Buffy - 6x03 After live

Giles: V minulých dílech jste viděli.

Spike: Miluju tě.

Buffy: U mě bys měl šanci jedině, kdybych byla v bezvědomí.

Buffy se chystá skočit z plošiny.

Dawn: Buffy, ne!

Buffy skáče do portálu.

Dawn: Ne.

Alex: My tady pořád mluvíme o oživování mrtvých. Já myslím, že je to špatné.

Tara: Je to špatné.

Willow: Mohla by se vrátit!

Alex, Willow, Tara a Anya jsou u Buffyina hrobu.

Willow: Já jí tam nenechám.

Willow se potírá krví z mladého srnečka.

Willow: Osirisi, vládce nad osudem, přiveď jí zpět.

Buffyino tělo se promění. Buffy se škrábe ven z rakve. Buffy vylézá ze země.

Willow: Buffy.

Anya: Co je s ní?

Willow: Je v šoku.

Motorkáři likvidují Sunnydale.

Dawn: Kdo je to?

Spike: To je motorkářský gang. Ničí a zapalují města.

Buffy likviduje démony.

Dawn objímá Buffy.

Dawn: Ty žiješ, a jsi doma, jsi doma.

Konec rekapitulace.

Willow, Alex, Anya a Tara jsou tmavou ulicí.

Willow: Ona je doma. Musí být. My se tam jen musíme dostat. A ona tam bude.

Tara: Tohle je nejrychlejší cesta?

Alex: Rozhodně.

Tara: Jsi si jistý?

Alex: Hej, já jsem se těmito ulicemi dost naběhal. Znám všechny zkratky.

Anya: Já to nemám ráda.

Projdou kolem hořícího auta.

Anya: To ten oheň. Oheň je většinou znamením blízkého nebezpečí.

Willow: Chci, abychom tam už byli.

Alex: Hej, hej, nedělejte si starosti, dámy, dostanu nás tam v pořádku. Moje smysly mají cit pro nebezpečí a nic je… do prdele.

Tři démoni na motocyklech kolem nich projedou.

Anya: Oh, Alexi!

Alex: Jsem OK. Čtyři, čtyři končetiny. Je to v pohodě.

Skupina pokračuje v chůzi. Alex trochu klopýtá.

Anya: Přinejmenším tu máme pár prchajících démonů.

Alex: Jo, teď když je jejich vůdce mrtev, vypadá to, že se dávají na hromadný útěk.

Willow: Byla to Buffy, ne? Viděli jsme ji a byla to pravá Buffy.

Tara: Jo.

Willow: A byla OK. Ona byla Buffy.

Anya: Jistě, ale podle toho co jsem viděla, tak před námi utekla. To nebyla přesně Buffy.

Willow: Byla v pořádku.

Anya: Já jsem byla sarkastická. Myslím, že jsme jí vrátili a je rozbitá.

Willow: Ne! Ona není rozbitá! Ona je jen zmatená z trápení v pekelné dimenzi. Pravděpodobně umučená a… My ani nevíme, jak dlouho to tam pro ní trvalo, možná roky. To není něco co dostaneš… Ó můj Bože.

Alex: Co? Kde?

Willow: Co když se přes to nikdy nepřenese?

Anya: A ty si to teď myslíš?

Tara: Co myslíš, Willow? To že, že není pravá? Nebo možná… jako nebezpečná?

Buffy a Dawn sedí na kopci před svým domem.

Dawn: Domov! Vidíš?

Buffy neodpovídá.

Dawn: Jsi zpátky doma. A všechno bude v pořádku.

Buffy a Dawn vcházejí do domu.

Buffy: Je to jiné.

Dawn: Trochu. Willow a Tara tu teď žijí… a... a my…

Buffy se podívá na fotku Joyce.

Dawn: Přestěhovali jsme židle… a vyhodili stůl.

Buffy se otočí a jde se podívat do jídelny. Dawn jí následuje.

Dawn: Tohle je stejné. S vyjímkou počítače, ten je Willow, samozřejmě. Jíme na druhém konci…

Dawn si všimne, že Buffy odešla a vydá se za ní do koupelny.

Dawn: Tady to máme. Víš, že jsi byla někde ve špíně? Pamatuješ si, co říkala máma? Buď si umyješ krk, nebo budeš sázet brambory.

Buffy nereaguje.

Dawn: Jo… nikdy jsem si neuvědomila, jak to byla srandovní.

Dawn si prohlíží Buffyinu košili.

Dawn: Chceš to zapnout až nahoru, nebo…

Buffy se podívá dolů na své zkrvavené ruce.

Dawn: Oh, měli bychom se o tebe postarat.

Buffy: OK.

Dawn: Já udělám košili. A pak se pustíme do tvých rukou… Pojď sem. Uvidíš, jak hezky vypadáš.

Buffy odchází do haly a jde do starého pokoje Joyce.

Dawn: Maminčin pokoj. Vím, že je trochu jiný.

Buffy: Willow a Tara. To je jejich pokoj?

Dawn: Jo, správně. Zdálo se to jako dobrý nápad. Nikdo ho nepoužíval, a je největší. Ale, víš, teď jsi zpět, musíme vymyslet co dělat…

Buffy odchází, ale Dawn se jí staví do cesty.

Dawn: Buffy? Nechceš zastavit? Můžeme si sednout a mluvit.

Buffy: Co je ještě jiné?

Dawn: Myslíš s domem, nebo…

Buffy pokrčí.

Dawn: Um. Podívejme se… Giles. To je tak divný. On odešel. Dnes. Protože ty… vrátí se zpátky. Zavolám mu. Někdo mu zavolá.

Buffy: Ok… co…

Buffy je smutná.

Dawn: Co co?

Buffy: Co mu řekneš?

Dawn: Já nevím. To bude zajímavé. Udělejme to hned, dám ti telefon „Hádej Gilesi, kdo to je“. Udělej mu náhlý infarkt.

Dawn se usměje.

Dawn: Nebo, nemáš asi náladu na žertovné hovory.

Z venku se ozve hluk a Buffy se vyleká.

Buffy: Co je to?

Dawn: To je OK.

Spike: (volá) Dawn, Dawn! Jsi tady?

Dawn: Vidíš? Je to jen Spike. (volá) Jsem tady.

Dawn pomalu schází ze schodů a Spike jí dává přednášku.

Spike: Díky Bohu. Ty jsi mě vylekala k půlce smrti… Nebo víc k smrti. Mohl jsem tě zabít!

Dawn: Spiku.

Spike: Tím chci říct. Mohl jsem ti utrhnou hlavu a pít z tvého mozku.

Dawn: Podívej.

Spike vidí sestupovat Buffy ze schodů.

Spike: A? Předtím jsem viděl toho robota mockrát. Neřekla jsi, že je zase…

Spike zastaví. A strnule hledí na Buffy.

Dawn: Ona si… Ona si hodně zkusila... se smrtí. Ale myslím, že je v pořádku.

Spike pořád ještě nevěří vlastním očím.

Dawn: Spiku? Jsi v Ok?

Spike: Jsem… co děláš?

Dawn: Já? Nic!

Spike si prohlíží Buffy.

Spike: Její ruce.

Dawn: Chtěla jsem se o to postarat. Nevím, proč jsou takové.

Spike: Já to vím. Drápala se ven z rakve. Tak si to udělala. (k Buffy) Není to pravda?

Buffy: Já… ano, bylo to tak.

Spike: Udělám to sám. Dobře postaráme se o tebe. Pojď…

Spike vede Buffy do obýváku.

Spike: (k Dawn) Dej mi něco, obvazy…

Dawn: Ok.

Spike drží Buffy za ruce a společně si sedají.

Buffy: Jak dlouho jsem byla pryč?

Spike: Včera to bylo 147 dnů. Um… 148 dnes. Dnešek se nepočítá, ne?

Buffy kývne.

Spike: Jak dlouhé to bylo pro tebe… tam kde jsi byla?

Buffy: Delší.

Dawn přináší obvazy.

Dawn: Našla jsem to.

Do domu vtrhne zbytek party.

Willow: Je tady?

Anya: Je tady!

Willow: Buffy!

Tara: Jsi v pořádku?

Dawn: Věděla jsi, že je zpět? Jak jsi to věděla?

Spike naštvaně odchází. Nikdo ho nevnímá.

Anya: (k Buffy) Ty už nejseš zombie, nebo?

Alex: Anyo!

Willow: Máš bolesti?

Alex: Na co si vzpomínáš?

Tara: Co ještě víš? Co se stane?

Buffy je zavalená otázkami.

Dawn: Hej! Konec a hned!

Všichni se udiveně dívají na Dawn.

Dawn: Čekali jste to? To jste udělali vy?

Willow: Kouzlo. My, my jsme čarovali.

Anya: Nemysleli jsme, že to vyjde, ale…

Dawn: Bude zase úplně v pořádku, jasný?

Buffy: Jsem OK.

Všichni upřou zrak na Buffy.

Buffy: Stihla jsem to. Vzpomínám si. Vrátili jste mě zpět.

Anya: Jaké to bylo?

Buffy: Já, já nemůžu…

Alex: To je Ok. Nemusíš o tom mluvit, Buff. Hej, chtěla bys něco? Jedno co. Pizzu. Přinesu ti pizzu.

Anya: Buffy má ráda pizzu.

Tara: Ano, něco k jídlu.

Willow: Ona nechce pizzu.

Tara: Já myslela jen…

Dawn: (křičí) Lidi! Přestaňte!

Willow: Správně, um Dawn má pravdu. Měli bychom ztichnout, a Buffy nám může říct, co chce.

Buffy: Já, Já bych chtěla jít jednoduše spát.

Tara: To je dobrý nápad. Měla bys spát.

Willow: Přesně. Dlouhý den. Ale Buffy, buď šťastná, povedlo se nám to. Opravdu jsme to dokázali.

Buffy se na ni jen podívá.

Buffy: Unavená.

Anya: Ok, ano. Myslím, že to byl pekelný den,.. rozumíte, pekelný den.

Buffy: (k Dawn) Můj pokoj je pořád ještě…

Dawn: Ano, ano je pořád tvůj.

Buffy odchází. Ostatní jsou zklamaní.

Willow: Ale to... to je dobře! Normální! Jde přece jen do postele!

Alex a Anya vyjdou před dům.

Anya: Já si myslím, že Willow nemá úplně pravdu. Nemyslím si, že je úplně normální.

Alex: No jo, je zpět teprve chvíli. Nech jí trochu času. Vsadím se, že za týden to bude stará dobrá Buffy.

Anya: Oh ano, protože 6 nebo 7 dnů by mělo stačit, mám zkušenosti s věčnou temnotou.

Alex něco zaslechne a podívá se vlevo.

Alex: Kdo je tam? Spiku?

Vidíme Spika, jak se opírá o strom a rychle si otírá slzy. Alex a Anya přistoupí.

Alex: Co tady chceš? Doufám, že nezačínáš zase se svou oplzlostí, teď, když je zase zpět.

Spike chytne Alexe a opře ho o strom.

Anya: Hej.

Spike: Ty jsi mi nic neřekl. Vrátili jste ji zpět, a nic jste mi neřekli.

Alex: Dobře, tak teď to víš.

Spike: Dělal jsem vedle tebe celé léto.

Alex: Neřekli jsme ti to. Prostě… jsme to neudělali, OK?

Spike: Poslouchej, vyřešil jsem to.

Spike pustí Alexe a upřeně se na něho podívá.

Spike: Možná nemáš ponětí o co tu jde, ale já mám.

Spike ukazuje na dům.

Spike: Willow ví, že je tu šance, že se vrátila špatně. Tak špatně, že bychom jí museli zabít. A já bych to nepřipustil. Jestli by z toho byla jen část Buffy, nenechal bych jí. Proto mě vynechala.

Alex: O čem to mluvíš? To by Willow nemohla udělat.

Spike: Oh, to je pravda?

Alex: Podívej, to je jen obal. Nemůžeš říct, že nejsi šťastný. Podívej se mi do očí a řekni mi, že vidět Buffy, nebyl tvůj nejšťastnější okamžik v životě.

Spike se otočí a odchází.

Spike: Věci okolo magie mají vždy následky. Vždy!

V pokoji Willow a Tary.

Willow: Hej.

Tara: Dovolala jsi se do Londýna?

Willow: Jo, chystá se přijet, jakmile bude moci. Pravděpodobně, nejsem si jistá, možná za pár dní.

Tara: Jak to vzal?

Willow: Nejsem si jistá. Byl rád, ale tak divně, víš? Myslím, že jsem mohla slyšet dokonce i jak si čistí brýle.

Tara: Máš starost?

Willow: Starost? Taro, práce je fajn. Je mi dobře.

Tara: Hej, Will. To jsem já. Všechno nemusí být dobrý a fajn. Tohle je místnost, kde nemusíš být odvážná a já tě pořád miluju. Jestliže jsi ustaraná, můžeš být ustaraná.

Willow vypne světlo a jde do postele k Taře.

Willow: Nejsem neustaraná. Co se stalo musí být intenzivní. Musí tě to změnit. Jako když se vrátil zpět Angel. Buffy říkala, že byl divoký jako zvíře.

Tara: Buffy není jako on.

Willow: Jo.

Tara: Ale?

Willow: Ale… všechno… myslím… Je to tady jen trocho divoký, víš?

Tara: Jo. (přitulí se k Willow) Je to teď lepší?

Willow se usměje.

Willow: Ano. Myslím, že se to začíná uklidňovat.

Tara: Víš, co mám na mysli? My jsme byli u všech nehod.

Willow: Huh?

Tara: Je to, je to, je to jako… bychom znervózněli, jako bychom očekávali, že se to nepodaří. Nebyli jsme připraveni na to… že to opravdu bude fungovat.

Willow: Jo.

Chvíli ticho.

Willow: Taro?

Tara: Ano?

Willow: Jestli jsme to udělali správně. Neměla by být… šťastnější? Nemyslíš, že by měla být šťastná, že jsme jí přivedli zpět?

Tara: Jsem si jistá, že je.

Willow: Jo…

Tara: Ty jsi si myslela, že by měla poděkovat? Být více vděčná?

Willow: Budu hroznej člověk, když řeknu ANO?

Tara: Dej jí čas. Dojde k tomu.

Willow: Dobře. Jak se říká, spěchej pomalu.

Tara: Přesně.

Tiše leží.

Tara: Posloucháš jí?

Willow: Trochu. Ona je hned vedle. Jestli něco není v pořádku… potřebuju vědět, jestli něco není v pořádku.

Tara: Jsem si jistá, že je všechno v pořádku.

Buffy stojí u svého stolu a prohlíží si fotky, na kterých je se svými přáteli. Náhle se jejich tváře znetvoří. Buffy zamrká a fotky jsou opět v pořádku.

Uprostřed noci vidíme Willow a Taru, jak spí. Náhle něco přilétne na obraz nad postelí a obě se vzbudí a vyděšeně sedí na posteli.

Willow: Buffy?

U jejich postele se objeví Buffy.

Buffy: Naštvaně Co děláte? Víte, co děláte? Jste jako děti! Vaše ruce zavánějí smrtí. Děvky! Oplzlé malé děvky, hrající si s kostmi. Mám vám podříznout hrdlo? Mám vás proplesknout?

Buffy uchopí skleněnou kouli a hodí ji proti nim. Ta končí na zdi.

Buffy: Krev zasychá na vašich rukách, je to tak?

Tara: Ó můj Bože, Ó můj Bože, Ó můj Bože.

Buffy: Jste špína! Stále! Vím, co jste udělali!

Willow vyskočí z postele a rozsvítí světlo. Pokoj je prázdný. Vše je tak jak bylo.

Tara: Žádné sklo. Není tu žádné sklo.

O chvíli později se v pokoji Buffy otevřou dveře. Ve dveřích stojí Tara s Willow a dívají se na spící Buffy. Nechápou to a tak jdou zpět do svého pokoje.

Willow: OK, jak je to sakra možný?

Tara: Možná to byl sen.

Willow: Správně. Správně. (pochopí) Špatně.

Ukáže si na hlavu.

Willow: Různé mozky.

Tara: Oh, ano. O čem to mluvila? Rozuměla jsi tomu?

Willow: Rozuměla jsem slovům, ale… ne.

Náhle se na zdi objeví pohybující se boule.

Willow: Co to bylo?

Tara: Něco, něco je v domě.

Willow: Co je to? Mohlo to ublížit Buffy?

Tara: Nevím.

Willow: Zavolám. (vezme do ruky telefon) Doufám, že to Alex vezme.

V jiném domě Alex a Anya leží na posteli.

Anya: Alexi? Jsi vzhůru? Nemůžu spát. Zahraj si se mnou slovní hru.

Alex stále spí.

Anya: (trochu hlasitěji) Alexi? Jsi vzhůru? Chystám se ti popsat slovo a ty ho musíš uhodnout. Alexi!

Nic. Zazvoní telefon a Alex se probudí.

Alex: Huh? Co? Co děláš?

Anya: To by mělo stačit.

Alex zvedne telefon.

Willow: To jsem já, Willow. Tara a já jsme byly napadeny.

Alex: Napadeny? Upírem?

Willow: Byla to Buffy. Nebo něco co vypadalo jako ona.

Tara se nahne taky ke sluchátku.

Tara: Byla jako ovládnutá.

Willow: Pak jen zmizela. A něco jsem viděli... malého… něco je v domě.

Alex: V domě? OK. Willow. Potřebuješ se dostat ven. Dostat všechny ven. Vzbuď Buffy a Dawn, nic nedělej, jen…

Ve tmě se vynoří Anya a směje se na Alexe. V ruce má kudlu, se kterou se řeže po tváři. Alex vylekaně vyskočí.

Alex: Áááááááá.

Anya se skácí k zemi.

Alex: Anyo!

Alex zahodí telefon a klekne si k Anye.

Alex: Anyo!

Willow: Alexi? Alexi!

V podlaze vidíme opět tu pohybující se bouli.

Druhý den ráno.

Alex: To bylo velmi zlé. Velmi velmi velmi velmi zlé. Zlé.

Anya: Je traumatizován.

Willow: Dobře, ať to je cokoliv, není to tradiční zlo, protože to není omezené na jedno místo, a také to není, víte, mrtvola.

Tara: Zatím.

Anya: Vsadím se, že to je stopař.

Alex: Stopař?

Anya: Standardní cestovatel mezi různými dimenzemi. Nějakej démon, kterej se pohybuje mezi světy.

Willow: Ty myslíš pekelnou bestii, která přišla zpět pro Buffy. Jako… my jsme za to odpovědní?

Tara: A je to tu, ničitelky.

Alex: Co?

Tara: Nic.

Anya: Myslím, že jsme neměli přinášet Buffy zpět. Věděla jsem, že to dopadne špatně. Měla jsem něco říct.

Alex: OK, fajn. Ale co budeme dělat? Cítím potřebu něco udělat, chápete?

Willow: To je OK. Zabijeme bestii a všechno bude v pořádku. A pak to oslavíme. Správně?

Alex: Můžeme to udělat? Zabít to?

Buffy: My něco zabíjíme?

Všichni se otočí.

Willow: Buffy! Neměla jsi přece ještě vstávat!

Tara: Jak se cítíš? Jsi Ok?

Buffy: Uh, tak co zabíjíme?

Anya: Přivedli jsme sem s tebou démona z pekla.

Buffy: Oh.

Willow: Není to tak, jak to od ní zní. Jen taková malá potvůrka. Pár ran a všechno bude normální.

Tara: Neměla by jsi si z toho dělat starosti.

Buffy: Počkat. Minulá noc. Stalo se něco…

Alex: Buff?

Buffy: Um… fotografie. Nás. Měnily se.

Tara: Jak se měnili?

Buffy: Byly mrtvé. Tím chci říct, my jsme byli mrtví. Jako mrtvoly. Pak byli zase OK. Myslela jsem, že jsem to možná byla já. To já jsem byla šílená.

Anya: Možná jsi! Protože jsi přišla z pekla! (Willow se na ní naštvaně podívá) Ne. Jsi fajn.

Willow: Jsi. Buffy, my jsme tak rádi.

Alex:Jo. Ta věc, ta divná věc, postaráme se o to, a pak máme ti pořád ještě… a to je tak důležité.

Willow: Ano.

Tara: To je skvělý.

Buffy: Měli bychom se dát do práce s tou věcí.

Willow: Dobře.

Všichni se sešli v magickém obchodě.

Dawn: Co to je za seznam?

Anya: Možná stopař.

Alex: Démoni mohli vyjít z pekla ve stejnou dobu jako Buffy.

Dawn: Skagg more démoni, Trellbane démoni, Skitterers, velký a malé kosti. Jedlíci… Jestli si můžu vybrat, byla bych pro malé kosti.

Anya: To oni jen preferují jíst věci s malými kostmi.

Willow: To je jen co dosud víme. Těch pět druhů démonů jsou známí tím, že se pohybují mezi dimenzemi. Dva z nich můžou být v této dimenzi neviditelní a dva z nich můžou změnit lidské vnímání.

Anya: To jsou čtyři. Co ten poslední?

Tara: Jako ty ostatní, ale umí se proměnit v tekoucí sliz.

Dawn: Fuj.

Alex: Taky bychom se měli soustředit na to, jak je zabít, nebo máme hledat dál?

Willow: Nejsem si jistá. Myslím… možná by někdo mohl pokračovat v hledání a ostatní…

Buffy: (smutně) Chybí mi Giles.

Willow: Oh. On se vrátí. Mluvila jsem s ním. Vím, že jsem ubohá náhrada, ale dokud.,. musíme to udělat.

Buffy vstane.

Buffy: Myslím, že bych měla jít na hlídku.

Willow: Vím, že brzy něco najdeme!

Buffy: Ano.

Alex: Chceš abychom šli s tebou?

Anya: To bychom mohli udělat.

Buffy: Ne. Potřebuju jít sama. Vím, že máte starost. Ale já… cítím, že musím jít. Promiňte.

Dawn: Měla bys jít. (na odcházející Buffy) Neměj starosti. S ostatními tu budu v bezpečí.

Dawn má zakalené oči a usmívá se.

Pohled na Buffy, která se prochází po hřbitově.

Zpět v Magickém obchodě. Anya přináší kafe.

Anya: Našla jsem 24hodinové místo s kávou. Pamatujete si to knihkupectví? Dobře oni byli knihkupectví kavárna a teď jsou jen kavárna. Je to jako vývoj, jen bez dostání lepší části.

Anya postaví kávu na stůl.

Anya: Káva, káva, káva a tadá horká čokoláda pro Dawn. Jsi příliš mladá na kávu.

Dawn se otočí od regálu.

Dawn: Huso.

Všichni se překvapeně podívají na Dawn.

Anya: Můžu ti dát svoji kávu.

Dawn: Všechno jste udělali. Hloupé děcka. Myslíte si, že krev k vám nepřijde? Cítím vaši smrt. Podívejte se, co jste udělali.

Dawn z úst vyšlehne plamen a potom spadne k zemi.

Tara: Dawn!

Alex: Hoří,hoří, hoří.

Alex vezme polštář ze židle a snaží se uhasit oheň na stole.

Willow: Ó můj bože, ó můj bože.

Tara a Willow běží k Dawn.

Willow: To bylo ono. Jako u Buffy. Jen s ohněm.

Alex: Je OK?

Anya: Taky jsem vypadala takhle? Doufám, že jsem tak nevypadala.

Willow: Ne. Jsem si jistá, že jsi při rozřezávání své tváře vypadala nádherně.

Dawn otevře oči a má normální hlas.

Dawn: Co se stalo? Co se děje?

Willow: Budeš OK.

Anya: Vsadím se, že ti po tom ohni vyschlo v ústech.

Dawn: Byl to… byl ve mně ten démon?

Tara: To je OK. To je OK.

Alex: Jo. Je to pryč.

Anya: Ano. Ale kam to šlo? Myslím, že ta věc má zlé úmysly. Musíme něco vymyslet.

Střih na nervózního a naštvaného Spika.

Spike: Do háje!

Spike udeří do zdi. A pak dívá se na svou zkrvavenou ruku. Při tom se s brekem směje. Náhle něco zaslechne. Vyndá nůž a jde se podívat. Uvidí Buffy.

Spike: Buffy? (Buffy se k němu otočí) Měla bys být opatrná. Nikdy nevíš, jakej lotr ti zarazí nůž do zad.

Buffy si všimne jeho ruky.

Buffy: Tvoje ruka je poraněná.

Spike: Nápodobně.

Buffy: Pravda.

Spike položí nůž.

Spike: Willow je teď pěkně silná, že? Přivedla tě zpět. Je to tak těžké asi jako najít tady klid.

Buffy na to nic neříká.

Spike: Můžeš si sednout, jestli chceš. Dostal jsem nábytek. Měla bys taky vidět přízemí. Docela noblesní.

Buffy si sedne a prohlíží si Spika. Spike jde blíž.

Spike: Pamatuju si, co jsem řekl. Slib. Že tě budu chránit. Jestli to skončilo… I když jsem to nezvládl… nemělas skákat. Chci, abys věděla, že jsem tě chránil. Ne když to přišlo, pochopitelně. Ale potom. Každou noc potom. Viděl jsem všechno znovu… udělat jen něco jinak. Rychleji, nebo víc chytřeji, víš? Mnoho času, mnoho jiných možností…. Každou noc tě zachraňuju.

V magickém obchodě.

Alex: Začíná svítat. Buffy je už asi na cestě domů.

Tara: Mám ráda východ slunce, lepší když přivstanu, než zaspat, víš? Je to tak... jako bych to viděla ze špatné strany.

Alex: Mmmm. OK. Hej, Taro. Je to šílený, ale Spike mě nutí přemýšlet. My jsme udělali kouzlo. Má to nějaké následky, nebo ne? Tím chci říct… vypadá to asi tak. A mě by zajímalo… víš, nemohlo by se něco stát?

Tara: Ne!

Alex: Myslíš si… že by to mohl někdo vědět?

Willow: Willow je talentovaná čarodějnice a neudělala by nic, co by mohlo někomu ublížit.

Alex: Já vím, já vím. Rychle odstup, vidíš, ruce ve vzduchu, já jen myslím…

Willow: Thaumogeneze.

Všichni se podívají na Willow, Anya a Dawn se vzbudí.

Anya: Ona je ovládnutá.

Willow: Thaumogeneze.

Dawn: Má pravdu.

Willow: Nejsem ovládnutá. To je jen, myslím, že jsem na to přišla. To není démon, kterého jsme přivolali. Toto je démon, kterého jsme udělali.

Alex: My jsme udělali démona? To je od nás špatné.

Willow: Thaumogeneze vzniká, když se vytváří kouzlo. V tomto případě to bylo jako vedlejší efekt. Myslím, jako cena.

Dawn: Cože?

Willow: Myslím, že svět nemá rád, když se dostane něco zadarmo. My jsme žádali tento obrovský dar Buffy a svět řekl, zaplatit. Když to dostanete, musíte taky něco vzít, a tak udělal démona.

Anya: Technicky, to není cena. To je dar na prodej.

Dawn: Když jsme udělali démona, tak proč ho nevidíme? Tím chci říct, že vidí jen on nás.

Willow: Myslím si, že není ve fázi s touto dimenzí. Jeho vědomí je tady, ale jeho tělo se zachytilo někde mezi existencí a neexistencí.

Tara: Nemá tělo… tak si ho od nás půjčoval. Půjčil si Dawn a Anyu…

Willow: Nebo to je jejich kopie, jako když k nám přišla Buffy…

Tara: Užívá tyhle věci k postrašení nás. K zaútočení na nás.

Alex: Takže my to potřebujeme zničit, správně? Dostat zbytek mimo náš svět.

Willow: Prr. Vyloučeno… je to spojený s kouzlem. Když ho odešleme pryč, je to jako by kouzlo neexistovalo. Jako by se nikdy nestalo.

Dawn: Jako by se Buffy nikdy nevrátila zpět.

Willow: Ano.

Dawn: To nemůžete udělat. Nesmíte ani na chvíli pomyslet, že byste to udělali.

Willow: Dawn…

Dawn: Jestli si myslíš, že mi jí můžeš vrátit a pak znovu vzít… Ne. To je horší, než kdybys jí nikdy nevrátila. Nemůžeš si takhle zahrávat s lidskými životy!

Willow: Dawn, my nemáme v úmyslu něco takového udělat.

Dawn: Jak jí to můžete nechat dělat? Jak jí vůbec můžete o tom nechat mluvit?

Tara: Miláčku ty neposloucháš. Ona řekla, že najdeme jinou cestu.

Alex: Chceme.

Dawn: Tak dělejte!

Willow: Počkej. Dawn. Počkejte. (začne se smát)

Anya: Co? Proč se směješ? Nehodí se to.

Willow: Protože to je jen dočasné.

Alex: Co je…?

Willow: Démon. Ztratí se. Jediné, jak může přežít, je když zabije předmět původního kouzla.

Tara: To by žil, když zabije Buffy?

Willow: Ale to se nestane…

Alex náhle zvedne hlavu a má úplně bílé oči.

Alex: Dík za tip.

Alex padá k zemi.

Střih. Do domu Summersových vchází Buffy. Jde na horu po schodech a za ní se vynoří démon.

Buffy je nahoře v pokoji.

démon: Ty sem nepatříš.

Buffy ho udeří, ale její ruka jen projede skrz. Zato démon jí bouchne a ona padá ke zdi.

démon: Oni ti neřekli, že sem nepatříš? Řekli ti, že to byl zase tvůj domov?

Buffy se marně snaží zaútočit.

démon: Byla jsi pěkně oklamána, holčičko.

Démon zezadu chytne Buffy.

Střih do auta na Alexe, Dawn a Anyu.

Dawn: Alexi! Jeď rychleji!

Alex: Nemůžu!

Dawn: Já bych mohla řídit rychleji, ale nemůžu!

Anya: Má pravdu. Jedeš jak šnek. Šnek řídí auto velmi pomalu. Dělej! Šlápni na to! Musíme pomoct Buffy s tím démonem, kterého jsi na ní poslal!

Alex: Já jsem na ní žádného démona neposlal. Byl jsem ovládnutý! Démon mě použil na špehování rozhovoru…

Anya: Skvělý. Tak co teď? Máme mluvit v anti-démonském tajném kódu?

Alex: Dobrej-gay idea-yay, An-ya-ay.

Dawn: Přestaňte s tou hatlamatilkou a ty řiď! Buffy má trable!

Alex: To je OK, Dawnie, Willow a Tara dělají kouzlo.

Dawn: To není to co pošle Buffy pryč, že ne?

Alex: Ne, ovšem že ne. To jen, že ona s ním nemůže bojovat, dokud je z mlhy. Ty dvě ho udělají více pevným, a pak ho Buffy může nakopat to jeho nové pevné prdele.

Dawn: Jsi si jistý, že to půjde?

Willow a Tara kouzlí v tmavé místnosti.

Willow a Tara: Děti slov, slyšte své stvořitele. Děti slov, snažně prosíme. Našimi činy jsi byl vytvořen, naší vůli pokloň se…

Zpět u Buffy, která se uvolní ze sevření. Pak dostane úder do hlavy a přepadne přes postel na zem.

Willow a Tara pokračují v zaříkávání.

Willow a Tara: Naše kouzlo dalo ti sílu, díky nám mohl jsi být. Nerušíme naše přání, dáváme ti formu, dáváme ti hmotu.

Zpět u Buffy, která pod postelí našla sekeru.

démon: Jsi ta, která tu sotva je. Sama na zemi, jako nějaká bublina.

Buffy se ho snaží sekerou zabít, ale je to marná práce.

Démon: Když chodíš, ani vzduch nevíříš.

Do dveří se přiřítí Alex, Anya a Dawn.

Buffy: Běž! Vezmi Dawn pryč odsud!

V Magic Boxu.

Tara: Děti slov, slyšte své stvořitele. Děti slov, snaž…

Willow má zavřené oči a když se otevřou, jsou celé černé.

Willow: Hmotný.

Jakmile to dořekne, démon se okamžitě zhmotní a Buffy mu po krátkém boji usekne hlavu.

Dawn: (k Alexovi) To je pravděpodobně věc, kterou jsem neměla vidět, že?

Později před domem Summersových. Dawn míří do školy a Buffy vychází ze dveří.

Buffy: Dawn.

Dawn: Co je?

Buffy: Svačina.

Dawn: Ty jsi pro mě udělala svačinu?

Buffy kývne.

Dawn: Vau. Dík.

Buffy: Měla bys raději jít. Od té doby co jsem se vrátila… jsi nebyla venku. Víš, co se říká, ti kdo selhali v historii jsou odsouzeni opakovat jí v letní škole.

Buffy a Dawn se obejmou.

Dawn: Dík. Jsi OK?

Buffy: (s úsměvem) Asi začnu vybírat peníze od každého, kdo se mě na to bude ptát.

Dawn: Všichni to dělají? Huh.

Buffy: Trochu.

Dawn: Hodně se o tebe starají. Když jsi odešla… bylo to špatné, když jsi odešla. Ale teď bude všechno lepší. Teď mohou vidět, jak jsi šťastná. To je vše, co chtějí.

Buffy nevypadá zrovna přesvědčivě.

Střih do Magic Boxu.

Willow: Buffy! Ahoj!

Alex: Dovedla jsi Dawn v pořádku ze školy? Kdybys mě někdy potřebovala na vyzvednutí, tak…

Buffy: To je v pohodě. Stíhám to. Podívejte. Lidi… je tu ta věc. A já to jen jednoduše řeknu.

Všichni se dívají a čekají.

Buffy: Přivedli jste mě zpět. Byla jsem na místě… byla jsem v pekle. Já ne… nemohu říct moc o tom, jaké to je. Ale cítila jsem… cítila jsem, jako by mě tam svět opustil. A pak náhle vy… udělali jste, co jste udělali.

Tara: To byla Willow. Věděla si rady.

Buffy: OK. Udělala jsi to. A svět se ke mně zase vrátil. Děkuji vám. Věnovali jste mi svět. Nemohu vyjádřit, co to pro mě znamená.

Všichni se usmívají.

Buffy: Měla jsem to říct dřív.

Willow: Není zač.

Alex: Vítej doma, Buffy.

Později za Magic Boxem. Spike se opírá o zeď, je těsně ve stínu.

Spike: Buffy.

Buffy: Spiku, je denní světlo a ty jsi…

Spike: Ne v ohni. Slunce je nízko. Je tu dost stínu.

Spike: Já jsem vešel, ale když jsem vás viděl, jak se svými super-přáteli sdílíš ten „speciální moment“. Nechtěl jsem překážet.

Buffy si k němu sedne.

Spike: Řekni, nenechala jsi díru uprostřed toho skupinového obětí?

Buffy: Chtěla jsem být chvíli sama.

Spike: Oh, Dobře pak…

Spike chce odejít, ale nemůže, protože by musel na slunce.

Buffy: To je dobrý. Můžu tady být sama s tebou.

Spike: Dík moc.

Buffy: Dobře.

Spike: Buff? Přemožitelko? Jsi ok?

Buffy: Jsem tady. Je mi dobře.

Spike: Buffy, jestli… jestli tě něco bolí. Nebo cokoliv potřebuješ… Jestli ti můžu pomoci…

Buffy: (smutně) Nemůžeš.

Spike: Dobře, já jsem sice v pekelné dimenzi v poslední době nebyl, ale vím dvě věci o mučení…

Buffy: Já jsem byla šťastná.

Spike se na ni šokovaně podívá.

Buffy: Ať jsem byla kdekoliv… Byla jsem šťastná. V míru. Věděla jsem, že každý, kdo pro mě něco znamenal, je v pořádku. Věděla jsem to. Čas nic neznamenal, nic nemělo tvar, ale byla jsem to pořád já, víš? Byla jsem milovaná… a teď to skončilo. Konec. Nerozumím dimenzím, nebo technologii… Ale myslím, že jsem byla v nebi.

Spike se na ní upřeně dívá.

Buffy: A teď už nejsem. Byla jsem z něj vytažena. Vytáhli mě mí přátelé. A všechno tady je jasný, tvrdý a prudký… Všechno co cítím, všechno čeho se dotýkám… je peklo. Jen skončí tahle chvíle… uvědomím si, co jsem ztratila.

Buffy se podívá na Spike, vstane a odchází. Pak se na chvíli zastaví.

Buffy: Oni se to nikdy nesmí dozvědět. Nikdy.

|| zpět ||