Buffy - 7x20 Touched

 

Giles: V předchozích dílech jste viděli.

 

Buffyin dům. Buffy, Faith a Spike vcházejí do domu předními dveřmi. Dawn a Giles jsou v jídelně u stolu.

 

Faith: Ahoj, máte nějakou nadbytečnou postel pro hledaného uprchlíka?

 

Giles: (postaví se, kývne) Nazdar, Faith.

 

 

Střih na les. Buffy a Faith sledují mnicha, mezitím si povídají.

 

Faith: Máš to tady drsný, když se snažíš změnit partu malých holek v armádu.

 

Střih na dvorek Buffyině domě. Záběr kamery ukazuje potencionální přemožitelky trénující pod vedením Kennedy.

 

potencionální přemožitelky: Huh!

 

Střih na Buffy a Faith.

 

Buffy: Jsou to potencionální přemožitelky, právě takové, jaké jsme byly i my.

 

 

Střih na vnitřek auta. Mladá dívka těžce oddychuje, snaží se popadnout dech. Sedí na sedadle ve starém voze vedle řidiče, který je oblečený jako kazatel nebo kněz.

 

Caleb: (má na sobě černou košili s kněžským límcem) Říkej mi Caleb.

 

Střih na vinný sklep ve stinném udolí vinic. Buffy jde dolů po schodech do sklepa.

 

Buffy: Slyšela jsem, že máš něco, co patří mně.

 

Caleb: (spokojeně se usměje) Teď ano. (jednou silnou ránou pěstí odhodí Buffy napříč místností)

 

Jedna potencionální s dlouhými černými vlasy se rozmáchne na Caleba, ale ten ji vyrve meč z ruky, pak ji chytí za tvář. Caleb jí zlomí krk a pustí ji na zem.

 

Molly: (když uviděla, jak Caleb zabil její kamarádku) Ne…!

 

Caleb hrozivě přikračuje k Molly, která pomalu couvá, ztuhlá strachem. Zvedne ruku, aby ho bodla, ale on ji chytí za zápěstí, pak za krk. Caleb stiskne Mollyin krk, zvedne ji ze země.

 

Caleb: (k Molly) Mé cesty jsou nevyzpytatelné. (probodne Molly, pustí ji krk a hodí na zem)

 

Caleb uchopí Alexe, otočí ho směrem k sobě. Prudce vrazí svůj palec do Alexova levého oka a vydlábne ho. Alex ječí. Jeho oko stále krvácí, když zakopne a spadne na zem před sudy s vínem.

 

Buffy: Alexi!

 

 

Střih na obývací pokoj v domě Buffy. Anya mluví k partě.

 

Anya: Podívejte se, neříkám, že je to šťastný scénář, ale teď se potýkáme s velkým zlem, které se může proměnit v každého mrtvého, když chce.

 

 

Střih na vinný sklep ve stinném udolí vinic. Caleb hovoří s Prvním, který na sebe vzal podobu Buffy.

 

Caleb: (sahá směrem k ní) Konečně, po tak dlouhé době. (zkouší se dotknout její tváře, ale jeho ruka projde skrz její hlavu)

 

Buffy/První: Přemožitelka.

 

 

Střih na obývací pokoj v Buffyině domě. Buffy promlouvá ke shromáždění, na kterém jsou Giles, Dawn, Faith, Willow, Alex, Robin Wood a všechny potencionální přemožitelky. Alex sedí v křesle spolu s Dawn, která je na opěradle. Kennedy sedí na pohovce s Willow. Anya stojí za Willow, ruce má zkřížené.

 

Buffy: Celou tu dobu jsme se trápili pečetí a bránou pekel. Ti zlí jdou vždycky tam, kde je síla. Chrání vinici nebo něco, co tam je. A já říkám, že teď je čas tam jít a sebrat jim to.

 

Faith: (stojí vedle Robina Wooda, ruce zkřížené) A co když… to neuděláme?

 

Giles: To nám dává hodně k zamyšlení.

 

Buffy: A co teď? Najednou se všichni chováte, jako když mi nemůžete věřit?

 

Dawn: (postaví se, jde k Buffy, jemně) V tomhle musíme být zajedno. Nemůžeš být toho součástí. (Buffy zamrká očima, nemůže tomu uvěřit) Takže, potřebuju, abys odešla.

 

 

Střih na verandu. Faith jde ven za Buffy.

 

Faith: (ustaraně) Podívej, přísahám, že jsem nechtěla, aby se to takhle vyvrbilo…

 

Buffy: (ostře) Ne.

 

Buffy: (Buffyin obličej pokrytý slzami) Chtě nechtě, jejich životy jsou tvoje.

 

Konec rekapitulace.

 

 

Obývací pokoj. Giles, Scooby gang bez Buffy, Spika a Andrewa sedí spolu v obývacím pokoji a velmi nezorganizovaně diskutují. Jeden mluví přes druhého.

 

Giles: Plnou moc lidu? Zníte jako děti semdesátých let.

 

Kennedy: To co tím chceme říct je, že za sebe navzájem odpovídáme.

 

Faith: OK, lidi, snažme se z toho nezbláznit.

 

Kennedy: Jenom říkám, že když tady teď Buffy není, konečně mužeme trochu mluvit do toho, kdy a kde přijdeme o krk.

 

Robin: Možná nemusíš být tak upřímná o (pohybem ruky gestikuluje podřezání krku) přicházení o kousek krku.

 

Anya: (důrazně) Ne, nech tu dívku říct pravdu. Opět a opět všichni zvoníme u dveří smrti, jako skautky posedlé naplněním kvóta.

 

Alex: (přesune se v křesle) Víš, přemýšlím o tom, že ne každý by tady měl mít právo hlasu.

 

Giles: Musíme prostě najít nějaký způsob, jak vést konstruktivní dialog, bez toho abychom se úplně zbláznili.

 

Anya: Znáte parlamentární proceduru? Protože to je vhodný způsob uspořádání…

 

Kennedy: Jenom bych ráda věděla, jestli ti z nás, kteří tady jsou déle, by měli mít větší slovo.

 

Robin: Možná bychom se měli rozdělit do menších skupinek, takže by to nebylo tak chaotické. Faith, co si o tom myslíš?

 

Amanda: Když jsem byla zapojena do modelu Spojených národů, přišli jsme tam na to, že parlamentární procedura je totálním zachráncem života. Například, když jsem jednou byla v Urugvaji, jednou z těch spojených zemí, bylo to jako tady, jenže my jsme měli ten systém, který nám umožnil uspořádat naši konverzaci.

 

Zatímco Amanda mluví, Giles šeptá Dawn.

 

Giles: (k Dawn) Bude v pořádku. Opravdu, děláme to s nejlepším úmyslem.

 

Dawn: (Gilesovi) Jo? Tak proč se takhle cítím?

 

Faith: (ke skupině) Slyším, co říkáte, ale…

 

Kennedy: Něměli bysme se už dát do práce?

 

Willow: (zakoulí očima) Lidi, myslím, že to je ztráta času hádat se, jak se máme hádat.

 

Amanda: No, tak proč…?

 

Vi: (k Amandě) Prosím tě, nezačínej s parlamentární procedurou.

 

Caridad: (šeptem) Tohle podporuju.

 

Faith: Všichni, poslouchejte mě. Klid. Dobře? Byla to dlouhá noc a nevím jak vy, ale já jsem zničená. Možná bychom se měli trochu prospat a vyřešit to všechno ráno.

 

Kennedy: Opravdu máme nějaký čas nazmar?

 

Faith: Podívej, rozumím, že jste hrozně zestresované. Upřímně, naše situace je výbušná. Ale my musíme zůstat v klidu. To je jediný způsob, jak se přes to můžeme dostat. Můžete se s tím všichni vypořádat?

 

Vi: Jo… jo… odpočineme si a pak zítra, věci nebudou vypadat tak…

 

V domě zhasnou světla, všichni vyskočí a zalápají po dechu, zděšeně se ptají, co se stalo.

 

Caridad: Světla zhasla?

 

Amanda: Přinesu nějaké svíčky … jestli máme svíčky.

 

Kennedy: Zkontroluju pojistky.

 

Faith: (dívá se ven z okna) Neobtěžuj se. Všechna světla na celé ulici zhasla.

 

Kennedy: Což znamená?

 

Faith: (podívá se na skupinu) Že lidi z elektrárny považují Sunnydale za peklo.

 

Vi: Myslím, že mi to začíná lízt na mozek.

 

 

Střih na sousední ulici. Sídliště je opuštěné, s výjimkou poslední rodiny, která si své nezbytnosti dává do dodávky. Buffy jde sama ulicí, ruce má zkřížené. Uvidí dům a vchází do něj.

 

Střih do vnitř cizího domu. Buffy vchází a rozhlíží se. Nějaký muž se vynoří a namíří ji na obličej brokovnici.

 

muž: Nehýbej se. Vypadni z mého domu.

 

Buffy: Hej. (vezme muži brokovnici, povzdechne si) Myslela jsem, že to místo bude prázdné. Hledala jsem místo na spaní. Víš, opravdu bys měl odjet.

 

muž: (rozhořčeně) Nemůžete mě jen tak vyhodit z vlastního domu.

 

Buffy: (pokrčí rameny) Proč ne? To je věc, kterou všechna cool děcka v dnešní době dělají. (jde do kuchyně) To není tvoje město. Už ne. (otevře ledničku) Máš nějakou dietní colu? (muž už je pryč)

 

 

Andrew a Spike čekají v místnosti, která je osvětlená svíčkami. Andrew leží na zemi na svém břichu, opírá se o lokty, podepírá si hlavu rukama a kývá nohama jako malý kluk. Spike sedí na zemi, opírá se o zeď, má ohnutá kolena a jeho paže spočívají na kolenou.

 

Andrew: (rytmicky) Pátrám očkem po něčem, co začíná na „G“.

 

Spike: (valí očima) Goblén.

 

Andrew: (usměje se) Hej, dobře. Jak jsi…

 

Spike: Goblén je jediná věc v tom celém zatraceném pokoji.

 

Andrew: Ah… to říkáš ty, ale já říkám podívej se hlouběji. (přetočí se na záda, podívá se na strop)

 

Spike: Podívám se hluboko do tvojí krční žíly.

 

Andrew: Nerozčiluj se.

 

Spike: Já ne… (zlobně se podívá na Andrewa) Neříkej další slovo.

 

Andrew: (přesune se zpátky na břicho, vzrušeně se podívá na Spika) Kámen, nůžky, papír?

 

Spike: Co s tebou je? Nechápeš co se děje?

 

Andrew: Uh… jo. Čekáme tady až zase bude noc, abys mohl jet na své motorce bez toho abys vybouchnul.

 

Spike: A každou minutu co tady vězíme, přemožitelka někde venku čelí bůhví čemu.

 

Andrew: No tak. Co nejhoršího se jí může stát?

 

Spike se podívá na Andrewa.

 

 

Střih na sklep v domě Buffy. Potencionální přemožitelky, Scooby Gang, Dawn, Giles a Faith jsou ve sklepu, kde mají další shromáždění při světle svíček. Anya, Alex a Dawn sedí u stolu. Ostatní jsou shromáždění kolem.

 

Faith: Dobře. Tak, co víme?

 

Alex: No, víme, že v zásadě jsme poslední lidé v Sunnydale.

 

Caridad: A veškeré zlo ve městě nás chce vidět mrtvé.

 

Vi: Nechci zemřít.

 

Anya: Buď bez obav. Je zdaleka víc pravděpodobné, že budeš žít dost dlouho na to, abys viděla většinu svých přátel umřít jako první. (podívá se na Vi) Až pak zemřeš.

 

Kennedy: Taky víme, že Caleb řekl Buffy, že všechno se řítí na pečeť. Myslím, že bychom se měli postavit…

 

Faith: (přeruší ji) Nepředbíhejme. Takže víme, že máme hodně nepřátel. Tam začneme.

 

Kennedy: Faith, je mi líto…

 

Faith: (znovu ji přeruší) Slyšela jsem tě, OK? Tak přejděme k naší přehlídce darebáků. Koho tam přesně máme?

 

Dawn: No, je tady První, kterého se nemůžeme dotknout.

 

Alex: Pak je tady náš přítel „reverend-nenávidím-ženy.“

 

Anya: Který je v podstatě nedotknutelný.

 

Dawn: Taky tady máme hnusné naštvané upíry, kteří jsou nejhorší. A…

 

Faith: Mnichy… Myslím, že ti jsou nejslabším článkem.

 

Giles: Přemýšlíš o útoku na mnichy?

 

Faith: Možná, nebo… OK, mohli bychom jednoho unést.

 

Kennedy: (sprostě) A co? Chtít výkupné?

 

Alex: (sarkasticky) Jo, já seženu časopisy a začnu vytrhávat písmenka. „Drahý pane První, jestli chcete svého mnicha zpět… dobře, byli bychom překvapení, protože jich máte nějak 3 milióny. Tak prosím nevšímejte si toho dopisu. S pozdravem…

 

Faith: Říkám, abychom přemýšleli o tom, že dostaneme jednoho mnicha a přinutíme ho mluvit. Zjistíme tak nějaké informace o Prvním a Calebovi.

 

Robin: Jak hodláš jednoho chytit, když oni nechtějí být nalezeni?

 

Kennedy: OK, nejsem si jistá, jestli to je tak bezva nápad. Proč se snažit získávat informace, když už víme o pečeti? Proč nepošleme nějakou četu do školy? Udělat nějaký průzkum a…

 

Faith: Ne.

 

Kennedy: (posadí se, nadzvedne obočí) Jenom tak? Dokonce ani neposloucháš.

 

Willow: (jemně, ke Kennedy) Miláčku, příliš naléháš.

 

Kennedy: Myslela jsem si, že teď to bude jiné, ale vy mě pořád umlčujete.

 

Faith: Je to jiné, protože teď… (postaví se) Jsem váš šéf já. Podívejte, lidi, nejsem Buffy. Nejsem ta, která vám celou dobu seděla na zadku, ale ani nejsem jedna z vás. Jsem váš vůdce, což znamená, že já jdu první, já stanovím pravidla a zbytek vás mě následuje. Je to jasné? Tak, Kennedy, (ukáže) nech sakra toho ať můžu dělat svou práci, dobře? (klidně) OK, dejme se do práce.

 

 

Střih na vinný sklep v údolí vinic. Mniši používají svářecí hořáky a krumpáče na nějaký kámen v jeskyni pod vinicí.

 

Buffy/První: Doufala jsem, že mi přineseš lepší zprávy.

 

Caleb: A já doufal, že nějaké budu mít.

 

Buffy/První: Je tohle k něčemu? Nebo jenom chceš zpotit mnichy? Potí se vůbec?

 

Caleb: Vlastně, myslím, že supí, jako psi. A nevím, jestli to bude k něčemu dobré, ale musíme zkusit všechno.

 

Buffy/První: Uvědomuješ si, co se stane, jestli se k tomu přemožitelka a její holky dostanou, že?

 

Caleb: Nedostanou.

 

Buffy/První: (podívá se na Caleba) To je pravda. Nedostanou. (odchází) Protože se je všechny chystáš zabít, a taky každého koho znají.

 

Caleb: Aleluja.

 

 

Střih na uličku. Kennedy jde sama uličkou, dívá se na zem, trucuje. Mnich k ní zezadu přistoupí, v ruce třímá nůž, ale někdo ho chytí lasem okolo krku a strhne k zemi. Je to Giles. Giles svazuje mnicha, zatímco ostatní potencionální přemožitelky jdou Kennedy na pomoc, zápasí s ostatními mnichy.

 

Kennedy: (postaví se potom, co zabila mnicha, těžce oddychuje) Ještě nikdy předtím jsem nebyla návnada. Bylo to, uh… vlastně jaksi strašidelné.

 

Caridad: Hlídali jsem ti záda.

 

Giles: (svazuje mnicha) Vedla sis dobře. Tvoje provedení nabručeného patolízala bylo na místě.

 

Kennedy: V tom jsem vycvičená. (usměje se) Přiveďme tohle kapitánovi.

 

 

Kuchyně v domě Buffy. Giles a několik jiných přicházejí ze sklepa promluvit si s partou shromážděnou v kuchyni.

 

Dawn: (uvidí Gilese) Oh, ahoj. Tak?

 

Giles: Uh, mniši jsou mlčenliví. (nasadí si brýle)

 

Anya: A co jste čekali, nějakého mluvku z Oxfordu?

 

Giles: Mlčenliví jako němí.

 

Faith: Někdo tomu vyrval jazyk.

 

Amanda: Oh, nechutný.

 

Dawn: Hej… Četla jsem tu starou tureckou knihu kouzel. Je tam jedno staré zaklínadlo, které starověcí Turci používali ke komunikaci s umírajicími.

 

Willow: Oh, ano. Myslím, že jsem četla překlad.

 

Dawn: (oči dokořán) K tomu existuje překlad?! (povzdechne si) Já s tím končím. Um, tak tedy to kouzlo se používá ke komunikaci s lidmi, kteří nemůžou mluvit. Um, to znamená, kdyby nějaká osoba umírala, tohle kouzlo by jim umožnilo říct sbohem, nebo, víš, zanadávat si, jak je nikdo nepřišel navštívit. Pomohlo by nám to s panem Žádný jazyk?

 

Willow: Jo, myslím, že jo. Musím jenom shromáždit několik ingrediencí.

 

Faith: V pořádku. Dobře, bezva. Zatímco Willow bude dělat tohle, ostatní můžou…

 

Andrew: Jsme zpátky!

 

Spike vchází do místnosti.

 

Giles: Spiku.

 

Spike: Ahoj.

 

Andrew: (vchází do místnosti, svojí přilbu položí na polici) Ahoj, všichni. Lidi, hodně jste mi chyběli. Promiňte, že nám trvalo tak dlouho vrátit se z naší mise-mise, ale museli jsme přečkat slunce. No, myslím, že naše mise proběhla úspěšně. My, uh, jeli jsme na Spikově motorce, což bylo fakt bezva, a, uh… uh, hráli jsme nějaké zábavné hry, a-oh! Máme nějaké nové informace. Víte co? Opravdu potřebuju na záchod. (odchází z pokoje)

 

Spike: Je jako závan svěžího vzduchu, že? Díky Bohu, že nedýchám. Myslím, že máme vodítko. Kde je Buffy?

 

Dawn: Um… (podívá se stranou) teď tady není.

 

Spike: Kdy se vrátí?

 

Willow: (jde k Spikovi, nervózně lomí rukama) Uh… když jste byli pryč, shromáždili jsme se a vyříkali si různé názory. Um… a nakonec, po mnoha diskuzích, se Buffy rozhodla, že pro všechny bude nejlepší, když si dá pauzu a trochu si oddechne.

 

Spike: (nemůže tomu uvěřit) Uh-huh. Rozumím. Dlouho sis trénovala ten malý proslov, že? (Willow vypadá raněně a odchází) Tak, uh, Buffy si dala pauzu přímo uprostřed apokalypsy, a to bylo jako její rozhodnutí?

 

Alex: Vlastně, všichni jsme rozhodli.

 

Spike: Oh, jasně. Všichni jste rozhodli. (zachechtá se) Vy žalostní, nevděční zrádci. Kdo si myslíte, že jste?

 

Willow: Jsme její přátelé. Chceme jenom…

 

Spike: Oh, to je od vás hrdinské. Jste její přátelé, a takhle ji zradíte?

 

Giles: Ty nechápeš…

 

Spike: Víš, myslím, že chápu… (pohrdavě) Ruperte. Býval jste velký muž, že? Učitel všeho moudra. Teď tě překonala a ty se s tím nemůžeš vyrovnat. Zachraňovala vaše životy zas a znova. (ostatní mhouří oči, vyhýbají se Spikovu pohledu) Zemřela pro vás. A tak ji děkujete…

 

Faith: Hej. Proč se nevrátíš ke svým? Čas na proslovy je u konce, netopýří kluku.

 

Spike: (zkříží ruce) Oh, tohle je správné?

 

Faith: Jo, to je. Šetři si svůj chybějící dech.

 

Spike: (pokrčí rameny) V pořádku. (praští Faith)

 

Faith: Jsi její miláček, že? (kopne Spika do tváře) Myslím, že je to roztomilé. (Spike udeří Faith, ta mu ránu vrátí) Jak si tě omotala. (odkopne Spika do druhé místnosti, kde přeletí nad stolem a nad zemí)

 

Giles: Dost!

 

Faith jde za Spikem do jídelny a začne ho bít do tváře. Spike ji ze sebe odkopne a vyskočí na nohy.

 

Spike: Konečně máš cos chtěla, že? (vyměňují si s Faith údery) Kde je?

 

Faith: Nevím.

 

Spike svalí Faith přes svá záda a drsně odhodí na stěnu. Faith vstává, stejně jako Spike, na chvíli se na sebe podívají, než Spike odejde předními dveřmi. Ostatní stojí ve dveřích, jak pozorovali souboj.

 

Před domem Buffy. Spike vychází ze dveří, jde cestičkou na ulici. Zastaví se, zavře oči, cíleně větří. Konečně chytí zápach, který hledal a vydává se po ulici.

 

 

Střih na sklep v domě Buffy. Mnich je připoutám ke stěně, když Willow mluví v jiném jazyce. Giles, Kennedy, Alex a Andrew jsou tam také.

 

Willow: (drží otevřenou knihu) Promluv k nám.

 

Andrew: Možná bych ho měl trochu zpracovat.

 

Alex: (k Andrewovi) Andrew!

 

Kennedy: (k Andrewovi) Ticho!

 

Willow: Nevím, lidi. Mělo to fungovat. (Giles a Willow civí na mnicha)

 

Andrew: (nezní jako on, ale měkce a monotónně) Jsem parazit v té mysli, která je zlá.

 

Alex: (k Andrewovi) Mohl bys zavřít hubu?

 

Andrew: Říkám, že jsem částí velké temnoty.

 

Kennedy: (koulí očima) Někdo potřebuje kontrolu reality.

 

Alex: Nebo náhubek.

 

Giles: (podívá se na Andrewa) Počkejte.

 

Andrew: (mluví za mnicha) Jsem jenom zlomek nás. Sloužíme jako jeden Prvnímu.

 

Alex a Kennedy se postaví, couvnou od stolu, kde sedí Andrew. Giles a Willow se taky postaví. Všichni civí na Andrewa.

 

Willow: OK, co děláš-děláte-pro Prvního?

 

Andrew: (jako mnich) Připravujeme nevyhnutelnou bitvu.

 

Kennedy: (sebere ze stolu mnichův nůž a přidrží mu ho u krku) Jak? Řekni mi přesně, co mniši dělají.

 

Giles: Kennedy, on nevidí ten nůž.

 

Andrew: (jako mnich) Cítíme ho.

 

Giles: Kennedy? (natáhne k ní ruku, ona se postaví a podá mu nůž)

 

Andrew: (jako mnich) Staráme se o potřeby nekonečného zla. Vyhlazujeme dívky a ničíme dědictví přemožitelky. Stavíme zbrojnici pod hlínou. Posloucháme příkazy našeho učitele Caleba.

 

Alex: Počkej. Můžeme se vrátit k té záležitosti s hlínou?

 

Andrew: (jako mnich) Stavíme zbraně, abychom se připravili na nadcházející válku… na nejvzdálenějším okraji města. Jsme všude. Jsme jako vlny oceánu. Sledujeme vaše úsilí a nelekáme se. Budeme se smát, když zemřete.

 

Giles vezme mnichův nůž a podřízne mu krk. Mnich klesne.

 

Andrew: (zase je sebou, zmateně) Jaké banány?! Jste tak šťastní, že jste … mi magicky nesetli hlavu.

 

Giles: To stačí. Musíme o tom říct Faith. Alexi, přines nějaké mapy. Potřebujeme najít nějaký podzemní prostor dost velký na zbrojnici.

 

Ostatní jdou nahoru.

 

Andrew: (jde za nimi) Cítím se využitý a zhanobený a… (drží se za krk) A potřebuju pastilku.

 

 

Střih na cizí dům. Buffy spí na posteli, když někdo zaklepe na dveře. O chvíli později vchází Spike do místnosti, kde Buffy spí.

 

Spike: (stojí ve dveřích) Tady jsi. Uvědomuješ si, že jsem mohl jen tak dovnitř, bez toho, abych potřeboval pozvání? Tohle město je už opravdu jejich, že? (jde k Buffy) Slyšel jsem o tom. Byl jsem tam. Ta mrcha. (povzdechne si) Když jsi nahoře, tak je to pořád o úsměvech a o tom, jak se změnila, ale ve chvíli kdy jseš dole, je to pouze o tom jak někoho vykopnout, mám pravdu? To mě nutí…

 

Buffy: (slabě, dívá se do kouta) Nebyla to jenom Faith. Byli to všichni. (podívá se na Spika) A není to tak, že by neměli pravdu. Prosím odejdi.

 

Spike: Ne. (rozčíleně) Tohle změní tvůj pohled na věc. Přišel jsem, protože ti chci něco říct. Měla jsi pravdu. Caleb se snaží něco před tebou ukrýt. Myslím, že je to ve vinici. Tak? Měla jsi pravdu. (Buffy se pořád nepohla, ani nijak nezareagovala) Buffy?

 

Buffy: Necítím se moc dobře.

 

Spike: (jde k ní blíž) Neoklameš mě.

 

Buffy: Co tím myslíš?

 

Spike: No, nejsi srab.

 

Buffy: Sleduj.

 

Spike: Byla jsi jejich vůdce a pořád jsi. To není něco, čeho ses vzdala, to je něco, co ti vzali.

 

Buffy: (podívá se na něj) A rozdíl je v čem?

 

Spike: Můžeme to vzít zpátky.

 

 

Střih na Buffyin pokoj. Faith a Giles se dívají na mapu.

 

Faith: Kanál na severní straně je nejblíž, tak myslím, že začneme tam.

 

Giles: To zní dobře. V kolik mám všem říct?

 

Faith: Co takhle kolem sedmi ráno? (udeří) V sedm přesně. Tak, zítra bojujeme.

 

Giles: Zítra. Dobrou noc, Faith. (začne odcházet, pak se k ní otočí) Faith.

 

Faith: Jo?

 

Giles: Vedeš si dobře. (odejde)

 

Faith jde k posteli, ale uvidí starostu Wilkinse (ze třetí série) stojícího před ní.

 

starosta/První: Řekl bych víc než dobře. Řekl bych přímo bombasticky.

 

Faith: Vypadni.

 

starosta/První: (směje se) Tedy, sakra. (usmívá se) Myslím, víš, nějaké „nazdar“ nebo „je hezké tě zase vidět“ by bylo vítanější. Je konec lidstva, Faith, (vrtí hlavou) ne konec zdvořilosti.

 

Faith: Ztrácíš čas. Vím, kdo jsi… co jsi.

 

starosta/První: (přikývne) Jo. Jo. (podívá se na Faith) Nikdo ti nevysvětlil, jak to funguje, že? (kráčí) Vidíš … jsem částí Prvního, jak to vy děcka nazýváte, ale taky jsem to já, Richard Wilkins III, zesnulý starosta a zakladatel Sunnydale. Tady. Dokážu ti to. Zeptej se mě na něco, na co jenom já znám odpověď. Něco jako… (zasměje se) Kde jsem ukrýval měsíční koláče v mé kanceláři? Nebo… která postava v Malých ženách byla moje nejoblíbenější? Meg. (zasměje se) Vím. Vím. Většina lidí by hádala Beth, sotva Meg, která je taková slušná mladá dáma. Pamatuješ, když Jo ji spálila vlasy?

 

Faith: (podívá se mu do tváře) Vím o co se snažíš, a nebude to fungovat. (odchází) Ale klidně mluv dál, protože, tvoje štěkání bych mohla poslouchat celou noc.

 

starosta/První: Hej, hej, hej, hej, hej. Pozor na jazyk! Teď jsi vůdce. Děvčata to brzy pochytí. A co pak?

 

Faith: (kývne) Starost o děvčata nech na mně.

 

starosta/První: Jistě. Jistě. Mimochodem, radíš si s nimi dobře. Mnohem líp než Buffy. To bylo chytré, že jsi ji vykopla.

 

Faith: (vrtí hlavou) To jsme ne… (starosta se na ni podívá, zvedne obočí v nevíře) Buffy je dostala až sem.

 

starosta/První: Proč ji chráníš? Myslíš, že ji na tobě záleží? Skoro tě zabila, Faith.

 

Faith: Teď je to jiné.

 

starosta/První: (jde k Faith) Nezáleží na tom, co uděláš, Buffy bude v tobě vždy vidět vraha, ne osobu. A teď máš to, co ona tak zoufale chce: respekt těch dívek. Všechno co potřebuje je omluva a skončí to, co začala, když ti vrazila nůž do břicha. Zůstaň ve střehu, Faith. Buffy je nebezpečná. Jestli nebudeš opatrná, tak tě zničí. (pokrčí rameny) Jenom ti to říkám.

 

 

Buffy sedí na kraji postele. Spike stojí před ní.

 

Spike: Ne?

 

Buffy: Ne.

 

Spike: Myslíš ne jako možná ne?

 

Buffy: Opravdu máš problémy s tím slovem, že?

 

Spike: Můžeš je získat zpátky.

 

Buffy: Můžu, možná. Měla bych? (povzdechne si, drží hlavu ve svých dlaních) Jsem už tak unavená.

 

Spike: Potřebují tě.

 

Buffy: No, já…

 

Spike: Bez tebe tam je zatracený chaos.

 

Buffy: Opravdu?

 

Spike: Jo! Jo, je, uh… Je tam smetiště… Víš? Krabice z jídla, nesrolované spací pytle, každý je velmi vystrašený a … uh, neupravený.

 

Buffy: (zaculí se) Zní to strašně.

 

Spike: Neviděl jsem toho moc. (sedne si na kraj postele, vedle ní) Přišel jsem, párkrát udeřil Faith, a odešel.

 

Buffy: Opravdu? Ne že bych byla ráda, ale…

 

Spike: Oh, jenom řekni, a v dějinách z ní zbude jenom poznámka pod čárou. Zařídím to tak, aby to vypadalo jako bolestivá nehoda.

 

Buffy: Tohle je můj problém. Jenom řeknu, nějaké dívky zemřou… pokaždé.

 

Spike: Ve válce jsou vždycky ztráty.

 

Buffy: Ztráty. To zní tak… náhodně. To byla děvčata, která jsem zabila. Odřízla jsem se od nich… od všech. Věděla jsem, že některé z nich ztratím a nechtěla jsem… (vrtí hlavou, postaví se) Víš, co? Pořád sama sebe omlouvám. Vždycky jsem se … vždycky… (povzdechne si) To, že jsem přemožitelka mě změnilo. Ale je to moje vina, že jsem taková zůstala. Lidi se vždycky snažili nějak se ke mně připojit, a já prostě vyklouzla. (usměje se) Ty bys to měl vědět.

 

Spike: Zdá se, že si vzpomínám na jistý druh spojení.

 

Buffy: (vrtí hlavou) Oh, prosím tě! Nikdy jsme si nebyli blízcí. Chtěl si mě jenom proto, že jsem byla… nedosažitelná.

 

Spike: (postaví se, rozhořčeně) Ty si myslíš, že to bylo jenom to?

 

Buffy: Prosím, nepřecházejme k minulosti. (sedne si)

 

Spike: Oh, ne, ne. Zůstaňme tam. Poslouchal jsem tvoji sebelítostivou písničku a myslím, že teď bych měl mít na chvíli mikrofon já.

 

Buffy: Fajn. Jeviště je tvoje. Povzbuď mě.

 

Spike: Jsi nesnesitelná.

 

Buffy: Díky. To opravdu pomohlo.

 

Spike: Nesnažím se tě povzbudit.

 

Buffy: Co se snažíš říct?

 

Spike: Nevím. To budu vědět až skončím. Něco mě nasralo, a já jenom… „Nedosažitelná.“ To je to.

 

Buffy: Fajn. Jsem dosažitelná. Jsem zcela dosažitelná. Můžu jít spát?

 

Spike: Poslouchej mě. (klekne si před ní) Byl jsem na živu trochu déle než ty, a mrtvý ještě dýl. Viděl jsem věci, které si neumíš představit, a udělal jsem věci, o kterých bych byl raději, kdyby sis je nepředstavovala. Nemám reputaci myslitele. Řídím se svou krví, která neteče ve směru mého mozku. A tak dělám hodně chyb, hodně špatných zatracených zavolání. (podívá se jí do očí) 100+ let a jenom jednou věcí jsem si byl kdy jistý - tebou. (Buffy se odvrátí; on sáhne směre k její tváři) Hej, podívej se na mě. O nic tě nežádám. Když říkám „Miluju tě“, není to, protože tě chci, nebo protože tě nemůžu mít. To nemá nic společného se mnou. (po Buffyině tváři stéká slza) Miluju, co jsi, co děláš, jak se snažíš. Viděl jsem tvoji laskavost i sílu. Viděl jsem z tebe to nejlepší i nejhorší. A s dokonalou jasností rozumím, co jsi. Jsi sakra ženská. Jsi vyvolená, Buffy.

 

Buffy: (tiše) Já nechci být vyvolená.

 

Spike: Já nechci tak dobře vypadat a mít atletickou postavu. Všichni máme nějaký ten kříž, který musíme nosit. (Buffy se usměje) Teď si odpočiň. Přihlásím se před rozbřeskem. Můžeš se rozhodnout, jak chceš… (jde ke dveřím)

 

Buffy: Spiku? (otočí se) Mohl bys… tady zůstat.

 

Spike: Jistě. (podívá se na křeslo) Ten ďábelský mučední vynález, pohodlné křeslo (sundá si kabát) mi udělá dobře.

 

Buffy: Ne, chci říct… tady. (dotkne se postele vedle ní) Nepodržel bys mě jenom?

 

Spike si sedne vedle Buffy a položí na ni ruku. Ona se na něho navine, přitulí se k jeho hrudi, když ji Spike obejme kolem ramen.

 

 

Střih na Buffyin pokoj v domě Buffy. Starosta/První mluví k Faith.

 

starosta/První: Hluboko uvnitř jsi vždycky chtěla, aby tě Buffy uznávala, možná i milovala. Proč myslíš, že to tak je?

 

Faith: Teď jsi jako psychiatr, jo?

 

starosta/První: (kráčí) Stále hledáš lásku a akceptaci u těch lidí, tvých přátel, ale nikdy ji nenajdeš. Pravdou je, že nikdo tě nikdy nebude milovat. Ne tak, jako já.

 

Faith: Vypadni.

 

starosta/První: Vždycky v tobě uvidí vraha.

 

Faith: Řekla jsem vypadni.

 

starosta/První: Vždycky budu s tebou, ve všem co uděláš. (zmizí v záblesku světla)

 

Robin: (dotkne se ramena Faith) Faith?

 

Faith: (lekne se) Neměl bys se tady tak plížit! Skoro jsem ti srazila hlavu!

 

Robin: Promiň, klepal jsem.

 

Faith: Koho-co jsi viděl?

 

Robin: Jenom… vypadáš vystrašeně. Co se stalo? Jsi si jistá, že jsi v pořádku?

 

Faith: Oh, co? Teď si chceš pokecat o mých problémech? Budeš se chovat jako kámoš-ředitel?

 

Robin: OK, víš co? Přišel jsem si promluvit o zbraních.

 

Faith: (vrtí hlavou) Promiň. Nevím, co se mnou je. (otočí se) Jsem jenom…

 

Robin: Poslouchej, nechám tě teď samotnou. Neměl jsem v úmyslu se vnucovat. (začne odcházet)

 

Faith: Byl to První.

 

Robin: (vrací se, zavře dveře) Tedy, teď jsi opravdu ve hře, Faith. První se neukazuje, jestliže si nemyslí, že máš význam.

 

Faith: To mám štěstí. Jsem hráč. (natáhne ruku) Podívej se na to. Moje ruka se třese. Démoni, upíři, ženy z nápravného zařízení… nic z toho mě nevyvedlo z míry.

 

Robin: To přesně První dělá… najde tvoji Achylovu patu.

 

Faith: Ne, jenom to ke mně mluvilo. Co? Ono to taky léčí?

 

Robin: Um, to je taková fráze. Tvoje slabé místo.

 

Faith: Oh, něco ze školy. (podívá se jinam) V tomhle desetiletí jsem jaksi chyběla. (sedne si na kraj postele)

 

Robin: (jde k Faith, sedne si vedle ní na postel) Tak, kdo to byl? První.

 

Faith: Můj starý šéf.

 

Robin: Jenom šéf, a takhle to s tebou otřáslo? Nezvýšil ti plat, huh?

 

Faith: (směje se) Jo, jistě. Možná to zní jako, že jsem opožděná, ale brala jsem ho jako otce.

 

Robin: Oh. Byla to moje matka, když to přišlo ke mně. A chci říct, byla to ona, i s parfémem.

 

Faith: (podívá se na něho) Je mi to líto.

 

Robin: (přikývne) Jo.

 

Faith: Jsem na sebe tak nasraná. Věděla jsem, že je to trik.

 

Robin: Jo, já taky, ale pořád jsem chtěl, aby mě máma držela jako malé dítě… (zamrká, vzpřímí se) mužsky, samozřejmě.

 

Faith: Samozřejmě.

 

Robin: Poslouchej, Faith, nikdo nechce být sám. Všichni chceme někoho, komu by na nás záleželo, aby se nás někdo takhle dotýkal. (podívá se na ni) Chci tím říct, První jedná s výmysly, ale ta potřeba je opravdová.

 

Faith: Jako trefovat se do věcí nebo whiskey.

 

Robin: Mezi jinými. (oba dva se usmějí)

 

Faith: (postaví se) Když k tobě přišel, řekl ti První pravdu?

 

Robin: Jo.

 

Faith: Řekl mi, abych si dávala pozor na Buffy, protože je nebezpečná.

 

Robin: A co si myslíš ty?

 

Faith: (kráčí) Mohla by být. Chci říct, dali jsme ji docela dobrý důvod, aby byla nasraná. Víš, co je na tom nejvíc zmatené? První mi říká, že se mám Buffy znepokojovat, a já jenom chci, aby byla tady. Za několik hodin povedu tyhle dívky do vážného hovna, a ona je jediná…

 

Robin: (podrážděně) Ona není jediná. Ty jsi taky přemožitelka, Faith, a myslím si, že jsi dobrý vůdce.

 

Faith: Jsem jenom ex-trestanec, který nedokončil střední.

 

Robin: Jo, tedy já jsem ředitel školy, ve které nikdo nic nedokončil. A v tom nemám konkurenci.

 

Faith: Ale jinak jo.

 

Robin: (zašklebí se a postaví) Tak, um, zítra?

 

Faith: Zapomeň na zítra. Teď máme tenhle večer. (přitáhne jeho ruku ke své tváři) Už je to dlouho. Jsem mimo hru?

 

Robin: Ne. Jsi vůdce.

 

Faith a Robin se políbí. Robin ji zvedne do naručí, Faith ho povalí na postel.

 

 

Střih na Willowin pokoj. Willow zahleděná do mapy vchází do pokoje.

 

Willow: OK, lidi. Giles řekl, že Faith chce, abychom začali brzy ráno, takže… (rozhlédne se po více než prázdném pokoji s výjimkou Kennedy ležící na posteli) Co se stalo s děvčaty?

 

Kennedy: (leží sexy na posteli a prstem si navíjí vlasy) Vypadá to, že je tady jenom jedna dívka.

 

Willow: Co je s jinými a jejich spacími pytli, pokrývkami hlavy a chrápaním? (usměje se) Nejsou tady, že?

 

Kennedy: Ne.

 

Willow: (zavře dveře) No, to je hezké. (posadí se na postel)

 

Kennedy: Hezké… (políbí Willow) a nezbytné. (položí ruku na Willowině pasu) Pojď sem, ty. (strčí do Willow tak, že teď leží vedle sebe, pořád se líbají) Hrozilo, že se předehra změní v hru s dvánácti účastnicemi. (Willow se otočí) Něco není v pořádku?

 

Willow: Ne. Ne, já jenom, uh, jsem trochu vystrašená.

 

Kennedy: Je asi hloupé se ptát proč, že? Smrt, válka, apokalypsa.

 

Willow: Já. Bojím se, že když my… a pak já… a pak…

 

Kennedy: A pak? (usměje se, hraje si s Willowinými vlasy) Není tohle ta dobrá část?

 

Willow: Dobrá. Jo, ale také…

 

Kennedy: Špatné věci jako nespoutané sténání a křičení radostí?

 

Willow: (otočí se ke Kennedy) No, něco takového. Ta nespoutaná část. Já jenom … už jsem byla v tom vesmíru, kde jsem měla být spoutaná. Kontroluju se a… jestli ztratím tu kontrolu, nechám se unést, můžu se ztratit.

 

Kennedy: Hm. (pohladí Willow po tváři) Ty se trápíš tím, že se změníš ve velkou špatnou Willow?

 

Willow: To není hloupé. Když jsme se poprvé políbili, změnila jsem se… ve Warrena.

 

Kennedy: Není to hloupé, ale nestane se to. Chci jenom, abys věděla, že se mnou jsi v bezpečí.

 

Willow: Ano?

 

Kennedy: Můžeš se tady vznášet a já tě přivážu a dostanu dolů. (usměje se)

 

Willow: (usměje se) Budeš jako-jako provaz u papírového draka?

 

Kennedy: Mm-hmm. Ty budeš drak, a já tvůj provázek, OK?

 

Willow: (přikývne) OK.

 

Kennedy: OK. (políbí se) Mmm… pojď sem.

 

 

Střih na kuchyni. Alex a Anya sedí v kuchyni, jedí zmrzlinu.

 

Anya: (podívá se na strop) Mohli by být aspoň trochu ohleduplní, víš. (vezme si zmrzlinu)

 

Alex: (sebere Anyinu lžičku) Hm.

 

Anya: Chci říct, měli by aspoň uznat fakt, že někteří lidé (Alex si nabere zmrzlinu a Anya mu zpátky ukradne lžičku) možná netouží poslouchat jejich koncert, víš, (vezme si sousto) sténání a vzdychání.

 

Alex: Hm. (vezme Anyi lžičku)

 

Anya: Je to nechutné.

 

Alex: Závidíš, že?

 

Anya: (vezme lžičku Alexovi) Samozřejmě. Hodně závidím. Chci říct, že když jsme my skončili se sexem, pak… Myslím, že jiní by toho taky měli nechat. (podívá se na Alexe)

 

 

Montáž různých scén při písničce „Only Love“ od Heather Nova.

 

píseň: Předpokládala jsem, že vím co potřebujeme.

 

Buffy a Spike se na sebe dívají. Spike drží Buffy v náručí. Buffy má dlaň na Spikově ruce.

 

Předpokládala jsem, že ti bude vždycky fajn. Teď si nemyslím, že jsme ztratili ten cit, ale nechali zazdít všechno uvnitř. Je to jenom láska.

 

Faith má na sobě už jen podprsenku, naklání se nad Robinem. Líbají se a mazlí pod pokrývkami. Později Robin leží na Faith a líbá ji.

 

Ale láska by nás měla dělat silné. Je to jenom láska, ale ta láska, co nás tak dlouho zraňovala.

 

Willow leží na zádech na posteli. Kennedy ji líbá na břichu a pokračuje ke krku. Willow ji obejme a políbí.

 

A to všechno je mou součástí, vytrhuje mi to srdce. Láska.

 

Anya, už bez trička, leží na Alexovi, vysvléká ho z trička. Líbají se vášnivě a zoufale.

 

A to všechno je věčnost doufající poznat. Jenom lásku.

 

Spike pořád drží Buffy v náručí. Buffy teď spí, hlavu má na jeho hrudi.

 

 

Střih na vinný sklep. Buffy/První se upřeně dívá před sebe.

 

Buffy/První: Závidím jim. Není to nejdivnější?

 

Caleb: (stojí za ní) Trochu mě to udivuje. Chci říct, jsou jenom… proč, jsou stěží víc než zvířata. Krmí se navzájem svými těly… zvedá se mi z toho žaludek. Ale ty. Jsi všude. (jde k ní) Jsi v srdcích malých dětí. Jsi v srdcích bohatých. Jsi oheň, který nutí lidi zabíjet a nenávidět. Oheň, který očistí svět ze své slabosti. Jsou to jenom hříšníci. Ty jsi hřích.

 

Buffy/První: Líbí se mi tvoje kázání.

 

Caleb: A ty jsi ve mně. Dáváš mi sílu, kterou žádný člověk nemůže mít.

 

Buffy/První: A ty jsi jediný člověk dost silný na to, abych ho mohla naplnit, a vím, že mě cítíš, ale já vím proč se na sebe vrhají. Aby cítili. Chci cítit. Chci ovinout své ruce kolem nějakého nevinného krku a cítit, jak praská.

 

Caleb: Amen.

 

 

Střih na cizí dům. Buffy a Spike spí vedle sebe, drží se jeden druhého. Spike má jednu paži pod Buffy a druhou kolem jejího pasu. Buffy má ruku pod Spikovým krkem a druhou na jeho ruce kolem pasu. Buffy se probudí, podívá se kolem, pak na Spika.

 

 

Střih na obývací pokoj v domě Buffy. Andrew promlouvá k potencionálním přemožitelkám a ostatním.

 

Andrew: Takže se ukázalo, že všechny kamenné destičky říkají to samé. První a Caleb něco ukrývají, a-a nevíme, co to přesně je, ale je to mocné, a oni nechtějí, aby to přemožitelka dostala. Mohla by to být zbraň, a jestli hledáme zbrojnici…

 

Faith: Ty nejdeš.

 

Andrew: (podrážděně) Jestli někdo hledá zbrojnici, které lepší místo pro nalezení…

 

Faith: Zbraně. OK. Mám to. Dobře. Dobrý úsudek, Andrew.

 

Andrew: Je mi potěšením, Faith.

 

Faith: (vchází do obývacího pokoje, obrací se na Willow, Dawn, Alexe a Gilese) OK, potřebuju, abyste zjistili situaci o Buffy. Nechci, abyste s ní mluvili, nebo se jí pletli do cesty, nechci aby věděla, že tam jste. Jenom udělejte malý průzkum.

 

Robin: Kam chceš mě, Faith?

 

Faith: U telefonu. Zavolám ti, když tě budu potřebovat.

 

Dawn: Co hledáme? Chci říct, je nějaký důvod pro to, abychom špehovali Buffy?

 

Faith: Jenom se ujišťujeme, že je v pořádku. Ti z vás, kteří se mnou jdou do zbrojnice, víte, kdo jste. Všichni připravení? Jdeme na věc. (jde ke dveřím; některé potencionální ji následují, jsou ozbrojené)

 

 

Střih na cizí dům. Spike se probudí, zjístí, že Buffy je pryč. Na polštáři objeví kartičku a přečte si ji.

 

 

Střih na vinici. Caleb a Buffy/První jdou vedle sebe.

 

Caleb: Nemělo by to trvat dlouho. Proroctví říkají jedno. Hrubá síla něco jiného. Vytáhneme to.

 

Buffy/První: Slyšela jsem tě Calebe.

 

Caleb: Už tam skoro jsme.

 

Buffy/První: To je pravda. Teď vyburcuj mnichy. Ať se vrátí ke své práci.

 

Jejich konverzace utne, když ze schodů spadne mnich. Caleb a Buffy/První se otočí a uvidí Buffy.

 

Buffy: Hej, slyšela jsem, že máš něco, co patří mně.

 

Buffy rychle seběhne ke Calebovi.

 

Caleb: No, není to marnotratná přemožitelka?

 

Buffy: (rozhlédne se) Kde to je? Víš, že to dřív nebo později najdu.

 

Caleb: Ne, nenajdeš. Položím na tebe ruku, a bude z tebe jenom malá mrtvá holka.

 

Buffy: (pokrčí rameny) Polož na mě ruku… jestli to dokážeš.

 

Caleb se rozmáchne na Buffy, ale ta (ve zpomaleném záběru) se vyhne ráně, takovým způsobem, že i Neo z Matrixu by byl pyšný. Caleb se po Buffy pořád rozmachuje, ale ta dělá neuvěřitelné přemety, a on se nemůže do ní strefit. Pak Buffy hodí jeden sud na Caleba.

 

Buffy/První: (sedí na sudu, dívá se na vínem politého Caleba) Calebe, to začíná být trapné.

 

Caleb: (šeptem) Musíš se na mě tak dívat.

 

Buffy/První: A budeš se soustředit?

 

Caleb: (přes zatnuté zuby) Trochu mě to vyvádí z rovnováhy.

 

Buffy/První: Fajn. Jdi. Zabíjej. (zmizí v záblesku světla)

 

Caleb se konečně dostane na nohy.

 

 

Střih na kanál. Faith vede skupinku potencionálních přemožitelek přes tmavý kanál, v ruce drží baterky. Faith zasvítí na železnou zásobu tradičních zbraní.

 

Faith: Zadržte všichni. Myslím, že jsme to našli.

 

Kennedy: Podívejte na to.

 

Vi: (sebere meč z hromady, rozhlédne se) Nechápu. Proč by to všechno opustili?

 

Nějaký mnich na ně vyskočí.