Malá špionka

Michelle Trachtenberg se začala objevovat na reklamních letácích už jako dítě. Televizní svět poprvé okouzlila jako tříletá v reklamním spotu. Taky má úžasnou paměť. I po všech těch letech si stále pamatuje reklamní slogan.

Podařilo se nám spojit se s Michelle krátce po uvedení filmu Malá špiónka (Harriet the Spy), kde hraje zvědavou špiónku Harriet, která si do speciálního deníku zapisuje vše o svých přátelích a sousedech. Když se však deník dostane do špatných rukou, Harriet málem přijde o své nejlepší přátele - což je osud, kterého se bojí každá dívka. Michelle si pro nás našla čas ve svém jinak nabitém programu a povídala si s námi o věcech, které jsou pro ni na světě nejdůležitější - přátelství a herectví.

Herecké začátky

Jak se stala herečkou?

Michelle Trachtenberg: No, herečkou jsem se stala, protože moje manažerka mě viděla, když jsem byla se třídou venku a líbila jsem se jí. Poslala mě na první konkurz, což byla role v jedné reklamě, kterou jsem nakonec dostala. Potom jsem účinkovala ještě v několika dalších reklamách, fotila pro časopisy a nakonec jsem se dostala k televizi a odtamtud k filmu. Takže hraju už asi sedm, nebo osm let. Zkrátka od doby, co mi byly tři.

Bereš hodiny herectví?

Ne. Za celý život jsem na hodině herectví nebyla.

Co je nejlepší na tom, být herečkou?

Na herectví mám nejradši to, že můžete být jakákoliv postava. Můžete se ocitnout kdekoliv na světě. Můžete být spisovatel, režisér, nebo dokonce můžete hrát i herečku. Můžete být naprosto kýmkoli. Ať už hrajete jakoukoliv postavu, vždycky se začnete dívat na život jejíma očima. A když natáčení končí, vždycky si ze své postavy něco odnesete. Už to s vámi zůstane.

Michelle ve filmu

Malá špiónka je tvůj první film. Jak se ti líbilo natáčení?

Celé natáčení byla velká zábava. Byl to pro mě úžasný zážitek. Před kamerou jsem zjistila, jak to všechno funguje. Všechny ty úhly, pod kterýma se natáčí a tak. Věděli jste, že dva nebo tři dny natáčení budou ve filmu jen dvě, nebo tři minuty? Myslím, že je to ohromné. Natáčení filmů je zábava sama o sobě.

Jak vypadá tvůj pracovní den?

 To je různé… Když musím začít už ráno, tak vstanu, obleču se a čekám až mě někdo vyzvedne autem. Jdu na natáčení, dám si snídani, přečtu si text a začínáme točit. Vlastně ne. Nejdřív musím do maskérny a do kostymérny a až potom můžeme začít. Potom mám pauzu na oběd a taky učení. Do školy musím.

Jak zvládáš školu, když natáčíš?

Učím se nejmíň tři hodiny denně. Když je to možné, tak víc. Ke konci dne, když dostanu soukromé hodiny a natáčení je u konce, jdu domů. Chodím na státní školu, ale jsem ve speciálním programu pro talentované děti (v Brooklynu).Ale když jsem v práci, mám soukromou učitelku. Ta je ve spojení se školou a má přehled o tom, co se zrovna probírá. I když zrovna nejsem ve třídě, tak má moje soukromá učitelka kompletní rozvrh a osnovy, takže můžu dělat přesně to, co moji spolužáci. Někdy jsem dokonce i popředu.

Tipy přímo od Michelle

Jaké schopnosti by měl správný herec mít?

Říká se „Jestli neuspěješ, běž a zkus to znovu a znovu a znovu.“ Tomuhle stoprocentně věřím. Musíte sami v sebe věřit. Každý by si měl pamatovat, že když napoprvé neuspěje, musí to zkoušet dál s ještě větším odhodláním.

Co bys poradila dívkám, které uvažují o kariéře herečky?

Určitě byste o herectví měli nějakou dobu přemýšlet, než se na něj dáte. Musíte mít na paměti, že u herectví je toho třeba hodně obětovat. Budete se muset plna věcí vzdát, ale na druhou stranu se díky herectví určitě nebudete nudit. Je to velmi těžká práce, ale nakonec si ji stejně zamilujete. Když si herectví opravdu užíváte, práce vás bude vždycky bavit.

Fantastická herečka

Jakou nejfantastičtější osobu jsi jako herečka potkala?

No, mám ráda Rosie O´Donnel. Byla milá, zábavná, skvělá. Byla taky hodně starostlivá a vždycky na mě byla hodná. Občas jsme společně zpívali věci z Broadwaye jako Big Red nebo Kiss A Little Longer. Ráda bych s ní zase pracovala. Byla skvělá a také velmi zajímavá.

Co nejzábavnějšího udělala Rosie, když jsi hrála Harriet?

No, Rosie, Vanessa, Beverly a já jsme uspořádaly peckovou válku. Ten den jsme na natáčení měli třešně a Rosie na nás začala plivat pecky. Tak jsme na ni začali plivat taky a válka byla na světě.

Slyšela jsem, že ti Rosie na natáčení dala něco velmi speciálního.

Strašně ráda sbírám věci. Hlavně skleněné lahve, které mají zajímavý tvar. Ale díky Rosie jsem začala sbírat bárbíny. Dala mi celkem čtyři a k tomu plno doplňků a věcí pro barbie.

Vše o Harriet

Jak ses připravovala na roli Harriet?

Četla jsem knížku, ještě dřív, než se vědělo, že bude film. Z té knížky jsem se naučila hodně. Ohromilo mě, že mám s Harriet spoustu společného. V mnoha věcech se s ní můžu plně ztotožnit. Děláme spoustu věcí stejně. Aby se ze mě stala Harriet, stačilo podívat se do zrcadla.

Co přesně máte s Harriet společného?

Obě rády čteme a píšeme. Baví mě psát povídky a taky pořád čtu. A s Harriet je to to samé. Taky obě zbožňujeme rajčatové sandwiche. A i styl oblékání máme podobný - prostě něco pohodlného. Harriet je jedinečná. Ve svém životě si stanovila určité cíle a většinou jich dosáhne. To máme taky společné. A mimo to jsme obě hrozně zvědavé.

Máš ve filmu oblíbenou scénu?

Hned několik… Když Golly odchází, nebo když Golly řekne Harriet pravdu - tohle jsou moje oblíbené scény. Líbily se mi sice všechny scény, ale myslím, že tyhle dvě jsou něčím jiné. Jsou tak nějak větší.

Špehování ostatních je hodně odvážné. Jakou nejodvážnější věc jsi musela jako Harriet udělat?

Sice se nebojím výšek, ale když jsem visela na okraji budovy - myslím, že to bylo hodně zajímavé. Někteří lidi říkali „Michelle, oni tu kameru měli speciálně natočenou, že jo? Jenom to vypadalo, jako že visíš.“ Ani náhodou! Opravdu jsem visela.

Vše o Michelle

Máš nějaké zvířátko?

Ano. Jedno. Kočku jménem Stacy. Nádherný mourek. Ale spíš je to takový malý tygr.

Jaké je tvé oblíbené jídlo?

Moje oblíbené jídlo… musím říct - a je to pravda, která nemá vůbec nic společného s filmem - rajčatový sandwich. Prostě je miluju. A dělám si je stejným způsobem jako Harriet. Vezmu půlku housky, dám na ní majonézu a rajčatové plátky. A to hodně, protože rajčata miluju. Nakonec ještě sůl, druhou půlku housky navrch a je hotovo.

A co ovoce, nebo oblíbená zmrzlina?

Ovoce jím hodně. Zhruba ve stejném množství jako malé děti sladkosti. Mám ráda švestky, grepy, pomeranče, maliny, jahody, třešně - prostě spoustu druhů. Zmrzlinu mám nejradši vanilkovou. Miluju vanilkové nanukové dorty.

Jaký je tvůj oblíbený film?

Těch mám několik. Pomáda (Grease) je jeden a Bezmocná (Clueless) druhý. Taky mám ráda The Sound Of Music.

A co koníčky? Co děláš jen tak pro zábavu?

Ráda čtu, píšu… Vedu si deník. Píšu si tam o různých věcech, které vidím, které mi řekli přátelé, nebo o něčem, co se stalo. Taky se ráda dívám na televizi a někdy si i kreslím. Ale nejradši mám asi čtení. Když jsem poprvé přečetla Harriet, otevřely se mi dveře do úplně nového světa. Otevřelo mi to dveře do světa fantazie, někam, kde mi stačí jen mé představy. Hodně mě to naučilo. Ukázalo mi to nový svět - svět knih. Od doby, co jsem se naučila číst, tak jsem nepřestala. Věřím, že díky čtení je možné všechno.

Co ráda čteš?

No, hodně mě baví horory, záhady a taky knihy o nacistech. Myslím, že to je zajímavé téma a něco, o čem by děti v dnešní době měly vědět… samo o sobě je to strašné, ale zajímá mě to… Když čtu detektivky, vždycky jsem strašně napjatá. Co se týče hororů, tak jeden z mých oblíbených spisovatelů je R.L. Stine, ale moc nemusím jeho sérii knížek Husí kůže (Goosebumps). Mám radši Ulici Strachu (Fear Street).

Vzory

Ke komu se obvykle obracíš pro pomoc?

Se svými problémy chodím za mámou, nebo za starší sestrou. Máma se hodně podobá Golly. V Malé špionce jsou si Harriet s Golly hodně blízké, protože Golly je Harrietina chůva a zároveň ji i spoustu věcí učí. Golly je jako její matka, protože Harriet a její skutečná matka si nikdy nebyly moc blízké… Jak říkám, buď vše řeknu mámě, nebo své sestře Irene. Je jí sedmnáct a je skvělá.

Musí být těžké být daleko od rodiny, když natáčíš. Co děláš, abys s nimi byla v kontaktu?

Michelle: Máma se mnou chodí úplně všude. Občas mě přijde navštívit i sestra, nebo táta. V opačném případě máme vysoké účty za telefon.

Cíle a sny

Co bys chtěla dělat v budoucnu? Jaké jsou tvoje cíle a sny?

Určitě bych se ráda věnovala herectví a také bych chtěla být scénáristkou. V dnešní době se plno lidí věnuje hraní, psaní a režii. Je to i jeden z mých cílů. Až vyrostu, chtěla bych napsat svůj vlastní film, režírovat ho a taky v něm hrát. Už teď sepisuju vlastní příběhy. V herectví bych chtěla určitě pokračovat, protože jsem se vždycky chtěla podílet na něčem, co lidi rozesměje, nebo dojme k slzám. Na něčem, co je pobaví. Mým největším snem je tedy vlastní film.

O přátelství

Jak to vypadá, když si vyjdeš ven s kamarádkami?

Rády si povídáme a taky vyrábíme různé věci z perliček -jako náramky a řetízky. Ale mluvíme prostě pořád. Děláme si ze sebe legraci, děláme si různé testy, vzpomínáme, co kdo řekl ve škole. Vždycky si hodně užijem.

Máš kamarádku na dopisování?

Dopisuju si se svojí nejlepší kamarádkou. Bydlí sice blízko, taky v New Yorku, takže spolu občas zajdeme ven, ale stejně si píšeme a pořád nás to baví.

Máš nějakou radu, co se týče udržování přátelství?

Harrietin příběh mě naučil hodně o hodnotě přátelství. Zjistila jsem, že je těžké najít dobrého přítele a když už takového máte, nikdy byste ho neměli opustit. Taky jsem se naučila, že člověk by měl vždycky mluvit pravdu. Pokud to nikomu neublíží.

Vzkaz pro vás

Ať už chcete jakoukoliv práci, vždycky se jí musíte věnovat naplno. Jestli ji chcete dělat, budete úspěšní. Řekněme, že jdete na konkurz do filmu. Postupujete dál, dál, dál a najednou už vás nechtějí. Nemůžete si brát odmítnutí osobně. Třeba jste měli špatnou barvu očí, nebo byly vaše vlasy tmavší, než role vyžadovala… To nevadí. Musíte vydržet a porozhlédnout se po dalším projektu. Ať už budujete jakoukoliv kariéru, musíte mít na paměti, že je vždycky důležité snažit se dostat se tam, kam chcete. Někdy je to těžká práce, ale vy na to máte. Věřte si.

rok 1999

překlad: Zanthya

|| zpět ||