Buffy - 3x18 Earshot

pozn. myšlenky jsou označeny tučnou kurzívou.

Hřiště v noci. Buffy utíká, ohlédne se za sebe. Záběr na dva démony bez úst, kteří ji honí. Buffy zakopne a spadne na zem. Jeden démon ji doběhne, Buffy ho kopne a vstane s nachystaným nožem.

Buffy: Vy démoni nemůžete odolat, když někdo zakopne, co?

Zkouší ho bodnout, ale démon jí nůž z ruky vyrazí. Buffy chytne démona a hodí na piknikový stůl. Bodne ho přímo do srdce. Druhý démon utíká pryč.

Buffy: Jeden vyřízenej, druhej pryč.

Podívá se na utíkajícího démona. Záběr na její ruku, která je pokrytá fosforově zeleno-žlutou krví démona a vsákne se jí do ruky.

Sunnydaleská střední, ráno. Willow a Buffy jdou po chodbě do knihovny.

Willow: Takže ten strupatý uprchl?

Buffy: Strupatý démon dvě, strupatý démon jedna - fajfka ve sloupci zabito.

Willow: Nelíbí se mi, jak nemají pusy. To mě zneklidňuje. (zašklebí se)

Buffy: Žádný pusy, žádný zuby. (pro sebe) Pokud je nemají někde jinde.

Vejdou do knihovny. U stolu sedí Alex a Oz.

Giles: Dobré jitro. Zkoumáme starostův.... ehm... nadcházející Povýšení.

Oz: Je to strhující věc.

Buffy: Co o tom víme?

Alex: Co nevíme!!! Tak, Gilesi!

Giles: Na základě jistého termínu dne skončení školy a skutečnosti, že starosta je nezranitelný, odkazy by...

Alex: Je to posedlost odkazy.

Giles: (nazlobeně se podívá na Alexe) A vyloučil jsem několik dalších možností. Není to rituální stažení démona Azoratha [Azaras]... ani... netuším, co se stane.

Oz: To byl antiklimats.

Buffy: Vy nic nevíte? Operace Angel-Faith byla na nic?

Giles: Ne, ne, ne... Když nic jiného Angelova šaráda naplno odhalila Faithinu zradu a... ta informace o Povýšení je užitečná. Jen si to potřebuju srovnat.

Do knihovny vejde Wesley.

Wesley: Omlouvám se, jdu pozdě... v úřední záležitosti Rady. Pane Gilesi, hovořil jste?

Giles: Jen jsem informoval Buffy o pokroku při bádání o Povýšení.

Wesley: Ó! A co vám zabralo zbytek času?

Giles: (chvíli mlčí) Touche. Jistě, moje práce je neoficiální, ale jsem si jistý, že vy se zdroji Rady, které máte k dispozici… k tomu něco dodáte.

Wesley: No... mohu vám teď s jistotou, že démon Azoraht v tom nijak nefiguruje.

Každý až na Gilese odchází z knihovny.

Wesley: Určitě brzo zjistíme víc.

Giles: Démon Azoraht?

Chodba. Buffy a Willow jsou u skříněk.

Willow: Mluvila jsi teď s Angelem?

Buffy: Ani ne...vidět ho zlýho, byť jen na oko... a s Faith.

Willow: Jenom ji políbíl pro větší úspěch.

Buffy: Já vím. Byla to zábava, ale možná nebyla... možná ho to ani nelákalo. Kdybych si tak byla jistá.

Willow: Jako vždycky, radím ti, zeptej se.

Buffy: A on by mi to řekl?

Do chodby vchází Hogan a Percy.

Student: Hogane! Skvělej zápas.

Hogan: Díky.

Alex se přikloní k Buffy a Willow.

Alex: Hogan Martin si myslí, že je super. Jako by jsme ho měli uctívat, protože trefil míč do koše.

Hogan a Percy prochází kolem Alexe, Willow a Buffy.

Hogan: Ahoj Alexi!

Alex: (radostně) Oslovil mě. Ví, jak se jmenuju.

Percy: Ahoj Willow! Ahoj!

Willow: Ahoj!

Percy: Umm, hele... nemůžu dneska na doučování. Neuděláme to v pátý hodině?

Willow: Jasně. Přečetls ukázku?

Percy: Většinu.

Willow: Percy…

Percy: Dočtu to u oběda.

Willow: To je můj malý bojovník.

Hogan: Nechápu, co s ním děláš. Slyšem jsem ho už dokončit větu. Měla docela smysl.

Percy: Sleduj zápas, jo?

Willow: To se neboj.

Percy a Hogan odcházejí.

Alex: (na kluky) Tak zatím! (na holky) Dámy. (odejde)

Buffy: Půjdeš na zápas? Ty máš ráda basketball?

Willow zavře skříňku a jde na hodinu.

Willow: To ani ne. Ale opravdu mě začal bavit, zvlášť teď, co hrajeme v soutěži. Je to tak vzrušující. Škoda že jsi na hlídce, protože jdeme všichni. Oz, Alex, všichni.

Willow odejde.

Buffy: Fajn. Všichni co zrovna nejsou Buffy.

Gilesova kancelář. Buffy si prohlíží ruku pod lupou u osvíceného stolu. Giles bádá v knihách.

Giles: Ty jsi sáhla na toho démona?

Buffy: Slušně sáhla, ne neslušně. Jenže teď to šíleně svědí. No nic, další problém pro hodné lidi z kosmeťáku.

Giles ukáže Buffy ilustraci démona.

Giles: Je to ten dotyčný démon?

Buffy: V nechutné podobě.

Giles: Hmmm.

Buffy: Co?

Giles: (klidně) Prý to může nakazit.

Buffy: Nakazit? NAKAZIT?!

Giles si stále čte.

Buffy: Gilesi!

Giles: Hm?

Buffy: (vyšiluje) NAKAZIT!!!!

Giles: (úplně klidně) Á... nakazit svého hostitele rysem démona. Tak to tu stojí.

Buffy: Co? Rysem démona?

Giles: Je to poněkud kusé.

Buffy: Myslíte jeho částí?

Giles: Pro tvou ruku existuje celá řada vysvětlení. Podráždění může vyvolat nová aviváž... no, v každém případě ti radím nepátrat po tom démonovi, který utekl. Minimalizuje to tvoje zasažení.

Buffy: Část démona. Doufám, že to není vnější část.

Střih nad školní dvůr. Roztleskávačky cvičí na nadcházející zápas a většina studentů je pozoruje.

roztleskávačky: H-O-Georgia-N! To je Hogan! Johoooó Hogan!

Oz, Alex, Willow a Buffy sedí na lavičce.

Buffy: Zdá se mi to nebo je to fakt blbý?

Oz: Normálně mě blbosti bavěj, ale tohle je blbé.

Willow: No podle Fredyho včerejšího úvodníku (čte z novin) je sraz fanoušků místem, kde pseudoprostitutky vytáčejí muže do sexuálního šílenství, to se pak přetaví do bezduché sportovní soutěživosti…

Alex: Podřadných bytostí.

Willow: Školní noviny teď působí depresivně, všimli jste si toho?

Oz: Já nevím, čtu jen nekrology.

Buffy si začne ošahávat hlavu.

Willow: Co děláš Buffy?

Buffy: Nic. Pátrám po rohách.

Odejde stranou. Willow jde za ní.

Willow: No víš, Buffy. Podle mě Giles nemá vůbec pravdu, že se staneš démonem. Je naprosto vyřízený, víš? Má na krku Faith a tu věc s Povýšením. Mezi námi, nepodává nejlepší výkony.

Buffy: A co když má pravdu! Najednou mi naroste část démona a ani nevíme, co to bude. Můžou to být... drápy nebo šupiny… (Willow se zatváří vyděšeně) Co?

Willow: Byl ten démon kluk?

roztleskávačky: T-O-M! Náš Tom.

Ozve divoký aplaus.

Alex a Oz se na roztleskávačky se zájmem dívají.

Alex: Opravdu jsou velmi dobrý.

Oz: Maj slušnou výslovnost.

Alex: Víš Ozi, koukám na krásu tolika zdravých mladých žen. Proč jsem já hlupák mrhal časem na Cordelii.

Oz: Žádná není moje.

Po schodech jde Wesley, zastaví se a zadívá se na roztleskávačky.

Alex: Bože! On se na ni kouká! Objíždí těma chlípnýma očima Pierce Brosnana celou Cordelii.

Oz: Jsi složitej člověk, co?

Buffy a Willow stále stojí opodál a baví se.

Buffy: Jenže já mám strach, Will. Je ve mně netvor a já nevím kde. Nemůžu ho zastavit. Co když mě to změní. Nemyslím jen svůj vzhled. Najednou bych mohla být úplně někým jiným.

roztleskávačky: P-E-R-S-Y!!!!! Percy!

Willow začne hlasitě jásat. Buffy se na ni udiveně podívá.

Willow: Promiň, říkali Percyho a-a já musím projevit podporu. Ale slyšela jsem, co jsi říkala. Opravdu. A taky bych se bála, ale určitě to bude zase dobrý.

Střih na ulici, noc. Buffy hlídkuje, ale nic zvláštního se kolem neděje. Vyndá si z kapsy malé zrcátko a podívá se do něj.

Buffy: Pořád mám pusu.

Zavře zrcátko a otočí se. Za ní stojí Angel, Buffy se trochu lekne.

Angel: Promiň.

Buffy: To je dobrý. Neviděla jsem tě. To znamená, že tady jsi. Proč jsi přišel?

Angel: Je nebezpečná doba... Faith.

Buffy: Jo. Faith. (nervózně se zasměje) Teda Faith, co mi o ní řekneš?

Angel: Chci mít jistotu, že jsi v pořádku. V bezpečí.

Buffy: To že jsi tady znamená, že je Faith nablízku? Ochraňuješ mě tím, že mě sleduješ nebo sleduješ jí?

Angel: Sleduju tebe. Něco tě trápí.

Buffy: Spousta věcí. Nejčerstvěji je to jeden démon. No, vlastně dva. Na jednoho jsem sáhla a teď mám dostat strupovitost nebo ocasovitost.

Angel: Mluvíš o rysu démona?

Buffy: Dál už to víš.

Angel: Z doslechu. Ale to nic neznamená. Démoni své schopnosti dost přehánějí.

Buffy: Démoní finta. Třeba ne. Stejně budu asi pořád někde ve tmě. Nebudu třeba na zápase s kamarády, kde by každý viděl mou démoní část.

Angel: Poslyš! Nedovolím, aby se ti něco stalo. Ať se děje cokoliv, zůstanu s tebou. Budu tě milovat, i když budeš pokrytá slizem.

Buffy: Hezky mluvíš, až na ten konec.

Sunnydalská střední. Willow, Alex a Oz sedí na pohovce a rozjařeně se baví.

Willow: Věřili byste, že přímo při siréně? Tři vítězný góly.

Oz: Byla to síla.

Alex: Jo. Měl jsem dojem, že uděláš ten obličej.

Oz: Cítil jsem, jak se blíží. Nelžu.

Willow: Nikdo neskáče tak hezky jako Hogan Martin. Je to vlastně... skokan.

Alex: A to mi připomíná jeden druh žáby. Vzpomínáte…

Přichází za nimi Buffy.

Willow: Shhhhh!

Když k nim Buffy dojde, všichni mlčí.

Buffy: Hmmm. Ticho. Buď jsme prohráli nebo jsme vyhráli a vy nechcete jásat.

Willow: Uh, jo. Nebyl to moc dobrý zápas.

Alex: Vysoký koše, vysoký lidi. O co jde. Nuda.

Cordelie se vedle baví se svými kamarádkami. Když zaslechne, co Alex říkal, obrátí se k němu.

Cordelie: Nejste vy blázni? Byla to neuvěřitelná hra. V životě jsem takhle neječela. Ještě mám na zádech obtisklý koleno . . . (zamyslí se nad tím, co řekla) z pyramidy.

Přestane si jich všímat a otočí se ke svým kamarádkám.

Willow: Jo, ale hlídkování bylo jistě daleko lepší. Protože je důležitý.

Buffy: Viděla jsem čtyřnohýho démona... ale byl to jenom pes.

Oz: Ohnivý?

Buffy: Obyčejný.

Alex: Smůla.

Alex se podívá na Cordelii, která se baví se svými přáteli.

Alex: (myslí si) Jestli pak se s Wesleym už líbali.

Buffy: To tě štve, co?

Alex: (obrátí se k Buffy) Co?

Buffy: Cordelie s Wesleym... muchlání.

Alex: Ty mi čteš myšlenky.

Buffy si uvědomí, že je opravdu četla a vykutáleně se usměje.

Buffy prochází chodbou. Je zamyšlená a tak omylem vrazí do jednoho profesora.

pan Beach: Ách, ouha. Dávej pozor, kam jdeš.

Buffy: Promiňte pane Beachi. Já jsem…

pan Beach: Studenti, kéž bychom se jich všech tak mohli zbavit. (odejde)

Buffy jde dál chodbou, která je plná studentů. Se zájmem poslouchá jejich myšlenky.

student#1: Až budu softwarový miliardář a vy jen vyhrabaný mozky, kdo pak bude nula!!

studentka: Tak si možná vezmu francouzštinu. Přece nemůžu být tak těžká. Francouzštináři se ji taky učí.... idioti.

student#2: (má na sobě dost volné kalhoty a neustále si je povytahuje) Přísahám Bohu, jednou mi ty kalhoty úplně spadnou.

Buffy se zasměje.

student #3: Buffy je tak krásná. No koukej jaký má tělo.

Buffy se zastaví a začne se naparovat.

student #3: Bože! Hned bych ji přirazil ke skříňce a pak... hůh.

Buffy vyděšeně prchá.

Knihovna. Giles rovná knihy do regálu. Buffy stojí za ním.

Buffy: Tohle je ono? Ten démoní rys? Protože musím říct, že je to daleko lepší než ocas. Už takhle mám dost práce koupit si dobře padnoucí džíny.

Giles: Buffy, uklidni se. Nejsem přesvědčený, že tohle je pravé čtení myšlenek. Nejspíš si jen projektuješ nějaké vlastní.

Buffy: Když jsem před chvíli vešla, pomyslel jste si „Co to má za boty? Kdyby jí to módní žurnál poručil, přivázala by si na nohu kočky“.

Giles: Já... Démoni jsou telepaté. Měl jsem to vědět, když nepotřebují ústa. Jistě ti démoni jsou telepaté.

Buffy: Já vím. Právě jste to řekl. Proto nepotřebují ústa a měl jste to vědět.

Giles: (ohromeně) A… um... to je úžasné.

Buffy: Tohle se mi dělo na chodbě. Snyderovi se v hlavě zaseklo „choď jako egypťan“ a kluci v týhle škole jsou vážně narušení. Je to divný. Ale Gilesi, co všechno můžu dělat!

Giles: Může to být užitečné. Můžeš... předvídat každý protivníkův krok, obrátíš jeho plány proti němu.

Buffy: (vykutáleně) Mnohem víc než to.

Třída angličtiny. Probíhá výuka.

Buffy: Žárlivost.

profesorka Murray: Buffy, ano... výborně.

Nancy: (zlostně se podívá na Buffy) Taky jsem to věděla.

profesorka Murray: Žárlivost je nepochybně nástrojem, kterým Jago ničí zárlivce Othella. Ale jakou má motivaci. Jaký důvod Jago udává pro zkázu svého nadřízeného.

Nancy: Cassio má moje místo. Na Cypru získal úřad můj.

Buffy: Přeskočili ho při povyšování. Místo něj vybrali Cassia a mezi lidmi se říkalo, že Othello spal s jeho ženou.

Záběr na Willow a Alexe, kteří sedí za Buffy.

Willow: Buffy četla ukázku? Buffy porozumněla ukázce?

Alex: Kdy se to naučila? Měl jsem se to taky naučit? Slečna Murraová je docela odvázaná.

Nancy: Já jsem chtěla říct Cassio... nenávidím ji.

profesorka Murray: Nějaký další důvod?

Nancy: (horlivě) Rasa!

profesorka Murray: Uhhh... dobře, Nancy. To nesmíme přehlédnout.

Freddy: Jak tady škemrají o učitelskou chválu jako holuby o starý chlebový kůrky.

Buffy: Willow, kdo je ten kluk? (ukáže na Freddyho)

Willow: To je Fredy Iverson, píše důležitý úvodníky do školních novin, je to cynik.

Freddy: Chlebový kůrky, to je hluboký, měl bych si to zapsat.

profesorka Murray: Působí ještě něco jiného?

Buffy: On si tak trochu přiznává, že jeho… motivy jsou pochybné… dělá to… dělá to... protože ho to příšerně baví... jako by vlastně ani nebyl člověkem. Je... je temnou polovinou Othella.

Všichni studenti jsou ohromení.

profesorka Murray: Buffy, opravdu... velmi bystré. Něco takového jsem napsala ve své dizertaci.

Buffy: Já vím... tedy... souhlasím s tím. Viďte?

profesorka Murray: Ano a nevysvětluje to taky Othellovu podivnou ochotu Jagovi uvěřit? Během okamžiku se vrhá na svou Desdemonu. Věří, že mu byla nevěrná. Takový jsme všichni. Máme v sobě své malé Jagy, kteří nám říkají, že naši manželé, přítelkyně... kdokoliv... nás vlastně nemilují. Nikdy nevidíme, co má ten druhý v srdci.

Angelovo sídlo. Den. Buffy vchází do domu a odkryje tlusté závěsy a sluneční paprsky se dostanou dovnitř. Angel rychle uhne.

Angel: Uhn.

Buffy: Ó! Promiň.

Angel: Mmm.

Buffy: Promiň, že jdu ve dne. Zdrhla jsem ze školy a ta bývá ve dne. Hm, vypadáš dobře. Vím, že jsem tě viděla včera večer, ale... Věci se můžou měnit tak rychle, teda hodně rychle. (stále se Angelovi dívá na mozek) Poslouchej mě, mluvím jako Faith. Nebylo špatný s ní trochu kamarádit, než začala být zlá. Víš, myslím si, že ji to bolelo a některý lidi…  (usilovně se na něj dívá) obranný typy... by to mohlo taky přitáhnout. No a ta věc s Faith…

Angel: Mě si nepřečteš.

Buffy: Jak si to… Proč ne?

Angel: Je to zrcadlo, myšlenky tam jsou, ale nevytvářejí odraz. Máš svůj rys démona.

Buffy: Jo, Giles neví, jak dlouho to bude trvat. Ale jde to, trochu mě bolí hlava.

Angel: Nemusíš to na mě zkoušet Buffy. Nikdy.

Buffy: Nejsi zrovna průzračný jako studánka.

Angel: Tak se ptej!

Buffy: No, to by asi mělo smysl.

Angel: O čem se chceš dovědět? O Faith? Jaký to bylo jí líbat? Předstírat, že nemám duši, vidět tě trpět?

Buffy: No, když už si to nakousl!

Angel: Nerad jsem ti ubližoval. Bylo to nesnesitelný.

Buffy: Hele, tu věc s Faith bych pochopila. Hrála jí do karet ta pověst zkažený holky.

Angel: To nic nebylo. Nechci zkaženou holku. To už jsem zažil. Žiju už hodně dlouho Buffy a tohle mám za sebou. Takových holek jsem měl desítky, víc.

Buffy: (ironicky) Hra na pravdu je legrace.

Angel: A není srovnání. Za 200 let jsem miloval jen jednu osobu.

Buffy: Koho? (přisune se k němu blíž) Jsem to já? Jo?

Angel: Příště se prostě zeptej.

Buffy: Dobře.

Angel: Buffy, opatrně s tou schopností. Věc, která je silná, dobrá a přínosná je i bolestivá.

Buffy: Třeba jako nesmrtelnost?

Angel: Přesně tak, hrozně se jí toužím zbavit.

Buffy: Divný.

Angel: Jsem divnej kluk.

Knihovna. Celá parta sedí kolem stolu.

Alex: Čteš naše myšlenky? Každý hnutí mysly a představu?

Buffy: Všecičko.

Alex: (zděšeně) Proboha.

Cordelie: Nechápu, jak to souvisí se mnou. Nechápu, jak to souvisí se mnou.

Willow: Myslím, že je to skvělý, ne? Své ostatní schopnosti máš taky ráda.

Buffy: A bude legrace. Viděla jsi na angličtině výraz Nancy?

Willow: Jo, chce být ze všech nejlepší. Bylo vidět, jak ji to ničí. (mezitím si myslí) Buffy už není ani člověk, jak se s ní můžu kamarádit, nepotřebuje mě.

Buffy: Ne, potřebuju.

Cordelie: Dobrá, o čem to teď mluvíš, protože teď z tebe jde příšerný strach.

Giles: Určitě existuje nějaký precedens. Probádám to, pokusím se o to. Wesley, můžete mi pomoct?

Wesley: Jistě.

Oz: Tvoří mě moje myšlenky. Jestli existují v Buffy, má všechno co jsem já. Stává se mnou. Přestávám existovat. Hm.

Alex: Co budu dělat? Myslím pořád jen na sex. Sex. Pomoc. Čtyřikrát pět je třicet, pětkrát šest je třicet dva. Nahý holky, nahý ženský, nahá Buffy. Aaa, přestaň!

Buffy: (znechuceně) Bože, Alexi. To je vše, na co myslíš?

Alex: Vlastně jo. Čau! (zdrhá z knihovny)

Wesley: Alexandr právě něco demonstroval. Je možné, že všichni budete myslet na to co nejmíň chcete, aby Buffy slyšela. Je to ovšem otázka duševní kázně.

Giles: Má pravdu. Taková…

Wesley: Podívej se na Cordelii. Ne, nedívej se na Cordelii, je to studentka.

Buffy se na Wesleyho zadívá uličnickým výrazem.

Wesley: Jsem nemravný, jsem nemravný, nemravný člověk. (všimne si pohledu Buffy) Omluvte mě! (odejde o Gilesovi kanceláře)

Willow: Jaký to je Buffy?

Buffy: Nevím, teda je to trochu divný, ale... prosím tě ani na vteřinku si nemysli, že tě nepotřebuju, protože tě potřebuju. Je to jako by se otvírala dvířka do malých světů a já do nich můžu vstoupit.

Oz: Už nikdo neexistuje. Buffy je námi všemi. Myslíme, proto ona existuje.

Willow: Tolik toho ví. Ví, co si myslí Oz. To já nikdy nevím. Brzy ho bude znát líp než já.

Buffy: To si nemyslím.

Willow: Neubráním se tomu, Buffy. Promiň. Prostě nemůžu. (rychle si sebere všechny věci a odejde z knihovny)

Oz: Jestli mě nepotřebujete. Půjdu taky. (jde za Willow)

Buffy: (dívá se, jak odcházejí) Knížku přátelé a telepatie asi nikdy nenapíšu.

Cordelie: No jo, kdypak můžu jít já. No jo, můžu už jít?

Wesley se trochu vykloní z Gilesovi kanceláře.

Wesley: Promiň, neslyšíš mě tam myslet? Mohl bych jít na chodbu.

Buffy: Vy zůstaňte tady. Rozbolela mě hlava. (odchází)

Buffy prochází chodbou a má potíže seřadit si všechny myšlenky, které slyší.

Oh Bože, ten má hezkej zadek.

Takhle budu žít celej život.

Moje hlava.

To není možný.

Nenávidím ji.

Gilesova kancelář. Giles a Wesley bádají.

Giles: Tady... už se to stalo. Nějakému muži v Ekvádoru. Nedávno.

Wesley: Spojíme se s ním?

Giles: To nepůjde, nemůže komunikovat.

Wesley: Mrtvý?

Giles: Ne... je v naprosté izolaci. Schopnost nelze vypnout.

Jídelna. Buffy stojí ve frontě na oběd. Kuchařka jí nandá naběračnou brambory na talířek. Buffy je jak zamrzlá a zkouší utřídit myšlenky, kterých je stále víc a víc.

Musí se to zlepšit... prosím tě, řekni, že se to zlepší.

Nenávidím školu, jsem normální?

……

Jonathan stojí vedle ní ve frontě.

Jonathan: Buffy, zkončila jsi už s tou kaší? Ani neví, že jsem tady.

Nikdy neudělám řidičák.

Bože, já chci auto.

No, tak pojď sem.

Neměla tu sukni včera?

……

Myšlenek je stále víc a Buffy je dezorientovaná. Vezme si tác a hledá místo, kam by si sedla.

Mě to tu nebaví.

Zítra touhle dobou vás všechny zabiju.

No, dělej, dělej. Podívej se na mě.

……

Buffy se začne potácet a tác s jídlem jí spadne na zem. Několik studentů ji zatleská. Buffy se snaží najít rovnováhu.

Co dělá?

Všichni koukají jenom na ni. Proč se nepodívají na mě.

Aby si na ni každej šáhnul.

Jdi už do háje.

…..

Jonathan: Dotkla se mě.

Buffy se snaží najít toho, kdo řekl, že všechny zabije, ale myšlenky jsou stále hlasitější. Buffy se chytne za hlavu a omdlí.

Před školou. Buffy leží na zemi na trávě a kolem ní je hlouček jejích kamarádů.

Willow: Myslím, že se probírá.

Giles: Díky.

Alex: Už otvírá oči.

Cordelie: Je mi zima.

Giles: Jak ti je?

Cordelie: Říkala jsem ať s tebou nehýbou. Mohli by ti klidně poškodit míchu.

Buffy: Nic mi není. (pokouší si sednout)

Giles: Buffy…

Buffy: Ne vážně, nic mi není. Poslouchejte, v jídelně je nějaký vrah.

Alex: Už léta vám říkám, že nás kuchařka všechny oddělá tím svých ajntopfem.

Cordelie: (drbne do něj) Alexi!!!

Alex: Z čeho to jídlo sakra je?

Buffy: Někdo si pomyslel, řekl si... zítra v tuhle dobu vás všechny zabiju. Musím ho najít. (zkouší vstát)

Giles: Poznala jsi čí to byl hlas?

Buffy: (slabě) Ne.

Willow: Mužský, ženský?

Buffy: To já nevím. Nezněl skoro jako lidský. Byl hrozně prosycen vztekem.

Myšlenky se k ní začnou opět hrnout a Buffy klopýtne. Giles ji podepře.

Giles: Buffy! Počkej!

Buffy: Ne, musím ho najít.

Oz: A myslel to vážně?

Alex: Jo, kdo si na chvíli nepředstavil, jak to tady všechno vyřídí samopalem. (všichni se na něj zadívají) Řekl jsem na chvíli.

Buffy: Poznám rozdíl. On… ona... ten člověk to myslel vážně. Udělá to.

Giles: Vypadá tak unaveně.

Willow: To je hrůza.

Cordelie: Pořád se nemůžu zahřát.

Alex: Ten ajntopf.

Oz: Kdo by to mohl být?

Buffy: Ticho!!! Promiňte. Jen... mohli byste nemyslet tak nahlas... nebo tak moc.

Giles: Buffy měla bys jít domů. Odvezu tě.

Buffy: Jo. Dobře. Ne! Potřebuju, abyste se vrátili do jídelny, sepište seznam všech, co tam jsou. Do zítřejšího oběda musíme najít vraha.

Willow: Sepíšeme ti seznam všech studentů.

Buffy: Jo. Byla tam Nancy, z tý jde strach. A z učitelů taky. Pan Beach přemýšlel, jak se zbavit všech studentů.

Giles: (vede ji k autu) Tak pojď.

Buffy: Nemůžu to zastavit. Je to invaze do mý hlavy. Jako by mi tu… chodili nějaký cizinci. (ohlédne se) Podívejte se, už nedokážu být ani s lidmi. A oni už raděj nechtějí být se mnou. Ani vy.

Giles: Omlouvám se, Buffy. Je to těžké pro nás všechny. Hledám teď s Wesleym způsob, jak ti pomoct.

Buffy: Bude to dobrý, ne? I když mě toho nikdy nezbavíte.

Giles: Budeš v pořádku, slibuju.

Giles jde před ní.

Giles: Jestli to nepomine, tak zešílí.

Buffy se zastaví a zoufale se podívá na Gilese.

Knihovna.

Willow: Myslím, že máme úplně všechny, kteří byli v jídelně. Posadím se k počítači, porovnám to s profily masových vrahů u FBI. Třeba budeme moct nějaký lidi vyloučit.

Alex: Pořád mám potíže s faktem, že jeden z nás chce všechny bezdůvodně postřílet.

Cordelie: Jo, protože to se na amerických středních školách neděje.

Oz: V týhle chvíli to hraničí s módou.

Willow: Kromě toho Sunnydaleská střední, centrum zla a tak dál? Dejme se do práce. Máme čas nejméně do zítřka.

Buffyin pokoj. Buffy leží v posteli.

Joyce: Tak. Už vypadáš líp.

Buffy: (slabě se usměje) Díky mami.

Joyce: Jen ti... přinesu ještě jeden polštář.

Buffy: Ani ho nepotřebuju.

Joyce: Ale potřebuješ ještě jednu deku.

Buffy: Uh, mami, to je dobrý.

Joyce: Co… polívku. Kuřecí s písmenky.

Buffy: Mami, prosím tě sedneš si ke mně?

Joyce se zoufale podívá na dveře pokoje.

Joyce: Um… já... musím jít prát. (chce odejít)

Buffy: Proč jsi tak…

Buffy prudce sedne a podívá se na matku.

Buffy: Ty ses vyspala s Gilesem?

Joyce: Um…

Buffy: Ty ses vyspala s GILESEM???

Joyce: To byl bonbón... byli jsme mladí.

Buffy: Na kapotě POLICEJNÍHO AUTA???

Joyce: Budu sedět dole. Uleví se ti. (zavře dveře)

Buffy: DVAKRÁT!??

Knihovna. Willow stojí za pultem.

Willow: Dobrá. Náš seznam jsem zúžila na pouhých tucet silně podezřelých. (každému rozdává papíry) Tady máte své osobní úkoly.

Alex: Oooh, doufal jsem, že budou úkoly.

Cordelie: Měla bych pracovat s Wesleym.

Alex: Nestydíš se?

Cordelie: Ó! Prosím tě. Studem se tak můžu pyšnit.

Willow: TAK TICHO! Promiňte, ale tohle je důležitý. Promluvte si se všemi na seznamu. A používejte vzorový otázky. (nikdo se nemá k odchodu) Ještě dneska!!!

Všichni odcházejí z knihovny.

Willow: Á, piště čitelně a označte si výkazy.

Knihovna. Jonathan sedí na židli a Willow stojí za ním.

Willow: Fantazie jsou fajn, že jo Jonathane?

Jonathan: Asi jo.

Willow: Všichni si občas představujeme, jak jsme mocní a uznávaní, jak nám lidé věnují pozornost.

Jonathan: Možná.

Willow: Ale někdy fantazie nestačí, co Jonathane? Někdy musíme lidi nutit, aby nás neignorovali. Aby nám věnovali pozornost. Ty víš, o čem mluvím, že ano?

Jonathan: Chceš, abych ti věnoval pozornost?

Venku před školou. Hogan střílí na koš.

Hogan: To je do ročenky?

Oz: Jo, profil osobnosti.

Hogan: Zopakuješ mi tu otázku?

Oz: Jasně. Máš někdy pocit, že sis stvořil svůj falešný obraz člověka, co dělá všechno správně, a jak velkou námahu musíš vyvíjet na jeho udržování?

Hogan: Páni, asi mírnou námahu? Správná odpověď? Chci to mít dobře.

Třída ve škole. Cordelie vejde do třídy, kde pan Beach umývá tabuli.

Cordelie: Ó, pane Beachi, jen mě tak napadlo, neměl jste zítra v plánu zabít lidi?

Ohromeně se na ni podívá.

Cordelie: (usmívá se) To je do ročenky.

Chodba ve škole. Na schodech sedí tři dívky, Alex stojí před nimi.

Alex: Dobrá. Takže odpudivý je kouření, necitlivý muži a Nivea. A teď jak si představujete dokonalý romantický večer. Kendy, začni!

Kancelář redaktora novin. Oz otevře dveře a rozhlédne se kolem.

Oz: Freddy?

Místnost je prázdná a tak Oz odchází. Kamera odhalí Freddyho, který se krčí za psacím stolem.

Buffyin pokoj. Noc. Buffy se dívá z okna.

Měl jsem s tím přestat.

On si snad myslí, že o tý jeho ženský nevím.

Jsem tak šťastná.

Budeme mít dítě.

Chci něco na pití.

……

Buffy zabouchne okno, ale myšlenek je stále víc. Lehne si do postele a zakryje si hlavu peřinou.

Knihovna. Giles studuje v knize a Wesley něco mele paličkou.

Wesley: Zdá se, že to postupuje skvěle.

Giles: (sarkasticky) No. Buffy začíná šílet, nevíme jestli to bude účinkovat a potřebujeme srdce druhého démona, což bez přemožitelky nezískáme.

Wesley: Negativním přístupem se problémy nevyřeší. Kdože získá srdce toho démona?

Giles: Blázen.

Hřiště. Noc. Démon vletí do piknikového stolu a zláme ho. Angel (ve tváři upír) se na něho vrhne a vrazí mu pěstí do obličeje. Démon vyskočí na nohy a dá se na úprk. Angel běží za ním.

Buffyin pokoj. Ráno. Buffy leží v posteli a kroutí se bolestí. Joyce vstane ze židle u Buffyiny postele a dívá se z okna.

Sunnydaleská střední, třída. Willow sedí na parapetu s Nancy.

Nancy: Jestli si často představuji, že mě spolužáci špehují nebo se chovají jinak podezřele?

Willow: Správně.

Nancy: Až doposud ne.

Odpočívárna ve škole. Larry a Alex sedí u stolu.

Larry: Co, mluv hlasitěji!

Alex: Mít tajemství tě asi frustruje. Máš nějaký přetlak. Hromadí se v tobě děsná zloba, nevyjádřený vztek, který čeká na výbuch. Při obědě?

Larry: Tajemství, že jsem gay? (Alex znervózní) Jsem otevřenej. Tak otevřenej, že mi kluky shání i babička.

Alex: To... je hezký.

Larry: Ale přijde mi, že ty s tím máš potíže.

Alex: Ne, ne.

Larry: Hele, znáš Fredyho Iversna, co dělá školní noviny?

Alex: Je gay?

Larry: Ne, bráško. Ale určitě by ti sfouknul takový veřejný oznámeníčko. Něco vkusnýho.

Alex se na něj vyděšeně podívá.

Kancelář redaktora školních novin. Oz vejde do místnosti, ale tam opět nikdo není.

Oz: Freddy?

Zavře dveře a projde chobou. V rohu se krčí Freddy a ulehčeně si oddechne, když si ho Oz nevšimne.

Knihovna.

Willow: On je jediný koho jsi nenašel?

Oz: Jo, Freddy Iverson.

Cordelie: Školní novinář? Ale bez výkazu se nedá poznat, jestli to je on.

Alex: Máme tohle. (čte) Titul dnešního úvodníku: „Velký zápas přitahuje otupělý dav“.

Cordelie: Nezmiňuje se o roztleskávačkách? Moc jsme se snažili.

Buffyin pokoj. Joyce a Giles stojí ve dveřích a pozorují Buffy, která leží v posteli a zmítá se v bolestech.

Joyce: Nesnesu to. Říkám si, jestli jí neubližuju svými myšlenkami.

Giles: Ne. Teď už ne. Nevybere si myšlenku z toho rámusu.

Ozve se hlasité klepání u hlavních dveří. Joyce a Giles jdou dolů.

Dveře otevře Wesley a dovnitř vejde Angel zakrytý tlustou dekou, ještě se z něj trochu kouří. Drží zkumavku, ve které je bílá tekutina.

Angel: Mám to.

Buffyin pokoj. Angel vejde a sedne si k Buffy na postel.

Buffy: Ne... ne…

Angel: Chci ti pomoct.

Nadzvedne jí hlavu a dá jí napít tekutiny ze zkumavky. Pak Buffy položí zpět na postel a políbí ji na čelo. Náhle sebou Buffy začne házet a Angel se jí snaží udržet na posteli.

Angel: GILESI!!

Dvůr školy. Parta hledá Freddyho.

Věžní hodiny školy. Jonathan se dívá dolů na dvůr. Je bledý a zpocený. Odvrátí se od výhledu a otevře skříňku ve které je puška.

Buffyin pokoj. Buffy je stále v bezvědomí. Angel u ní sedí a drží ji za ruku. Giles, Wesley a Joyce stojí u postele. Najednou Buffy otevře oči.

Buffy: Angele?

Joyce: Díky Bohu! Už jsi v pořádku? Slyšíš myšlenky?

Buffy: (usmívá se) Ne, našli jste vraha?

Sunnydaleská střední, kancelář redaktora školních novin. Freddy sedí za stolem. Oz, Willow a Cordelie vejdou do kanceláře. Freddy zkusí proklouznout zadními dveřmi, ale tam ho blokuje Alex.

Freddy: Jé, ahoj Ozi! A máš mě. Co budou dělat tihle ti?

Willow: (drsňácky) To uvidíš, hochu. Nemůžeš vyhrožovat masovou vraždou, aniž bys nás nenakrnul.

Freddy: Vraždou? Jakou vraždou? Nejste tu kvůli recenzi?

Oz: Recenzi?

Freddy: Jo, minulý čtvrtek. (podává Ozovi noviny)

Oz: (čte) Dingo´s eat my baby hrají na nástroje, jako by měli na prstech přivázané pánvičky.

Freddy: Promiň mi to.

Oz: (zamyslí se) Ne, je to tak.

Freddy: Chodí mi hodně nenávistných vzkazů. A myslel jsem, že vy mi ho vyřídíte osobně.

Alex: Nepřišlo ti oznámeníčko od Larryho o mě?

Willow: Alexi, musíme na to přijít.

Cordelie: Nemáme šanci, ten vrah může být kdokoliv. Prohráváme.

Buffy: (vejde) Ještě máme pár minut.

Willow: Buffy!

Alex: Jsi zdravá? Slyšíš naše myšlenky?

Buffy zatřese hlavou.

Alex: Zrovna když nemyslím na sex.

Buffy: Dobrá. Mám nový plán. Donutíme Snydera, aby evakuoval školu. Snad vrah není venku.

Cordelie si vezme jeden dopis, který leží na Freddyho stole a začne ho nahlas číst.

Cordelie: Zítra budete vědět, co jsem udělal. Určitě pochopíte, že jsem to udělat musel. A i když smrt není nikdy snadná, je to jediná cesta. Bože!!! To vážně nikdo nepochváli roztleskávačky? Neopěvujou nás.

Willow: (vezme si dopis) Jonathan! Ách, měla jsem ho v drápech. Slizskej úhoř.

Buffy: Rozdělte se. Najděte ho.

Každý se rozejde jiným směrem.

Věžní hodiny školy. Jonathan skládá pušku.

Sunnydaleská střední, třída. Oz vejde do třídy a rozhlédne se. Nikde nevidí Jonathana a tak odchází.

Věžní hodiny školy. Jonathan pokračuje ve skládání zbraně.

Knihovna. Willow vběhne do knihovny a dívá se kolem.

Willow: Jonathane? Jsi tady?

Věžní hodiny školy. Jonathan se smutně dívá na zbraň.

Jídelna. Alex vběhne dovnitř.

Alex: Jonathane! Jonathane!

Zastaví se, když uvidí, co dnes pro studenty připravila kuchařka.

Alex: Oooh. Želé!

Věžní hodiny. Jonathan je už se svou zbraní skoro hotový.

Třída. Cordelie si každého studenta obrátí k sobě.

Věžní hodiny. Jonathan s cvaknutím dokončí skládání zbraně.

Dvůr školy. Buffy se rozhlíží kolem. Zastíní si oči a podívá se na věž. Buffy rychle běží ke schodům, ale tam je moc studentů. Vyběhne proto schody po zábradlí, vyskočí metr do výšky a zachytí se za okap. Udělá salto a vyšvihne se na střechu.

Nancy: To bych uměla taky.

Věžní hodiny. Jonathan už láduje do zbraně náboje. Buffy prorazí zadělané okno a spadne dovnitř.

Jonathan: Nepřibližuj se.

Buffy: Dobrá. Nechceš tím mířit jinam?

Jonathan: Nesnaž se mi v tom zabránit.

Buffy: Ne… ne, žádný bránění. Jsem tu kvůli vyhlídce. (dívá se z okna) Podívej. Městská radnice.

Jonathan: Mazej pryč.

Buffy: To asi nepůjde.

Jonathan: Myslíš, že ji nepoužiju?

Buffy: Nevím, Jonathane… já jen…

Jonathan: S tím přestaň!!

Buffy: S čím jako?

Jonathan: Říkáš mi jménem, jako kamarádka. My nejsme přátelé. (je na pokraji pláče) Všichni mě máte za idiota. A taky za mrňouse.

Buffy: Já ne. Já o tobě moc nepřemýšlím. Ani nikdo jiný. Štve tě to? Máš svou bolístku a tolik citů a nikdo ti nevěnuje pozornost.

Jonathan: Myslíš, že mi jde o pozornost?

Buffy: Ne... ale jsi na věži s pouškou a to je dost nestandartní. Věř mi nebo nevěř, já tvou bolest chápu.

Jonathan: Ohh. Jasně. Osud hezký a sportovní holky tě musí hrozně drtit.

Buffy: Mýlila jsem se, ty jsi idiot. Můj život občas bývá až nepopsatelně nesnesitelný. Někdy víc než zvládnu. A nejen ten můj. Nikdo tam dole si nevšímá tvé bolesti, protože má dost práce se svou vlastní. Ti krásní, ti oblíbení... ti co se ti posmívají… všichni. Kdybys slyšel, co cítí.

Dívá se na studenty na dvoře. Jonathan se k ní připojí.

Buffy: Samotu, zmatek… vypadá to, že dole je ticho. Není, je to k ohlušení.

Oba chvíli přemýšlí.

Buffy: Měl by ses s tím smířit.

Jonathan: (šeptá) Já vím.

Buffy: Udělala bych to takhle.

Vezme mu pušku a vydělá všechny náboje.

Jonathan: Chtěl jsem, aby to skončilo.

Buffy: Jo? Ano, masová vražda není lék, co dávají na tuhle bolest. Navíc vězení, to je hodně jako střední škola.

Jonathan: O čem to tady mluvíš?

Buffy: Činy mají následky a tak podobně.

Jonathan: Já jsem... nechtěl nikomu ublížit. Chtěl jsem se jenom zabít sám.

Buffy se na něj překvapeně podívá.

Jídelna. Alex jde potichu do kuchyně a hledá želé. Když ho najde, šťastně se usměje a jedno si dá k puse. Ještě než ho sní, zvedne oči a všimne si kuchařky, která do hrnce něco sype z obrovské krabice s nápisem „krysí jed“. Scéna na chvíli zamrzne. Alex pustí želé na zem a prchá do jídelny. Kuchařka nechá krabici krabicí, vezme si sekáček na maso a pronásleduje Alexe.

Alex: (ječí) Pozor, jed na krysy. JED NA KRYSY. Nejezte to jídlo. Nejezte to.

Alex smetává jídlo ze stolů. Zastaví ho ale kuchařka, která ho svalí na záda. Chystá ho seknout sekáčkem. Někdo jí chytí za zápěstí.

Buffy: Dobrá, uklidníme se.

kuchařka: Pakáži, jste jen pakáž. Chodíte sem a žerete a žerete. Vy, svinstvo.

Buffy: Na tohle už logika nestačí.

Buffy skolí kuchařku na zem. Alex se na ni uznale podívá.

Před školou, další ráno.

Willow: Tak už je to s Angelem lepší?

Buffy: Bavili jsem se, vyrval démonovi srdce, nakrmil mě a bavili jsme se dál.

Willow: Vidíš, tak by to mělo fungovat. (směje se)

Přichází k nim Gilese.

Giles: Dobré jitro.

Buffy: Ahoj Gilesi.

Willow: Ahoj! Měla bych skočit do redakce ročenky. Dám jim ty profily vrahů, je to fakt dobrý čtení. (opět se směje a odchází do školy)

Giles: Ahoj.

Willow: Zatím!

Buffy s Gilesem jdou dál.

Giles: Jak je ti?

Buffy: Užívám si ticha. Uvnitř jsem jenom já.

Giles: Jak se má Jonathan?

Buffy: No, dost blbě. Jeho rodiče vyvádějí. Má domácí vězení. Nošení zbraně do školy mu místo mezi oblíbenci nezíská. Ale myslím,