Speciální webový rozhovor

Tak…co třeba muži?

Sarah Michelle Gellar: Co je s nimi?

Vypadá to teď s nimi dobře ve tvém životě?

Jo.

No… vím, že nerada mluvíš o svém soukromém životě…

Víš, je pro mě hodně těžké setkávat se s lidmi.

Je to těžší nebo lehčí od té doby, co jsi úspěšná?

Stoprocentně těžší, fakt jo. Nemůžu jen tak u baru potkat chlápka a dát mu svoje telefonní číslo.

Myslíš si, že potkáváš lidi, které by jsi normálně nepotkala, jako třeba herce, protože děláš zrovna tuhle práci?

 No, pořád jsem se nebyla schopna setkat se s Josephem Fiennesem, takže takhle to u mě nefunguje.

Takže jsi momentálně svobodná?

Jo. Randím. Myslím, je to těžký. Je to velmi směšné a konečně jsem si to uvědomila. Je to jako (lidi se ptají) „ Proč nemáš vážný vztah?“ a já na to „Hej, je mi 22. Tohle je můj způsob užít si legraci. Nejsem připravená se usadit, vím to.

Máš ráda herce anebo máš nějaká pravidla o randění s ostatními kolegy?

Nikdy nemůžete říct „nikdy“. Nejsem toho sice ten největší fanda a je to těžký, protože mám tendenci tíhnout k lidem, kteří nemají tohle povolání a je to velmi obtížné, protože opravdu nepotkávám lidi, kteří v tom nejsou zainteresovaný. Takže, zkouším nemít vztahy s herci. Myslím, že to není snadné a občas to je šílený. Prostě to závisí na tom, jestli jste ti dva správní herci. Chodila jsem s herci? Uh huh.

Vypadá to tedy, že mnoho lidí můžeš vyřadit ze hry randění jen kvůli faktu, že to bereš vážně. Dává to smysl?

Nejsem účastnice večírků. Líbí se mi zůstat doma, vařit a vykecávat s přáteli. Pořád čtu, v devíti z deset případů kupuju nějakou knihu a nekoukám se na film, co bych měla. Takže ano, můžete takhle vyřadit nějaké lidi, ale když je ten někdo velký vymetač večírků, tak tam není to, co hledám a to, co já považuju za důležité.

Jaké muže shledáváš atraktivní?

Jsem úchylná na talent.

Opravdu?

Jo. Klidně se můžu zamilovat do něčího talentu.

Máš ráda muzikanty? Zamilovala jsi se někdy do někoho bez toho, aby byl fanoušek do hudby nebo knih?

Neřekla bych „zamilovala.“

Hádám, že to bylo docela zvláštní.

Jo, jistě.

Jako být s příbuzným.

Naprosto.

Takže, když se ti někdo líbí, jsi ty ta aktivní?

V tomhle jsem na tom špatně. Vždycky mám co říct, ale nedostanu ze sebe ani slovo.

Fakt?!

Já vím, není to trapný?

Udělala jsi někdy něco lstivého, když jsi nechtěla být středem něčího zájmu?

Nejsem v tomhle dobrá. Nevolám po obdivu k mé osobě. Myslím tím… podívej se na mě, nejsem taková… že, když vejdu do pokoje, potřebuju, aby se za mnou každý otočil a podíval. Taková fakt nejsem. Jednou mi někdo, nějaký agent nebo manažer, poslal květiny a potom jsem tomu chlapíkovi řekla, že jsem je dostala od někoho jiného. Řekla jsem „Oh, ty jsou od přítele.“

A zabralo to?

Jo. Používám to často. „Oh, tohle je od přítele“ nebo „Byla jsem s přítelem.“ Fakt to funguje dobře.

Jsi dobrá ve flirtování?

Jsem v tom dobrá, když mám pocit, že o nic nejde.

Když ti o to jde, tak selžeš a plácáš hlouposti?

Umím flirtovat, když flirtuju jen jednou. Bez závazků. Potom umím flirtovat. Je to tak u mě prostě nastavené, že když někoho vidím a myslím si, že je roztomilý a milý, tak nejsem zrovna ta nej pod sluncem. Ale můj nejlepší přítel by řekl, že ano.

Jsi romantik a nebo realista?

Od každého trochu. Je to legrační, protože ta romantická část mě celou neovládne, když o tom tak přemýšlím. Malá gesta pro mě strašně znamenají. Jsem docela sentimentální. Měla jsem i období, kdy jsem lidem říkala, ať mi neposílají dárky k narozeninám, ale hlavně ať mi pošlou blahopřání. Ať ho napíšou. Nechávám si je všechny.

červen 1999, Cosmopolitan online

překlad: Síma

|| zpět ||