Buffy - 5x13 Blood ties

Giles: V minulých dílech jste viděli.

Mnichové zděšeně utíkají před Glory.

Mnich mluví s Buffy.

mnich: Museli jsme Klíč schovat... dát mu lidskou podobu...

mnich: ...a poslat ho tobě.

Buffy: Dawn.

Glory mluví s Dawn v epizodě „Checkpoint“.

Glory: Víš, že mi tvá sestra vzala Klíč, Dawnie? A nechce mi ho vrátit! Vsadím se, že víš, kam ho dala, nebo ne?

Buffy: Ona nic neví.

Buffy klečí na rytíři (Orlando) a sundává mu masku.

Buffy: Tak se podíváme kdo jsi.

Orlando: Rytíř krále Byzantu, vykonatel starobylé vůle. A teď i tvůj nepřítel. Dokud chráníš Klíč, bratrstvo nepřestane, dokud nezničí jej i tebe.

Spike: (na Rileyho) Koukněme, máš strach, že jedu po tvém drahouškovi.

Spike v Buffyině pokoji v epizodě „Into the Woods“. Buffy spí.

Riley: Protože jedeš.

Spike: No... jo.

Buffy v Magic Shopu v epizodě „Checkpoint“.

Buffy: Jen mi řekněte proti jakému démonovi stojím.

Travers: Glory není démon.

Buffy: Tak co je?

Travers: Ona je Bůh.

Konec rekapitulace.

Buffy sedí v Magic Shopu.

Buffy: Máma mi chce na zítra přichystat oslavu, ale s tím, co se tu teď děje...

Willow jde k Buffy.

Willow: To je přesně to, co potřebuješ. (sedne si vedle Buffy, a my vidíme, že vedle Willow sedí ještě Tara) Oslava dvacátých narozenin, s dárky, a legračními kloboučky, a se svíčkami, které nejdou sfouknout... (šeptá Taře) Ty mě vždycky vyděsily.

Tara: Mě taky.

Buffy: Já si jen nemyslím, že je zrovna nejlepší čas pořádat párty. Musíme bádat, jestli chceme najít způsob, jak Glory zastavit.

Vidíme Alexe a Anyu, kteří stojí za Buffy.

Alex: Stojíme proti bohyni. Skutečně arogantní a mocné bohyni.

Willow: Vždyť víš, čím větší jsou, tím…

Anya: Rychleji tě rozšlapou na prach.

Všichni se na ni podívají. Vidíme, že u stolu sedí i Giles a probírá se nějakými papíry.

Buffy: Má pravdu. Naházela jsem na ni všechno, co jsem měla. A ona se jen otřepala.

Willow: Tak asi budeme muset najít něco těžšího.

Giles: Z toho co Rada zjistila z Tarnisovy knihy a jiných zdrojů, Glory a dva další pekelní bohové vládli jedné z mnoha nepříjemných démoních dimenzí.

Tara: Je jich tu víc než jedna?

Anya: Oh, vlastně existují tisíce démoních dimenzí. Každá je jiná.

Giles: Všechny existují na okraji naší dimenze a snaží se do ní najít cestu.

Buffy: Myslím, že Glory už jednu našla. Otázka je, PROČ?

Giles: To se tu nepíše. Jen... neurčité věci jako... chaos a destrukce. (ozve se pískání konvice, Giles vstane a jde pro ni)

Buffy: Takže víme odkud Glory je. Co o ní víme? Víte, je silná, jo, ale, ale žádné metání blesků, ohnivých koulí, copak by tohle bohyně neměla umět?

Giles: (nalévá čaj) Uh, vlastně ano, ale být v lidském těle jí omezuje používat své schopnosti. Jediné z čeho bychom měli mít strach je, že je nesmrtelná, nezranitelná a šílená.

Alex: Šílená bohyně z pekla? Legrace začíná upadat.

Giles: Z toho co jsem shromáždil, její život v tomto světě... vážně poznamenal její duševní stav. Dokáže si své duševní zdraví udržet jen díky, uh, vysávání tohoto zdraví z nás. No, z lidských mozků.

Tara: Ona, ona je vycucávačka mozků? (Willow a Tara si vymění pohledy)

Giles: Ona, um... (nahne se nad knihu) absorbuje energii, která je v lidském mozku a… vysaje jí a jediné co za ní zbyde jsou, uh…

Buffy: Blázni.

Giles: (nalévá čaj) Což je, jak se obávám, důvod vysokého zvýšení mentálně labilních lidí v Sunnydale.

Tara: Aspoň, že upíři tě jenom zabijou.

Buffy: (vstane) Musíme najít způsob, jak jí zastavit.

Willow: Oh, no, Tara a já jsme pracovali na nějakých kouzlech. (Giles podá Buffy šálek čaj)

Anya: Můžu rozjet nějaké bádání. Vím trochu víc o démoních dimenzích než ví Giles. (Giles se zamračí) To teda vím.

Alex: To jsou plány činností na dlouhou dobu, ale co... s Klíčem, který Glory hledá?

Buffy a Giles stojí, pijí čaj a pak si vymění pohledy.

Tara: Jo, chci říct, neměli bysme se ho pokusit najít dřív než ona?

Buffy: Já myslím, že Klíč zrovna není to, o co bysme se teď měli nejvíc obávat. (Giles se posadí)

Willow: Něco na tom je. Cokoliv se Glory tím Klíčem chystá otevřít, nejspíš to nebude přeplněno svíčkami a květinami.

Alex: Tak kde bysme ho měli začít hledat? Víme, kde ho drželi? Kdo ho viděl naposledy?

Buffy: My. Giles a já. My, my víme, kde je.

Alex: Vy co?

Willow: Víte to a neřekli jste nám to?

Giles: Měli jsme... své důvody.

Buffy: Podívejte, kdyby Glory věděla, že vy víte, kde ten Klíč je, já... (posadí se) Já vás prostě nechci vystavit takovému nebezpečí.

Alex: (otráveně) Chceš říct, že jsme v žádném ještě nebyli?

Willow: Měla jsi něco říct.

Buffy: Will, já… (chvíli mlčí) Máš pravdu. (na Gilese) Je čas.

Giles: Jsi si jistá?

Buffy: Jestli chtějí riskovat své životy, tak si zaslouží to vědět.

Alex: Vědět co?

Buffy se podívá na své přátele a ty se podívají na ní.

Buffy: Je tu něco, co byste měli vědět... o Dawn.

Hřbitov, noc. Rytíř Orlando drží meč.

Orlando: Pouto musí být přerušeno. Toť vůle boží.

Vidíme další dva rytíře, jak stojí po jeho boku a také drží meče. Všichni jednohlasně mluví.

rytíři: Klíč je pouto. Pouto musí být přerušeno. Pouto musí být přerušeno. Toť vůle boží. Klíč je pouto. Pouto musí být přerušeno. Toť vůle boží.

Jinx: Vy si fakt myslíte, že On vám pomůže?

Rytíři pozvednou své meče a otočí se. Uvidí Jinxe, Drega, a dalšího démona, který drží sekeru.

Jinx: Obávám se, že vaše víra minula cíl.

Démoni zaútočí. Po chvíli boje jsou dva démoni mrtví. Jediný Jinx zbyl. Snaží se utéct, Orlando se k němu přibližuje. Jinx couvá, zakopne o něco a spadne na zem. Orlando nad ním stojí se zvednutým mečem.

Orlando: Co takhle teď otestovat tvou víru?

Pozvedne meč a Jinx zaječí. Najednou se objeví ruka a meč chytne.

Glory: Nikdy neposílám mnicha, aby dělal božskou práci.

Praští Orlanda, který odletí a upustí meč. Snaží se k němu dolézt, zatímco Glory bojuje s ostatními rytíři. Jednoho probodne vlastním mečem a druhého zabije stejně. Pak meč upustí a zamíří k Orlandovi, který se snaží doplazit se ke svému meči.

Glory: Hej, pěkný meč. (zvedne meč a namíří mu ho do obličeje) Vsadím se, že to s ním bolí.

Záběr na Willow a Taru před Magic Shopem, den. Obě kreslí na zem nějaké symboly. Přichází k nim Dawn.

Dawn: Kouzlíte?

Willow: Dawn, ahoj. Jo, je to takové zaříkání pro včasné varování. Jestli se cokoliv s pekelně-božskou silou přiblíží na 100 stop od obchodu, pak takové ty pištící sirény začnou... pištět. To by nás mělo upozornit, že máme schovat... Klíč. Už jsme to udělaly i kolem domu.

Dawn: Super, můžu pomoct?

Willow a Tara si vymění pohledy.

Willow: Buffy by se asi nelíbilo, že malá Summerska má prsty v temné magii.

Dawn: (kývne) Jo, jasně. (jde do obchodu)

Tara: (tiše) Jakto že není skutečná?

Willow: Je skutečná, je jen... jak to říct... nová.

Willow hodí na zem nějaký prášek; symboly zazáří a zmizí.

Střih do Magic Shopu. Dawn vchází. Alex sedí u stolu a čte si, zatímco Anya utírá prach.

Dawn: Ahoj. Jsme zabraní do případu?

Alex: Jo. Jsme ve střehu a připraveni k akci. Jak se daří mé Dawn?

Alex začne Dawn lochtat, ta se směje a snaží se ho odstrčit.

Dawn: (směje se) Fajn. Co je s tebou? (Alex jí přestane lochtat) Zase ses přejedl cukroví?

Anya: (nasadí falešný radostný tón) Jsi moc pěkná malá dáma!

Alex vyskočí.

Alex: (stejným tónem) Anyo, chceš mi s tou věcí pomoct?

Anya: (stejným tónem a falešným úsměvem) Alex potřebuje pomoct s tou věcí!

Odcházejí. Dawn vypadá otráveně.

Giles: Nejsem si jistý... jestli je pro tebe náš tréninkový plán výzvou. Možná bychom to mohli udělat složitější.

Giles a Buffy vycházejí z tělocvičny. Buffy drží láhev s vodou a Giles si něco píše.

Buffy: Vždycky jste si myslela, čím náročnější tím lepší. Možná že příště až budu hlídkovat, bych si mohla vzít na záda hromadu cihel a kolík z másla.

Giles: Velmi vtipné.

Dojdou k přepážce, kde stojí Dawn a má před sebou otevřený blok. Giles položí svou knihu na přepážku.

Giles: Dawn se takhle nejspíš občas cítí, co se týče školních povinností.

Buffy: To je pravda? Jaká byla dnes škola?

Dawn: Um, jako vždycky. Velká budova plná nudy a zoufalství.

Buffy: Stejně jako když jsem tam chodila já.

Giles zavře knihu a schová jí.

Buffy: A co domácí úkoly?

Dawn: Máme si představit, že jsme o deset let starší a napsat sloh o naší budoucnosti. Učitel byl z téhle myšlenky na větvi. (Giles zavře šuplík v přepážce) Pomůžeš mi?

Buffy: Možná později. Mám nějaké záležitosti, které musím udělat jako první.

Dawn se podívá na Gilese a pak na Buffy.

Dawn: Jde o tu divnou ženu, která včera přišla k nám domů?

Buffy: Glory. Ne, to s ní nemá nic společného.

Dawn: Jako bys mi někdy něco řekla. Dawn je ještě malá a Dawn je moc křehká.

Buffy: Správně. Malá křehká osina v mém zadku.

Dawn: Vyšiluješ, protože musíš bojovat s někým, kdo je hezčí. O to jde, že jo?

Buffy k ní jde blíž.

Buffy: (mile) Glory je zlá. A mocná. (normálním tónem) A v žádném případě není hezčí než já.

Dawn: Asi se dostáváš do pokročilého věku. Mě zas tak nebezpečná nepřipadala. (mrkne)

Střih do Gloryina bytu. Glory mluví s Orlandem. Ten má zakrvácený obličej.

Glory: Fajn. Ještě jednou. (chodí kolem něj) Bude to jen mezi námi dvěma. Naše malé tajemství. (chytne ho za obličej) Kde... je... Klíč?

Orlando: I kdybych to věděl, tak bych radši tisíckrát zemřel, než ti to řekl.

Glory: (otráveně) Nemusíš zemřít tisíckrát, zlato. (pleskne ho po tváři a otočí se) Zvládnu to hned napoprvé. Ale bude to dlouhé.

O pár kroků ustoupí. Drží jeho meč, pak se k němu otočí a zavrtí hlavou.

Glory: Co je to s těmi náboženskými typy? (usměje se a meč zahodí) Vadí vám intimita, nebo co?

Chytne ho za hlavu a pohladí ho po hrudi.

Glory: Oh! Jen se bojíš pustit někoho dovnitř! (chodí kolem něj a objímá ho) Shh, shh, shh. To je v pořádku. Vím, jak těžké to může být napoprvé. Nemusíš se bát. Prostě relaxuj. Možná nevíš to, co chci vědět... ale pořád máš něco, co potřebuji.

Strčí mu prsty do hlavy. Objeví se jasné světlo a Orlando začne křičet.

Střih na velkou hromadu dárků.

Buffyina hlas: Dárečky!

Kamera se vzdálí a my vidíme, že jsme v obýváku Summersových. Joyce a Dawn sedí na jednom gauči, Buffy na druhém a před sebou má stolek pokrytý dárky. Alex, Giles, Tara, Anya a Willow stojí kolem. Tara a Alex drží dárky. Willow má na hlavě klobouček a drží láhev.

Willow: Přesně to potřebuješ.

Buffy: Jste velmi, velmi moudří. A teď mi je všechny dejte, dejte, dejte! (Tara jí podá dárek a Buffy ho začne rozbalovat)

Anya: Tohle je ohromně napínavé. Taky chci dárky.

Buffy z krabice vytáhne šaty.

Buffy: Ohh... to je nádhera. Díky.

Tara: Myslely jsme, že dostaneš kuše a věci na zabíjení.

Willow: Tak jsme si řekly: míň smrtící, víc volánků.

Anya: Koukněte. (vezme od Buffy šaty) Oh, ty jsou tak roztomilé. Kéž by byly moje!

Všichni se na ní podívají.

Anya: (tiše) Jakoby jste všichni nemysleli na to samé. (odloží šaty)

Giles: Jsem si jistý, že já ne. (šeptá Alexovi) Mám jednu skoro stejnou košili.

Dawn: (vstane) Tady. Otevři můj. (podá Buffy dárek)

Buffy: Nevybuchne to, že ne?

Otevře ho a vyndá fotku sebe a Dawn. Rámeček je polepený mušlemi.

Dawn: Bylo to, když jsme navštívily tátu v San Diegu. (Buffy na fotku zírá) Um, ty mušle jsme tam lepila sama. Nasbíraly jsme je na pláži.

Buffy: Pamatuju si.

Joyce se usměje. Všichni ostatní vypadají zamyšleně. Dawn se necítí moc dobře.

Dawn: Ježiši, vy jste asi celý týden neviděli žádný slaďák. Prostě jsem švorc, abych ti koupila skutečný dárek.

Buffy: Děkuju.

Buffy vstane a Dawn obejme. Buffy a Joyce si přes Dawnino rameno vymění pohledy.

Později. Joyce, Buffy, a Giles jsou v kuchyni. Giles si nelévá víno a Buffy vodu.

Joyce: Pořád se mi zdá, že o tom ještě moc nevíte. Není nebezpečná?

Buffy: Ne.

Giles: No, počkej chvíli.

Kamera se přesune do chodby. Tam vidíme stát Dawn, která je poslouchá.

Giles: Máš na mysli její existenci spíš než její úmysly?

Buffy se podívá do chodby a Dawn uvidí.

Joyce: Přesně.

Buffy: (volá) Dawn? Co tam děláš? Večírek je nudný?

Dawn: Uh, (vezme ze stolu v obýváku několik talířů) potřebujeme talíře. Je čas na dort.

Odchází. Buffy vypadá nervózně.

Střih od obýváku. Tara a Willow připravují dort. Alex a Anya stojí u dveří a líbají se. Když Dawn vejde, tak Anya Alexe odstrčí; Willow a Tara přestanou krájet dort. Dawn položí talíře hned vedle dortu a usměje se. Přestane se usmívat, když si všimne Tařina výrazu a pak se podívá na Alexe a Anyu.

Dawn: Proč se všichni v mojí blízkosti chovají tak divně?

Alex: Já? Já se nechovám divně.

Tara vypadá znepokojeně a Willow slízává krém ze svíček, co byly v dortu.

Dawn: Nejsem idiot. Vím, že si o mě povídáte.

Alex: Ne, ne, vážně jsme o tobě nemluvili.

Anya: (falešným tónem) Mluvili jsme o sexu.

Buffy, Joyce, a Giles vejdou.

Dawn: (na Joyce) Oni o mě mluvili, jako všichni ostatní.

Alex: Opakuju, ani ne. Vlastně vůbec.

Anya: Mluvili jsme o sexu. Znáte nás, občas rády předstíráme a…

Joyce: Um...

Alex: Anyo!

Anya: Jako, že on je hasič nebo manažer…

Buffy: Víš co? Co takhle s těmi představami přestat.

Dawn: Oh. Jasně. Samozřejmě. Hlavně ať Dawn nic nezaslechne. (rozzlobeně) Fajn. Jdu si lehnout. Aspoň náhodou nezaslechnu něco jako… slova.

Venku začne bouřit. Všichni vypadají znepokojeně.

Willow: (zvedne talíř s kouskem dortu) Dort?

Střih na Dawn, jak vběhne do svého pokoje a třískne dveřmi. Pak se opřed o zeď a vypadá naštvaně.

Exteriér domu. Dawn vylézá z okna a slézá na zadní verandu. Záclony jsou odhrnuté a my vidíme obrysy ostatních v domě. Dawn sejde schody, podívá se do okna a když se otočí, tak uvidí Spika. Ten v jedné ruce něco drží a v puse má cigaretu. Dawn překvapeně zaječí.

Dawn: Ježiši! Rád číháš?

Spike: Nečíhal jsem. Jen tu postávám. To je rozdíl.

Dawn: Co to… (podívá se mu pod ruku a mrkne) Snad neneseš Buffy dárek k narozeninám? (Spike se podívá na krabici) Bože můj. Seš divnej. Bonboniéra? Nuda. Je to celé pomačkané. Víš, že se stejně nikdy ničeho od tebe ani nedotkne.

Spike: (nahne se k ní) Neměla bys být náhodou v postýlce? Pěkně v teple a bezpečí, kde tě nikdo nesežere?

Dawn: (usměje se) To mě jako mělo vyděsit?

Spike: (vzdychne) Aspoň ses mohla zaklepat.

Dawn: Promiň, jen... no tak. Vždyť jsem hroznější než ty.

Spike: (naštvaně) Nejsi!

Dawn: Ale jsem. Krčíš se v křoví s krabicí čokolády a já…

Spike: Ty co? Plížíš se ven na pyžamový večírek, kde budeš s kámoškama sledovat Teletubbies?

Dawn: Ne. (kouká na dům) Chci se vloupat do Magic Shopu... a něco ukrást.

Spike: (zamračí se) Magic shop, jo? (podívá se přes rameno, zamyšleně) Mezi tebou a ním se pohybuje dost bestií. (Dawn vypadá trochu nervózně) Určitě by si dali malou Karkulku, co se ztratila v lese. To by se tvé velké sestře asi nelíbilo.

Dawn: (nejistě) Umím se o sebe postarat.

Spike se na ní podívá. Dawn se rozhlíží kolem.

Dawn: Nezajdem něco ukrást?

Spike: Jo, proč ne.

Dawn kývne. Oba odcházejí.

Střih na Magic Shop. Dawn stojí u dveří, drží bonboniéru, zatímco se Spike snaží otevřít dveře.

Dawn: Tak víš jak na to nebo ne?

Spike: Dej mi chvilku. Většinou prostě (ukazuje) vyrazím dveře.

Dveře se konečně otevřou.

Spike: Tak to má být! (vstane a mrkne na Dawn) Kdo je teď zlej?

Oba vejdou.

Spike: Dívka s misí, co? (Dawn rozsvítí baterku) Tak co je kořist? Šperky? Starodávné artefakty? Nebo jen osvobodíš prachy z pokladny?

Dawn: Kniha.

Spike: Tohle všechno kvůli knize?

Dawn dojde k přepážce a položí na ní bonboniéru.

Dawn: Nechci knihu. Jen to, co je v ní. Mylím, že v ní jsou Gilesovy poznámky. (svítí baterkou na přepážku) Stál tady a když jsme se otočila, bylo to pryč.

Začne hledat pod přepážkou. Spike něco sundá z police a dá si to do kapsy. Dawn najde ukrytý šuplík, otevře ho a najde knihu. Triumfálně se usměje.

Později.

Spike: Kde se naučil psát tak zatraceně malým písmem? Od ovocné mušky?

Vidíme Dawn a Spika, jak sedí na zemi a před sebou mají svíčky. Dawn čte knihu a Spike kouří cigaretu.

Dawn: Počkej, tady něco je. „Tarnis, dvanácté století. Jeden z objevitelů mnichů Dagonova řádu.“ (Spike vstane) „Jejich jediným cílem bylo chránit Klíč.“

Spike: Chlápci v kapucích vždycky něco chrání. Tím si vynahrazují to, že se vzdali holek. (rozhlédne se a všimne si Olafova kladiva z epizody Triangle) Hele! Obří kladivo.

Spike se ho snaží zvednout, ale je moc těžké. S rachotem spadne na zem. Spike se rychle otočí a podívá se, jestli si toho Dawn všimla, ale ta se ani neotočila.

Spike: Stejně by se mi do výbavy nehodilo.

Dawn si čte a Spike stále probírá věci v policích. Vypadá znuděně.

Dawn: „Klíč není přesně popsán v žádné literatuře, ale průzkum prokázal, že energetické vibrace na dimenzionální frekvenci jsou za lidským vnímáním.“ (zavrtí hlavou) Mimo realitu. Co to znamená?

Spike: Mm. Asi nějaký vnitřní hlas. (položí cigaretu do nějaké urny na polici) Nebo možná jen obyčejní cvoci.

Sedne si vedle Dawn, která si začíná vše uvědomovat.

Střih do nemocnice v epizodě Listening to Fear.

bláznivý hlídač: Tam! (ukazuje na vyděšenou Dawn) Nikdo tam není.

Záběr před Magic Shop v epizodě Real me.

bláznivý chlap: Já vím, co jsi.

Střih zpět na zamyšlenou Dawn.

Spike: Co se tam ještě o tom Klíči píše? Je ze zlata? Můžem ho štípnout a prodat.

Dawn: Um, (čte) “Klíč je také náchylný na odhalení zvířecími instinkty, hlavně psy a hady.“

Střih na obrovského hada v epizodě Shadow. Dawn křičí a had se tyčí nad ní. Hadí oči se rudě zalesknou.

Střih zpět na Dawn, jak drží knihu. Spike se k ní nakloní a knihu jí sebere.

Spike: (zamračí se) „Mniši získali schopnost transformovat energii, zakřivit realitu.“ Bla, bla, bla. (podívá se na Dawn) Proboha, Giles píše stejně nudně jako mluví, nemyslíš? (vrátí se ke knize) „Začali kouzlit. Ale Rada se domnívá... že byli přerušeni. Pravděpodobně... Glory“. (Dawn stále zírá do prázdna a poslouchá) „Nejspíš však došli k dokončení... díla. Museli si být jisti, že ho Přemožitelka bude chránit vlastním životem... v podobě její sestry.“

Záběr na Dawnin šokující výraz. Spike se zamračí a podívá se na ní.

Spike: Huh! Hádám, že to seš ty, prcku.

Střih na Dawn. Obraz zčerná.

Záběr na dům Summersových, večer. Střih dovnitř. Willow a Tara sedí na sedačce a Buffy v křesle.

Willow: Ani přání, co?

Buffy: Žádné jsem nečekala. Žádný kontakt s civilisty. Nejspíš proto mají krycí jméno. Něco jako mají „Klid vysílaček“. Asi to bude „Klid narozeninovým přáním."

Willow: Je mi to líto.

Buffy: Možná je načase začít novou tradici. Narozeniny bez přítele. Může to být sranda.

Willow: Kážeš tady sboru, zlato. (usměje se na Taru)

Tara: Jo. Snažím se jak nejlíp… (Tara si něčeho všimne) Oh-oh panebože.

Buffy se podívá směrem, jakým se dívá Tara a vstane. Vidíme Dawn, jak stojí mezi dveřmi. V ruce drží obrovský nůž a na zápěstích má podřezané žíly.

Dawn: (otřeseně) Je to krev?

Vidíme Joyce a Gilese, jak se otáčejí, aby se podívali, co se děje.

Buffy: Dawn!

Joyce: Oh, zlato.

Buffy a Joyce k ní běží.

Buffy: Co jsi to udělala?!

Dawn: Je to krev, že jo? To nemůžu být já. Já nejsem Klíč. (Buffy vypadá šokovaně) Nejsem jen věc.

Joyce: Oh, zlatíčko, ne. Copak se děje?

Dawn: Co jsem? (začínají jí téct slzy) Jsem skutečná? Co jsem zač?

Joyce jí obejme. Buffy to všechno sleduje a v očích má slzy.

Později. Všichni už odcházejí a Buffy je doprovází.

Willow: Kdybys cokoliv potřebovala…

Buffy: Díky.

Willow obejme Buffy a odchází. Giles jde ke dveřím.

Giles: Možná bych měl zůstat. Víš, pro jistotu.

Buffy: Tohle je rodinná záležitost. Vyřešíme to.

Giles: OK.

Giles odchází a Buffy za ním zavře dveře.

Dawn sedí na své posteli a Joyce vedle ní. Buffy vchází do pokoje.

Dawn: (ani se na Buffy nepodívá) Proč jsi mi to neřekla?

Joyce se podívá na Buffy.

Buffy: Chtěly jsme. Jen... (Dawn se na ní naštvaně podívá)

Joyce: Myslely jsme, že bude lepší počkat, až povyrosteš.

Dawn: Kolik mi je?

Joyce: Čtrnáct. To víš.

Dawn: Ne. Ti mnichové. Kdy... kdy ... (nemůže najít ta správná slova)

Buffy: Před šesti měsíci.

Dawn: (snaží se zadržet slzy) Takže žiju jen šest měsíců?

Joyce: Pro nás žiješ mnohem déle.

Dawn: To nevíte! Nevíte nic! Jsem jen Klíč, ne? Všechno kolem mě je jen výmysl.

Buffy: Dawn... (sedne si na postel vedle Dawn) Máma a já víme, jak se cítíš. Vím, že o tebe mám starost…

Dawn: Máš o mě starost, protože musíš! Jsem tvá práce. Jen chráníš Klíč.

Buffy: Bojím se, protože se má sestra řeže!

Dawn: Jo? Jak to víš? Možná je to jen další vymyšlená vzpomínka.

Joyce: Zlatíčko…

Dawn: Jděte pryč.

Buffy: Dawn...

Dawn: Vypadněte, vypadněte, vypadněte!

Zvýší hlas a začne křičet. Joyce a Buffy vstanou a odchází. Dawn padne na postel, pláče a objímá plyšáka.

Střih do Magic Shopu, den.

Buffy: Potřebujeme odpovědi, Gilesi.

Buffy, Willow, Alex a Giles jdou k přepážce. Giles si za přepážku stoupne, zatímco Anya si prohlíží věci na policích.

Buffy: Musím o Klíči zjistit, co se dá. K čemu slouží, kdo jej stvořil.

Alex: A proč na něj má Glory zálusk.

Buffy: O ní teď nejde. Jde o Dawn. Zaslouží si vědět, odkud pochází. Musí to vědět, jinak ji to pohltí zaživa.

Giles: (podívá se na svou knihu a papíry, které má teď položené na přepážce) Jak to mohla najít? Jak se dostala dovnitř?

Anya: (otočí se od polic a drží urnu) Fuj! Kdo používá Ishtarovu urnu jako popelník? (vyndá nedokouřenou cigaretu)

Kamera zabere Buffy, které dojde, kdo Dawn pomohl.

Buffy vpadne do Spikovi hrobky. Spike sedí na jedné rakvi a lakuje si nehty.

Spike: Ránko, sluníčko. Jestli ses stavila na snídani, tak já už jsem po.

Buffy vezme víko a trhne s ním. Spike spadne do rakve, ale zase se hned posadí.

Spike: Hej, opatrně. Ještě nezaschly. (zvedne ruce)

Buffy dá víko zpět a šoupne, takže Spika přirazí ke stěně rakve.

Buffy: Jak jsi mohl dopustit, aby se to dověděla takhle? Z knih a poznámek? Tak moc mě nenávidíš?

Spike: Jen jsem se svezl. Ani jsem nevěděl, že je mystický planoucí Klíč. Nikdo mě sakra nezasvětil, víš?

Buffy: Mohl jsi jí zastavit.

Spike: Oh, no jasně. A je to tady. Když se něco ve tvém životě podělá, sveď to na Spika. Otevři oči bloncko. (zvedne víko a odhodí ho stranou) Malá chtěla na noční procházku, takže by si to dříve či později stejně zjistila. Jen jsem myslel, že se s velkým Zlounem, co jí kryje záda, bude v bezpečí.

Buffy: (tiše ho pozoruje) Takhle se to dozvědět neměla.

Spike: Snad sis nemyslela, že to před ní můžeš navěky tajit? (rozzlobeně) Možná, že kdybys k ní byla upřímnější, nemusela by ses zbavovat viny tak, že nakopeš Spika.

Buffy se otočí, odejde a práskne dveřmi. Spike vzdychne a zavrtí hlavou.

Joyce zaklepe na dveře Dawnina pokoje a vejde. Dawn stále leží v postel zády ke dveřím.

Joyce: Zlato? Přijdeš pozdě do školy.

Dawn: Nikam nejdu. Koule energie nepotřebuje vzdělání.

Joyce: Mám ti uvařit polévku? (posadí se na postel) Myslím, že mám kuřecí s hvězdičkami a...

Dawn: Nejsem nemocná! (tiše) Nejsem nic.

Joyce: Zlato, uklidni se, ano... (položí ruku Dawn na rameno)

Dawn: (otočí se k ní) Neříkej mi, co mám dělat. (chvíli mlčí) Nejsi moje matka.

Joyce vypadá zraněně. Dawn si opět lehne, ale po chvíli vstane.

Dawn: Rozmyslela jsem se. Radši půjdu do školy. (vezme batoh a odchází)

Nemocnice, den. Střih na psychiatrické oddělení. Ben vchází a veze vozík, na kterém jsou misky s želé.

Ben: Dobře lidi. Dneska máme modré, zelené... (podívá se na vozík) oh, hele, chartreuské. Máme večírek.

Orlando: Nepasuje tam. Práci to celé ožrali. (směje se)

Ben se otočí a vidí Orlanda, jak leží spoutaný na posteli.

Ben: Byzantský.

Jinx: Ano, už přijeli. (vidíme, že v rohu místnosti stojí Jinx, který si potom stoupne vedle rytířovi postele) Očekávané, přesto nepříjemné.

Ben: Kolik?

Jinx: Prozatím jen pár, ale bude jich víc. (Ben pustí vozík) Rytíři Byzantu jsou jako mravenci. Nejdřív vidíš jednoho, pak dalšího… a najednou máš po pikniku. Je jedno, kolik jich zabiješ, stále budou přicházet... vlna za vlnou. (jde k Benovi) Je načase odložit starou nenávist. Tvůj osud je přímo spjat s její Velkolepou Vznešeností. Doposud byla velmi ohleduplná ke tvé slabosti, ale pokud setrváš ve své neposlušnosti, bude nucena…

Ben: K čemu? Co udělá? Pošle mi sem šest dalších patolízalů, aby mě unudili k smrti? Glory se mě nemůže ani dotknout. Ty to víš, já to vím i ona to ví. Tak mě ušetři výhružek, nebo dokončím to, co jsem začal na tvém obličeji.

Projde kolem Jinxe a odchází.

Dům Summersových, noc. Dawn je ve svém pokoji a probírá se deníky. Má jich spoustu (různé tvary, velikosti, barvy, obaly).

Buffy a Joyce sedí v obýváku na gauči.

Joyce: Nemůžeme jí tam nahoře nechat jen tak.

Buffy: Potřebuje čas. Nemůžeme ji nutit, aby se s tím smířila.

Joyce: To je tvá odpověď? Prostě... ji tam nechat a doufat, že se to samo urovná?

Buffy: Ne, ale kdybych byla jí, zrovna teď bych chtěla být sama. Nechtěla bych, aby mě moje máma a sestra pořád utěšovaly.

Joyce: Dneska volali ze školy. Byla podmínečně vyloučena.

Vidíme Dawn, jak stojí nahoře na schodech a poslouchá.

Joyce: Řvala na učitele. Buffy, ty věci, co říkala. Nikdy předtím takhle nemluvila.

Buffy: Nejspíš se cítí, že si teď může říkat a dělat, co chce. Není skutečná. My nejsme její rodina. Vždyť ani nevíme, co je.

Dawn vypadá šokovaně. Vběhne do svého pokoje a pláče. Třískne dveřmi, rozhlédne se a začne ničit pokoj. Shazuje věci z polic, strhává plakáty ze zdi. Pak zvedne jeden deník a začne z něj vytrhávat listy a hází je do koše. Potom tam hodí i celý deník. Nakonec tak skončí všechny její deníky.

Střih zpět do obýváku. Joyce vyskočí a zděšeně zírá na Buffy.

Joyce: Jak o ní můžeš mluvit jako o nějaké věci?

Buffy: Nemluvím! Já jen... říkám to, co si ona asi teď myslí.

Joyce: V tom případě jí musíme dokázat, že to není pravda. Musí vědět, že je pořád součástí rodiny.

Buffy: To není tak snadné! Tohle se nedá napravit objetím, polibkem a miskou polévky! Dawn potřebuje vědět, odkud pochází. Potřebuje skutečné odpovědi.

Joyce: (posadí se) Co potřebuje, je sestra. Buffy, ne Přemožitelka.

Buffy: Přemožitelka je to jediné, co stojí mezi Dawn a... touhle bohyní z nějaké zasrané dimenze, co jí chce strčit do zámku a odemknou si s ní. Mami, musím být tam venku a dělat svou práci…

Ozve se pípání. Obě vyskočí.

Buffy: Bože můj. Glory. To je Willowino kouzlo. (běží ke dveřím)

Joyce: (následuje jí) Počkej. To není Glory.

Buffy vykopne Dawniny dveře a vběhne do pokoje, Joyce je hned za ní. Pípání pokračuje.

Buffy: Sakra.

Vidíme, že koš hoří. Buffy sebere deku z postele a plameny uhasí.

Buffy: Dawn!

Joyce: (rozhlédne se po pokoji) Buffy.

Buffy: Ne! Mohla podpálit dům.

Joyce: Buffy... je pryč.

Buffy se podívá stejným směrem, kterým kouká Joyce. Záběr na otevřené okno. Pípání stále pokračuje. Obraz zčerná.

Záběr na Magic Shop, noc.

Buffy: Rozmlátila pokoj... spálila všechny své deníky. (sedne si na židli ke stolu)

Alex: Dawnmistory Kroniky?

Záběr na Alexe nám odhalí, že Tara a Willow stojí u přepážky. Giles a Anya jsou za ní. Giles podává Willow šálek čaje.

Willow: Vždyť si je schovávala... (vypadá znepokojeně) chci říct...

Buffy: Od svých sedmi. Já si to taky pamatuju, Will. (vidíme, že Spike stojí kousek od Buffy) Musíme jí najít. Rychle. Dřív než Glory nebo ti Rytíři kdoví odkud zjistí, co… kdo skutečně je. Máma zůstane doma, kdyby se Dawn vrátila. My se rozdělíme a obrátíme celé město vzhůru nohama. (vstane) Anyo, zůstaneš tu, kdyby se vrátila? Alexi, Giles, jděte do centra. Willow, Taro, vy máte na starosti západní stranu. Spiku, ty a já půjdem do východní části.

Všichni vstanou a odcházejí. Spike si stoupne vedle Buffy.

Buffy: Prostě jí najděte... prosím.

Dawn se prochází po hřišti, noc. Podívá se na houpačku.

Flashback. Jasný slunný den, malá dívka s barvou Dawniných vlasů sedí na houpačce a druhá, s barvou Buffyiných vlasů, jí houpe. (všechno vidíme zezadu)

malá Dawn: Vsadím se, že mě nezatočíš dokola!

malá Buffy: Ale ano!

malá Dawn: Ne, to nedokážeš!

Střih zpět, houpačky jsou prázdné a všude tma. Dawn se podívá do země a má slzy v očích. Pak se otočí a odchází.

Alex a Giles procházejí uličkami Sunnydale. Giles kouká za různé věci, do popelnic, atd.

Alex: Tolik si toho pamatuju. Potkávání Dawn... trávení času s ní... poslouchání Buffy, jak si na ní stěžuje. Většinou to poslední. Jak se to všechno mohlo nestát?

Giles: Chce to čas zvyknout si, že chytrá čtrnáctiletá dívka je vlastně tisíc let stará energie.

Pokračují v chůzi a rozhlížejí se.

Alex: V téhle formě má asi ohromnou moc.

Giles: Lidé kvůli tomu umírali, zabíjeli... povolávali armády na ovládnutí Klíče.

Alex: Víte... tak trochu se do mě zabouchla.

Giles: A pointa je?

Alex: (zastaví se) O nic nejde, uh... jen že, mocná bytost... energetická dívka zabouchnutá do Alexmana. (zašklebí se a Giles se na něj zamračí) Někteří z nás to prostě mají v sobě, víte?

Giles se otočí a odchází. Oči v sloup. Alex ho následuje.

Buffy a Spike procházejí hřištěm, noc.

Buffy: (volá) Dawn! Dawn!

Spike: Jo, to zabere.

Buffy: Sklapni.

Spike: Utekla, aby byla od tebe. Uslyší tě a namíří si to opačným směrem. (zastaví se) Ne, že bych jí to zazlíval. (rozhlédne se)

Buffy: (zírá do země a mluví tiše) Měl jsi pravdu. (Spike vypadá překvapeně) Je to moje chyba. Měla jsem ji to říct.

Spike: (vzdychne) Nejspíš by zdrhla i kdyby se to nikdy nedověděla. Není jen energetická koule, ale taky čtrnáctiletá hormonální bomba. (vzdychne) Prožívá to víc díky téhle situaci. (pokrčí rameny) Najdeš jí na poslední chvíli, to vy hrdinové děláte.

Buffy se na něj nadějně podívá.

Spike: Najdeš ji.

Buffy: (tiše) A pak co?

Dawn prochází nějakou ulicí. Pak udělá pár kroků stranou a kolem projede sanitka, houká a bliká. Dawn jí sleduje.

Nemocnice, noc. Sanitka stojí před nemocnicí, doktoři vezou lehátko s pacientem.

Dawn vchází do nemocnice. Dojde na chodbu, rozhlédne se, a když zjistí, že nikde nikdo není, tak proklouzne dveřmi.

Dawn vchází na psychiatrické oddělení. Všichni pacienti začínají okamžitě nervózně drmolit.

pacient 1: Je tady. Je tady. Je tady.

pacient 2: Nemůže přestat.

pacient 1: Je tady. Je tady. (opakuje to pořád dokola)

pacient 2: Ať to přestane. Kůže je příliš těsná.

pacient 1: (zvedne hlavu a podívá se na Dawn) Neslyším. Jakou máte frekvenci? Prázdno. Všechno se vytratilo.

Dawn: (jde k posteli, kde leží pacient 1) Prosím. Vy mě vidíte? Podívejte se.

Pacient 1 na ní zděšeně zírá.

pacient 2: Nemůžu přestat!

Dawn: Vy víte, co jsem, že jo?

pacient 1: (zírá do stropu) Neslyším, neslyším, neslyším.

Dawn: Řekněte mi to!

pacient 1: Neslyším, neslyším...

Dawn: Co jsem?

Orlando: Klíč.

Dawn se otočí a podívá se na Orlanda.

Orlando: Našel jsem ho. Děkuji. Děkuji. Děkuji. Děkuji.

Dawn: (jde k němu) Vy víte, co je Klíč? (Orlando zírá do stropu a stále opakuje „Děkuji“) Odkud pocházím? Kdo, kdo mě stvořil? Co jsem?

Orlando: Děkuji, děkuji...

Dawn: Prosím!

Orlando: (najednou zvedne hlavu a zaječí) Ničitel! (Dawn uskočí) Prasklá zem... a kosti... slunce krvácející na oblohu. Klíč je pouto.

Dawn: (zavrtí hlavou a ustupuje) Ne, ne.

Orlando: A pouto musí být přerušeno. Toť vůle boží. Toť vůle boží.

Stále opakuje Toť vůle boží. Dawn ustupuje, až nakonec z pokoje uteče.

Orlando: Toť vůle boží.

pacient 1: Neslyším.

Orlando pokračuje v opakování a pacient 1 si opakuje svou frázi. Oba začínají být hlasitější. Dawn proběhne dalšími dveřmi a narazí na Bena. Ten se na ni překvapivě podívá.

Nemocniční šatna. Dawn sedí na malém stolku. Ben jde k ní a nese dva šálky.

Ben: Dva šálky čokoládové dobroty, laskavost od kdovíkoho ze skříňky. (posadí se) Nenašel jsem marshmallows. Příště nějaký šlohnu.

Dawn: Stejně je nemám ráda.

Ben: Co? Copak je to vůbec možné?

Dawn: Špatné vzpomínky. Když mi bylo pět, Buffy řekla, že jsou v něm opičí mozky a já… (zmlkne)

Ben: Dawn, je tvoje máma zase tady? Proto jsi tu?

Dawn: Ne. (hořce) Moje máma je v pohodě.

Ben: Mám někomu zavolat? Tvé sestře?

Dawn: Nemám sestru.

Ben: Oh... vy dvě jste se pohádaly? To je v pořádku, vím, jak to chodí. Taky mám sestru. Občas dokážou dost lézt na nervy, co? (Dawn kývne) Byla spousta nocí, kdy jsem si přál, aby neexistovala.

Dawn: Nejde o Buffy. To já. Já jsem ta, co neexistuje. (vzdychne)

Ben: Vím, že se tak můžeš občas cítit, ale až budeš starší…

Dawn: Ne, nechápeš to. (ukazuje na své tělo) Udělali mě.

Ben: Dawn…

Dawn: Nejsem nic! Jsem jen věc, kterou stvořili mnichové, aby mě Glory nenašla. Nejsem skutečná.

Ben vypadá šokovaně a zděšeně. Pak vstane.

Ben: Ty jsi Klíč?

Dawn: Jak víš o Klíči?

Ben: Jdi! Než tě najde. Neptej se, jak to ví, protože ona to vždycky ví. Prostě jdi.

Dawn: Počkej. Uklidni se a řekni mi…

Ben: To bys nepochopila, jsi ještě malá. (Dawn vstane) Jestli zůstaneš, najde tě. Najde tě a ublíží ti.

Dawn: Co je to s tebou?

Ben: Ona tě hledá. Uteč. Ty to nevíš, ona… (nervózně se rozhlédne) Oh ne, ona přichází. (Dawn vypadá vyděšeně) Cítím to. Musíš pryč. Ne... oh ne, je tady!

Chytne Dawn za ruce. Ta začne křičet.

Ben: Je tady!

Uprostřed věty „Je tady“ se Ben změní na Glory. Dawn to zděšeně sleduje. Glory vypadá znepokojeně.

Glory: Hej, neznám tě?

Obraz zčerná.

O chvíli později. Nemocnice. Dawn sedí na židli.

Glory: Fuj, bavlna!

Vidíme, že Glory stojí u skříněk a sundává si Benovi nemocniční šaty. (stojí zády ke kameře)

Glory: Copak může být látka víc nepříjemná? (sáhne do skříňky) Tak přesně o tomhle mluvím. (vytáhne červenou halenku, oblékne si jí a usměje se) Tohle tvou kůži rozezpívá.

Dawn: Ty, ty jsi... Ben.

Glory: (zapíná si halenku) Je to mnohem složitější. To rodina vždycky je, nebo ne?

Dawn se podívá na dveře.

Glory: (stále zády k Dawn) To nedokážeš. Vyrvu ti páteř z těla než stačíš udělat krok. A ty malinké nožičky? (usměje se přes rameno na Dawn) Bez jedné by ti byly k ničemu.

Najednou stojí Glory vedle Dawn, opírá se Dawn o kolena a zírá na ní.

Glory: Že ano, Dawnie?

Dawn je vyděšená.

Glory: A teď. Co se snažím zjistit je, co proboha sestra Přemožitelky dělá s něžným Benem?

Dawn: Ty si to nepamatuješ?

Glory: Nepamatuju co? (odhrne jí vlasy z ramen) Mluvila jsi s ním, ne se mnou. (chytne Dawn za čelist) Oh, snad nebyl neslušný?

Vejde nemocniční hlídač.

hlídač: Promiňte madam. Sem smí jen zaměstnanci…

Glory se otočí, chytne hlídače za hlavu a škubne. Ozve se křupnutí a hlídač padá mrtvý k zemi. Dawn je vyděšená. Glory se k ní znovu nahne.

Glory: Byl hrubý. Mluvila jsem! (vzdychne) Co bys řekla tomu... (zvedne Dawn na nohy) najít si klidné místo (pak chytne Dawn za triko a otočí jí) kde si ty a já můžeme nerušeně povídat.

Glory strká vyděšenou Dawn před sebou.

Střih na hřbitov, noc. Buffy a Spike přicházejí a potkají Taru a Willow.

Willow: Hledali jsme, ale Dawn nikde.

Giles a Alex přicházejí.

Buffy: Co kolotoče?

Tara: Tam jsme taky hledali.

Buffy: (na Gilese) Nic?

Alex: Lituju, Buff.

Buffy: Mohlo se jí stát cokoliv. Nejen Glory.

Všichni vypadají ustaraně.

Buffy: Radši zkontroluju nemocnici.

Společně odcházejí.

Dawn a Glory jsou v nějaké laboratoři, všude kolem jsou nástěnky na rentgenové snímky a zkumavky. Glory strčí Dawn na kovovou přepážku.

Glory: Ok. Rozhovor skončil. Ráda bych něco rozbila, takže to teď prostě ukončíme. Tvá sestra, Přemožitelka, má můj Klíč. Je můj a já ho chci. Víš, kam ho zašantročila? Je v něm pro tebe zmrzlina a štěňátka, jestli mi to prozradíš.

Dawn: (nervózně) Nevím jistě. Jak vypadá?

Glory: (usměje se a položí si ruku na srdce) No... (udělá pár kroků vzad) Když jsem ho viděla naposled... byl jako jasný zelený vířivý třpyt. Odrážela se v něm modř mých očí. (otráveně) Ale ti mniši na něj udělali abrakadabra, takže může být čímkoliv. Chápeš můj problém?

Dawn: Možná...

Glory: Ano?

Dawn: Možná kdybys mi o něm řekla víc, poznala bych, jestli jsem ho viděla.

Glory vzdychne, dojde k přepážce a rukama se opře vedle Dawn. Dawn nervózně polkne a Glory jí chvíli sleduje.

Glory: Fajn.

Ostatní z party čekají v nemocnici na příjmu. Buffy se otočí od přepážky.

Buffy: Nepřijali jí.

Alex: Což je dobře, ne?

Buffy: Já nevím, já...

Vchází doktor s několika hlídači.

doktor: ...našel jsem ho v odpočívárně. To musíte vidět, má skoro urvanou hlavu.

Buffy na ně zírá.

Buffy: Glory.

Střih do laboratoře. Dawn se opírá o zeď, zatímco Glory sedí na stole.

Dawn: Takže tenhle... Klíč... je tady dlouho?

Glory: No, ne tak dlouho jako já, ale... ano. Svým způsobem odjakživa.

Dawn: (velmi tiše) Je zlý?

Glory: Naprosto!

Glory: (zasměje se) Vlastně ani ne. To asi záleží na úhlu pohledu.

Dawn: K čemu je? Chci říct... jestli je to Klíč, tak musí existovat i zámek, ne?

Glory: Ano. Máme vítěze.

Dawn: Tak co teda otevírá?

Glory: (vzdychne) Asi mám lišku v kurníku. (otráveně) Proto si tady hraješ se strýčkem Benem, aby ses dostala Glory na zoubek? (seskočí ze stolu)

Dawn: Ne, já…

Glory: Shh! Teď bych vážně chtěla slyšet mluvit mě. Mluvit MĚ. (dojde k Dawn) Víš, co si začínám myslet? Myslím si... že možná ty... nemáš tušení, kde je můj Klíč.

Glory se otočí a začne rychle mluvit.

Glory: Fakt znepokojivé, nerozumné. Co tím myslíš, květinko? Jako...

Loktem praští do stolu, pak se o něj opře a drží se za čelo.

Glory: ...brouk pod kůží. Řekněme, (zavře oči) že se cítím trochu...

Dawn: Co je ti?

Glory: Hej. (usměje se) Hej! (narovná se) Tohle by nemuselo být plýtvání mého drahocenného času. (jde zpět k Dawn) Napadlo mě poslat Přemožitelce vzkaz. A zároveň se můžu dát trochu dohromady. Dvě mouchy jednou ranou, a (pleskne rukama Dawn před obličejem) bum. (Dawn vypadá velmi vyděšeně) Máme dvě mrtvé mouchy.

Dveře se rozletí a vejde Buffy, následovaná ostatními.

Buffy: Vypadni od mojí sestry.

Glory: Hej, zrovna jsme o tobě mluvily. (Dawn se schová za Buffy)

Buffy: Rozhovor skončil, pekelná děvko.

Buffy praští Glory pravou a pak levou rukou, potom vykryje ránu a Glory nakopne. Spike vejde do místnosti. Buffy a Glory bojují. Buffy Glory otočí a hodí jí do prosklené vitríny. Glory Buffy odkopne.

Záběr na Dawn, jak se schovává za košem.

Glory praští Buffy. Spike jí chytí zezadu a drží Glory ruce. Buffy ji mlátí do obličeje, zatímco jí Spike stále drží.

Spike: Neříkala jsi, že je tahle mrcha silná?

Glory se uvolní ze sevření, chytne Spike za ruku a praští s ním o zeď. Pak ho zvedne ze země, praští do hlavy. Alex se k nim blíží a drží kovovou tyč. Glory pošle Spika po stole, takže Spike proletí operačními nástroji. Nakonec narazí do zdi a spadne na zem v bezvědomí. Buffy vypadá znepokojeně. Vidíme, že Giles drží kuš.

Glory: Jestli se probudí, řekni příteli, aby si dal bacha na hubu.

Buffy si stoupne proti Glory a podívá se jí do očí.

Buffy: On není můj PŘÍTEL.

Giles se snaží zamířit, ale Buffy stojí přesně mezi ním a Glory. Buffy začíná Glory znovu mlátit.

Vidíme Taru a Willow, jak to všechno sledují, v ruce drží kožené pytlíky a tiše zaříkávají.

Buffy se snaží Glory kopnout, ale Glory jí chytí nohu a podívá se jí na boty.

Glory: Tohle jsou fakt pěkný boty.

Glory Buffy odstrčí, ta ale udělá salto vzad a nakopne Glory do obličeje.

Buffy: Gilesi, teď!

Buffy uhne a Giles vystřelí. Šip se odrazí Glory od břicha. Ta vypadá otráveně.

Glory: Oh, prosímtě. Jakoby to…

Najednou se za ní objeví Alex a praští jí přes hlavu tyčí.

Glory: Hej! (vytrhne mu tyč z ruky a Alexe chytne) Bacha na vlasy.

Pak Alexe odhodí; ten spadne na Gilese a oba zničí nástěnky na rentgenové snímky, které vybouchnou. Jiskry spadnou na Dawn, která se krčí za košem. Dawn křičí a kryje si hlavu.

Glory: (ukazuje na ostatní kovovou tyčí) Čas začít umírat. (stále slyšíme Taru a Willow zaříkávat) Začneme s tím spratkem!

Glory hodí tyč po Dawn jako oštěp.

Buffy: Dawn!

Buffy skočí tyči do cesty. Tyč se jí zapíchne do horní části hrudníku a Buffy padne k zemi. Dawn se k ní plazí.

Dawn: Buffy!

Buffy: Ustup!

Glory: Chytlas to. Je to tvé nejlepší představení? (Buffy si s bolestivou grimasou vytáhne tyč z těla) Protože musím říct, že to není nic moc.

Glory si stoupne mezi Taru a Willow. Obě na ní hodí hrst nějakého zářivého prachu. Ten okamžitě pokryje její vlasy a tělo.

Glory: (rozčileně) Podívejte se, co jste udělaly s mými šaty…

Willow: (tleskne rukama) Discede!

Glory se promění v mrak a zmizí. Willow spadne na zem.

Tara: Willow! (běží k ní)

Buffy se podívá na Dawn.

Buffy: Dawn.

Buffy Dawn obejme a podívá se na Taru a Willow.

Buffy: Co jste jí to provedly?

Willow: (krvácí z nosu) Teleportační kouzlo. Ještě má mouchy.

Buffy: Kam jste jí poslaly?

Willow: Nevím. To je jedna z těch much.

Střih. Noc. Jsme několik stovek stop nad Sunnydale. Vidíme pod sebou osvětlené městečko. Objeví se mrak a promění se v Glory. Ta se rozhlédne a pak se podívá dolů.

Glory: Oh, do pr-

Dlouhý záběr na Glory, jak padá rychle k zemi.

Střih zpět do nemocnice. Tara klečí u Willow a Giles k nim přichází. Vidíme, že Alex už také vstává.

Giles: To bylo nesmírně nebezpečné kouzlo pro někoho na tvé úrovni. (společně s Tarou pomáhá Willow vstát)

Willow: (otřeseně) Jo. Jen tak brzy ho zase nezkusím.

Záběr na Spika, jak si sedá a vypadá otráveně.

Buffy a Dawn spolu sedí na zemi.

Buffy: Jsi v pořádku? Ublížila ti?

Dawn: Proč se staráš?

Buffy: Protože jsi má sestra a protože tě miluju.

Dawn: Ne nejsem.

Buffy: Ale ano, jsi. (zvedne Dawninu ruku, na které je stále krev) Podívej, krev. To je krev Summersových.

Buffy přiloží Dawninu ruku na své zranění. Její krev je teď i na Dawnině ruce.

Buffy: Je stejná jako moje. Nezáleží na tom, odkud jsi přišla nebo jak. Jsi má sestra. Nemohla bys mi tak lézt na nervy, kdybys nebyla.

Dawn se na ní podívá a obejme jí. Obě mají slzy v očích.

Dawn: Tak jsem se bála.

Buffy: Já taky.

Záběr na ostatní, jak je sledují.

Buffy: Pojď.

Buffy a Dawn vstávají.

Dawn: Počkat. Ben. Byl tady a snažil se mi pomoct. On... (vypadá znepokojeně) Já... asi odešel dřív než se tu Glory objevila... (zamračí se) Nepamatuju se.

Buffy: (vezme jí za ruku) To je v pořádku. Nestarej se. Poděkujeme mu až ho uvidíme. Musíme zpátky domů. Máma šílí.

Dawn: Oh. Zlobí se kvůli tomu ohni?

Buffy: Asi je ti odpuštěno na základě velké lásky a starostí.

Dawn: Vážně? Ok. Dobře.

Odcházejí a drží se za ruce.

Dawn: Myslíš, že mi zvýší kapesné?

Buffy: Nepřeháněj.

|| zpět ||