sérií. Je to parta talentovaných lidí, každý v té show, a Joss je neuvěřitelně talentovaný scénárista.

Takže kdyby firma Wolfram a Hart mohla něco udělat, přál bych si aby zosnovali nějaké malé kouzlo a nechali show jet ještě chvíli, protože si myslím, že každý se jejím sledováním baví.

Jaká byla tvá nejoblíbenější role?

Nejpodnětnější film, který jsem kdy udělal, je film, kde jsem měl jen jeden řádek, Secondhand Lions („Vysloužilí lvi“). Měl jsem hrát Robbieho Duvalla (postava Huba).

Přijdete do Los Angeles a máte pět idolů, s kterými byste chtěli filmovat. Díky tomuhle filmu jsem dělal se dvěma – Robertem Duvallem a Michaelem Cainem.

Hrál jsem mladšího Robbieho Duvalla, a dělal všechny moje vlastní kousky, předělával jsem je třikrát, a bylo to tak zábavný, a to jsem měl jen jednu větu ve filmu. Je to celé o boji s mečem a podobných věcech. Ale já měl hrát Roberta Duvalla. Nikdo to nechápal!

Tohle byl pravděpodobně nejsilnější moment v mém životě, protože jsem byl jeho fanoušek hrozně dlouho. Řekli mi „Poslouchej, chceš přijít na plac a odkoukat nějaký jeho manýry?“ a já řekl „Ou, jasně.“ I když jsem to stejně nepotřeboval. Protože jsem ho sledoval tak dlouho, že jsem je už znal, jen jsem to posbíral dohromady. Takže tohle byla pravděpodobně moje nejoblíbenější role, do teď.

Ty jsi dělal konkurz na roli „Rileyho“. Lituješ toho, že jsi ji nedostal?

Myslím, že je to pro mě lepší role.

Marc Blucas je můj opravdu dobrý přítel, dělali jsme spolu na filmu Summer Catch („Letní vzplanutí“). On byl pro roli Rileyho perfektní. Na druhou stranu já, tedy alespoň podle mého názoru, jsem trochu víc temný. Potřebovali Amerického slušňáka, a já myslím, že jsem byl trochu temnější a ďábelštější, takže si myslím, že pro mě našli správnou roli.

Jsem šťastný, že Marc dostal tuhle roli, protože to určitě nakoplo jeho kariéru.

Na čem teď momentálně pracuješ?

Dělám na filmu s Jimmym Fallonem ze Saturday Night Live a s Queen Latifah. Je to nejzábavnější věc, co jste kdy v životě viděli. Jimmy Fallon střílí od boku a Queen je v tomhle neuvěřitelná.

Hraju agenta FBI. Není v tom pro mě žádný vtip, jsem pan přímý, ale být jim na blízku, to nejde bez smíchu.

Režíruje to Tim Story, který režíroval i film Barbershop („Holičství“), a původně to byl film Luca Bessona, pojmenovaný „Taxi“. Je to francouzský film a oni jej přepracovávají.

Tohle je čas mýho života. Vracím se na dva dny nafilmovat další scény a je to vážně super. Jimmy Fallon je jeden z nejzábavnějších pistolníků, co jsem kdy poznal.

Koho bys vybral, abys vytvořil Angelovu hudební superskupinu?                            

První ven, Boreanaz nemůže zpívat. Zpívá si ve sprše. Radši bych to nevěděl.

Já a James spolu máme pár scén. Miluju natáčení s ním.

Když přijde, vezme s sebou svou elektrickou kytaru a má ten svůj malinkatém zesilovač. Takže sedíme v přívěsu než se připravíme na natáčení a jdeme tam a zpátky. Rád bych něco udělal s Jamesem, je to hodně talentovaný muzikant, hodně talentovaný zpěvák.

Bylo tu hodně lidí (s hudebním talentem). Pamatuju si Julii Benz, když vyšla a zpívala, byla neuvěřitelná. Superkapela, tak bych to nenazval, ale měli bysme být schopní prodat někde pár CDček.

Co tě přivedlo zpátky do Angela?

Joss mi zavolal a řekl „Co si myslíš o návratu do Angela?“ a já na to „Kde budu zpívat?“.

Když jste pracovali s někým podobným – s talentovaným chlapíkem, který má plnou hlavu talentu – vždycky budete chtít být někomu takovému nablízku. Zeptal se mě a já řekl „Absolutně,“ protože to byl Joss Whedon a já bych to udělal vždycky, a samozřejmě, Boreanaz je jeden z mých nejlepších přátel. Je část mojí rodiny. Pracovat s Davidem, ačkoliv u nás je to vždycky o boji a střílení, je požehnání.

Když vám Joss Whedon řekne, abyste něco udělali, řekl bych, abyste do toho šli.

Co si myslíš o směru, kterým se teď show ubírá?

Miluju ten směr, kterým to jde. Je to nové, svěží a lepší se to. Zajíždíte do kolejí se spoustou seriálů, ale Joss dokáže přeházet tabulky.

To je to, co ho dělá tak nebezpečným spisovatelem, protože nikdy nevíte, co bude dál. Jeden den tam jste, ten další už jste mrtví. Ale jsem v jediné show, kde můžete být jednou mrtví a najednou se z vás stane „stálá“ postava seriálu.

Miluju tenhle nový směr. Jsem teď drsnej hoch, jsem zpátky, abych nakopal pár zadků a to je pro mě super. Už nemusím mít sako a falešnou ruku. Když chodíte celý den v saku s falešnou rukou, nemůžete jíst svůj oběd, protože vaše pravá ruka byla protetická, takže je hodně obtížné jíst. Takže jsem měl velký štěstí, že mi mou ruku vrátili.

rok 2003, bbc.co.uk

překlad: Lucy H.

|| zpět ||