S nohama na zemi

Váš život byl poslední dobou trochu bouřlivý. Už jste si zvykl na všechny ty křičící fanynky nebo se záři reflektorů raději vyhýbáte?
David Boreanaz: Někdy ano, někdy ne. Nemám rád to věčné chození na všechny ty premiéry. Na některých se sice pobavíte, ale je to pořád to samé dokola. Jdete na premiéru, pozorujete lidi, jak zírají na ostatní lidi, protože nevědí, co sami se sebou. Je to sranda. Lidé venku pozorují lidi, co vcházejí do divadla, a pak, jakmile se dostanete dovnitř, vás zase sledují lidé uvnitř – je to bizardní svět. Prostě absurdní.

Mluvíte jako muž, který skutečně stojí nohama na zemi. Jak to, že jste se tak dobře přizpůsobil?
To díky své rodině. Můj otec a já máme skvělý vztah.

Taky pracuje v téhle branži, že ano?
Jo, v televizi pracuje už 35 let. Dělá počasí ve Philadelphii.

Takže jste vyrostl dobře obeznámený o téhle práci, ale daleko od Hollywoodu?
Jo, to víte, tomuhle městu musíte porozumět. Tohle město je jako „krásná blondýna, co má špinavé spodní prádlo“, jak se říká. Žít zde je zajímavé. Pocházím z východního pobřeží, ale Los Angeles miluju.

Měl jste ho rád taky tak moc, ještě předtím než jste se stal hercem?
Když jsem začínal a nedostal jsem roli, naštval jsem se. Pak jsem začal uvažovat nad tím, že to nebylo vlastně až takové odmítnutí, prostě něčí rozhodnutí. Dobré či špatné, je to prostě rozhodnutí, a to bych si neměl brát zas tak k srdci. Kdyby ano, už bych z téhle branže odešel asi dávno.

Takže když jste byl na konkurzu na Buffy, myslel jste si, že to je jen pro hvězdy a že to pro vás bude jen další zkušenost něco se přiučit?
Ne. Věděl jsem, že se pouštím do role, která se bude stále vracet, že to není jen tak.

Byl tenhle konkurz nějak víc stresující než obvykle?
Jo, drásalo mi to nervy, ale to dělají všechny konkurzy. Nejdřív jsem měl pohovor s vedoucím castingu, a pak jsem se měl v malé místnosti setkat se samotným tvůrcem Joss Whedonem a skupinou producentů.

A vy jste to odvolal?
Ne. Dostal jsem práci!

Hned po tom a přímo tam?
Přímo po tom. Dali mi to, další den jsem si šel pro kostýmy a den po tom už jsem natáčel. Musel jsem natáčet až do dvou nebo tří do rána dole v ulicích v  Los Angeles.

A najednou BÁC! Byl jste součástí slavného seriálu.
Jo, objevil jsem se v sedmi ze všech 12 epizod první série. A pak Angel zazářil. Nemyslel jsem si že by někdo věděl, jak silnou postavou Angel je. Měl jsem štěstí, že jsem dostal postavu, se kterou jsem mohl tolik pracovat. A taky jsem měl štěstí, že mu scénáristi byli schopni dát prostor. Prostě to vyšlo.

To je dost zdrženlivé vyjádření. Kdy jste se dozvěděl, že by Angel mohl mít svůj vlastní seriál?
Joss o tom se mnou poprvé mluvil asi před dvěma sériemi. Celou minulou sérii jsem musel čekat a přemýšlet nad tím, že Angel by možná mohl mít svůj vlastní seriál.

A teď o rok později, jaké to je?
Nic neočekávám. Nějak na sebe netlačím. Nedělám to pro něčí uspokojení. Jen přijdu včas, zapamatuju si svůj text a udělám svou práci. Co se stane, se stane. Když seriál uspěje, skvěle. Když zklame, fajn. Já si to užívám. Nemůžu se na to podívat a říct, jo to bude super seriál. Když to slyšíte říkat lidi, podívejte se na to z hlediska perspektivy a zamyslete se nad tím. Zítra může být po seriálu a já můžu znovu chodit na konkurzy. Pokládejte to za to, za co to stojí.

Co si o tom všem myslí vaše žena?
Ingrid mě vždycky podporovala. Měla na to stejný názor jako já: Když ti něco nevyjde, nic to neznamená. Není to o tom, jak to mohlo dopadnout. Můžete se ve všem tom svinstvu ztratit a to není moc dobrý - nestojí to za to. Bude mi pomáhat, jak dlouho bude potřeba. Je hodně silná - hodně silná Irka.

Pracuje jako sociální pracovnice, že?
No, dřív ano, ale teď si dává nějakou dobu oddech, protože bylo vyčerpávající pracovat s dětmi. Teď píše a jde jí to skvěle. Už prodala svůj první scénář.

A nezavázal jste se právě ke svému prvnímu filmu?
Měl jsem natáčet film v Mexico City s Courtney Love a Sutherlandem, jmenoval se The Beat Generation. A měl jsem hrát Jacka Kerouaca, což by bylo asi super, ale bohužel jsem se nemohl uvolnit ze seriálu.

Slyšel jsem, že máte pěkně nabitý program, co se týče hraní.
No, je to hodně jiný jako v Buffy. Natáčíme v centru L.A. v těch šedých, starých budovách a většinou jsme mimo plac tři noci z celkových osmi dnů, kdy se natáčí. Ale fakt si užívám náš vztah s Glennem a Charismou. A taky jsou tam stále skvělí herci ve vedlejších rolích, včetně nějakých divadelních herců, co hráli na Broadwayi. Joss Whedon přivedl tyhle skvělé lidi, ze kterých se mohou vyvinout skvělé postavy.

Budou se seriály ještě nějak prolínat?
Crossovery se určují podle toho, zda sedí s dějovou linií a zda jsou vhodné. Udělali jsme crossover ve druhé epizodě a sedělo to perfektně.

Jak se to prolínalo?
James Marsters přišel k nám. Takže Spike se tam objeví.

Určitě víte, že se o vás mluví jako o „hloubavém“ herci. Jste takový?
Hloubavý herec?! (smích) No, mám rád všechnu tu intenzitu, temnotu, záhady, vášeň. Hmmm.Cokoliv. Všechno lepší než Wile E. Coyote, aspoň myslím.

Ale jako člověk, jste…

Beru svou práci vážně, ale, však víte, nejsem takový ten morous. Jsem veselý, trochu divný a vtipný chlap.

Vůbec ne jako Angel. Změní se nějak jeho osobnost?
Je, je to pěknej šok. Ale to kvůli L.A. se úplně odhalí příběh, postava, jeho osobnost, humor, jeho světlejší stránky. Rozhodně to pomůže ve všech směrech.

Jak lze Angela přirovnat k Buffy co se týče romantických zápletek?
Myslím, že romantika se objeví v situacích, ve kterých postavy najdou samy sebe. Myslím si, že pro Angela je momentálně s romantikou konec, protože právě opustil svou životní lásku, tak říkajíc. Ale tahle otázka tu bude stále, to že nemůže mít sex, jinak se promění zase ve zlo. Chci říct, že kdyby měl nějaký bezvýznamný sex, neublížilo by mu to. Podle mě to je o lásce; když zahoří skutečnou láskou, přijde o duši. Jestli se to opět vrátí do jeho života, bude to mít hodně těžké. A ještě jsme neviděli to poslední z Buffy, takže uvidíme co se stane.

Neviděli?
Ne, neviděli.

rok 2000

překlad: Sarah

|| zpět ||