Interview s Elizou Dushku...

... s přemožitelkou Faith o její novém filmu Wrong Turn, novém seriálu Tru Calling a velkém finále v Buffy.

Eliza Dushku zabíjela upíry, kradla klenoty a rozhádala partu roztleskávaček. Ještě než vyrostla, musela se herečka postavit zcela jiným protivníkům: velkým bratrům.

„Mám tři starší bratry. Když jsem byla malá, vždycky mě zkoušeli tím, že mi přinesli horory a já se potom bála. Tak tohle dělali mí bratři.“ vzpomíná s úsměvem. „Vzpomínám si na Noční můru z Elm Street. Znáte to ještě? Freddy Kruger? Jedna, dvě, Freddy kolem jde...„ Je sotva překvapením, že herečka, která hrála rozohněnou Faith v Buffy nebo Missy Pantone v Bring it On, má ze strachu radost. „Doma jsme měli film s Freddym Krugerem a když jsem potřebovala načerpat trochu adrenalinu z radosti nebo strachu, pustila jsem si Noční můru z Elm Street, to mi nahánělo strach. A fungovalo to!“

Eliza jistě potěší všechny fanoušky hororů, kteří chtějí dostat strach, neboť její nový film Wrong Turn (Pach krve), jehož producentem je legendární odborník na filmové efekty Stan Winston, je plný hrůzy. Eliza zde hraje Jessie, která patří k partě přátel, kteří se uprostřed noci ztratí v lese a pronásledují je znetvoření lidé.

Chápu, proč se Vás legendární Stan Winston snažil přesvědčit, abyste do tohoto filmu šla. Jakou metodu přesvědčování použil?

Eliza Dushku: To bylo legrační. Dostala jsem scénář a moc mě to neohromilo. Už jsem měla jednu zkušenost s hororem... a to špatnou.

Soul Survivors (Duše mrtvých)?

Ano. Všichni byli opravdu skvělí a nemyslím si, že by to byla něčí chyba. Děj byl příliš komplikovaný a konec se v tom prostě tak nějak ztratil. Už od začátku jsem si nebyla jistá, jestli do toho mám jít, ale pak jsem slyšela, že má přijet Rob Schmidt. Měla jsem možnost s ním mluvit a on mě poslal ke Stanovi do studia Winstons. Načež se objevil Desmond Harrington. Ke všem jsem měla velký respekt, a tak jsem do toho šla.

Byla jste před tímto filmem Stanovou fanynkou?

Ano, byla. Myslím, že každý je nějakým způsobem alespoň jednou v životě fanouškem Stana Winstona. Navrhl několik hodně známých figurek a tvorů filmového průmyslu. Všichni je známe a milujeme. Od Jurského parku až k Terminátorovi... to všechno udělal on. On ví, co dělá. Je výjimečný a je ten nejlepší v této branži. Šla jsem na schůzku s ním a on měl v kanceláři náčrtek tří lesních tvorů. A já řekla „Nechci dělat filmy s obludama. Nechci dělat žádný filmy, ve kterých bych před nima utíkala lesem...!“ Opřela jsem se o psací stůl, abych ukázala, že jsem to myslela vážně. A najednou mi padl do očí netvor s parohy. A lidé se tomu začali smát. „Přijde vám to k smíchu?“ a předložil mi několik nákresů. Byli to hrůzostrašné potvory, a tak příšerně znetvořené... ale byli to lidé. Opravdu to byli lidé... připomínali mi neandrtálce. A já jsem si pomyslela: „Vau, oni mě mají honit lesem? To může být děsivý.“ Tak takhle mě přesvědčil.

Takže budou mít lidé strach jít tábořit, až uvidí tvůj film…

Já vím. Nepřišlo mi to legrační! A to jsem dříve chodila kempovat tak ráda. Jsem ve filmu, a i přesto mám strach. Ta oblast je uprostřed ničeho, tak daleko, že není slyšet ničí křik. Je to pořádně strašidelné.

Byla jste někdy kempovat?

Vyrůstala jsem v Nové Anglii, tak jsme stanovali na horách, třeba v Utahu a tak. Nejhorší je to, že si myslíte, že víte, kam jdete a v dalším momentě zpanikaříte. „Oh, můj Bože. Musím teď jít doprava nebo doleva? Přišla jsem tímto směrem, přišla jsem tamtím směrem?“ A když to vzdáte, strach vás zcela ochromí - jste ztracení a nikdo vás už nikdy nenajde, nemáte jídlo, nemáte vodu... je to konec. Tohle jsem prožila při jedné své kampingové cestě.

Včera večer jsem viděla poslední díl Buffy a bylo fantastické mít tam zase Faith.

Oh, díky. Také jsem to sledovala. Opravdu se mi to líbilo. Myslela jsem si: „To bylo prvotřídní finále pro fantastický seriál.“ Jsem strašně moc pyšná na všechny herce a na Josse Whedona. Vzpomínám si, jak jsem obdržela scénář k tomuto dílu. Všem se nám honilo hlavou: „Jak to má skončit? Jak by vůbec něco tak velkého mohlo skončit?“ Pamatuju si, že když jsem si ten scénář dočetla, pomyslela jsem si „On to opravdu dokázal.“ Ta myšlenka byla naprosto úžasná - každá žena na světě je přemožitelka a každá žena s touto sílou je dar.

Jedna docela povrchní otázka: Jak se Vám to podařilo dostat tolik skvělých scén s novým fešným ředitelem?

(smích) Joss mě má rád. Joss je na mě milý. Když jsem s ním mluvila o svém návratu, řekla jsem: „Jossi, ty se nejlíp postaráš o to, že se budu smát!“ a on mi odpověděl: „Jak legrační to má být?“ Já řekla, že mě má překvapit a on to udělal. A D.B. (ředitel Wood) je ohromující. Je to báječný člověk, vypadá úžasně a také umí hrát. Moje scény s ním byla fakt cool, neboť jsme se neustále škádlili a byli jsme sehraní... mimo jiné.

Slyšela jsem, že se uvažovalo o seriálu, kde by byla Faith hlavní postavou. Jak jste se nakonec rozhodla?

Nápad na tento seriál opravdu byl, protože všichni věděli, že Buffy bude končit a fanoušci, kteří milují tuto postavu, by to uvítali. Já osobně měla pocit, že by to bylo těžké, když by to mělo přímo navazovat na Buffy. Měla jsem vyšlapanou cestu a musela jsem být stále přirovnávána k Buffy. A pokud jde o mě, hrála jsem tuto postavu pět let a já se velmi změnila. Faith se také hodně změnila, protože já jsem byla jiná, když jsem se vrátila. Měla jsem prostě pocit... miluju Faith. Je to můj člověk a opravdu se ke mně hodila, ale chtěla jsem také zkusit něco jiného. Nemělo to nic společného s tím, že jsem zavázána Jossovi nebo autorům. Jsou skvělí. Tim Minear, Drew Goddard, Marti Noxon a všichni ostatní jsou velmi talentovaní a nemělo to nic dočinění s pochybnostmi o jejich dovednostech... Nevím, někdy se musí poslouchat vnitřní pocit a ten mi řekl, že potřebuji něco nového, něco jiného.

Váš nový seriál Tru Calling je vyráběn přímo FOXem a připravuje se další série. Povězte něco o tomto seriálu.

Dobře. Je to o dívce, která dostane šanci být téměř Bohem. Má svou práci v márnici, a když ji nějaká mrtvola požádá o pomoc, vrátí se o 24 hodin nazpátek - do doby, kdy tito lidé ještě žili. A buď je zachrání, nebo ne. Ne pokaždé to stihne, neboť není žádný superhrdina, ale jde o myšlenku „Co by bylo když…? Co když vrátíš zpět 24 hodin a osud, smíš vrátit zpět každý život? Když každého spasí, má to vliv na ostatní lidi?“ Myšlenka je to opravdu zajímavá.

Může se tato postava srovnávat s tvojí minulou rolí?

Mnohokrát v minulosti mi moje postavy byly velmi podobné. Byly mnou, Elizou. Takové, jaká jsem byla já v té době. Obzvláště Faith! Když jsem hrála poprvé Faith, bylo mi 17, a právě jsem promovala na střední škole. Střední je fakt dost tvrdá, hlavně pro mladé holky. Nebylo pro mě snadné být jedinou herečkou na veřejné škole v Bostonu (smích). Lidé si nemysleli, že je to rozkošné. Byla jsem kvůli tomu velmi často smutná a hrála jsem si na holku, které když někdo řekl něco nehezkého, nenechala jsem si to líbit a zároveň dělala, že mi ty jejich slova neubližují. Byla jsem rebelka. Teď je mi 22 let a pomalu se vzpamatovávám ze střední (smích). Jsem více důvěřivější a už hned tak nevybuchuju. Stejně tak je to i s Tru (postavou v Tru Calling) - setkáváme se s ní zrovna, když odpromuje a chystá se žít život dospělých. Je to vlastně zajímavý věk. Myslím, že ve 22 začínáte pociťovat nezávislost, soběstačnost a také za sebe musíte nést odpovědnost. Získáte nový vztah k rodině a přátelům, kterého si velmi ceníte.

Teď přichází další hloupá otázka: Jak víte, existuj figurka Faith. Jaká by byla figurka Elizy Dushku?

Můj Bože, pravděpodobně by byla obklopena davem lidí. Mezi mé nejoblíbenější činnosti, když zrovna nepracuju, patří, že hodně mluvím, jsem velmi přátelská a ráda trávím čas se svou rodinou a přáteli. Takže figurka Elizy by musela být přibalena ke stadionu plnému lidí. A taky by musela být hodně ohebná, aby mohla tančit.

Super. Chcete ještě něco na závěr dodat?

Wrong Turn (Pach krve) není filmem pro každého. Vždy jde o to: „Co dělá ten film dobrým?“ a „Má ten film nějakou myšlenku?“„A je tou myšlenkou násilí?“ No jo, trochu, neboť to je horor. Vím, nejsou to Hodiny nebo Lhář, lhář. Není to komedie, není to drama, je to horor. Pokud máte takové filmy rádi, určitě se u něho s partou přátel dobře pobavíte.

květen 2003

překlad: Evika

|| zpět ||