Spike je zabiják

Rozhovor s Drewem Z. Greenbergem – autorem scénářů Smashed, Older and Far Away, Entropy, Him, The Killer in Me, Empty Places

(zpovídán ve studiu při natáčení postsynchronů - únor 2002)

Jak začala vaše spisovatelská kariéra?

Drew Z. Greenberg: Sem jsem přišel z právnické školy. Byl jsem na právnické škole v severní Kalifornii, kde jsem se rozhodl, že tahle věc, kterou jsem vždy měl jako koníčka – tohle psaní – je příliš zábavné, než abych ho nechal jen tak.

Myslel jsem, že napsání vlastní epizody Star Treku bude dobrý odpočinek od studia. Vypadalo to, jako zábavný způsob, jak si odpočinout, ale ve finále to skončilo tak, že studiem jsem si odpočinul od psaní epizody Star Treku. Nakonec jsem ale poslal scénář do kanceláře Star Treku. Líbilo se jim to a vzali mne na psaní nějakých menších příhod. To se mi rozsvítilo v hlavě malé světýlko a já jsem si řekl „To je něco, co umím.“

Takže jsem dokončil právnickou školu, přestěhoval jsem se do Los Angeles a začal jsem psát. Dělal jsem nějaké práce na zakázku pro pár show a napsal jsem pilotní díl jednoho seriálu, který se nakonec nikdy neprodukoval, ale ten díl koupili, a ta práce vyvolala patřičnou pozornost. Takže moje práce přistála na stole Marti Noxon a Josse Whedona.

Je to pravda, že jste napsal scénář k americké verzi Queer as Folk?

Ano. Je to pravda. Opravdu jste se dobře připravil. Udělal jsem nezávislou epizodu (pilotní díl) americké verze, ano. Byl jsem velký fanoušek britské verze. Než to bylo u nás k dosažení, žebral jsem, kradl, podváděl, lhal, dělal jsem cokoliv, abych se dostal k pašovaným videokazetám, které se všude okolo potulovaly (smích). Nakonec jsem je získal a byl jsem jeden z mála šťastných, co měli svou vlastní britskou verzi Queer as Folk. Miloval jsem to a když jsem byl přizván k práci na americké verzi, zatančil jsem si v mém bytě malý vítězný taneček. Potkal jsem tam opravdu skvělé lidi, lidi, kteří mi pomohli udělat můj pilotní díl. Byla to úžasná zkušenost.

Která show má v sobě víc sexu, Queer as Folk nebo šestá série Buffy?

Musím říct, že je to tělo na tělo. Omlouvám se za tu slovní hříčku. Ale když o tom tak přemýšlím, tak to vlastně ani není slovní hříčka. Rozhodně se nebojíme riskovat, ale s Queer as Folk se to má tak, že sex je tam mnohem viditelnější. V takovém seriálu je to nutnost, protože sex hraje důležitou roli v tom, jak divákovi zobrazíme zážitky seriálových hrdinů. V Buffy byla údajně lechtivost, ale já jsem zatím neviděl žádnou pobuřující scénu - je to všechno jen v náznacích. Ať si říká, kdo chce, co chce, já mám za to, že je to jen ve fantazii našich diváků. A ti by měli přestat za vším hned vidět sex.

Bylo těžké vyrovnat se s metaforou drogové závislosti, kterou prochází Willow ve vašem prvním scénáři – Smashed?

Bylo, určitě bylo. Ta myšlenka závislosti, která se prolínala celou sezónou, pro mne byla taková – tak jsem si to myslel - že Willow byla pár let omezovaná jedinou osobou, která jí přesně řekla: „Musíš být opatrná, musíš být plná pokory, musíš omezovat sama sebe,“ a tahle osoba byla najednou pryč a nebyla jí nablízku. Willow mohla dělat, co chtěla a já jsem si myslel: „Jaká zkušenost by to byla?“, protože najednou je tu věc, kterou jste chtěli dělat celou dobu, byli jste fakt dobří v tom nedělat ji a najednou tu není žádné omezení. Můžete jít, kam chcete a dělat, co chcete.

Zkusil jsem jí dát pocit dítěte, které je najednou samo v cukrárně a myslím, že to byl ten moment, kdy jsem se přiblížil k jejímu myšlení, kdy to všechno začalo. Myslím, že mnoho z  nás to tak pochopilo.

Měl jste nějaké ohlasy od Alyson Hannigan? Nevadilo jí, že Willow bude najednou ukázaná z v temném světle?

Alyson je profesionál a dokázala se vyrovnat se vším, co jsme na ni naložili. Jediná potíž, kterou Alyson mohla mít, byla s tím kouzlem v italštině, které dělala na začátku. Byla na mne trochu naštvaná, že ji nutím odříkávat řádky a odstavce v jazyku, který jí nebyl ani trochu známý, ale pokud myslíte, jak byla prezentována její postava, tak ne, neměla problém. Byla skvělá, jak byla schopná zahrát tu temnou stránku, a to je úžasné. Když máte herce, jako jsme měli my, jako je Alyson a všichni ostatní, zjistíte, že nezáleží na tom, co po nich chcete, oni to zvládnou. Aly hrála některé ty temné věci, a to je stránka Willow, kterou jsme neměli příležitost vidět moc často. Alyson se s tím vyrovnala jako profesionál, protože je to to, co ona umí. Dostala se opravdu hluboko.

Fandové jsou bezpochyby vděční, že jste přivedl zpátky Amy. Změnil jste nějak její charakter?

To nebylo pro mne nic těžkého. Byl jsem nadšený, protože jsem byl fanouškem seriálu od začátku, ještě před tím, než jsem na něm začal pracovat, takže jsem čekal, až se Amy vrátí zpátky. Když jsem zjistil, že to bude část vůbec mého prvního scénáře pro Buffy, jako fanoušek jsem skákal nahoru a dolů. Potom, jako spisovatel, jsem si sedl a myslel si: „Ach můj bože, jak to ale udělám?“ Věc se má tak, že Amy byla tři roky uvězněná v malém chlupatém zvířátku a taková zkušenost člověka změní. Pokud byste se tak jako Amy nacházeli v naprosto jiném a neznámém prostředí, ovlivnilo by vás to. Takže jsem měl pocit, že nemusím nutně zůstat věrný tomu, jak jsme ji znali z dřívějška. Myslím, že Amy je v podstatě pohodová holka, která se chce bavit, ale její povaha má taky temné stránky, které diváci zatím neviděli. Myslím, že vzhledem k okolnostem, za jakých poslední tři roky žila, je to naprosto opodstatněné.

Dalším tématem, které se prolíná touto řadou, byla kleptomanie Dawn. Jak jste se s tím ve vašem scénáři vyrovnal?

Víc než cokoliv jiného, jsme se snažili ukázat Dawn jako skutečného teenagera, který je obklopen lidmi, kteří vedou opravdu zvláštní životy. Její reakce byla jako reakce jakéhokoliv jiného teenagera, který je obklopen lidmi, kteří mají důležitější věci v životě, než se o ni starat. Byla mystická věc, ale teď najednou je normální holka, a reaguje na věci kolem sebe jako: „Dívejte se na mne! Věnujte mi pozornost!“ Myslím, že v průběhu šesté sezóny to bude trochu víc rozvinuto. Uvidíte, co se přihodí, když tahle její stránka vyplave na povrch a co se stane, když na to přijde její rodina. Jaká bude jejich reakce? Jak ji to změní? Jakou cestou se dá? (pozn. překl. – díl Older and far Away)

 
Vzhledem k tomu, jak se ubírá v této sezóně vztah Buffy/Spike, myslíte, že se dočkáme upírova Drew: napravení?

Myslím, že v průběhu sezóny ukáže Spike nějaké změny ve své povaze, ale nevím, jestli to bude stačit. Myslím, že Spike je ve svém jádru zabiják a tak k němu i přistupuju. Tohle je jedna z věcí, která je otevřená k různým výkladům. Ale Spike je podle mne zabiják a když se s ním Buffy zaplete, může to vést k nečekaným zvratům. Možná dělá největší chybu svého života, nebo může Spika naopak navést na cestu, kdy se bude chtít kvůli ní změnit, aby s ní mohl mít normální vztah. Ale je toho schopný? Je pořád vrah a my víme, že v návratu k tomu, kým kdysi byl, mu brání jen čip v jeho hlavě. Ale co když se s tím čipem něco stane? Myslím, že je to opravdu fascinující spojení a všichni jsme zvědaví, kam to povede.

Jaký příběh připravujete pro další pokračování šesté sezóny?

Jsem si jistý, že tam budou nějací upíři. Jsem si jistý, že tam bude nějaké zlo. Buffy bude bojovat a ona a její přátelé budou někde sedět a řešit věci. Pak půjdou někam ven bojovat s dalším zlem. (smích).

Jasně, jasně (smích), bude tam víc než tohle. Třetí epizoda, kterou píšu, se hodně zabývá vztahem mezi Spikem a Buffy a myslím, že se navíc přihodí opravdu něco nečekaného. Jedno z největších překvapení této série, co jejich vztah hodně ovlivní. Ale aniž bych moc prozradil, můžu říct, že se ukáže něco, co Buffy už dlouho pronásledovalo a co neviděla kolem sebe. (pozn. překl. - díl Entropy)

Jak probíhalo vaše setkání s Jossem Whedonem?

Pamatuju si, jak jsem si pořád dokola opakoval „To je Joss Whedon. To je Joss Whedon. To je Joss Whedon.“ Myslím, že jsem se hrozně šklebil a myslím, že jsem i trochu slintal. Ostatním si tak jistý nejsem. Je to ta nejzábavnější zkušenost, co jsem měl. Vstoupil jsem do kanceláře ne jednoho, ale hned dvou mých idolů, Marti Noxon a Josse Whedona. Měl jsem se setkat s oběma najednou, a to bylo fakt šílený. Sedli jsme si a povídali si o věcech, které jsem napsal, o pilotu, který jsem napsal, mluvili jsme o Buffy, o věcech, které jsem k Buffy napsal a které četli. Shodou okolností bylo setkání den po té, co v USA byl odvysílaný závěrečný díl The Gift. Takže jsem říkal něco jako „Podívejte se, je mi jedno, jestli mne najmete nebo ne. Mám tunu otázek a vy mi na ně odpovíte.“ Takže jsme se bavili hodně o tom, co Buffyina smrt znamená a co to přinese dál, jaké budou následky. Byl jsem strašně nadšený, ten díl mne nadchl a oni mi na některé moje otázky odpověděli. Bylo to jako potkat kouzelníka, co prozradí trik. Samozřejmě neodpověděli na všechny moje otázky, dokud jsem nebyl oficiálně přijat.
 

Jaké bylo letošní setkání s fanoušky na Posting Board Party?

To bylo absolutně – a říkám to se vší láskou a citem a myslím, že fanoušci, co tam byli, mi budou rozumět – to byla ta nejfantastičtější věc, kterou jsem kdy zažil. (Fanoušci) Jsou úžasní, zábavní, nadšení a tak moc jim záleží na seriálu, jako mně, jako nám všem a když vejdete do místnosti plné těchto lidí, nezáleží na tom, jak si sám sobě říkáte, že jste připraveni – nikdy nebudete připraveni na tu vlnu lásky, která vás zasáhne. Když vejdete dovnitř, jste najednou obklopeni lidmi, kteří jen chtějí být součástí - úplně stejně, jako vy chcete být součástí - této zkušenosti. Tohle je šance pro nás všechny, jak být dohromady, být součástí společně a tak si myslím, že je to fakt skvělé. Plus to, že se na pár minut cítíte jako rocková hvězda, a to vůbec není špatný.

Jste vlastně zaměstnán tím, že píšete horory. Co byla poslední věc, která vás vyděsila?
Viděl jste někdy provoz na 405 (dálnice)? Já to znám až moc. Hned tak jednoduše mne něco nevyděsí, ale tohle prožívat každý den, je hrůza. Takže říkám provoz. Provoz v Los Angeles – žádná sranda.

rok 2002

překlad: Nica

|| zpět ||