Buffy - 4x07 The initiative

Bufet UC Sunnydale. Riley a jeho kamarád Forrest sedí u stolu. Riley se prohrabuje hromadou papírů a Forrestův pohled se upíná na studentky.

Forrest: Ženy. Mladé, krásné, vzrušující. Každá z nich je jako záhada čekající na rozluštění. Myslíš, že se ukážou? Protože párty bez koček je na nic. Profesore? Jste tady?

Riley: Ne. Jsem s tímhle štosem neoznámkovaných papírů, který musí být do tří hotov.

Forrest: Jak se chceš něco naučit, když pořád pracuješ? Oh! Koukni na tuhle. Je to kus, nebo je to kus?

Záběr na dívku, na kterou se Forrest dívá. Je to Buffy. Zrovna si čepuje pití a kelímek přeteče. Buffy rychle zatáhne za páčku a nenápadně upije z kelímku.

Riley: (vzhlédne) Je to Buffy.

Forrest: Buffy? To se mi líbí. Tahle holka je kus, je buffy.

Riley: To je její jméno, Forreste.

Forrest: Už jsi s ní navázal kontakt? Vynikající! Co si o ni myslíš?

Riley: Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel.

Forrest: Taková krasotinka a ty sis neudělal názor?

Riley: Ne, je... je v pohodě, myslím. Je trochu... já nevím… podivná.

Kamera se opět stočí na Buffy, která nyní bojuje s přístrojem na jogurt. Urvala totiž páčku a jogurt jí do kelímku teče a teče.

Forrest: Podivná? Čau Grahame, co si myslíš o té blondýně?

K jejich stolu se posadí Graham.

Graham: Riley je ze hry. Nelíbí se mu.

Riley: To jsem neřekl. Jen... vždycky, když s ní mluvím, tak mě vůbec neposlouchá. Mám rád dívky, které mě dokáží vzchopit.

Forrest: Tomu věřím.

Riley: Takhle ne. Jen trochu méně divné. A na ni je určitě něco divného.

Graham: (s plnou pusou) Možná je to Kanaďanka.

Buffy se snaží narvat páčku na své místo, ale moc jí to nejde.

Forrest: Nechodila s Parkerem Abramsem tak 30 vteřin?

Buffy to vzdá a nenápadně se vzdálí k pokladně. Student, který stál ve frontě za ní, jen zírá na tekoucí jogurt.

Riley: Abrams? Jo, znamení kvality.

Forrest: OK, Musíš připustit, že je to prvotřídní kočka.

Riley: Neříkám, že se není na co dívat. Jenže... (Buffy zakopne a jogurt a pití se jí rozlejí na podlahu) Vážně by sis s ní chtěl vyrazit?

Forrest: To si piš. Vsadím se, že spousta chlapů by ji brala do náruče.

Střih na omráčeného Spika, který leží na zemi.

Spike: (ze spaní) Přemožitelko. Zabiju tě. Není to těžké. Já... zabiju ji.

Probere se a pomalu vstane. Udiveně se dívá kolem sebe. Je uvězněn v bílé místnosti, která má vpředu průhledné sklo. Spike na sklo zabuší a dostane elektrickou ránu. Stáhne se a vyděšeně zírá na procházející lidi, kteří mají bílé pláště. Kamera se od Spika vzdálí a my vidíme dlouhou bílou chodbu s hromadou uzavřených místností, ve kterých jsou uvězněni démoni.

Gilesův byt. Giles sedí u stolu a něco kreslí. Alex sedí proti němu v křesle s knížkou.

Giles: Podle Buffyina popisu... věřím, že ti muži vypadají zhruba... (ukáže skicák Alexovi) takhle.

Alex: Poslední fašistická móda. Líbí se mi. Na můj vkus je trochu moc přes boky, ale...

Giles: Můžeme si být jisti, že jsou to lidé. Nebudeme muset bádat.

Alex: Žádné studium? Sakra! Příště mi řekněte, že musím jíst koblihy... nebo spát se supermodelkou. Jak moc se musí člověk obětovat?

Giles: Bojím se, že ne moc. Za chvíli už Buffy mou pomoc potřebovat ani nebude.

Alex: Vážně?

Giles: Vážně.

Alex: A co tohle? Uděláme sezení, zapálíme pár svíček... vyvoláme nějaké starobylé nezastavitelné zlo, nastane chaos. Najednou se objevíme my a nakopeme mu prdel. (Giles na něj zírá)

Buffy vejde do bytu.

Giles: Mírně psychopatické.

Buffy: Zdravím lidi. Čau. Hmm. (všimne si Gilesova skicáku) To je můj pozdě-noční kámoš výsadkář.

Giles: Jen pro ujasnění. Takže co na to říkáš?

Buffy: To je váš muž.

Giles: Spíš tvůj. Jdeš večer na hlídku?

Buffy: Ne-e. Dnes večer jdu na párty. Doufám, že na takovou tu „nebojovou a nekousací“.

Giles: Podívej, Buffy, musíme zjistit, kdo jsou ti lidé.

Buffy: Gilesi, já teď žiju na koleji. Holky na koleji se baví. Willow potřebuje rozptýlit, tak ji beru ven.

Alex: Jak je Will…

Buffy: (přeruší Alexe) V té černé díře zoufalství, co Oz odešel? Vyrovnává se s tím. Já pomáhám. Je to těžké, takže jdeme na mejdan. Vy můžete jít na hlídku. Teď mě omluvte... musím najít něco nemravného, co si obleču na mejdan.

Odchází.

Střih na Spika, který nervózně pochoduje ve svém vězení a dívá se po možném únikovém východu. Vypadá dost naštvaně. Najednou se ve stropě jeho vězení otevře malinkaté okénko a na zem spadne sáček s krví. Spike sáček zvedne a hltavě se na něj podívá. Chce se z něj napít.

hlas: Nepij to. Jsou v tom drogy.

Spike: (znechuceně se podívá na sáček s krví a mrští s ním o zeď) Uh-huh. A kdo jsi ty, spolubydlící?

Záběr na vedlejší vězení, ke zdi se krčí upír, kterého známe z první epizody – patřil k partě upírky Sunday.

Upír: Jsem krysa. Laboratorní krysa, jako ostatní. Oni nás zabijí, víš.

Spike: A jakpak to udělají?

Snaží se zahlédnou upíra, ale díky cele nemá šanci.

Upír: Vyhladoví tě. A když už se skoro zakousneš do vlastní paže, hodí ti jednu z těch konzerv. Vypiješ ji, a pak už o sobě nevíš. Mezitím na tobě dělají experimenty.

Spike: A „oni“ jsou kdo? Vláda? Nacisti? Velká kosmetická společnost?

Upír: Koho to zajímá? Jediné co vím je, že utíkám před přemožitelkou... a najednou jsem tady.

Spike: (křičí) Přemožitelka! Já to věděl! Věděl!

Upír: Zabila mi bandu a nahnala mě do pasti těmhle.

Spike: Mě taky. Vždycky mě zajímalo, co by ta mrcha udělala, kdyby měla dost peněz. (ruce si dá za hlavu a mluví klidněji) Trochu nám zmoudřela. Fajn! Já ji dostanu. Nezajímá mě, jak skvělá je.

Střih do třídy profesorky Walshové. Buffy bojuje s perem, od kterého má černě zamazané prsty.

Buffy: Debilní pero. (prsty si otře o papír) Moje poznámky.

Willow: S propiskou bys to vychytala.

Walshová: …také kontroverzní výsledky. To je pro dnešek vše. Do zítra si přečtěte kapitolu osm až jedenáct.

Buffy a Willow vstanou. Willow rychle běží k Rileymu.

Willow: Riley! Všimla jsem si, že jsi v docházce vynechal jméno. Osbourne. Daniel Osbourne. Oz.

Riley: Už na naše přednášky nechodí. Slyšel jsem, že skončil.

Willow: (vypadá smutně) Tak to jsi slyšel špatně. Neskončil. Je to dočasné, jen si vyřeší pár záležitostí. Vím, že to zní nepřesvědčivě, ale ujišťuji tě, ze se Oz vrátí.

Walshová: (jde k Rileymu a Willow) Ne na mé přednášky. Jste seznámena. Znáte pravidla, nesnáším výjimky... a nějak cítím, že vaše výjímka je výjmečná.

Willow: Ale…

Walshová: Pro vás určitě. Ale co, už nejsem bažantka ani narcistka, nezvýhodňuji nikoho ve třídě. (záběr na Buffy, která vše sleduje) Pokud váš přítel nerespektuje pravidla, možná by bylo lepší, kdyby se nevracel.

Willow vypadá zraněně a raději rychle odejde ze třídy. Buffy sejde k profesorce.

Buffy: Přednášíte o lidském chováni, možná byste to občas mohla předvést.

Walshová: Nemám v popisu práce rozmazlovala své studenty.

Buffy: Máte pravdu. Trpící lidská bytost nemá s vaší prací nic společného. (Buffy odejde)

Walshová: Líbí se mi.

Riley: Vážně? Nemyslíte, že je trochu podivná?

Střih do Alexova sklepa. Na stole jsou rozložené zbraně a všelijaké vybavení armády.

Alex: Tady to je. Naše vybavení. Jestli jsou tam venku ozbrojení hoši z komanda... tyhle děťátka nám pěkně pomůžou.

Giles: (jí chipsy) Velmi imponující vybavení. Odkud ho máš?

Alex: Zabavil jsem ho. Když jsem byl voják.

Giles: To už jsou dva roky. Ještě jsi ve formě?

Alex: Děláte si srandu? Nejspíš už neposkládám M-16 poslepu jako kdysi... nebo už správně nesložím zbraně pro mobilní pěchotu… (Giles vezme Alexovi pistoli, se kterou se tak páral a hned ji složí) Koukněme se pravdě do očí. Nemám technické předpoklady pro vstup do švédské armády. A všichni ti chlapi se vás navíc ptají, jak otevřít pár Cabernetů.

Giles: Určitě budeš připraven, až přijde čas.

Alex: Nemějte strach. Pořád jsem chlap. Kdokoliv tyhle chlapíky cvičil... určitě nemají tušení, s kým si...

Alexova matka: (volá) Alexi!

Alex: Ano, mami!

Alexova matka: Udělala jsem vám výborný ovocný punč. Dáte si?

Giles: (zpozorní) Je ten punč malinový?

Střih na Rileyho a Forresta, jak si povídají. Jsou na své koleji.

Riley: A pak řekla „Přednášíte o lidském chováni, možná byste to občas mohla předvést“.

Forrest: Kecáš. Tohle řekla Walshové?

Riley: To si piš.

Forrest: Nemá nouzi o chlapy. Nandala to Walshové.

Riley: Je to cvok.

Forrest: No tak. Jako bys to profesorce nikdy nechtěl vpálit. (uvidí Parkera a ještě nějaké kluky, jak vcházejí na kolej) Hej, Parkere!

Parker: Forreste. O co jde?

Forrest: Jaká je Buffy Summersová? Je dobrá?

Parker: Buffy? Jo, myslím, že je v pohodě. Trochu ukňučená.

Přidá se k nim Graham.

Forrest: Jak to?

Parker: Prostě dotěrná. Šli jsme do toho trochu fyzicky, no... plně fyzicky a ona se na mě hned nalepila, jako bychom se zasnoubili.

Forrest: Ale byla dobrá, že jo?

Parker: (směje se) To jo. Sama životní síla. Je to sázka na zajíce v pytli, ale později, no... Znáte rozdíl mezi bažankou a záchodovým prkýnkem? Prkýnko vás po použití nepronásleduje.

Riley náhle Parkera praští tak, až spadne na zem.

Střih ven.

Riley: (jde mezi Forrestem a Grahamem) Nemůžu uvěřit, že jsem to udělal.

Forrest: Vítej v klubu. Víš kolik problémů kvůli tomu můžeš mít? Jestli tě Parker nahlásí...

Graham: To neudělá. Je příliš zmatený.

Riley: Praštil jsem ho.

Forrest: Proč sakra?

Riley: Prostě byl… byl moc hrubý.

Forrest: Prosím tě! Mě jsi slyšel říkat mnohem horší věci.

Riley: Jo, a většina z nich byla o tvé vlastní mámě. (kamarásky praští Forresta po hlavě)

Forrest: Tak o co jde?

Riley: Prostě se mi nelíbilo… (zastaví a odmlčí se) že takhle mluvil o Buffy. Myslím, že... Asi ji mám rád.

Forrest: (s úsměvem) Jsi tak trochu pitomec.

Riley: Takže... vy jste věděli, že k ní tohle cítím?

Forrest: Všichni to ví. „Oh, je podivná“? Přiznej si to.

Riley: (usmívá se) Vždycky se to dozvím jako poslední.

Forrest: Tak co budeš dělat?

Riley: (odchází pryč) Asi se musím s někým sejít.

Střih do Spikova vězení. Spike leží na zemi a nehýbe se. Dva muži v bílých pláštích otevřou jeho celu a Spika dotáhnou na pojízdné lůžko. Muž chce Spika připoutat k lůžku, Spike náhle otevře oči a chytne mu ruku.

Spike: Promiň, nemůžu zůstat. Musím se s někým sejít.

Spike vyskočí z lůžka a vrhne se na doktory. Celou laboratoří se ozve houkání. Spike jednoho muže přirazí ke sklu od vězení jeho souseda.

Upír: Pusť mě ven!

Spike: Teď mám trochu plné ruce.

Upír: Vím, kde je východ. Pusť mě a jsi volný. Neuděláš to, tak zemřeš.

Spike odhodí jednoho doktora na druhého, který držel v ruce injekční stříkačku. Ta se zabodne do prvního doktora a ten spadne na zem v bezvědomí. Druhý muž se vystrašeně podívá na Spika, který nasadí upíří tvář. Spike ho omráčí a v jeho kapsách hledá kartu na odemknutí cely.

Upír: Dělej! Dělej!

Spike osvobodí svého souseda.

Upír: Tudy.

Oba běží bílou chodbou, z cel je sledují další vězni. Všechny dveře se zavírají a Spike s upírem jen tak tak proklouznou. Nedostanou se ale moc daleko, protože z výtahu vystoupí ozbrojené jednotka.

Spike: Změna plánu - rozdělíme se. Ty jdi tudy.

Strčí upíra na jednotku a sám stihne utéct.

Střih do Willowina pokoje. Willow leží na posteli a poslouchá depresivní hudbu. Vypadá smutně. Někdo zaklepe na dveře.

Willow: Dále. (dovnitř vejde Riley) Oh, Riley. Ahoj.

Riley: Ahoj. Doufám, že jsem nepřerušil něco vskutku depresivního.

Willow: Co je?

Riley: (nervózně) Přímo k věci. OK. Chtěl bych pozvat Buffy na rande.

Willow: Není tady.

Riley: Já vím. (Willow si všimne Buffyiné tašky ze zbraněmi, jak vyčuhuje z pod postele) Moc o ní nevím, a přemýšlel jsem, co má ráda, až... jediné, co vím, že má ráda, jsi ty.

Willow: A co chceš ode mě? (vstane a snaží nenápadně tašku zastrčit víc pod postel)

Riley: Něco mi řekni. Cokoliv. Jen mi napověz... (všimne si, co Willow dělá) Pomůžu ti. (sehne se a tašku zastrčí pod postel) Něco, o čem bychom si mohli povídat. (Willow si sedne na svou postel a Riley se posadí na Buffyinu) Myslím, že rozhovor o fotbale by nezabral.

Willow: OK. Řekněme, že ti pomůžu. Všechno půjde skvěle. Buffy se ti líbí, ty se líbíš jí. Strávíte spolu nějaký čas, city se prohloubí. A jednoho dne, aniž si to uvědomíš, zjistíš, že jsi zamilovaný. Čas se zastaví a tobě bude připadat, že svět patří jen vám dvěma. Než jeden z vás odejde a tomu druhému vyrve bijící srdce z hrudi... zlomí ho jako projev výsměchu lidskému chování.

Riley: To je můj plán.

Willow: Došlo mi, že je.

Riley: Jestli mě chceš poslat k čertu, chápu to. Nejspíš je to ta poslední věc, o které chceš mluvit. Jen mám pocit... nikdy jsem s nikým jako je Buffy nechodil. Nemyslím, že jsem kdy někoho takového potkal.

Willow: Proč bych ti měla věřit?

Riley: Zkus to vyčíst z mého upřímného výrazu.

Willow: Už jsem viděla upřímné výrazy. Většinou jsou to jen lháři.

Riley: Jasně. Tady nevyhraju. Oceňuju, že se snažíš chránit svou kamarádku. (vstane) Myslím, že ona za to stojí. (odchází)

Willow: Má ráda sýr.

Riley: (otočí se k ní) Co?

Willow: Neříkám, že je to klíč k jejímu srdci, ale Buffy... má ráda sýr.

Riley: To je začátek.

Willow: Má ušmudlané prasátko jménem pan Gordo... miluje lední revue, bez ironie... a snaží se mě zatáhnout na dnešní mejdan do Lowell House.

Riley: Jdeš? To je můj dům. Bydlím tam. (sedne si k Willow na postel)

Willow: Máš šanci to rozehrát, nebuď dotěrný.

Riley: Dotěrný? Ani nevím, jestli si budeme rozumět. Mluví o mě někdy? Řekla někdy něco...

Willow: Promiň.

Riley: Trochu zastrašující. Stejně myslím, že mám určitou šanci se svým novým komplicem.

Willow: Nejsem tvůj komplic.

Riley: Ne, ne. Samozřejmě ne.

Willow: Nejsem.

Riley: Nejsi.

Willow: Máme jasno?

Riley: Máme jasno.

Střih na Harmony, jak věší na zeď plakát jednorožce. Spike vejde do krypty.

Harmony: Spiku? Spiku, vážně jsi to ty? (jde k němu)

Spike: Jsem to já, zlato. Tvůj muž je... (Harmony má dá facku) zpět.

Harmony: Bastarde! Odkopl jsi ně a probodnul a ublížil jsi mi a opustil jsi mě...

Spike: Já vím, cukroušku, ale zapomínáš na jednu další věc, co jsem udělal. Stýskalo se mi po tobě.

Harmony: Vážně? Už mi to nikdy nedělej. (obejme ho)

Spike: Už nikdy ty moje zlatíčko. Tvůj blonďáček tady zůstane.

Harmony: Kde jsi byl? Ne, počkej. Neříkej mi to. Jsem ráda, že jsi zpátky. A tentokrát napořád, že jo?

Spike: Na věčnost, mon petite creme brulee.

Harmony: Ooh. Italsky.

Spike: Jo. A zvykni si na to. Taťka je doma. Půjdeme kamkoliv chceš, budeme dělat cokoliv chceš... (probírá se zbraněmi) zabijeme kohokoliv chceš. A začneme Přemožitelkou. (Harmony vypadá zklamaně) A potom už budeme jenom ty a já... moje malá... mentolový sáčku kuřiva.

Harmony: Spikey, nechme Přemožitelku na pokoji. (drží si ho za kabát) Zase ti nafackuje. To můžu i já.

Spike: Ne, moment... (Harmony ho objímá a drží za hlavu) Moje hlava, lásko. Pozor na hlavu. Bacha! (Harmony svalí Spika na zem)

Střih na Gilese a Alexe, kteří se chovávají v lese.

Alex: (rozhlíží se dalekohledem) Každý muž se tomu musí postavit čelem. Tady. Teď. Sleduje, čeká na nespatřeného nepřítele bez tváře. Nervy řvou do ticha noci. Neznámo, která myšlenka může být tvá poslední.

Giles: Buď zticha.

Střih na párty. Buffy a Willow právě vcházejí.

Buffy: Nevypadá to špatně.

Willow: Uh-huh.

Buffy: Klidně můžeme jít pryč.

Willow: Ne, ne. Jdeme se bavit.

Buffy: Podívej. Pár známých už tu je.

Willow: Zajdu si pro sodu. Najdu si tě.

Buffy: Ok.

Willow si hraje na tajného agenta a nenápadně jde k Rileymu. Postaví se k němu zády.

Willow: Má na sobě ramínkový top a rozumné boty. To většinou znamená tanec, možná lehký kontakt. Nepokoušej štěstí. Příjemná konverzace se nevylučuje.

Riley: Tak co mám dělat?

Willow: Požádej ji o tanec.

Riley: Jasně. Tanec. Moment. Ne.

Willow: O co jde? (otočí se k němu)

Riley: Neumím tancovat.

Willow: Tak mluv. Udržuj oční kontakt. Buď vtipný, ale ne výmluvný. A pamatuj, jestli ji ublížíš, umlátím tě lopatou k smrti. Samozřejmě vše popřu. (Riley se na ni udiveně podívá) Bav se!

Riley odloží pití. Vidí Buffy, jak stojí v zástupu lidí a rozhodne se k ní prodrat.

Riley: Ahoj!

Buffy: Ahoj!

Riley: Um... Buffy... (odmlčí se a nejistě se na ni podívá, zoufale) Četla jsi kapitolu devět?

Buffy: Uh-huh. (udiveně se na něj usměje)

Riley: Zajímavé teorie, že jo? Sýr? (vezme párátko, na kterém je napíchnutý kousek sýru a nabídne jí)

Střih do lesa.

Alex: Fajn, rozdělíme se. Mě je to jedno.

Alex uslyší hluk. Je to Harmony, která stojí u hromádky nějakých věcí a polévá je benzínem.

Alex: Harmony.

Harmony: Alexi? (jde k němu)

Alex: Blíž už nechoď. (Harmony se zastaví) Varuju tě, trénovali mě, jak ti tímhle probodnout srdce. (vytáhne kolík a začne s ním mávat) Bez lítosti, bez varování.

Harmony: Můžu tě zabít přímo tam, kde stojíš.

Alex: Tak se teda předveď. (jde k ní)

Harmony mu dá facku.

Alex: Au!

Kopne jí do nohy.

Harmony: (skáká) Ty bábovko!

Bouchne ho do ramene a mezi nimi začne takový dívčí boj, který jste v „Buffy“ ještě neviděli. Navzájem se plácají a chodí kolem sebe v kruhu. Pak se chytnou za vlasy a tahají za ně.

Alex: Přestaň!

Harmony: Já tě kousnu!

Alex: Au! OK, stop, stop! Měli bychom přestat, OK?

Harmony: OK, jestli ty přestaneš.

Alex: Na tři. Uh-huh. Uh-huh. 1... 2... 3!

Oba dva se pustí a odskočí od sebe.

Harmony: Správně! OK.

Harmony si uhladí vlasy a Alex ztěžka oddechuje.

Alex: To by skvělý souboj. Jen posbírám svou potrhanou důstojnost a půjdu domů. Nechám tě tu s tvým... ohněm.

Harmony: Můj oheň? No, jasně! Jako bych snad poslouchala Sex Pistols. Fuj! Tyhle krámy patří Spikovi.

Alex: Spike?

Harmony: Je neuvěřitelný? Vrátí se se všemi těmi sliby. Ne, že bych mu věřila. Mohl zůstat aspoň jednou, ale on ne, pořád jenom „Přemožitelka tohle“, „Přemožitelko tamto“. Nejspíš už ji zabil. (škrne zápalkou) Nevezmu ho zpátky... Jen chci vědět pro muži vždycky jen tak... (vzhlédne a zjistí, že Alex zmizel) odejdou.

Odhodí hořící sirku na Spikovi věci.

Střih na párty. Buffy se baví, tančí mezi několika kluky. Riley a Willow sedí na pohovce a oba dva vypadají deprimovaně.

Riley: Nevěřím tomu. Zvoral jsem to.

Willow: To teda vážně jo.

Riley: Ty to nechápeš. V tomhle jsem dobrý. Tohle já dělám. Dost na sobě pracuju. A jde mi to.

Willow: No, tak to jsi zklamal extrémně dobře.

Riley: To mě vážně těší.

Záběr na Buffy, jak tančí sexy tanec s jedním klukem.

Willow: Uvolni se. Vždyť ji nežádáš o ruku. Jen navazuješ kontakt, snažíš se vyvolat reakci. Jakákoliv reakce je dobrá... kromě zvracení, ale k tomu nejsou předpoklady...?

Začne hrát písnička od Dingoes ate my baby. Willow ustrne.

Riley: Jsi v pořádku?

Willow: Tahla píseň…

Riley: Jsou to nahrávky různých kapel z loňského koncertu. Asociace?

Willow: Velká.

Riley: Špatná? A.J.!

Naznačí utnutí písničky. A.J. hudbu zastaví i přes protesty tancujících.

Willow: Díky. Teď jdi najít Buffy.

Riley: To nespěchá. Chceš si promluvit.

Willow: Ne, já... Chci, abys našel Buffy a řekl jí, že jsem šla domů, ať se o mě nebojí. Čímž jsem ti konečně dala téma k rozhovoru.

Riley: Díky.

Willow: Zvládneš to.

Oba dva vstanou z pohovky a Riley jde najít Buffy. Ta se se s někým baví, když jí Riley zaklepe na rameno.

Buffy: Hej!

Riley: Willow vzkazuje, že to balí. (Buffy znervózní) Je v pohodě. Trochu smutná, ale nemáš se bát.

Buffy: Děkuju.

Riley: Chtěl jsem se tě na něco zeptat.

Buffy: Ptej se.

Udýchaný Alex přiběhne k Buffy.

Alex: Buffy! Všude tě hledám. Musíme... musíme si promluvit. Tady ne. Jde o něco... nedořešeného.

Buffy: Nedořešeného? Jasně. Omluv nás.

Rychle odchází s Alexem pryč.

Riley: V pohodě.

Forrest přijde k Rileymu.

Forrest: Odmítnut.

Riley: Neodpálkovala mě. Jen odešla s někým jiným, toť vše.

Forrest: Stejně tě potřebujeme dole. (vejdou do osamělé haly, před nimi jde Graham) Nerad to říkám, ale nejspíš se chystají mít divoký sex.

Riley: Je to nutné?

Všichni tři se postaví před zrcadlo na chodbě a začnou být skenováni zeleným paprskem.

Forrest: Jen tě chráním. Nechci tě vidět dotírat za prvňačkou.

počítač: Oční sken přijat.

Zrcadlo ve zdi se otevře a odhalí výtah v bílé barvě.

Riley: Mám ji rád.

Graham: Jsem na tvojí straně.

Vstoupí do výtahu. Ten se zavře a v hale se opět objeví zrcadlo.

Riley: Já vím, Grahame. To mi dodává sílu bojovat s touhle komedií.

Výtah se rozjede dolů.

Forrest: Vole, něco o holkách vím.

Riley: Přesně. Holky je množné. Já mluvím jen o jedné. (do mikrofonu) Jedna dívka.

počítač: Hlasový kód základny přijat. Zvláštní agent Finn, Riley. Identifikační číslo 75329.

Výtah se otevře a oni vstoupí do obrovské podzemní místnosti, ve které panuje čilý ruch. Uprostřed místnosti je výhled na bílý prostor, ve kterém je hromada vědců oblečených v bílých oblecích. Studují démona ležícího na lůžku. Jedná se o ústředí „Iniciativy“.

Riley: Problém je v tom, že nevím, která dívka by chtěla chodit s klukem... co si hraje na pana Obyčejného ve dne a v noci je z něj Lovec démonů?

Graham: Třeba ta podivná.

Riley: Díky Grahame.

Forrest: Jasně, mu jsi vděčný, ale to já tě tady chráním před zklamáním. Je to prvotřídní kočka. Stejně to schytáš, Riley.

Riley: Víš co Forreste? Neměl bys být pořád tak negativní. Vydržte. Situace?

Dojdou k profesorce Walshové, která se k nim obrátí.

Walshová: Pánové, oblečte si uniformy. Kód červená. Nežádoucí 17 utekl. Moc toho zatím nevíme. Nežádoucí 17 utekl z cely přesně ve 2:47 v noci.

Graham, Forrest a Riley se oblékají do vojenského obleku.

Forrest: Máme velký problém.

Walshová: A stává se ještě větším pokaždé, co mě přerušíte. Již byl označen, ale dobře zná tuto oblast. Ta stvůra má nyní proti nám veškeré výhody. Jestli selžete, můžeme se rozloučit se vším, na čem jsme pracovali.

Riley: Dohlídnu, aby nikdo neselhal. (vezme si zbraň)

Walshová: To ráda slyším.

K místu, kde stojí, přijede vozík s hromadou již připravených vojáků, kteří se před ní postaví do pozoru.

Walshová: Pánové, agent Finn přebírá velení nad touto operací. Spoléhám na vás, Riley.

Riley: Začneme se standardním mobilizačním schématem. Tři týmy. Pročesat a najít, stejně jako při cvičení. Ale rychleji. Tým C, oblast koleje. Zajistěte, aby tuto oblast neopustil. V případě potřeby ho probodněte, ale berte to jako poslední možnost. Tým B, vy to vezmete spodem. Tunely, kanalizace, hrobky. Gates a Miller, my prohledáme přímo kolej. Všechny jednotky, udržujte rádiové spojení. Nějaké dotazy? Jdeme!

Všichni vojáci utíkají k východu, který je skryt v lese.

Střih do Gilesova bytu, kde se sešli Buffy, Alex a Giles.

Buffy: Co je to s ním? To Spike nechápe, že tohle je moje město?

Giles: Je přizpůsobivý.

Buffy: A dneska mám volno.

Alex: Určitě by si vybral jiný večer, kdyby věděl, že máš rande s germánským chlapečkem.

Buffy: Co má tohle znamenat?

Alex: Nic.

Buffy: Riley je v pohodě. Není germán.

Giles: Předpokládejme, že Spikův hlavní cíl jsi ty, Buffy.

Buffy: Fajn. Je vyčerpaný a vítaný. Dnes v noci ho zabiju.

Giles: Máš plán?

Buffy: Já jsem plán. Jestli chce Spike mě, půjdu sama. (výhružně) Bez připomínek. Odlákám ho od veřejných míst a dám mu, co chce.

Buffy vstane z pohovky, Alex běží za ní.

Alex: Počkej! Vem si tohle.

Podává ji signalizační pistoli.

Buffy: Signalizační pistoli? Jestli Spika najdu, probodnu ho, nebudu signalizovat jeho polohu.

Alex: Jestli budeš potřebovat pomoc...

Buffy: Ok. Vystřelím.

Alex: A my přiběhneme. (Buffy odejde, k Gilesovi) Myslíte, že ji Spike najde?

Giles: Jsem si tím jist.

Střih na Spika, který sedí u počítače. Celá kancelář je rozházená. Spike hledá v počítači Buffyino jméno. Svého cíle brzo dostáhne a zjistí, že bydlí v pokoji číslo 214.

Spike: (dá si ruce za hlavu) Zdravím, krásko.

Záběr na armádní jednotku, ve které je Graham, Forrest a Riley, jak se plíží mezi stromy. Graham si vezme dalekohled.

Riley: Co máme?

Graham: Civilistu, pane.

Graham podá dalekohled Rileymu. Ten uvidí na lavičce sedět Buffy.

Riley: Sakra.

Forrest: Je v zabezpečované oblasti. Tak přece jenom neprovozuje vášnivý sex.

Riley: Já to říkal. Musíme ji odtamtud dostat. Rychle.

Forrest: Možná ne. Přemýšlej. Kdybys byl nežádoucí 17... po tom v čem, čím jsme ho krmili, co bys sis dal raději než tohle?

Riley: Použít dívku mých snů jako návnadu?

Forrest: Trefím ho na 50 yardů.

Riley: Zamítnuto.

Forrest: Bude v bezpečí...

Riley: Řekl jsem zamítnuto, agente.

Forrest: Oslovil jsi mě mou hodností?

Riley: Máš s tím problém?

Forrest: Ne pane. Tak jak jí odtamtud dostaneme?

Záběr na Buffy, jak sedí na lavičce. Uslyší někoho přicházet a vytasí kolík.

Buffy: Riley! (kolík rychle schová) Co tady děláš?

Riley: (má na sobě obyčejné tričko) Nestihl jsem se s tebou rozloučit. Odešla jsi tak rychle. S přítelem... chlapcem.

Buffy: Alex? On není nic... o čem bych teď chtěla mluvit. Nevykládej si to špatně. Já jen... potřebuju být sama. Sama.

Riley: Proč?

Buffy: Potřebuju prostor.

Riley: Jsme venku.

Buffy: Emocionální. (znepokojeně) Chci říct, emocionální...

Riley: Ve tvém pokoji je taky dost prostoru. Doprovodím tě tam? Nevěřila bys kolik podivínu se...

Chce ji chytit za ruku, ale Buffy se mu vyhne.

Buffy: Whoa! OK. Tohle je svobodná kolej. Kdo umřel a udělal z tebe Johna Waynea?

Riley: Jen chci pomoct.

Buffy: Myslíš, že ji potřebuju? Věř, že ne. Kdybys byl opravdový džentlmen, (sedne si na lavičku) tak bys prostě odešel. Mohl bys jít daleko, daleko odtud. A teď zmiz!

Riley: Jsi opilá?

Buffy: Ano. Jdi a nahlas mě.

Riley: Zavedu tě domů. Pojď.

Snaží se jí pomoct vstát z lavičky.

Buffy: Možná zavedu domů já tebe. Co? Myslíš, že kluci se o sebe umí postarat a holky potřebují pomoc?

Riley: Jo.

Buffy: To je tak germánské.

Riley: Buffy koukni, dokud tady budeš ty, já zůstanu.

Buffy: (nakloní se k němu) No, dokud tady budeš ty, já zůstanu.

Ozve se dívčí výkřik.

Riley: Musím jít.

Buffy: Měj se.

Oba dva urychleně mizí, každý jiným směrem.

Záběr na Rileyho, který doběhl ke Grahamovi.

Riley: Řekni, že jsme ho zaměřili.

Dívají se na přístroj, který drží v ruce Graham. Přístroj začne pípat.

Graham: Mám signál. Mám to. Západ. Doufám, že je to náš muž.

Forrest: (do vysíláčky) Všem jednotkám, všem jednotkám. Zaměřen cíl. Souřadnice: 1-2 alfa niner. Dostaňme ho dříve, než někomu ublíží.

Střih do pokoje Willow a Buffy. Willow leží na posteli a poslouchá velmi depresivní hudbu. Ozve se zaklepání na dveře.

Willow: Dále. (do pokoje vejde Spike, Willow vstane z postele a ustrašeně se na něho dívá) Spiku! Co chceš? Kouzlo? Umím čarovat.

Spike se rozhlíží po pokoji a Willow toho využije a rozeběhne se ke dveřím. Spike jí však chytne a hodí k posteli.

Spike: Můžeš si vybrat. (jde k ní blíž) Hodlám tě zabít. V tom si nevybereš. Ale... můžu tě nechat zemřít... nebo... tě přivedu zpátky takovou jako jsem já.

Willow: Budu křičet.

Spike: Bonus.

Willow začne děsivě křičet. Spike se jí snaží zacpat pusu a zesílí hudbu, kterou Willow poslouchala. Odhodí Willow na postel a sedne si na ní. Willow se brání, ale proti Spikovi nemá šanci.

Willow: Ne!

Spike se k ní nahne a chystá se jí kousnout. Willow stále křičí, ale přes hudbu ji nejde slyšet.

Střih na chodbu před pokojem Willow a Buffy. Willowin křik není slyšet.

O chvíli později. Pokojem zní hudba, ale už tišeji. Willow leží na posteli a Spike u ní sedí. Vypadá deprimovaně.

Spike: Já to nechápu. Nikdy se mi nic takového nestalo.

Willow: Možná jsi jen nervózní.

Spike: Předtím jsem byl v pohodě. Zkusíme to znova. (vrhne se na Willow a zkusí ji znovu kousnout, v tu chvíli se zhroutí v bolestech) Au! Au! Au! Sakra! (znovu se jí pokusí kousnout, ale skončí to stejně)

Spike nasraně vstane a kopne do nočního stolku.

Willow: Možná se jen... snažíš až příliš. Tohle se stává každému upírovi?

Spike: Mě se to nestává!

Willow: Je to mnou, že jo?

Spike: O čem to mluvíš?

Willow: No, přišel sis pro Buffy, a ejhle. Mě jsi nechtěl zakousnou. Prostě jsem se jen nachomýtla.

Spike: Směšné.

Willow: Vím, že já nejsem ten typ dívky, do které by se upíři nejradši zakousli. Vždycky je to jen „Ty jsi jako moje sestra“ nebo „Jsi tak skvělá kamarádka“.

Spike: Nebuď směšná. Ani nevíš, jak rád bych tě zakousl.

Willow: Opravdu?

Spike si k ní sedne na postel.

Spike: Občas mě to napadne.

Willow: Kdy?

Spike: Pamatuješ loni? Měla jsi to růžové načechrané s fialovou vespod.

Willow: Tohle mě nikdy nenapadlo. Tvoje krvelačnost je přesvědčivá.

Spike: Nemám rád předvídatelnost. Vyceníš tesáky a „grrrrr“! Není v tom tajemno.

Willow: Ale kdybys mohl...

Spike: To si piš, že jo.

Willow: Neboj, nepůsobíš kvůli tomu míň hrozivě.

Spike: Přestaň mi pochlebovat.

Střih před kolej. Graham, Forrest a Riley obhlíží dům a pomocí přístroje hledají nemrtvého.

Graham: Mám obraz. Signál zaměřen.

Riley: Co máme?

Graham: Pár studentů. 98.6., 98.6. Bingo. (záběr na přístroj, vidíme červenou postavu) Máme studeného. Termální radar hlásí přesně... pokojovou teplotu. Upír. Utvoříme standardní seskupení.

Riley: Jdeme dovnitř. Potřebujeme posily na šestce.

Střih na Spika a Willow.

Spike: Je mi teprve 126!

Willow: Jsi na sebe moc tvrdý. Mohli bychom půl hodiny počkat a pak to zkusíme znova. Nebo...

Vezme lampu ze svého nočního stolku a praští s ní Spika o hlavu. Pak rychle běží ke dveřím, ty jsou však zamčené.

Střih na chodbu před pokojem. Světla náhle zhasnou a do chodby vběhne armádní jednotka – Forrest, Graham a Riley. Studenti zmateně křičí. Trojce vojáků obklíčí dveře od pokoje Buffy a Willow a vyrazí je. Chtějí vpadnout dovnitř, ale Willow vyběhne ven. Nějaký voják míří na Willow puškou.

Riley: Hej, hej! Uhněte! Nestřílet!

Spike se mezitím snaží dostat ven. Vojáci se ho snaží zneškodnit a na hlavu mu dají pytel. Willow to pozoruje skrčená v rohu.

Graham: Jde po mě! (Spike se stále vzpírá)

Spike: Au! Moje hlava! Au!

komando: Dělejte!

Spike přestává bojovat.

komando: Svažte to. Mizíme odtud. Pane. Civilista. Může se proměnit. (míní tím Willow, která se krčí v rohu)

Riley: Nechte ji.

komando: Nesmíme porušit karanténu.

Spike se osvobodí a vojáci se ho snaží zadržet. Někdo vypustí do chodby plyn. Willow se snaží dostat do svého pokoje.

komando: Zastavte ji!

Vojáci ji zadrží.

komando: Je zajištěna.

Buffy: Zajisti tohle!

Buffy, která právě přiběhla, vystřelí ze signální pistole. Ta na chvíli ozáří celou chodbu, vojáci se skloní k zemi.

všichni: Sundejte masky. Co to bylo?

Vojáci si nasadí ochranné brýle. Buffy pomůže Willow do jejich pokoje a poté začne bojovat s Rileym. Ani jeden neví, kdo je ten druhý. Spike si uvědomí výhodnost této situace a rozhodne se utéct. Buffy a Riley se dál perou. Buffy ho dostane do rohu a několikrát ho kopne do břicha. Spike vyskočí oknem ven a poté utíká pryč. Buffy a Riley do sebe dál buší. Riley stále ještě moc dobře nevidí díky signalizační pistoli.

Riley: Přerušit akci!

Vojáci se odeberou pryč. Buffy rozsvítí světla a jde k Willow. Studenti se zmateně rozhlíží po chodbě, která je plná kouře. Buffy a Willow odejdou do pokoje a zavřou dveře.

Střih do „Iniciativy“. Riley, Graham, Forrest a další vojáci stojí před Walshovou.

Walshová: Určitě jste pochopili, že mám k radosti dost daleko.

Riley: Četla jste moje hlášení...

Walshová: Nežádoucí 17 si našel spojence... chytrého, agresivního ale nějak mi tu chybí jeho popis.

Forrest: Ať to byl kdokoliv, byl velký.

Graham: A silný.

Riley: Kdokoliv... nebo cokoliv.

Walshová: Nezajímá mě vaše polemika, pánové. Možná jsem staromódní. Mám ráda výsledky. Tohle se čte jako hádanková knížka pro děti. Agente Finne, řekněte mi něco povzbudivého. Co implantát?

Riley: Implantát funguje. Nežádoucí 17 nemůže ublížit žádné živé bytosti... bez toho aby pocítil značnou neurologickou bolest, nemůže se krmit a ani nikoho uhodit. Sebereme ho.

Walshová: To teda jo. Rozchod!

Následující den před školou. Riley uvidí Buffy, jak jde přes trávník a zamíří k ní.

Riley: Čau!

Buffy: Ahoj!

Riley: Omlouvám se za minulou noc.

Buffy: Ne, ne. Byla jsem nevychovaná. Já jen... chtěla být sama. Občas je fajn se jen tak sama potulovat nocí.

Riley: Rozumím. Ale buď opatrná. Spousta podivných... lidí se tady motá.

Buffy: Oh, jo.

Riley: Jak se má Willow?

Buffy: OK. Samozřejmě ten noční kolejní kanadský žertík tomu moc nepřidal.

Riley: Jasně. Zapomněl jsem, že bydlíte na Stevensonu.

Buffy: Věděl jsi to?

Riley: Willow a já jsme... Myslel jsem, že by mi mohla pomoct s projektem.

Buffy: Vážně? A vyšlo to?

Riley: Zatím nevím.

Buffy: Včera... na párty. Chtěl jsi mi něco říct?

Riley se zastaví.

Riley: Jo. Něco moc důležitého. Vůbec si to nepamatuju. Ale byla bys spokojená, možná by tě to i dojalo. Řekla ti Willow, že mám rád sýr?

Buffy: Jsi trochu podivný.

Riley: S tím dokážu žít.

Oba se na sebe usmějí a jdou dál.

|| zpět ||