Buffy - 5x19 Tough love

Giles: V minulých dílech jste viděli.

Vyděšený utíkající mnich.

Glory ve skladišti.

Buffyin hlas: Řekněte mi, s jakým démonem to bojuju.

hlas Quentina Traverse: Glory není démon, je to bůh.

Mnich mluví s Buffy.

mnich: Museli jsme Klíč ukrýt... proměnili jsme ho do člověka...

Mnichové zaříkávají.

mnich: ...a poslali tobě.

Buffyin hlas: Dawn.

Dawn si v nemocnici povídá s Benem.

Dawn: Nejsem skutečná.

Ben: Jsi klíč. Jdi! Musíš zmizet dřív, než tě najde!

Ben se změní v Glory.

 
Ben mluví s Jinxem.

Ben: Nepomůžu jí najít Klíč. Nikdy bych to tomu nevinnému...

Jinx: Nevinému?

Ben: Není to člověk.

Ben Jinxe probodne.

Glory ve svém bytě.

Glory: A co klíč?

Jinx: Naznačil, že je to člověk.

Svázaný Spike v Gloryině bytě.

Spike: Řeknu ti, kdo je ten zasraný klíč.

Glory: Ten upír mi lže.

Spike: Přemožitelka ti nakope ten tvůj povadající zadek.

Glory Spika nakopne a ten proletí celou místností i dveřmi ven na chodbu.

Konec rekapitulace.

Záběr na UC Sunnydale. Všude jsou studenti, procházejí se a povídají si.

Střih do třídy. Záběr na pár rukou, které pracují s promítačkou. V pozadí se otevřou dveře a vejde Buffy. Studenti odcházejí. Osoba u promítačky je profesor. Buffy jde k němu.

Buffy: Profesore Lilliane?

profesor: Buffy.

Buffy: Omlouvám se, že jsem nepřišla na včerejší přednášku. (profesor stále bojuje s promítačkou) Byla dobrá?

Učitel se na ní podívá.

Buffy: Samozřejmě že byla. (profesor se vrátí k práci) Chcete, abych to zkusila?

 
profesor: Ano, děkuji... (rozhazuje rukama) v té promítačce se zasekl... diapozitiv.

Buffy: Dobrá. Jen jsem vám přišla říct, že tyhle přednášky budu muset vypustit. Vlastně všechny svoje přednášky. Nedokončím semestr. Přála bych... um... já teď nemůžu chodit do školy. Já, já se musím starat o svou sestru.

profesor: (kývne) Ano, myslel jsem si, že to uděláte. Je mi moc líto vaší matky.

Buffy vypadá zamyšleně a pak šáhne do batohu.

Buffy: Mám tu nějaké papíry z kanceláře, které potřebuji, abyste podepsal.

Podá mu papíry.

profesor: Oh... ano.

Položí papíry na stůl, nandá si brýle a papíry přečte. Buffy čeká, dokud učitel papíry nepodepíše a podá jí je zpět.

Buffy: Díky.

Buffy dá papíry do batohu a profesor si sundá brýle. Buffy se na něj znovu podívá.

profesor: Ještě něco?

Buffy: Chtěla jsem vám říct, jak moc se mi vaše hodiny líbily. (Buffy odsune promítačku) Vím, že jsem nebyla nejlepší studentka, ale hodně jsem se naučila. A miluju poezii. (záběr na Buffyiny ruce, jak tahají za diapozitiv) Opravdu.

Buffy vší silou zatáhne a diapozitiv přeletí celou třídu.

Buffy: (ztrapněně) Oh, promiňte.

profesor: (usměje se) Jsem rád, že máte ráda poezii, Buffy.

Buffy: Kéž bych na to měla čas. Ale právě teď nemám.

profesor: Možná krátké verše.

 
Buffy: Jo. Líbí se mi ty japonské, co zní, jako když kýcháte?

profesor: Haiku?

Buffy: Jo. Možná tyhle. A doufám, že se příští semestr vrátím.

Střih na Bena, jak probíhá nemocniční chodbou.

Buffyin hlas: Až budu mít na sebe víc času.

Ben doběhne ke dvěma doktorům, kteří koukají do nějakých desek. Jeden má bílý kabát a druhý gumovou zástěru. Vypadá to, že čekali na Bena.

doktor: Benjamine. To je milé překvapení.

Ben: Omlouvám se, že jdu pozdě.

doktor: Nejdete pozdě.

Ben: (podívá se na hodinky) Ale pane…

doktor: Nemůžete se zpozdit do práce, kterou nemáte. (podá desky druhému doktorovi, který odchází) Rozhodli jsme se dát práci někomu, kdo jí skutečně dělá. (Ben otráveně vzdychne) Upřímně, volal jsem vám dva týdny. Kde jste byl? Nechtěl jsem... je mi to líto, ale potřebuju někoho, na koho se mohu spolehnout.

Ben: (překvapeně) Nebyl jsem tu... (rezignuje) Nebyl jsem tu dva týdny. (s nadějí) Mám pro to vysvětlení. Které vám ale nemůžu dát. Jen... můžu říct, že to není moje vina.

doktor: (kývne) Jistě. Můžete taky říct, že vám pes snědl domácí úkol, nebo že jste se zpozdil, protože jste něco špatného snědl, nebo možná, jasně, že ve vás žije zlomyslná démoní bytost, která vás ovládá. (vzdychne) Neste zodpovědnost za své činy, Bene.

Ben: Dobře. Tohle... Nechte to být. Zapomeňte na to.

Otočí se a odchází.

Záběr na Bena, který si vyklízí skříňku, naštvaně vyhazuje věci ven a povídá si pro sebe.

Ben: Tohle je nefér. Všechno mi bereš. Vše, na čem jsem pracoval, čemu jsem se obětoval, na čem mi záleží. Jsou to má rozhodnutí. Tohle je můj život a ty ho ničíš! (začne vrtět hlavou) Ne. Ne. Ne tady. Ne teď. (položí si ruce na obličej) Jsem Ben. Jsem Ben. Jsem Ben.

Stále opakuje „jsem Ben“ a pak praští rukou do skříňky. Záběr na jeho ruku, která se mění na Gloryinu. Záběr na Glory, která stojí na Benově místě a s malým úsměvem se rozhlíží kolem.

Glory: Mám hlad.

Záběr na Glory ve vaně plné pěny. Vedle vany klečí tři démoni a mají zavázané oči. Jeden drží podnos se sklenicí nějakého nápoje a druhý drží krabici čokolády.

Glory: Už jsme to probírali, to jo. V téhle dimenzi je spousta věcí, co mě štvou. Pěna do koupele k nim rozhodně nepatří. (foukne do pěny) Víš, co myslím?

Jinx: Sdílím nejvyšší souhlas, tvá třpytná, zářivá Úžasnosti.

 
Glory: S tebou nemluvím.

 
Murk: Uh, žádám o odpuštění a za vše se omlouvám, ale mluvila jsi se mnou?

 
Glory: Fuj. Jo, jasně. Jakoby se kdokoliv z vás kdy koupal.

 
Murk: Ale my se koupeme, tvá Lahodnosti. Koupeme se v tvém velkolepém lesku, Tvá...

 
Glory: Co takhle zmlknout a poslouchat, vy nechutní malí hlupáci? (všichni tři skloní hlavy) Dobře. Žádala jsem vás o Klíč a vy mi přivedete upíra. Nečistého upíra s pomačkaným ksichtem a bez pulsu. Loofah!

Murk jí podá velký kartáč a Glory si jím začne drhnout nohu.

Glory: Takže tady máme naprostý kolaps ve vykonávání vaší zatracené práce. Odpusťte mi mou Francouzštinu. (vrátí kartáč Murkovi) Mimosa.

Démon zvedne podnos a Glory si z něj vezme sklenici.

Glory: Mmm... (napije se a usměje se) Vitamíny. Tak zapněte své posluhovačské mozky a řekněte mi všechno, co jste viděli, když jste špehovali Buffy a její bandu kreténů. Všechno. Mm. Tak zjistím, kdo je Klíč.

Buffyin hlas: Lhalas jsi mi?

Střih na Dawn, která sedí na židli.

Dawn: Ne... úplně... lhala.

 
Buffy: Vážně?

Záběr na Buffy, která sedí proti ní.

Buffy: A co to mělo znamenat, když jsem se ptala na školu a tys řekla "v pohodě"?

 
Dawn: Vždyť byla. Neptala ses, jestli jsem v tu dobu byla v ní.

Vidíme, že žena, která sedí za nimi, má na stole tabulku s nápisem "ředitelka Stevensová." Buffy a Dawn sedí na židlích před stolem. Buffy vzdychne.

Buffy: (k ředitelce) Nevím, co říct. Určitě jste si vědoma, že posledních několik měsíců byly pro Dawn dost náročné. Ne, že bych ji tím chtěla omlouvat.

ředitelka: Rozumím. Vaše matka byla milá žena a všichni ji velmi postrádáme. Umím si představit, jak je to pro vás těžké.

Buffy: To je. Hlavně pro Dawn. Je to ještě dítě.

ředitelka: Myslím že obě víme, že Dawn je mnohem víc, než "jen dítě".

Dawn vypadá zděšeně. Podívá se na Buffy, která jí pohled vrátí.

ředitelka: Je to talentovaná a velmi bystrá mladá dáma, když se trochu snaží.

Dawn si oddechne.

Buffy: Vím, že došlo k jistému výkyvu z rovnováhy, ale jsem si jistá...

ředitelka: Dawn, nepočkala bys chvíli venku?

Dawn vypadá vyděšeně. Podívá se na Buffy, která kývne. Dawn vstane a odejde. Buffy jí sleduje. Ředitelka se na Buffy podívá.

Střih. Interiér Magic Shopu, den. Alex a Willow sedí u stolu, Alex čte komiks a Willow něco jiného. V pozadí vidíme postarší pár, který si prohlíží zboží. Kamera se přesune na Anyu, která stojí u přepážky a zákazníky sleduje. Záběr na zákazníky. Záběr na Anyu, která je stále sleduje, ale teď se přesunula za zasklenou vitrínu.

Alex: Zlatíčko.

Anya se k němu otočí.

Alex: Staré přísloví říká: Zákazník, co si prohlíží, nikdy nic nekoupí.

Anya: Koupili by, kdyby byli patrioti.

Alex a Willow odloží svou četbu, podívají se na Anyu a pak si vymění pohledy mezi sebou.

Alex: (na Willow) Fajn, jdu na to. (na Anyu) Patrioti?

Anya: Ano. Poslední dobou si uvědomuji, že jde o víc, než jen být člověkem. (pyšně) Jsem také Američanka.

Objeví se Giles a nese si šálek čaje.

Giles: Předpokládám, že ano. Tvé smrtelné já se tady narodilo.

Projde kolem ní.

Anya: Správně, cizinče. (Giles se na ní podívá) Tak jsem o starých dobrých, nás Američanech, četla obsáhlé materiály, které pomohly utvořit a definovat tuto ideologii.

Willow: Demokracie?

Anya: Kapitalismus. Svobodný trh založený na směně zboží za měnu. (Alex a Willow si vymění pobavené pohledy) Systém symbiotické krásy, jak se zdá ztracen na těchto starých lidech. (otočí se zpět k zákazníkům) Koukněte na ně. Prohlížejí si regály. Obnažují zboží svými očními bulvami. (otočí se zpět k ostatním) Jen očumují a jsou švorc. Není to jen protivné, ale i neamerické.

Giles k ní dojde a koukne přes Anyu na zákazníky.

Giles: Otřesné. Aspoň, kdyby stále ještě nevěřili tomu, že si štěstí mohou koupit.

Odchází.

Anya: Naprosto neamerické. Oh, a víte, co ještě je neamerické? Francouzi.

Willow: Neříkej.

Anya: Co jsem slyšela, nenechávají spropitné. Staří Francouzi? To je fakt dno společenského žebříčku.

Alex: A co takhle mít trochu míň předsudků a být trochu víc otevřenější? Ne my, (ukáže na sebe a Willow, pak ukáže na Anyu) jen ty.

Anya: Fajn. Však já je donutím, aby si něco koupili.

Otočí se a jde k zákazníkům. Dveře se otevřou a vejde Buffy, následovaná Dawn. Buffy Anye zamává a zamíří k ostatním, kteří sedí u stolu.

Alex: Čau, o co jde? To jsou Dawn Giovanni a Buffster.

 
Dawn: Ahoj.

Buffy: Ahoj všem.

Giles: Šlo to na univerzitě dobře?

Buffy: Jo. Jsem naprosto oproštěná. (ona a Dawn si sednou na stůl)

Alex: Dobrý pro tebe. Vítej ve skutečném světě. Spousta srandy zůstala tam před dveřmi. (podívá se na Willow) Uvidíš.

Buffy: Je to jen na teď. Nejspíš se příští semestr vrátím.

Alex: To je taky dobrý. Jakkoliv se rozhodneš, máš mou podporu. Ber mě jako... (nervózně se usměje) jako svého... (zamračí se a Buffy se na něj podívá) Hledám slovo vyjadřující podporu, ale napadají mě jen podprsenky, (Buffy se usměje) takže až tě napadne něco podpůrného a chlapského, tak to přesně jsem.

Záběr na Dawn, která se nesměje.

Alex: (tiše) Vážně. Cokoliv budeš potřebovat.

 
Buffy: Děkuji. Vlastně si musím na minutku promluvit s Gilesem o samotě. (Giles vzhlédne od čaje a novin)

Alex: Super, to je super.

Buffy: (vstane) Uh, Dawn, co takhle začít psát úkoly? Kdybys potřebovala pomoct... (otočí se k Willow) Will, mohla bys? (Willow kývne) Dobře.

Buffy a Giles odcházejí a Dawn otevírá školní batoh.

Střih do tělocvičny. Buffy sedí na gauči a podpírá si bradu, zatímco Giles stojí u boxovacího pytle.

Buffy: Já prostě nevím, co mám dělat. Kazí to. Já to kazím. Všechno je to na nic.

 
Giles: Musíš se postavit na nohy.

Buffy: Snažím se. Já jen... nejsem zvykla na nich stát. (otočí se k Gilesovi) Ale vy jo. (Giles vzdychne) Vy to zvládnete.

Giles: Ne, Buffy. Nemyslím, že jo.

Buffy: Prosím? Hezky prosím? Vždyť vaše nohy jsou mnohem větší než moje. A jste mnohem dospělejší než já. Dawn potřebuje autoritativní přístup, silnou ruku. Vás poslechne.

Giles: (zamračí se) Asi tak jako ty.

Buffy: Já poslouchám!

Giles se na ní podívá.

Buffy: Poslouchám.

Giles: (sundá si brýle a sedne si vedle ní) Tak nastraž uši. Možná jsem dospělý, ale ty jsi její rodina. Momentálně její jediná skutečná rodina. Musíš to pro ni udělat ty.

 
Buffy: (nervózně) Správně. Potřebuje mě. Mě, dospělou. (více sebevědomě) Autoritu. Silnou ruku a pevnou nohu.

 
Giles: Správný postoj.

Buffy: (malý úsměv) Dobře. (kývne) Zvládnu to. (vstane)

Giles: (vstane) Vím, že to zvládneš.

Jdou ke dveřím. Buffy se mezi dveřmi na Gilese otočí.

Buffy: Prosím?

Giles: Ne.

Vezme jí za ramena a otočí jí zpět. Buffy se zhluboka nadechne.

Buffy: Dobře. (Giles kývne) Jdeme na to.

Odcházejí z tělocvičny a Giles stále drží Buffy za ramena.

Buffy: Brzo do postele, časně vstávat, vyvážená snídaně, dokonalé stlaní postele. Tohle je nový začátek.

Střih do hlavní místnosti. Buffy a Giles přicházejí.

Buffy: Disciplína. Autorita. Řád.

Slyšíme smích. Buffy vejde do hlavní místnosti. Alex, Anya a Willow leží hlavami k sobě a vytvářejí trojúhelník. Dawn stojí uprostřed. Všichni se smějí. Dawn uvidí Buffy a přestane se smát.

Buffy: Co je tohle? Myslela jsem, že máš dělat domácí úkoly!

Ostatní vstanou ze země.

Dawn: Dělám.

 
Buffy: (založí ruce) Prosím tě, hlavně nelži.

Dawn: Nelžu.

Giles, Alex a Anya odcházejí.

Willow: Rozebírali jsme tady geometrický problém. Nedávno jsem četla fakt super článek, ve kterém psali, že děti se učí mnohem lépe, když pojmeš učení vizuální formou. Však víš, používat i pravou stranu mozku, než jen tu levou?

Buffy stále vypadá přísně.

Willow: Nějak tak to bylo.

Buffy: Aha.

Willow: Tak jsme postavili trojúhelník z našich těl. A Alexe jsme nazvali tupým úhlem. A on se nabručel. (usměje se; Dawn se zašklebí) A Dawn pak řekla, že tvoříme "roztomilý" trojúhelník. No a pak následovalo veselí.

Buffy: Jasně. A víte, co si o tom myslím? Myslím, že by Dawn měla dělat domácí úkoly doma.

Willow a Dawn se přestanou usmívat a vypadají zklamaně.

Dawn: Ale fungovalo to. Vážně jsem se něco naučila.

Buffy: Prosím, sbal si své věci.

Dawn se zamračí a podívá se na Willow.

Dawn: (naštvaně) Fajn. Neposlouchej mě. (jde si pro své věci)

Willow: (jde k Buffy) Prosím, nebuď na ni tak tvrdá. Kdo by mohl odolat kouzlu opravdové zábavy při výuce matiky?

Buffy: Je moc důležité, aby Dawn dokončila školu.

Záběr na Dawn, jak je od stolu poslouchá.

Willow: Jo, já vím, ale...

Willow se na ní podívá a Dawn se vrátí ke svým věcem.

Willow: Ale my se jen dobře, neškodně, naučně bavili, tak proč všechna ta deprese a zkáza a vyhnanství pro lidský trojúhelník?

Buffy: Teď je nejdůležitější, aby Dawn dokončila školu.

Willow: Vím, že ano a já jsem velký fanoušek školy. Znáš mě. To já hlásám: „Jdi do školy, vždyť máš narozeniny.“ Nebo něco podobného.

Buffy: Vím, že jsi to myslela dobře. Ale nechápeš to a ani pochopit nemůžeš.

 
Willow: Moc dobře to chápu a... Jsi jen vystresovaná.

Buffy: Jsem víc než to, jsem na prášky.

Willow: Pak možná potřebuješ pauzu, aby ses uklidnila. Jestli chceš, můžeš jít na oslavu světové kultury se mnou a Tarou.

Buffy: (tiše) To asi ne.

Willow: No tak. Vezmi sebou Dawn. Bude sranda. Dobrá, naučná zábava, v disciplinovaném slova smyslu.

 
Buffy: To nejde, Will. Neboj. Není to tak, že bych neměla život. Mám. Mám Dawnin život.

Buffy dojde ke stolu, kde stojí Dawn a drží své věci. Buffy zvedne její batoh.

Buffy: Připravená?

Dawn se na ní podívá a jde za ní. Přes rameno se ještě podívá na Willow.

Záběr na Gloryin byt.

 
Glory: Takže je to ona. Přímo pod našimi nosy. Líbí se mi, jak detailní práci ti mnichové odvedli. Malinká, slabá, vášnivá. (usmívá se) Je tak roztomilá, tak... lidská. A víte co?

Vidíme, že sedí na gauči a před ní stojí tři mnichové. Všichni kývnou a usmějí se.

Glory: Docela přesvědčivá. (zamyslí se) Ale ne dost.

Pomalu vstane a každému démonovi se podívá do očí.

Glory: Všichni víte, co dělat. (zeširoka se usměje) Je načase dojít si pro Klíč.

Otočí se a odchází. Mnichové jí následují.

Obraz zčerná.

Záběr na Willowin a Tařin pokoj. Tara se hrabe ve skříni a vyndává si věci, zatímco Willow sedí na posteli a obouvá si boty.

Willow: Vážně o nic nešlo. Buffy byla prostě trochu mrzutá kvůli Dawn a jejímu chování ve škole.

Tara: Což je pochopitelné. (položí něco na postel a znovu se otočí ke skříni)

Willow: Jo, jasně že je. Kdybych byla na místě Dawn, taky bych chodila za školu.

Tara: (usměje se) Zlato, ty bys ses nikdy nedokázala ulít ze školy. (jde ke dřezu) A myslela jsem Buffy.

 
Willow: (dává si náušnice) Co s Buffy?

Tara: Je pochopitelné, že je mrzutá. Musí se teď o Dawn starat.

Willow: (obléká si bundu) Jo, ale nemusí se chovat jako šílená jeptiška z církevní školy. Vždyť takhle bude Dawn jen víc odporovat.

Tara: Taky jsem musela řešit bratrovy problémy, poté co... Chci říct, že nemůžeš vědět, jaké to je...

Willow: Jo, já vím.

Tara se zamračí a sedne si vedle ní.

Tara: Tak jsem to nemyslela.

Willow: Ne. To jen... Je mi jasné, že nemůžu vědět, čím jsi prošla. (Tara se zamračí) Ale... o nic nejde. (falešný smích)

Tara: Naštvala jsem tě.

Willow: Ne. Ne.

Tara: Jen jsem chtěla...

Willow: Co takhle na celou tu záležitost s Buffy zapomenout. 

Tara: Ne, prosím. Řekni mi, jestli jsem něco řekla špatně. Nebo to nejspíš řeknu zase. Možná častěji a na veřejnosti.

Willow: Ne. Nafoukla jsem to. Já vím... že nemůžu vědět... svým způsobem... (vzdychne) Jakoby se můj názor nepočítal, protože jsem neprošla tím co ty... (vzdychne) Nepřišla jsem o mámu, tak nemůžu vědět.

Tara: Vždyť já taky nejsem expert. Přišla jsem o ni jen jednou.

Willow se na ní usměje.

Tara: (nejistě) Chovám se jako... Děda Vševěda?

Záběr na Taru a Willow, jak sedí naproti sobě na posteli.

Willow: (slabě) Ne.

Tara: Tohle "ne" se hláskuje a-n-o?

Willow: T-r-o-ch-u. (Tara se zamračí) Připadám si jako mladší společník. Všechno děláš mnohem déle, než já. Déle žiješ otevřeně. Čaruješ mnohem déle než já.

Tara: Ale v tom jsi mě dávno překonala. Už jen pár... Skoro mě děsí, jak mocná se stáváš.

Willow: (zamračí se) Zvláštní výběr slov.

Tara: (nervózní úsměv) "Stáváš"?

 
Willow: Děsí tě to? Já tě děsím?

 
Tara: (vyskočí z postele) Tak jsem to nemyslela. Imponuješ mi. Jsi imponující.

Willow: Chodila jsem na psychologii. I když mě učila zlá vládní vědkyně, kterou prošpikovalo její Frankensteinovo monstrum, vím co tenhle Freudovský obrat znamená.

Tara vypadá naštvaně.

Willow: Ty mi nevěříš?

Tara: Celým svým životem.

Willow: Tak jsem to nemyslela.

Tara: Můžeme už jít na slavnosti?

Willow: Moc multikulturně se teď necítím. (vstane) Čemu na mě nevěříš?

 
Tara: Tak to není. Občas si dělám starosti. Tak se měníš - tak rychle. Nevím, co se ti honí hlavou.

 
Willow: Honí hlavou?

Tara: Cokoliv řeknu, je špatně.

Willow: Ne. Říkáš to naprosto jasně. Tady nejde o čarování. Jde o ostatní změny.

 
Tara: Věřím ti. Jen... (zadívá se do země) Nevím, jestli se do tvého života ještě vejdu, až...

Willow: Až se změním zpátky? Jasně, tohle je jen univerzitní záležitost, takové experimentování než překonám strach a vrátím se do světa mužů.

Ticho.

Willow: To si myslíš?

Tara: Měla bych?

Willow: Je mi vážně líto, že jsem si svou orientaci neuvědomila dřív, než jsem vstoupila do tohohle vztahu. Jsi jediná žena, do které jsem se kdy zamilovala, tak... jak mě sakra můžeš brát vážně?!

Jde ke dveřím

Tara: Willow, prosím!

Willow: Bav se na slavnostech.

Willow odejde. Tara tam stojí a vypadá smutně i naštvaně zároveň.

Záběr na dům Summersových, den. Záběr na několik Gloryiných démonů, jak se plíží k oknu. Když k němu dojdou, tak si kleknou a nakouknou dovnitř. Koukají do obýváku. Dawn sedí u stolu a Buffy stojí u ní.

Kamera projede skrz okno. Buffy na stole rovná utěrky, zatímco Dawn si dělá úkoly.

Buffy: Dobře. Takže další krok by měla být tabule, rozvrh. (Dawn se na ní naštvaně podívá) Napíšu na ni všechno, co bys měla udělat a kdy. Bude tam krabička, ve které budou malá Xka, kterými to můžeš odškrtávat, až to bude hotovo.

Dawn na ní zírá.

Buffy: Co? Chceš radši hvězdičky? (obrátí oči v sloup) Dobře. Budou hvězdičky.

Dawn: Nechci hvězdičky. Nic z toho nechci.

Odloží tužku a založí ruce. Buffy se narovná.

Buffy: Snažím se ti dát normální život.

Dawn: (sarkasticky) No, hodně štěstí.

Dawn se vrátí ke svému úkolu. Buffy na ní zírá. Dawn vzhlédne a podívá se na Buffy.

Dawn: Co? (obrátí oči v sloup a opře se) Co zase dělám špatně?

Buffy: Tohle je doopravdy, Dawn.

Dawn: Já nejsem skutečná, tak proč by můj diagram domácích prací musel být skutečný? Koho zajímá, jestli se Klíč vůbec vzdělává? (zabouchne učebnici a znovu založí ruce)

Buffy: Je to tabule, ne diagram. A ty jsi skutečná.

 
Dawn: Jo? Ti mniši mi do hlavy vpravili vědomosti z osmé třídy. Nepočkáme, jestli mi tam nedají i ty z devítky?

Buffy bouchne rukou do stolu a Dawn nadskočí.

Buffy: Sakra, Dawn. Myslím to vážně.

Dawn: Proč? Proč by mě něco z toho mělo zajímat?

Buffy: Protože jinak mi tě seberou!

Chvíle ticha. Dlouhý záběr na Buffy a Dawn, jak na sebe přes stůl zírají. Dawn vypadá vyděšeně.

Dawn: Seberou? Co tím myslíš?

Buffy: Seberou mi tě. To mi řekla tvá ředitelka, když si nebyla v kanceláři. Pokud nezařídím, abys chodila do školy, nebudu vhodná jako tvůj zákonný opatrovník.

Buffy pokračuje v rovnání utěrek. Dawn vypadá zamyšleně.

Dawn: Kam bych šla?

Buffy: Nevím. Možná k tátovi... nebo do náhradní péče. Nějak jsem se nechtěla ptát.

Dawn: (zamračí se) Měla jsi mi to říct.

Buffy: Právě jsem to řekla.

Buffy pokračuje v rovnání.

Střih do parku, den. Ze stromů visí lampióny a všude jsou balónky. Lidé chodí kolem, někteří jsou v kostýmech, někteří si nesou ceny, které vyhráli. Opodál stojí skupina roztleskávaček. Skupina číňanů tančí s velkým papírovým drakem. Všude visí vlajky.

Záběr na Taru, jak sedí sama na lavičce. Vypadá smutně.

Magic Shop. Giles jde k přepážce a nese dva šálky čaje, dojde k Anye, která sedí za přepážkou a dělá nějaké papírování. Giles jí podá čaj. Záběr na Willow, která sedí na zemi v rohu mezi knihami a vypadá smutně.

Střih zpět na Taru, která sedí osamoceně na lavičce. Kouká doleva.

Záběr na Tařinu pravou ruku, která leží na lavičce. Objeví se další ruka a vezme Taru za ruku. Tara se usměje a podívá se na ruce, pak vzhlédne a přestane se usmívat. Hudba přestane hrát.

Glory: Je tu volno?

Tara zděšeně polkne.

Střih zpět do Magic Shopu. Willow jde k přepážce. Giles otevírá krabici.

Giles: Snad zase někdo něco nevrací. Všichni chtějí zkamenělé křečky, ale nikdo s nimi není šťastný.

Willow se opře o přepážku, stále smutná. Giles si jejího výrazu všimne.

Giles: Jsi v pořádku?

Willow: Jo.

Giles: Jistě, protože tvá dobrá nálada je jak očividná, tak i nakažlivá.

Willow: Pohádala jsem se s Tarou. Byla to hrůza.

Giles: To je mi líto. (vezme krabici a jde k regálům vzadu)

Willow: Mě to taky.

Giles: Vy dvě se moc nehádáte, že?

Willow: Nikdy. Až do dneška.

Giles: Tak to už je konec.

Willow: (naštvaně) Jak může být konec? Teprve jsem ji našla!

 
Giles: Konec hádky.

Willow: (tiše) Oh. Jo.

Giles: Bude ti lépe, až se omluvíš a uvědomíš si, že to není konec světa. (jde ke dveřím) Vím, že teď vše vypadá temně, ale jak se říká: „Nic není...

Giles otevře dveře a uvidí jednoho z Gloryiných démonů. Je to Slook, který poslouchal za dveřmi.

Giles: ...jak se zdá.“

Willow a Anya na démona zírají.

Střih. Giles drží démona za ucho a táhne ho do obchodu. Pak ho hodí na židli. Willow a Anya k němu běží.

Anya: Týjo!

 
Giles: Co tu máme?

Anya: To je jeden z těch, co dělají pro Glory.

 
Giles: Ano. Jak nápomocné.

Slook: Skutečně pracuji pro bohyni. Nechte mě jít, pokud nechcete okusit její vztek.

Giles: Ale ona tady není. Jaká úžasná příležitost si promluvit.

Slook: Nezradím Velebenou. Nikdy nic neřeknu, i kdybyste mě kdovíjak mučili...

Giles: Vlastně už teď jsi toho navykládal dost, jen ne to správné. Řekni nám, proč tu jsi.

Slook: Žádná slova, která by mohla Velebené uškodit, přes mé rty neprojdou.

Giles z démona nespustí oči.

Giles: Děvčata, doneste mi ten provaz, co je vedle pokladny. Svážeme ho.

Willow a Anya se otočí a odcházejí. Slyšíme nějaké šustění, Slook začne vzlykat. Willow a Anya se překvapeně otočí.

Slook: Neee! Všechno řeknu. Prosím. Cokoliv chcete. Jen...! Cokoliv.

Jdou zpět k Gilesovi.

Anya: Co se stalo?

Giles: Rozmyslel si to.

Slook: Měl... jsem pozorovat. Pozorovali jsme Přemožitelčiny lidi, zatímco Glory dedukovala, kdo je Klíč.

Všichni vypadají vyděšeně.

Willow: Glory ví, kdo je Klíč?

 
Giles: Proboha. (sundá si brýle)

Anya: Musíme zavolat Buffy.

Slook: Pozdě. Příliš pozdě. Velebená si tu čarodějku najde a vy ji nezastavíte.

Anya: Čarodějku? Co to meleš?

Willow: (vyděšeně) Tara!

Willow se otočí a utíká pryč.

Slook: Je mezi vámi nová. Nebylo těžké to zjistit. Velebená už si ji určitě našla.

Giles: (křičí) Willow, počkej! Já…

Willow: Ne! Zavolejte Buffy a jděte do Tařina pokoje. Já jdu na slavnosti.

Střih zpět do parku. Glory stále sedí vedle Tary a drží jí za ruku. Tara jí zděšeně sleduje.

Glory: To je milé. Tak si tu sedíme, jen my - děvčata. Tyhle věci máš ráda, ne?

Záběr na jejich ruce. Glory Taře ruku zmáčkne a ozve se zapraskání. Tara se svíjí bolestí.

Tara: Áááá...

Glory: Ani nepípni.

Tara naříká a Glory se rozhlíží po ostatních lidech. Lidé chodí kolem a ani si Tary a Glory nevšimnou.

Glory: Ne-e. Oni ti nepomůžou. Zabiju je. Ty to víš.

Tara se rozhlíží kolem. Záběr na tři policisty, kteří odcházejí. Záběr na park zeshora.

Glory: Nikdo z nich tady mě nemůže zastavit.

Tara stále naříká.

Glory: Zabiju jí (záběr na nějakou ženu) a... je taky. (záběr na cizí pár) Zabiju ho a ji a ji. (směje se) A všechno to bude tvoje vina.

Záběr na jejich ruce. Glory zaryje nehet Taře do ruky a té začne téct krev. Tara bolestivě naříká.

Glory: Celkem sranda, nemyslíš? Všude kolem tolik lidí a... nikdo nemůže nic udělat, nikdo ti nemůže pomoct.

Tara se otočí a podívá se na Glory.

Glory: Ale i tak ti na nich záleží. Pro mě jsou naprosto bezcenní. (sleduje kolemjdoucí) Ale Klíč, na druhou stranu, Klíč pro mě znamená hrozně moc.

Glory se usměje a olízne Tařinu krev, kterou má na ruce. Pak se znechuceně zašklebí a krev vyplivne.

Glory: Ty prolhaná malá běhno. Ty nejsi Klíč. Nejsi nic. Jen další bezcenná lidná bytost!

Tara: Já…

Glory: Nesnáším, když se mi lže. Cítím se pak zrazená. Ty lžeš! Ty nejsi Klíč, nejsi nic! Jen další bezcenný člověk! (přemýšlí) Hej. (otočí se zpět k Taře) Chceš to napravit?

Tara se na ní vyděšeně podívá.

Glory: Jestli mi řekneš, kdo je skutečně Klíč, nechám tě jít.

Glory jí znovu zmáčkne ruku a ozve se další zakřupání. Tara znovu zanaříká.

Glory: Promysli si to. Myslíš, že ta ruka bolí? Představ si, jaké to asi je, když ti svými prsty polechtám mozek. (Tara vypadá velmi vyděšeně, Glory je zamyšlená) Nezabije tě to. Ale určitě... si pak budeš připadat jako zamčená v malém hlučném temném pokoji... (Glory se zamračí) nahá a ponížená. A v té tmě jsou věci, které ti chtějí ublížit, protože jsi byla zlá. Malé ostnaté věcičky, které ti vlezou do uší a prokoušou se ti až do lebky. (Tara začíná brečet) A budeš mít pocit, že kdyby ten hluk a to bodání přestalo, vzpomněla by sis, jak z toho temného místa ven.

Tara pláče. Glory se na Taru znovu podívá.

Glory: Ale to se nikdy nestane.

Glory Taře znovu zmáčkne ruku a ta zakřičí bolestí.

Glory: Kdo... je... Klíč?

Tara přestane brečet a podívá se Glory do očí. Neřekne nic.

Glory: Fajn. Tak se zblázníme.

Glory pohladí Taru po tváři. Tara se od ní odtrhne. Obraz zčerná.

Ta samá scéna. Zeshora záběr na park.

Willow: Taro!

Vidíme Willow, jak se prodírá davem.

Willow: Taro!

Záběr na Taru a Glory, jak sedí na lavičce. Willow se k nim žene.

Willow: Silou srdce a mocí mysli, prázdným časem v tuto hodinu.

Glory položí ruku Taře na hlavu. Lidé chodí kolem, takže nevidíme, co se děje.

Willow: Já... když se rozhodnu... Uh... jak je to? Jak je to?

Záběr na Gloryiny ruce, které jsou na Tařiných spáncích.

Willow: Ne! Ne!

Glory vrazí Taře prsty do hlavy a z té začne vycházet modré světlo. Tara i Glory křičí. Willow doběhne na konec chodníku, ale cestu jí blokuje papírový drak a čínští tanečníci.

Willow: Ta, kterou miluji, je zase volná!

Záběr na Taru, která má stále v hlavě Gloryiny prsty. Z její hlavy vychází modré světlo. Lidé chodí kolem a stále blokují výhled. Záběr na Willow, jak se stále prodírá davem.

Willow: Taro!

Záběr na Taru, která sedí sama na lavičce se svěšenou hlavou.

Willow: Ne!

Willow doběhne k lavičce a chytne Taru za ramena. Tara nereaguje a ani se na Willow nepodívá.

Willow: Taro, Taro jsi v pořádku?

Tara: Je tu špína. Všechno je tu špinavé. Všechno na mě!

Začne si otírat břicho, jako by ze sebe chtěla něco smést.

Tara: Špína. Špína. Jsem špatná. Zlá.

Willow: (pláče) Taro! Taro, je mi to tak líto! Odpusť mi.

Willow si položí Tařinu hlavu na svoje rameno.

Záběr zeshora na Taru a Willow, jak sedí na lavičce. Lidé chodí kolem nich.

Nemocnice. Giles si prohlíží snímky z rentgenu, které visí na zdi. Pak si sundá brýle a otře si oči. Za ním vidíme Anyu a Alexe, pak Taru, která sedí na nemocničním stole a na sobě má nemocniční oblečení. Kouká přímo před sebe. Má zavázanou ruku. Vidíme, že Willow sedí vedle ní.

Willow: Může už jít domů?

Vidíme stejného doktora, který předtím vyhodil Bena.

doktor: Bohužel, ne. Nemocniční předpisy nařizují, že si jí tady musíme nechat přes noc.

Willow: A musí tu být? Můžu se o ni postarat doma.

Tara: Je to otrávené. (na Willow) Proč ti to říkám? Protože se to musí zkontrolovat.

Willow vypadá smutně. Tara vypadá znepokojeně.

doktor: Je to vaše sestra?

Tara: Musíme to prověřit. Každý ti to řekne. Samozřejmě. (rozhlíží se) Samozřejmě, samozřejmě.

Willow: (zírá na Taru) Ona je mé všechno.

doktor: Můžete si ji vyzvednou zítra ráno. Ale jednu noc musí zůstat na psychiatrii. Jen na pozorování. Dáme na ni pozor, provedeme několik základních testů, pak si ji odvedete domů. Souhlasíte s tím? (Willow nejistě kývne) Tak se ještě posaďte a já sem za pár minut pošlu sestru, aby Taru vyzvedla.

Doktor odchází. Anya a Alex se na Willow znepokojeně podívají. Willow odhrne Taře vlasy z obličeje.

Alex: Páni, nedokážu slovy vyjádřit, jak tohle místo nenávidím.

Giles: Je to tu děsivé.

Anya: Je to jako komunismus.

Buffy vejde.

Buffy: Ahoj. Will, je mi to tak líto.

Obejme Willow a přes její rameno se podívá na Taru. Tara stále zírá před sebe. Buffy a Willow se pustí. Willow má slzy v očích. Podívá se na Taru, která se na ní zeširoka usměje.

Tara: Zabili myšku.

Záběr na Willow, které tečou slzy po tvářích.

Buffy: Taro.

Buffy obejme Taru, která ale nereaguje. Buffy se od ní pomalu odtáhne a podívá se na Willow.

Buffy: Omlouvám se, že mi to tak trvalo. Ale Dawn je v bezpečí se Spikem, tak tady můžu být tak dlouho, jak budeš potřebovat.

Willow položí ruku na Tařinu nezavázanou ruku.

Willow: (na Buffy) Jsem tak vyděšená.

Buffy pohladí Willow po tváři.

Spikův hlas: Nemáš se proč bát, prcku.

Střih na Spika, jak provádí Dawn podzemní jeskyní. Spike ještě stále kulhá. Dawn drží baterku.

Spike: Nikdo ti neublíží.

Dawn: Vážně? Ten samý "nikdo", který ublížil tobě?

Spike: Co, tohle? Jen pár modřin.

Vidíme, že Spike má obličej ještě stále nezahojený po jeho setkání s Glory v epizodě "Intervention."

Spike: To nestojí za zmínku. Krevní destičky to zařídí.

Otočí se a vidí Dawnin nervózní výraz.

Spike: A neboj se. Možná tě Glory nechce zabít. Možná jde o něco...

 
Dawn: Horšího?

Spike neodpovídá a jde dál. Dawn si sedne na kámen. Spike se otočí a vidí jí, jak sedí na kameni, vyděšená a nedívá se na něj. Spike jde pomalu k ní.

Spike: Hej.

Chce jí pohladit po vlasech, ale když se k němu Dawn otočí, tak ruku rychle stáhne.

Dawn: Chceš vědět, co mě děsí, Spiku? Já. (se slzami v očích) Právě teď si Glory myslí, že Tara je Klíč. Ale já jsem Klíč, Spiku. To já. A cokoliv se Taře stalo... je kvůli mě. Tvoje modřiny, to, že kulháš... je taky moje vina. Jsem jako bleskosvod bolesti a utrpení. (pláče) A všichni kolem ně trpí a umírají. Musím být něco hrozného... když způsobuju takovou bolest a zlo.

Spike: Blbost.

Dawn: (se slzami v očích) Co ty víš?

Spike: Jsem upír. Vím něco o Zlu. Ty nejsi zlá.

Dawn: Možná nejsem zlá. Ale nemyslím, že bych mohla být dobrá. (podívá se na Spika s nadějí v očích)

Spike: (přemýšlí) No, já nejsem dobrý a jsem v pohodě.

Střih na Taru na invalidním vozíku. Sestra se jí snaží usadit. Tara jí od sebe odstrkuje.

Tara: (naštvaně) Ne! Tohle je proradnost!

Sestra jí začne odvážet pryč a Tara se trochu uklidní. Pak se podívá na Willow.

Tara: Řekla jsem to kočce. A teď žádám svou matku, co tam sedí tak o samotě.

 
Willow: Pá, Taro. Uvidíme se zítra. Miluju tě.

Sestra jí odváží a Tara natahuje ruce zpět k Willow.

Willow jí sleduje, pak chce za ní jít, ale Alex jí stoupne do cesty.

Alex: Willow. Ne. Je tu jen na jednu noc. (v pozadí vidíme Buffy, jak se opírá o zeď)

Willow: Jo, já vím, ale... je to celá noc. Nedokážu bez ni usnout.

Anya: Můžeš spát se mnou.

Všichni se na ní podívají.

Anya: No, když jsem to vyslovila, tak to zní víc lesbicky než jak to znělo v mý hlavě.

Buffy: (jde k Willow) Will, musíš si odpočinout. Ano? Momentálně nemůžeš nic dělat.

Willow: (zamyslí se) Ale můžu. (vyjde ze dveří)

Buffy: Ne. V žádném případě.

Buffy běží za Willow po chodbě a zastaví jí.

Buffy: Ani nemysli na to, že by ses postavila proti Glory.

Willow: Viděla jsi, co udělala Taře. Nemůže jí to jen tak projít.

Buffy: Ne. Musíme to tak nechat. Ani já ji nezvládnu. Víš to.

Willow: Možná že já jo.

Otočí se a chce odejít, ale Buffy jí chytne za ruku.

Buffy: Nezvládneš. To ti nedovolím.

Willow: To není tvé rozhodnutí. Ale moje.

Buffy: Není správná doba.

Willow: A kdy, Buffy? Kdy bude? Když se tobě bude zdát, že je? Až se to stane někomu, koho miluješ jako já miluju Taru? Až se to stane Dawn? Tak je to?

Buffy: Až budeme mít šanci. Budeme s ní bojovat, až budeme mít šanci. Neustojíš proti ní ani pět minut, Willow. Ona je bohyně.

Willow: (smutně zavrtí hlavou) Fajn. Počkám.

Buffy: Je to jediný způsob.

Willow: (skepticky) Jo.

Willow odchází.

Buffy: Můžu něco udělat?

Willow: (neotáčí se) Chci teď být sama.

Buffy sleduje, jak odchází.

Interiér Magic Shopu. Willow vpadne do obchodu. Má namířeno přímo k žebříku, který vede do horního patra, kde jsou ty nejnebezpečnější knihy o černé magii. Vyleze nahoru, z regálu sebere koženou tašku, klekne si a začne vyndávat věci z polic. Otevře šuplík a vyndá kudlu s drahokamy. Prohlédne se jí a dá jí do tašky. Sebere všechny přísady a dá je do tašky. Pak před sebe položí obrovskou tlustou knihu. Záběr na desky, na kterých je napsáno „Nejtemnější magie“. Kniha je zamčená na zámek. Willow sebere z jednoho regálu malou sekyrku a zámek usekne. Kniha se rozevře a stránky se začnou sami otáčet.

Střih do Gloryina bytu. Glory schází ze schodů následována třemi démony. Trochu se potácí.

Glory: Po té čarodějce se cítím trochu sjetá! Jakou ta měla mysl! Mmm, dobrůtka!

Jinx: Zajímá se tvá vznešenost...

Glory: Mám se bát Přemožitelky? Nebuď blbej. Už se přibližuju. Klíč je skoro můj. (démoni se usmějí) Když Buffy má tolik přátel. Budu muset vysát jednoho po druhém, dokud konečně...

Najednou se zdi začnou třást a Glory se zastaví. Hodiny na zdi spadnou na zem a rozbijí se na kusy. Glory a démoni se kolem znepokojeně rozhlížejí. Světla zhasnou.

Glory: Objednal si někdo Apokalypsu?

Najednou se rozletí dveře a mezi nimi se objeví Willow a vznáší se několik palců nad zemí. Má černé vlasy.

Willow: Kali, Hera, Kronos, Tonic...

Gloryini mnichové se rychle stáhnou a Willow vstoupí do místnosti.

Willow: Vzduch jako nektar, tupý jako nehet.

Vidíme, že její oči jsou úplně celé černé.

Willow: Cassiel, při tvé druhé hvězdě...

Glory: Ach. To je ta milenka. (jde blíž) To je tak roztomilý.

Willow: ...drž mou oběť jako vězně.

Vzduch kolem Glory se zaleskne a ona se najednou nemůže hýbat. Překvapeně se na Willow podívá.

Willow: Dlužím ti bolest!

Z Willowných rukou vystřelí modré blesky. Glory zakřičí a chytne se za ramena.

Buffy a Dawn sedí ve Spikově hrobce. Spike stojí opodál.

Dawn: Je to jen moje vina.

Buffy: Ne. (odhrne vlasy Dawn z obličeje) Zlato, není to tvoje vina.

Dawn: (s uslzeným očima) Jak se má Willow?

Buffy: (hladí Dawn po vlasech) Na chvíli se chtěla pomstít. Ale trochu jsem ji zchladila. Vlastně celkem dost.

Spike: Takže nehodlá jednat ukvapeně?

Buffy: Ne. Vysvětlila jsem ji, že to nemá cenu.

Spike: (jde trochu blíž) Mm-hmm.

Buffy: Co?

Spike: Takže mi chceš říct, že mocná a zatraceně nasraná čarodějka se chystala vydat ze sebe to nejlepší, aby prolila boží krev, dokud jsi ji to... co? „Vysvětlila“?

Buffy se zamračí, podívá se na Dawn a pak na Spika.

Buffy: Myslíš, že...? Ne. Řekla jsem Willow, že je to sebevražda.

 
Spike: Já bych to udělal.

Buffy na něj zírá.

Spike: (podívá se do země) Ta pravá osoba. Ta, kterou miluju. (podívá se na Buffy) Udělal bych to.

Buffy na něj stále zírá, jako by tomu nemohla uvěřit.

Dawn: Mysli, Buffy. Co kdyby to Glory udělala mě.

Buffy se podívá na Spika, vyskočí a utíká pryč.

Střih zpět do Gloryina bytu.

Willow: Střepy.

Zrcadla v místnosti se rozletí na střepy, které zamíří na Glory, jenže ty jen roztrhají její šaty a Glory samotnou nezraní.

Glory: To je vše? Nic lepšího neumíš? Myslíš, že mi na tomhle všem záleží? Tenhle byt, tyhle šaty?

Strhne ze sebe roztrhané šaty a pod nimi má černé negližé. Praští Willow, která přeletí gauč a spadne na zem.

Glory: Poté, co jsem vysálá tvé přítelkyni mozek?

Willow zvedne hlavu. Oči má stále celé černé.

Glory: To byl ale poklad.

Willow vstane, vypadá velmi rozzlobeně. Z úst jí vytéká pramínek krve.

Záběr na černou tašku na zemi. Ta přejede po zemi až k Willow, která se na ní podívá. Taška se sama otevře.

Glory: (pobaveně) Co je tohle? Měšec s kouzly?

Z tašky vyletí hromada nožů.

Willow: Měšec s noži.

Kudly letí na Glory, která je mávnutím ruky odkloní. Jeden nůž se zapíchne do zdi.

Willow: Duše hada, povstaň teď.

Glory zvedne stolek a hodí ho na Willow, tím jí srazí k zemi. Willow se zvedne a podívá se na Glory.

Willow: Zasyč, sviň se, zjev se hned.

Zpod koberce, kde Glory stojí, vyleze had a omotá se jí kolem nohy. Záběr na Willow, která stále leží na zemi a vše sleduje. Glory zaklepe nohou a had zmizí. Pak se rozejde k Willow.

Glory: To je vážně slabota.

Chytne Willow za krk a posadí jí.

Glory: Tak jako ty, zlato. Souhlasíš?

Willow jí plivne do obličeje. Glory chytne Willow za ruku a táhne jí po zemi až k místu, kde leží nůž. Glory nůž zvedne a stále Willow táhne po zemi.

Willow: Ne!

Potom Willow zvedne, praští s ní o zeď a chytne jí pod krkem.

Glory: Víš co, dělaly čarodějkám, milenko? (v druhé ruce drží kudlu) Ukřížovávali je…

Glory se chystá bodnout Willow nožem, ale najednou se objeví Buffy a chytne jí za zápěstí.

Buffy: Kdysi se i klaněli bohům.

Glory se usmívá. Buffy jí kopne do břicha, takže Glory Willow pustí a ona spadne na zem. Buffy Glory praští.

Buffy: Časy se mění.

Buffy ji kopne do obličeje, několikrát jí praští, znovu jí nakopne, otočí se a chce ji znovu praštit, ale Glory ránu zblokuje. Buffy udělá salto a Glory nakopne, pak následuje pár rán, které ale Glory vykryje. Chytne Buffy za ruce, stočí jí je za zády a hodí na gauč.

Glory: Ta čarodějka mě fakt zpomalila.

Glory zírá na Buffy. Buffy nakopne gauč, který přišpendlí Glory ke zdi. Doběhne k Willow a pomůže jí vstát. Glory odhodí gauč a jde k nim. Buffy odvádí Willow pryč.

Willow: (přes rameno) Zahustit.

Najednou se před Glory utvoří neviditelná bariéra a Glory se nemůže hýbat. Buffy a Willow utíkají pryč.

Glory: (křičí) To není konec, slyšíš mě? Ještě jsme neskončily!

S otráveným pohledem je sleduje, jak odcházejí.

Záběr na koleje, den. Střih do Tařina pokoje. Willow, Tara, Dawn a Buffy sedí na posteli. Tara má zasádrovanou ruku a zírá před sebe. Willow má ruku na Tařině koleni. Buffy drží papírovou tašku. Něco z ní vyndává.

Buffy: Kuřecí salát?

Willow: Tady.

Buffy podá Willow sendvič a vyndává další z tašky.

Buffy: Baklažán je pro mě. Salám s... (podívá se do sendviče) fuj, arašídovým máslem? Dawn. (podá ho Dawn)

Dawn: Jakoby baklažán byl normální. To je nějaká kytka, nebo co? 100% přírodní.

Buffy pokračuje v rozbalování sendvičů a pak rozdělá umělohmotný pytlík, ve kterém byly grepy.

Willow: Co má Tara?

Dawn: Oh. (zvedne sendvič) Mám pro ni tuňáka. Má ho ráda...

Willow upoutá Tařinu pozornost, když jí ukáže sendvič. Buffy přestane rozbalovat sendviče a podívá se na ní.

Dawn: Taro?

Dawn rozbalí sendvič a ukáže ho Taře. Tara se podívá na Willow a pak na sendvič.

Tara: Umělá hmota a jejich šest sester. Šest chorých sester. Willow?

Willow: To je v pořádku. Začneme pomalu. Um, Buffy, podáš mi to?

Buffy podá Willow kelímek jablkové přesnídávky a lžíci. Willow ji otevře.

Willow: Tady to je.

Willow dá Taře lžíci do pusy a ta jídlo nejistě spolkne.

Willow: To je moje holka.

Buffy se se smutným výrazem podívá na Willow, která krmí Taru.

Dawn: Můžu pomoct?

Willow kývne, podá Dawn lžíci a kelímek. Tara se na Willow podívá, ale jídlo od Dawn si vezme. Willow se podívá na Buffy.

Buffy: Co budeš potřebovat?

Willow: Nevím. Dali mi pro ni nějaké léky na uklidnění.

Všichni se podívají na Taru.

Willow: (tiše) Řekli, že jí je v noci budu možná muset dát. Ale někdy je v pohodě. Dívá se na mě a je... v pohodě.

Tara se zatváří nešťastně.

Buffy: Je mi líto, že jsem nemohla...

Willow: Zvládnu to. Postarám se o ni. I kdyby už nikdy...

Dawn se na ní podívá.

Willow: Je to moje holka.

Buffy se soucitně podívá na Willow a neustále si hraje s Dawninými vlasy.

Buffy: Chápu.

Willow: (kývne) Vím, že ano.

Všichni se na sebe usmějí.

Willow: (na Taru) Slyšíš to, zlato? (Tara se na ní podívá) Jsi navždy moje.

Willow políbí Taru na čelo a ta se usměje.

Najedou praskne zeď a zboří se. Dawn a Buffy zděšeně vyskočí. Do místnosti pronikne sluneční světlo. Glory se objeví v díře, kterou si udělala. Už je tam jen rám a pár střepů, které visí z bývalého okna.

Glory: Řekla jsem ti, že to není konec. 

Tara: Ne. Tohle místo se rozpadá! Rozpadá se! Praská! Ne, ne!

Dawn se podívá na Willow, která se snaží Taru uklidnit.

Dawn: Ne, Taro, to je v pořádku.

Tara: (zírá na Dawn) Koukni na to. Podívej se. Ach, to světlo!

Buffy se podívá na Glory a pak se podívá na Taru.

Tara: Tak čisté. Tak jasná zelená energie.

Dawn se zděšeně podívá na Glory. Ta se začíná smát.

Tara: (stále zírá na Dawn) Je to nádhera.

Glory se zeširoka usměje. Dawn se zděšeně podívá na Buffy. Buffy se podívá na Glory. Obraz zčerná.

|| zpět ||