Buffy - 5x17 Forever
Buffy v domě Summersových.
Otočí se směrem k obýváku.
Buffy: Co to děláš?
Giles:
V minulých dílech jste viděli.
Buffy vchází do obýváku. Joyce leží na gauči.
zdravotník:
Vaše matka je mrtvá.
Buffy v nemocnici.
Buffy: Prostě mi nevěřila.
Dawn na školních záchodcích.
Dawn: Proboha.
Buffy: Ještě teď mi nevěří.
Dawn mluví s Benem.
Dawn: Nejsem skutečná.
Ben: Jsi Klíč. Jdi. Dřív než tě
najde. Je tady.
Ben se změní v Glory.
Konec rekapitulace.
Epizoda začíná záběrem na Buffy, která je v temné místnosti.
Všude kolem ní jsou rakve. Jednu po druhé si prohlíží. Buffy nadzvedne víko
jedné rakve. Ta je prázdná. Najednou se rozsvítí. Buffy vzhlédne.
Giles:
Buffy, tady jsi.
Giles, Dawn, a vedoucí pohřebního
ústavu vstupují. Buffy pustí víko rakve a založí ruce.
Giles:
Jsi v pořádku?
Buffy: Jo.
vedoucí pohřebního ústavu: Našla
jste něco?
Buffy: (kývne) Tuhle.
Dawn dojde k rakvi a zírá
na ní.
vedoucí pohřebního ústavu: To je výborná volba. Symbolizuje vaše hluboké city k zesnulému.
Giles a pracovník se otočí a
odcházejí. Buffy je následuje, ale Dawn zůstává stát u rakve. Ostatní se
zastaví a podívají se na Dawn.
Buffy:
Tobě se nelíbí?
Dawn: (stále zírá na rakev) Ne... o to nejde. Je to jen... co kdyby...
co když máma chce nějakou jinou?
Buffy: Dawn...
Dawn: Co když by si přála něco
lepšího? To ona v tom bude muset strávit věčnost.
Buffy: Dawn, možná jsi s námi
přece jenom neměla chodit.
Dawn: (otočí se a podívá se na ní) To je v pohodě. Já jen...
Buffy: Myslím to vážně. Neměla
bys nést tuhle zodpovědnost.
vedoucí pohřebního ústavu: Pokud
ještě potřebujete čas na rozmyšlenou...
Buffy: Ne. Já, už jsem se rozhodla,
tuhle. (na Dawn) Dobře?
Dawn kývne.
Buffy:
Dobře.
Buffy se otočí a odchází.
Giles a pracovník jdou za ní. Dawn stále zírá na rakev.
Záběr na Dawn v Summersovic
jídelně, stojí vedle stolu a kouká na květiny.
Giles:
Srovnal jsem ceny různých květinářství, a pohřební ústav jim může směle
konkurovat.
Dawn se otočí a my vidíme, že
stůl je plný jídla. Alex sedí nalevo a jí. Giles a Buffy sedí bok po boku
na konci stolu a prohlížejí nějaké papíry.
Buffy:
Tak je prostě vybereme tam, bude to snazší.
Dawn: (sedí na druhém konci stolu) A jakou barvu kytek?
Willow vejde s vodou,
naleje si skleničku a sedne si proti Alexovi.
Buffy:
Uh, bílou. (podívá se na Gilese) Ta je hezká.
Giles: Jo.
Buffy: (na Gilese) A co oznámení? Musíme lidem naznačit, že se nebude
konat pohřební
Giles: Můžeme v oznámení naznačit,
že vaše máma si ho nepřála.
Willow: Nebude pohoštění?
Buffy: Máma to neměla ráda. Řekla,
že je to příliš depresivní.
Dawn: To řekla? Kdy?
Buffy: Před tím než šla na
operaci. Mluvili jsme o tom, co by chtěla... kdyby něco. (podívá se dolů)
Dawn: O tom mi nikdy nic neřekla.
Alex: Jsem si jistá, že tě nechtěla
naštvat, Dawnstere. Teď bys udělala nejlíp, kdyby ses pustila do jídla.
Sotva ses toho dotkla.
Buffy: Měla bys něco sníst.
Dawn: A proč bych měla? Ty taky nejíš.
Buffy: To není o…
Telefon na stole zazvoní. Buffy
vzdychne.
Buffy:
(na Gilese) Nejsem telefonicky dostupná.
Vy ano? Teda pokud to nebude táta.
Giles: Samozřejmě.
Giles zvedne telefon a Buffy se
vrací k papírům.
Giles:
Haló? Ano, ano. (Buffy se na něj podívá) Děkuji. (vstane) No, pohřeb je zítra ve tři. Znáte Pohřební ústav
Bratrů Brownových?
Giles odchází z místnosti,
stále mluví. Buffy a Dawn vypadají zklamaně.
Buffy:
Nemůžu uvěřit, že ještě nevolal.
Alex: Táta je stále nezvěstný?
Buffy: Číslo do Španělska, které
nechal, nesedí a vzkazy jsem nechala snad všude. Co vy na to: „Po pohřbu se
pohoštění konat nebude“? Nebo „shromáždění“? (záběr
na zamyšlenou Willow) „Na Joycinu prosbu se shromáždění nekoná“?
Zní to tak blbě.
Buffy si položí ruku na čelo.
Willow se na ní znepokojeně podívá, pak se koukne na Dawn, pak vstane a začne
sklízet ze stolu.
Dawn:
Co budeme dělat? Chci říct, potom. To se vrátíme... sem?
Buffy: Já nevím. Asi. A co „Na přání
rodiny se shromáždění nekoná?“
Alex: (vstane a sedne si vedle Buffy) To je dobrý.
Dawn: (pro sebe) Nechci tu být.
Buffy: Dát to nahoru, nebo malým písmem
vespod?
Alex a Buffy sedí nad papíry.
Willow znovu vejde a pokračuje v uklízení.
Dawn:
Můžu jít zítra k vám?
Willow: Zítra?
Dawn: Po tom všem.
Willow: No, možná bys ty a Buffy...
nevadí mi to.
Dawn: (na Buffy) Můžu?
Buffy: (vzhlédne od diskuse s Alexem) Huh?
Dawn: Můžu jít zítra po tom k
Willow?
Buffy: (podívá se na Willow, nejistě) Jestli chceš. Myslím, že můžeš.
Dawn: Já… vyndám si spacák.
Vstane a odchází. Buffy se vrátí
k papírování.
Willow a Alex odcházejí z
domu. Alex zavře dveře.
Alex: Jdeš domů?
Willow: Ještě se stavím u mámy.
Poslední dobou to dělám celkem často.
Alex: Jo. Já se taky stavím za mámou.
(Willow se na něj podívá) No, k nám
nejdu. Ti lidé mě děsí. (vzhlédne)
Když mluvíme o…
Vidíme, že přichází Spika a
v jedné ruce nese květiny.
Alex:
To si děláš srandu.
Spike: (vzdychne) Nejdu dovnitř.
Alex: A nenecháš to tu.
Alex:
Fakt si myslíš, že takhle Buffy dostaneš?
Spike: Tady nejde o Buffy. (jde
blíž)
Alex: Kecy. Všichni známe tvou
posedlost.
Spike: Jsou pro Joyce.
Alex: Jako by ti šlo o ní.
Spike rozčileně vzdychne.
Willow si stoupne mezi ně.
Willow:
Lidi, tady ne.
Spike: Šlo? Joyce byla jediná,
kterou jsem z vás všech mohl vystát.
Alex: A je máma dcery, kterou chceš
dostat. Jsem dotčen.
Spike: Měl jsem jí rád. Rozumíš,
opičáku? Byla moc milá. (Alex a Willow
si vymění pohledy) Nedala na pomluvy. Vždycky pro mě měla šálek kafe.
A nikdy se ke mně nechovala jako k šílenci.
Alex: Její chyba.
Spike: Mysli si, co chceš.
Hodí kytky na zem a odchází.
Alex:
Ne... uvěřitelné.
Willow se podívá na Alexe a
sebere kytky.
Alex:
On si snad myslí, že tímhle divadlem Buffy obalamutí a ona mu padne do
postele.
Willow: (kouká na kytky) Alexi... (Alex
se na ní podívá) Nenechal kartičku.
Alex kouká směrem, kterým odešel
Spike a vypadá překvapeně. Willow vypadá smutně.
Zeď pokrytá černobílými fotografiemi lidí a dětí. Záběr přes zeď. Je to chodba v domě
Summersových. Skrz otevřené dveře vidíme Buffy, jak sedí na posteli a zírá
do prázdna. Záběr na další fotky. Vidíme, že Dawn dělá to samé, co
Buffy.
Hřbitov, den. Záběr na
skupinu lidí, jak stojí u rakve. Buffy a Dawn stojí vedle sebe. Alex a Giles
hned za nimi. Záběr na rakev.
duchovní:
Svěřujeme Bohu Všemohoucímu...
Záběr na skupinu zeshora.
duchovní:
...naši sestru, Joyce Summersovou...
Záběr na Willow a Taru, jak se
drží za ruce. Záběr na Anyu a Alexe.
duchovní:
…a její tělo vkládáme do země.
Záběr na skupinu zeshora. Buffy a Dawn jsou v popředí. Dawn má černé
šaty, Buffy černé kalhoty a dlouhý šedý
kabát.
duchovní:
Zem k zemi... (záběr na Gilese) ...prach k prachu... (záběr na Buffy a Dawn, záběr na ostatní) a popel k popelu.
Zvuk lopaty, jak kope do země. Dawn se najednou otočí a zaboří obličej do Buffyina ramena. Buffy Dawn obejme a stále zírá na rakev. Záběr na lopatu, která hází na rakev první hlínu.
duchovní:
Pán jí požehná a bude ji ochraňovat.
Záběr na skupinu zeshora.
Jeden po druhém objímají Dawn a Buffy.
duchovní:
Náš Pán ji osvítí svou tváří a bude k ní milostiv.
Záběr na smutnou Dawn, Willow
a Taru v pozadí. Záběr na Buffy, jak objímá Gilese.
duchovní:
Náš Pán nad ní povstane…
Záběr na Willow a Taru. Tara
položí hlavu Willow na rameno.
duchovní:
...a dopřeje jí klid.
Záběr na Dawn a Buffy, jak
stojí samy u hrobu, Willow a Tara jsou za nimi. Dawn se otočí a jde za ostatními.
Bližší záběr. Dawn vezme Willow za ruku. Tara dojde k Buffy a lehce jí
poklepe na rameno.
Tara:
Dawn už by chtěla jít. Můžeme ji vzít sebou?
Buffy: Jo. Asi by už měla jít.
Tara: A co ty? Můžeme počkat,
jestli chceš.
Buffy: Je mi dobře. Děkuju.
Tara dojde k ostatním, něco jim pošeptá a všichni odcházejí. Dawn se přes rameno
podívá na Buffy.
Buffy zamračeně kouká na
hrob. Kamera jí zblízka zabírá a světlo za ní se pomalu změní ve tmu.
Záběr na hrob vedle kterého
vidíme Buffyiny nohy. Najednou se vedle jejích nohou objeví další.
Angel:
Omlouvám se.
Vidíme, že vedle Buffy stojí
Angel a oba zírají na hrob.
Angel:
Nemohl jsem přijít dřív.
Buffy se na něj ani nepodívá,
jen lehce kývne a vezme ho za ruku. Oba tam stojí, drží se za ruce a zírají
na hrob.
Střih do pokoje Tary a Willow.
Dawn leží na zemi ve spacáku, Tara a Willow u ní klečí.
Willow:
Ach, Dawn. Kéž bych mohla trochu víc pomoct.
(Dawn se na ní nedívá) Ale slibuju, že se to zlepší.
Dawn: (podívá se na ní) To nevíš.
Tara: Jistě že ví. Jsme čarodějnice.
My víme.
Dawn: Cože? (podívá se na Taru a Willow a sedne si) Život půjde dál a já
na mámu zapomenu? (rozčileně) Tohle
mi chcete říct?
Willow: Nezapomeneš, ne! Já, ty... (podívá
se na Taru a čeká pomoc)
Tara: Stále bude v tvém srdci.
Stane se součástí tebe. Dává to smysl?
Willow: (nadějně kývne) Dawn... hele, teď o tom nebudeme mluvit, měla
bys jít spát.
Dawn: Ne. (vstane) Nechci spát.
Tara: Můžeme jen tak sedět, nebo
cokoliv chceš.
Dawn jde ke stolku, kde leží
kouzelnické věci.
Dawn:
Dobře. Protože já moc dobře vím... co zrovna teď chci.
Willow: Super. (ona a Tara vstanou) Tak co chceš?
Dawn: Vy jste čarodějnice... a umíte...
kouzlit.
Willow: Chceš něco naučit? Jako
kouzlo krásy, nebo bych mohla... donutit tančit plyšáka.
Dawn: Chci udělat kouzlo. Chci přivést
mámu zpátky.
Záběr na znepokojenou Taru a
Willow. Záběr na rozhodnutou Dawn.
Záběr na Anyu a Alexe v
posteli. Anya leží na Alexovi, oba jsou pod dekou.
Anya:
Mm. (těžce oddychuje, lehne si vedle
Alexe a položí mu hlavu na hrudník) To bylo jiné.
Alex: (těžce oddychuje) Jo. Bylo to... intenzivnější.
Anya: (kývne) To bylo kvůli Joyce.
Alex: Správně. (chvíli mlčí) Cože?
Anya: Donutila mě zamyslet se nad tím,
jak lidé pořád umírají, a jak se zase rodí, a jak jsou ty dvě věci vzájemně
provázané. Když na to myslím takhle, stává se smrt míň smutná... a sex
o něco zajímavější.
Alex: Znova se ptám „co“?
Anya: Prostě mám pocit, že teď
sexu víc rozumím. Nejsou to jen dvě těla spojená v jedno. Je to o životě.
(Alex vypadá trochu zděšeně) Je to
o dělání života.
Alex: (vyděšeně) Jasně, když jsou lidé mnohem starší a bohatší a
mnohem míň hloupí.
Anya: (zvedne hlavu, podívá se na něj a usměje se) Dýchej. Měníš
barvy. Nejsem připravena dát život, ale vím, že můžu. My můžeme. Z naší
lásky by mohl vzejít život a to je překrásné. Cítím se tak, jako součást
něčeho velkého. Jako kdybych se teď probudila. (usměje
se) Víš?
Alex: Jo, já taky.
Alex zvedne hlavu a začnou se líbat.
Střih na Willow a Taru, jak stále
mluví s Dawn.
Tara: (udělá
pár kroků vpřed) Samozřejmě, že chceš svou mámu přivést zpět a...
přála bych si, abychom to dokázaly. Ale je to nemožné.
Dawn: Proč? Vždyť vy umíte
vykouzlit cokoliv.
Willow: To umíme, ale...
Tara: Tohle je jiné. Magie nesmí být
využívána k měnění přirozených chodů života.
Dawn: Ale vy dvě si pořád zahráváte
s přirozenými věcmi. Nutíte věci létat a mizet a…
Tara: Ale nezahráváme si se životem
a smrtí. (záběr na Willow) Dawn, vím,
jak moc tě to bolí.
Dawn: Nevíš. (naštvaně) Oni ji zakopali pod zem.
Tara: Ano a je to strašné a nefér.
Ale tohle není cesta.
Willow: Ani nevím, jestli je to možné,
Dawn. Viděla jsem věci týkající se zmrtvýchvstání, ale... Existují
knihy a tak. Ale taková… kouzla se pokaždé zvrhnou.
Tara: O to nejde.
Willow: O to nejde. Jde... o to, že
je to špatné, protože...
Tara: Protože čarodějkám není
dovoleno narušit uspořádání života ze zišťných důvodů. Vykonavatelky
Wiccy kdysi dávno zapřísáhly toto dodržet.
Dawn: Takže je možné... přivést
někoho zpět? Nemusely by skládat přísahu, kdyby to nebylo možné.
Tara: Možná že mohli, ale my nemůžeme.
Willow: Má pravdu, Dawn. Je to moc
nebezpečné.
Dawn: Tvrdily jste, že mi chcete
pomoct.
Dawn otráveně mlaskne, lehne
si do spacáku zády k Willow a Taře. Willow si k ní klekne.
Willow:
Dawn...
Willow sáhne Dawn na rameno,
ale ta ucukne. Willow se podívá na Taru. Tara vypadá znepokojeně.
Hřbitov, noc. Záběr na stromy
a hroby. Pod jedním stromem uvidíme Buffy a Angela. Angel sedí opřený o
strom a Buffy se mu opírá o rameno. Povídají si a zírají na hrob.
Buffy:
Pohřeb byl... (vzdychne) byl brutální. Ale nejvíc se bojím zítřka.
Angel: Co bude zítra?
Buffy: To je přesně to, co nevím.
Až doposud jsem... jela podle mapy. Všechno, co jsem dělala, jsem dělala s mámou.
Angel: Zítřek jen navazuje na každodenní
život.
Buffy: A každý bude očekávat, že
vím, jak na to, protože... (sarkasticky)
jsem tak silná.
Angel: Jenom potřebuješ čas. Jsem
si jistý, že to všichni pochopí.
Buffy: Čas není ten problém. Dokážu
zarazit dřevo do upíra... ale máma byla v životě skutečně silná. Vždycky
věděla, jak věci napravit... věděla, co říct.
Angel: Jo... najdeš svoji cestu. Ne
hned, ale...
Buffy: (zavrtí hlavou) Já nevím. Přemýšlím o tom, co by se stalo...
kdybych ji našla jen o deset minut dřív…
Angel: Říkala jsi, že doktoři řekli,
že by v tom nebyl rozdíl.
Buffy: Říkali... „pravděpodobně
by v tom nebyl rozdíl“. Přesně to co řekli bylo... pravděpodobně.
To jsem ještě nikomu neřekla.
Angel: To není tvá chyba. Nemohla
jsi nic udělat.
Buffy: (otráveně vzdychne) Ani jsem se ji nepokusila oživit, dokud mi to
neřekli. Byla jsem úplně mimo. Tak dobrá jsem v dospělých věcech.
Angel: Buffy...
Buffy: Kdybych se musela strachovat
jen o sebe. Ale Dawn...
Angel: Koukni, to je v pořádku. Vím,
že se tak zrovna teď necítíš, ale jsi silná, Buffy. Ty to zvládneš. A máš
lidi, kteří ti pomůžou. Nemusíš to dělat sama.
Buffy: (koukne na nebe) Brzy se rozední.
Angel: Zůstanu ve městě, jak
dlouho budeš potřebovat.
Buffy: Co takhle navždy? Pasuje ti věčnost?
Otočí se k Angelovi,
vzdychne a podívá se mu do očí.
Buffy:
(omluvně) To je dobrý nápad. Vážně
teď potřebuju pomoc.
Angel: Nech mě, abych se o tu pomoc
postaral. Zvládnu to.
Koukají na sebe, Buffy se k Angelovi nahne a políbí ho. Začnou
se vášnivě líbat, ale pak se od sebe odtrhnou.
Buffy:
(kouká do země) Říkala jsem ti to.
(Angel vzdychne) Radši bys měl jít.
Angel: (znovu vzdychne) Omlouvám se.
Buffy: Ne. Jsem ti tak vděčná, že
jsi přišel, Angele. Myslela jsem si, že tuhle noc nepřežiju.
Angel: (koukne na nebe) No, stále ještě máme pár minut než budu muset
jít.
Buffy: Dobře.
Buffy mu položí hlavu na hrudník
a opře se o něj. Angel jí vezme kolem ramen.
Buffy: Dobře.
Tiše tam sedí.
Záběr na nemocnici, noc. Ben
vychází a přes své nemocniční oblečení má kabát. Zahne za roh a uvidí
Jinxe. Jinx si Bena všimne a jde k němu.
Ben:
(rozčileně) Řekni mé sestře, že
mám dost toho pořád potkávat její odporné zmetky.
Jinx: Přikázala mi vás navštívit.
Ta novinka o vašem vztahu s Přemožitelkou...
Ben:
Nemáme žádný vztah.
Jinx: Ale... snažil jste se jí
dostat, nebo ne?
Ben: Je s tebou větší sranda, když
tě mlátím.
Jinx: Glory by jen ráda tento tvůj
zájem o Přemožitelku podpořila. Může to vést k více informacím o Klíči.
Ben: A proč bych se o to s její
Labilností dělil?
Jinx: Čas... se krátí, pane. Každou
minutu, kterou bojujete s Glory, bojujete sám se sebou, chápete?
Ben: Fajn. Ať mé lepší já
vyhraje. Ať už to Glory pochopí. Nepomůžu ji najít Klíč. Nikdy bych něco
takového neudělal nevinnému… (zmlkne)
Jinx: Nevinnému? Klíč? To je zajímavá
volba slov.
Ben: Ne, to není to, co…
Jinx: Chápu, pane. Nerad jsem tě
obtěžoval. Odcházím.
Odchází, ale Ben ho zastaví.
Ben:
Čemu rozumíš? Když jsem řekl nevinnému, tak jsem nemyslel, že Klíč
je... není to osoba.
Jinx: Samozřejmě, že ne.
Ben: Poběžíš za ní a řekneš jí
to? Chápeš, co se stane, jestli najde Klíč? Kolik lidí zemře?
Jinx: Prosím, nic jsem neslyšel.
Ben: To nemůžu dovolit.
Záběr na Bena, jak sebere
Jinxovi nůž, který má v opasku.
Ben:
Vidíš?
Ben bodne Jinxe nožem. Jinx
zalape po dechu.
Ben:
Nemůžu.
Pak hodí Jinxe na zem a
znepokojeně se rozhlédne.
Dawn leží na zemi a přes sebe
má deku. Vidíme jí zezadu.
Willow:
Jdeme na snídani.
Vidíme, že Willow sedí vedle
Dawn. Dawn se na ní podívá.
Dawn:
Nemám hlad.
Willow: Dobře. (kousek od nich stojí Tara, drží knížky a kouká na Dawn) Potom
máme přednášku a já... nevím, jestli tady chceš zůstat nebo...
Dawn:
Ještě trochu si pospím. Giles řekl, že mě kdykoliv vyzvedne.
Willow: Super. Jasně, vyrazte si.
(usmívá se) Kolem oběda mám přestávku. Můžu se zastavit.
Dawn: Nejspíš tu nebudu.
Willow: (usmívá se) No, tak já zkusím své štěstí.
Dawn se podívá jinam.
Tara:
Drž se, Dawn.
Willow vstane, zvedne tašku a podívá se na Dawn. Dawn se na ní nedívá.
Willow jde ke dveřím a potom se podívá na knihovnu za sebou. Záběr na
Willowinu ruku, jak magicky
vytahuje knihu z knihovny. Takže je vystrčená víc než ostatní.
Willow odchází ze záběru a my vidíme, že Dawn stále sedí na zemi. Záběr
na jednu vystrčenou knihu. Ozve se cvaknutí dveří. Dawn vstane a jde ke
knihovně, vytáhne knihu a otevře jí. Kniha se jmenuje Historie Čarodějnictví.
Dawn:
(čte obsah) Věk levitace... Válka
Kouzelníků... (listuje knihou) Znovuvzkříšení – Kontroverzní zrození.
Rychle listuje knihou, najde
hledané téma, rychle část přečte a pak zvedne hlavu. Vypadá zamyšleně.
Záběr na Magic Shop, den. Střih
dovnitř. Dawn dělá, že utírá prach z různých přísad. Vidíme, že
Anya dělá to samé kousek od ní. Dawn dojde ke knihám a oprašuje je, zatímco
si čte jejich hřbety. Anya jí následuje. V pozadí vidíme Gilese.
Giles:
Nemusíš to dělat, Dawn, prostě relaxuj.
Anya: Ano, posaď se. Máme nějaké
kuřecí pařátky, se kterými si můžeš hrát.
Dawn: To je dobrý.
Anya: Nechceš se koukat na televizi?
Myslela jsem si, že děti se rádi koukají na kreslené seriály.
Dawn: (přerovná nějaké knihy) Chci být užitečná. Nemyslím pak na
to špatné.
Giles: (přichází) Potom můžeš být užitečná. Každá pomocná ruka
přijde vhod.
Dojde k přepážce a začne
obsluhovat zákazníka. Anya a Dawn stojí za přepážkou.
Anya:
Vždyť máte pomocnou ruku. Placenou ruku. Ruku, která nepatří nelegálně
vykořisťovanému dítěti.
Giles: (obrátí oči v sloup) Anyo.
Anya: (chápavě kývne a otočí se k Dawn) Ale samozřejmě je úžasné,
že děláš mou práci tak roztěkaně.
(usmívá se) Jsem potěšena. Pokračuj. (odchází)
Giles: Ano, pokračuj, Dawn.
Giles také odchází, ale Dawn
začne rychle mluvit, aby ho zastavila.
Dawn:
Je tu něco, co bych měla vědět? Třeba něco, k čemu se nemám přibližovat?
Willow mi řekla, že jisté knihy jsou tak trochu nebezpečné.
Giles:
To je pravda. Ale jsou označeny a nejsou tady dole. Většina z nich, texty a přísady,
jsou támhle nahoře.
Ukáže nahoru. Záběr na regály
s knihami v patře.
Giles:
Pokud o ně někdo požádá, tak pro mě dojdi. (otočí
se)
Dawn: Dobře. Ještě něco?
Giles: Pokud by jsi chtěla, mohl
bych tě naučit zacházet s pokladnou. Můžeš účtovat tržby.
Dawn: Super.
Anya: (přichází) Účtovat? S penězi? Ona bude hýčkat peníze?
Giles se na ní podívá. Dveře se otevřou a zazvoní zvonek.
Anya:
(vzrušeně) Zákazník! (jde
k němu) Ahoj, zákazníku!
Giles: (na Dawn) Budu tu za chvíli. (odchází)
Anya: (v pozadí) Pomůžu vám!
Dawn: (volá
na Gilese) Bez problému.
Dawn se podívá, aby se ujistila, že Giles a Anya jsou zaneprázdnění.
Pak odloží prachovku a zvedne si batoh. Vyleze po žebříku, koukne se na
knihy, jednu sebere a dá si jí do batohu. Pak sebere malou nádobku a nechtěně
ťukne o ostatní, ty zacinkají. Dawn se rozhlédne, jestli to někdo slyšel a
pak si dá nádobku do tašky. Potom se otočí a sleze dolů. Jak leze dolů,
tak Giles projde
kolem. Dawn se nehýbe dokud neodejde. Potom dál leze dolů.
Giles:
Dawn.
Dawn: Uh-huh? (tiše položí batoh na zem)
Giles: Chceš se podívat, jak dělá
Anya s pokladnou? Pak si to můžeš zkusit.
Dawn: Dobře.
Odchází a kamera zabírá její
batoh.
Hřbitov, noc. Dawn klečí u čerstvého hrobu a otevírá nádobu. Záběr
na Dawn zeshora. Nahází si do nádobky trochu hlíny a zavře jí. Nervózně se rozhlédne a opráší si
ruce. Vidíme, že k ní někdo zezadu přichází.
Spike:
Doufám, že ti jde jen o hlínu.
Dawn se překvapivě otočí.
Spike:
Jestli chceš kouzlem získat něco víc, jsi na teritoriu zombie, a to nevěstí
nic dobrého.
Dawn: (zavrtí hlavou) Spiku, nechtěla jsem…
Spike: Vím přesně, co jsi chtěla.
Ta kniha co máš, je nechvalně známá.
Dawn:
Prosím... neříkej to Buffy. Já... musím ji přivést zpět. Musím.
Spike: Neřeknu jí to, prcku. Ani
slovo.
Dawn vypadá překvapeně.
Spike:
Pomůžu ti.
Záběr do Gilesova bytu. Hraje
píseň "Tales of Brave Ulysses" od Cream (je to stejná píseň,
jakou poslouchal s Joyce v epizodě "Band Candy").
zpěvák: Doteky pláží
z hrdinských Odyseových příběhů…
Záběr na Gilese. V ruce má
sklenici.
zpěvák: Kdy jeho uši
mučil sladký sirén zpěv…
Giles jde k židli a posadí se.
zpěvák: Lákajíc
ho do třpytících se vln k polibku úst z bílé pěny…
Giles se napije ze sklenice a zírá
do prázdna.
Střih na Spika a Dawn, jak procházejí ulicí v Sunnydale, noc.
Spike: Nikdy jsem
jeho služby sám nevyužil, ale kolují řeči. On prý ví vše, co jen jde o
kouzlech o zmrtvýchvstání vědět.
Dawn vypadá trochu nervózně.
Spike:
No tak, žádný strach.
Dawn: Nemusíš na mě být tak milý.
Vím, proč to děláš.
Spike: Víš? Osviť mě.
Dawn: (zamračí se a zastaví se) Spiku, nejsem blbá. Snažíš se
dostat k mé sestře. (Spike se zastaví,
otočí se a podívá se na ní) Uděláš cokoliv, abys s ní byl zadobře.
Spike: (udělá pár kroků blíž) Buffy se o tomhle nikdy nedozví, jasný?
(rozhlédne se) Kdyby zjistila, co
jsem udělal, tak by mi vrazila kolík do hrudi.
Dawn: Když si nechceš šplhnout,
tak proč mi pomáháš?
Spike: (rozhlédne se, tiše) Prostě se nerad dívám na to, jak se
Summersovic holky trápí. (vzhlédne, rozčileně)
A myslím to smrtelně vážně. Jestli se jenom slovem zmíníš Buffy, tak
skončíš v zemi. Chápeš?
Dawn: Jo. Chápu.
Gloryin byt. Glory jde po
schodech do obýváku, následována několika démony.
Glory: Kde je? Měl být zpátky už
před několika hodinami.
Murk: Jsem si jist, že Jinx je již na cestě sem, tvá Dokonalosti. On
je ten nejvěrnější…
Glory: No, radši aby byl věrný.
Dveře se otevřou a vejdou další
dva démoni, mezi sebou mají Jinxe. On má ruce kolem jejich ramen, ale ještě
je při vědomí.
Glory:
Jinxie?
Doběhne k němu a vezme ho
kolem ramen. Jeden z démonů zavře dveře.
Glory:
Oh, ne, ne! Pozor na koberec, zlatíčka. Krev je mrcha. (na
Jinxe) Byla to Přemožitelka? Utrhnu jí křídla!
Jinx: Ne.
Položí Jinxe na gauč.
Jinx:
Byl to Ben.
Glory: Ben? (otočí se) Ben? Proboha, ty nesmyslná tupá nicko! Já tě nenávidím,
nenávidím! (začne si vytrhávat vlasy)
Nenávidím!
Jinx: Klíč! Řekl mi to.
Glory: Klíč?
Otočí se zpátky k Jinx,
ruce má plné vlasů.
Glory:
Co o Klíči?
Jinx: Naznačil, že je to člověk,
nejvyšší... (hledá slova) nejmocnější...
paní.
Glory: (nadějně se usměje) Klíč má lidskou podobu?
Jinx: Věřím tomu...
Glory: Ahh!
Sedne si na gauč a Jinxe
obejme.
Glory:
Jinxi, ty cvoku, jsi můj člověk! Nejspíš ti prominu to ubohé vzlykání,
protože za chvíli umřeš.
Jinx se na ní překvapeně podívá. Glory ale mluví s ostatními démony. Jinx se podívá na své zranění.
Glory:
Tajemství, kterým byl klíč opředen je odhaleno! (vstane
a chodí sem a tam) To vážně zužuje možnosti. Neměli jsme ani tušení!
Mohla to být kláda nebo pumpa na kolo nebo kdo ví co. Mám pravdu?
Jinx usne nebo upadne do bezvědomí.
Glory:
Napravte ho. Zvládnete to? (usmívá se a
sedne si na gauč) Chci to celé slyšet znova bez toho otravného fňukání.
Byt. Kamera zabírá černou kočku,
která seskočí ze stolu a utíká pryč, protože se otevřely dveře. Dovnitř
nakoukne Spike. Podrží dveře otevřené a dovnitř vejde Dawn.
Dawn: Tady bydlí čaroděj? Smrdí to tu starobinou.
Spike zavře dveře. Vidíme stůl,
na kterém je spousta knih a papírů.
Spike:
Zdravím!
Vidíme, že dveře vedou do dalšího
pokoje, ve dveřích jsou záclony. Za nimi někdo stojí.
Spike:
Je někdo doma?
Skrz závěsy projde nějaká
postava. Spike a Dawn vypadají trochu znepokojeně. Je to malý starý muž, má
brýle a na sobě župan. Vypadá překvapeně, že je vidí.
Doc:
Znám tě.
Spike: To si nemyslím.
Doc: Ne, ne, ty jsi ten chlápek, ten
co se ometá kolem obchoďáku na rohu. (Spike
vypadá znepokojeně) Dobrej v dominu, co?
Spike: To nemůžu potvrdit. Podívej,
přišli jsme, protože… (zmlkne, protože
Doc se směje)
Doc: Není to bláznivé? Odpřísáhl bych, že jsi to ty. (Dawn
vypadá nervózně) Máš sice
jinou barvu vlasů a jsi teď upír, ale to ostatní...
Dawn: (na Spika) Možná bysme měli odejít.
Doc: To, že jsou světla zatemněná neznamená, že už není žádný džus.
Co pro vás mohu udělat?
Spike: Máma téhle malé před pár dny umřela.
Doc:
To je mi moc líto. (Dawn se podívá do země)
Spike: Zajímalo by nás, co se s tím dá dělat. Vy jste prý ten pravý,
koho se zeptat.
Doc: (znepokojeně) Ne, s tím si radši nezahrávejte. Znám nějaká
tonika, která odeženou váš smutek…
Dawn: (zavrtí hlavou) Nechci žádná tonika.
Doc: Je aspoň jeden z vás čaroděj?
Máte nějaké zkušenosti s kouzly takovéto velikosti?
Dawn zavrtí hlavou. Spike se
jen zašklebí.
Doc:
Ani jsem si to nemyslel.
Najednou se nahne k Dawn a
vytrhne jí pár vlasů. Ta vyjekne.
Dawn:
Au!
Spike udělá krok vpřed, ale
nezasáhne. Doc dá vlas pod lampu a podívá se na ně. Dawn se na Spika naštvaně
podívá.
Doc:
No, tvoje máma je dobrá kandidátka. Silné DNA.
Dawn: Správně.
Doc se otočí a začne prohledávat
věci v policích. Brouká si melodii z Prokofievova "Petr a Vlk."
Dawn ho sleduje. Doc se stále hrabe mezi knihami a najednou mu zpod pláště
vyjede zelený ocas. Dawn si toho všimne a vyvalí oči. Otočí se na Spika,
ale ten si zapaluje cigaretu a když se konečně Dawn podaří získat jeho
pozornost, tak se Doc otočí a ocas je schovaný.
Dawn:
Shromáždila jsem nějaké přísady. Ale to kouzlo, co jsem našla... Pořád
ještě některým věcem nerozumím.
Doc: Démon Ghora stojí mezi tebou a
úspěchem. To je ten překlad, co ti chyběl.
Spike: Ghora. O těch jsem slyšel.
Žijou poblíž?
Doc: Jo, jsou rádi u Brány Pekla. (Spike
kývne, Doc čte z knihcy) Vejce Ghory dává život. (podívá
se na Dawn) Je to klíč k tomu kouzlu.
Dawn: A to můžu to vejde... koupit
nebo…
Doc: Kdyby to bylo tak snadné jako
udělat omeletu, tak by to zkusil každý. (Dawn
vypadá uraženě) Ne. Musíte to vejce ukrást z hnízda toho démona. (podívá
se na Spike) A Ghora z toho nadšený nebude.
Spike: Kde toho démona najdeme?
Doc: Jedno po druhém. Potřebujeme výjev
tvé mámy. Fotku, obraz.
Dawn: To není problém.
Doc: Až budeš mít všechny tyhle přísady,
dej je do středu (naznačí rukama kruh) posvátného
kruhu s fotkou tvé matky uprostřed. (Dawn kývne) Pak... (vezme
malý blok) vyslov zaklínání... (začne
psát) třikrát. Nezjeví se ti jen tak! (Dawn
poslouchá velmi pečlivě) Chvíli... to potrvá, (usměje se) ale přijde k
tobě. (vytrhne list a podá ho Dawn) Chápeš?
Dawn: Chápu.
Doc: Jestli se cokoliv pokazí, tak
jediný způsob, jak zvrátit kouzlo, je zničit obrázek tvé matky. Rozumíš?
Dawn: Vyjde to.
Doc: Tohle je vrtkavé kouzlo. Nemohu
ti zaručit, že se tvá matka vrátí taková, jaká byla. (záběr na Spika a Dawn) Občas se tyhle věci... trochu vymknout.
Dawn: Ale pořád to bude moje máma.
(zamračí se) Že jo?
Doc: Více méně.
Odcházejí.
Dawn:
(slabě) Dobře. Dobře.
Dawn a Spike jdou ke dveřím.
Doc jde za nimi.
Spike:
A Ghora?
Doc: Správně, omlouvám se. Vejděte
do kanalizace u Tracyho ulice. Otvor je nalevo. Nepřehlédnete ho. Jen
postupujte směrem dolů.
Spike jde otevřít dveře, zatímco Dawn vyndává peníze a podává je Docovi.
Doc:
Ne, ne. Nechte si své peníze. (usměje
se a sundá si brýle)
Dawn: Děkuji.
Stále se usmívá. Doc jí potřese
rukou.
Doc:
Jen zůstaňme v kontaktu. Dej vědět,
jak to dopadlo.
Dawn se usměje a kývne. Blízký
záběr na Doca. Najednou mu celé oči zčernají. Dawn vyjekne a vytrhne mu
ruku ze sevření a udělá krok zpět.
Dawn:
D... dám.
Spike otevře dveře. Dawn se na Doca naposled nervózně podívá.
Spike jí následuje ven a zavře za sebou.
Záběr na usmívající se ho Doca. Hned jak se dveře zavřou, tak
jeho úsměv zmizí.
Střih na Spika a Dawn, jak jdou tmavou uličkou. Spike
nese sekeru. Dojdou k místu, kde je zeď oslizlá a drsná.
Dawn:
Je to tady. Přesně jak řekl.
Spike: (koukne do díry) Aspoň víme,
že ta stará liška není naprosto blbá. Podívej, možná bys tu krádež
mohla nechat na mě.
Dawn: V žádném případě.
Jdu tady.
Spike: Ne... nejdeš. Nemám ponětí,
co nás tam dole čeká.
Dawn:
Potřebuješ mě, Spiku. Někdo musí
to vejce vzít až budeš odvádět jeho pozornost. Takže jdeme.
Otočí se a vleze do díry.
Spike zavrtí hlavou, vzdychne a jde za ní.
Spike:
Jak chceš. Chudák Buffy.
Střih na Dawn, jak jde dolů po
schodech. Zdi jsou z kamene a jsou pokryté popínavými rostlinami. Spike
je hned za ní. Slyšíme vrčení. Sejdou schody a rozhlédnou se.
Dawn:
Nevypadá tak zle.
Spike: (zamračí se) Počkej až se probudí. Potom většinou začne to
strašné.
Záběr na hnízdo u démonova
ocasu. Je v něm několik vajec o velikosti fotbalového míče.
Dawn:
Nedostanu se k vejcím, pokud se nepohne. Ani náhodou.
Spike: (šklebí se) Já to rozhýbu. Hlavně buď připravena.
Projde kolem ní a zamíří si
to přímo k démonovi. Zvedne sekeru.
Spike:
Hej! Ghoro! Hlavu vzhůru.
Démon se posadí a koukne na
Spika. Má tři hlavy.
Spike:
(kouká na démona) Jasně. Tak teda hlavy.
Dawn jde blíž. Spike sekne jednu hlavu sekeru. Démon okamžitě zaútočí.
Dawn doběhne k hnízdu a snaží se sebrat jedno vejce, jenže démon po ní švihne ocasem.
Dawn uskočí a démon se na ní snaží podívat.
Spike:
Tady roztrojenče. Tohle je to nejlepší, co...
Spike mlátí démona a vyžaduje
si jeho pozornost. Dawn sebere jedno vejce a běží ke schodům.
Dawn:
Spiku, jdeme!
Spike: A je to.
Spike zasekne démonovi sekeru
do hlavy a utíká za Dawn. Jak běží po schodech, tak Dawn zakopne a vejce
upustí. To se rozbije a ven se vylije modrá tekutina.
Spike:
Kašli na to, Dawn.
Dawn: Nemůžu. Máma.
Spike: Je to moc nebezpečné a já
nemám…
Dawn se otočí a běží zpět
k hnízdu.
Spike:
…zbraň!
Dawn běží k hnízdu. Démon se jí postaví a Dawn zakřičí.
Jedna hlava je jen kousek od ní.
Spike:
No tak pejsku!
Spike si drží břicha jednou
rukou. A druhou vytrhne démonovi z krku sekeru a zasekne jí démonovi do
hrudníku. Démon zařve a z rány začne téct modrá tekutina. Spike
sekeru vytáhne.
Dawn:
Spiku!
Spike k ní doběhne a démon
stále křičí.
Dawn:
Promiň!
Spike: Máš to?
Dawn vejce zvedne.
Spike:
Tak se neomlouvej.
Jdou nahoru a řev démona
pomalu utichá.
Záběr na dům Summersových,
noc.
Dawnin hlas: Osiris,
dárkyně temnoty.
Střih do Dawnina pokoje. Dawn má
na zemi deku, na ní má svíčky a klečí, na ruce si sype nějaký prášek.
Pak prášek nasype na deku, doprostřed položí hmoždíř a začne kolem něj
kreslit kruh.
Dawn:
Zlodějko života, bohyně bohů, přijmi
mou nabídku. Kost, maso, dech. (dokončí
kruh) Tvé, navždy. (o hmoždíř
opře fotku Joyce) Kost, (záběr
na Joycin hrob) maso, dech... (blízký záběr na fotku) žádám
tě, (záběr na Dawnin obličej
osvícený svíčkami) navrať ji
ke mně. (zhluboka se nadechne)
Willowin a Tařin pokoj. Tara sedí na posteli a učí se. Willow leží na břiše vedle
Tary, píše si deník.
Willow: Co jsem
dneska měla k snídani? Nepamatuješ?
Tara: Hmm?
Willow: Napadá mě bageta, ale to
bylo asi včera. Ty jsi měla dvě volská oka. (zašklebí
se) Pamatuju si to, protože se na mě třásly jako dvě malá ňadra.
Tara: (zašklebí se) Zlobivá vajíčka. (Willow
pokračuje v psaní) Co to píšeš?
Willow: Můj deník.
Tara odloží knihu a lehne si
na břicho vedle Willow. Pak jí vezme za ruku, kterou nepíše.
Tara:
To je nový.
Willow: Došlo mi, že život utíká
tak rychle, že když si to nezapíšeš, prostě se to ztratí. Já si to chci
pamatovat.
Tara: Zapíšeš si každou bagetu.
Willow: (zašklebí se a koukne na Taru) Zapíšu si všechno, co dělám s
tebou.
Willow se vrátí k psaní,
stále ještě drží Taru za ruku. Tara podívá do knihovny.
Tara:
Huh.
Willow: (přestane psát) Co?
Tara: Co se stalo s knihou
Historie čarodějnictví?
Tara vstane, zatímco se Willow
snaží skrýt proviněný výraz.
Willow:
Já… není tam?
Willow se posadí, zatímco Tara
jde ke knihovně.
Tara:
Dawn ji musela vzít.
Willow: Ne, nevzala! Nebo jo? (vstane
a jde rychle k Taře)
Tara: To je zlé, to je moc zlé.
Willow: Vždyť je to jen kniha o
historii. Odpoví ji to na pár otázek. Nemyslím, že by udělala něco
nebezpečného.
Tara: Nejsou tam návody, ale
odkazuje na konkrétní kouzla a odvary zmrtvýchvstání.
Willow: Ale já... chci říct...
hej! Jak to mohla vědět?
Tara: Nevím, ale... bože, co ještě
vzala?
Willow: Nic! Myslím. Myslím, že
nic dalšího nevzala. Ale možná, že jo a asi se musíme podívat. Protože
kdo ví? Já... já ne.
Tara: Ne, na to nemáme čas. Nevíme,
co má za lubem.
Willow: (kývne) Musíme zavolat Buffy. Hned.
Střih na Buffy, jak vchází do
domu Summersových. Zvoní telefon. Buffy zahodí klíče, sundá si bundu a běží
k telefonu.
Buffy:
Haló?
Střih na hmoždíř v Dawnině
pokoji. Vidíme, že je v něm modrý obsah vejce Ghora. Záběr na skořápky
od vajíčka a kus papíru, na kterém je napsané kouzlo. Dawn stále klečí,
ruce má na kolenou.
Dawn:
Kost, maso, dech… tvé navždy. Kost, maso, dech, žádám tě, navrať se mi.
Buffy vpadne do pokoje.
Buffy:
Dawn.
Dawn se nehýbe.
Buffy:
Co jsi to udělala? (běží k Dawn) Co jsi to udělala?
Dawn: (vstává) Přichází. Vrací se domů.
Dawn se otočí a vyběhne ze svého
pokoje. Buffy sebere ze země fotku Joyce, podívá se na ní a běží Dawn.
Střih na Dawn, jak běží ze
schodů a Buffy je hned za ní. V domě je tma.
Buffy:
Dawn! Dawn!
Dawn seběhne schody a otočí
se k Buffy.
Buffy:
Nemáš ponětí s čím si zahráváš. Kdo ví, co jsi to vůbec
povolala?
Dawn: (uslzeně) Ne, vím to. Bude to ona.
Buffy: Ne. Tara mi řekla, že tyhle
kouzla se v jednom kuse kazí. Lidé se vracejí... špatně.
Dawn: Máma ne. Řekl mi, že její
DNA…
Buffy: (chytne Dawn za ruku) Kdo ti to řekl? Kdo ti pomáhal?
Dawn: (rozzlobeně) Nikdo, nech mě jít.
Buffy: Musíš to zastavit. Zvrátit.
Dawn: Ne!
Dawn se Buffy vytrhne, vezme
fotku Joyce a jde do obýváku. Buffy jde za ní.
Buffy:
Dawn, víš, že je to špatné. Víš, že tohle nesmíš udělat. Ne mámě.
Dawn: (tiše) Ale já ji potřebuju. Je mi jedno, jestli...
Střih na něčí nohy, jak jdou po trávníku. Vidíme konec modré sukně.
Dawn:
Nejsem jako ty, Buffy.
Střih do obýváku.
Dawn:
Nemám nikoho.
Buffy: Cože?! Samozřejmě, že máš.
Máš mě!
Dawn: Ne, nemám. Ty se na mě ani
nepodíváš. Je evidentní, že mě tu nechceš.
Buffy: To není pravda.
Dawn: Ano, je. Máma... umřela a
vypadá to, že tobě je to jedno.
Buffy: (šokovaně, se slzami v očích) Samozřejmě, že není. Jak si něco
takového můžeš myslet?
Dawn: A jak nemohlo? Ani jsi
neplakala. Chodíš si tu kolem a tváříš se, jaká to není dřina... uklízet
mámin bordel.
Buffy pleskne Dawn přes tvář. Dawn zaječí a chytí se za tvář. Buffy se zděšeně chytne za pusu.
Buffy:
(uslzeně) Proboha. Dawn... Já
jsem... pracovala. Byla jsem zaneprázdněna, protože musím...
Dawn: (uslzeně) Ne! Vyhýbala ses mi.
Buffy: Nevyhýbala! Musím dělat
tyhle věci, protože... (pláče)
protože když přestanu, tak bude opravdu pryč.
Dawn se zamračí.
Buffy:
Dawn, opravdu se snažím o všechno se postarat, ale nemám nejmenší tušení,
co dělat. Máma vždycky věděla.
Dawn: Nikdo nechce, abys byla máma.
Buffy: A kdo bude, když ne já? Co,
Dawn? Pomyslela jsi na to vůbec? Kdo to všechno urovná? (pláče ještě víc) Kdo se o nás postará?
Dawn: Buffy...
Buffy: Nechtěla jsem tě odstrkovat,
nechtěla. Jen jsem nechtěla, abys mě takhle viděla.
Dawn také začíná plakat.
Buffy:
Proboha, Dawnie...
Díváme se na ně z boku a
v pozadí je okno, přes které jsou zatažené záclony. Kolem okna někdo
projde. Buffy ani Dawn si toho nevšimnou.
Buffy:
(stále pláče) Nevím, co budeme dělat.
Jsem vyděšená.
Dawn: Buffy...
Ozve se klepání na dveře. Buffy se s
nadějí otočí.
Buffy:
(s malým úsměvem) Maminko?
Záběr na dveře.
Dawn:
(zděšeně) Buffy.
Buffy: Mami.
Buffy běží ke dveřím a Dawn rychle vezme fotku Joyce. Záběr na
dveře z Buffyina pohledu. Dawn zírá na fotku, pak se vzpamatuje a
roztrhne ji na dvě části. Buffy otevře dveře. Záběr ven. Mezi dveřmi
nikdo není. Jen temná městská ulice. Záběr na smutnou Dawn
a smutnou Buffy. Dawn jde za Buffy a ta se k ní otočí.
Buffy:
(klepe se jí hlas) Dawn.
Začne vzlykat a Dawn jí
obejme.
Dawn:
To je v pořádku.
Obě si sednou na zem a objímají
se.
Dawn: To je v pořádku.
|| zpět ||