Buffy - 3x17 Enemies

Angel a Buffy vycházejí z kina.

Buffy: No...

Angel: Jo.

Buffy: To bylo... velmi... umělecké.

Angel: Jo.

Buffy: Bylo to zvláštní. Nikdy jsem neviděla tolik... No, a myslela jsem, že to bude o jídle.

Angel: Jídlo tam bylo.

Buffy: Ano, ta... ta scéna s tím jídlem. Dáš si horkou čokoládu nebo studenou sprchu?

Angel: Omlouvám se. Chtěl jsem, aby ses pobavila. V kině jsem už dost dlouho nebyl. Je to změna.

Buffy: Strašidelná. A není, což je taky strašidelný. Omlouvám se... jenom, když tě takhle něco rozruší... Nic z toho stejně nemůžeme dělat... Přišel bys o duši a kromě toho nemám kimono.

Angel: Buffy! O mě se bát nemusíš.

Buffy: Já to jenom nechci rozmazávat.

Angel: Abych byl rozrušený, na to se nepotřebuju dívat na filmy, stačí, když jsem s tebou. Ale nepřestanu se ovládat, abych se necítil frustrovaně. Je příjemný pocit to tak cítit.

Buffy: Nešílíš z toho, když jsme blízko?

Angel: Tak se dívej. (políbí ji) Vidíš, jak je to bezpečný? (znovu ji políbí)

Buffy a Faith jsou na hlídce, vrhnou se na jednoho démona.

démon: Au! Co blbnete? Jenom tak chodíte a mlátíte lidi?

Buffy: (sundá mu klobouk, který mu zakrýval rohy) Lidi?

démon: No a co, tak jsem démon, no!              

démon: Pokud budete souhlasit s cenou, jsou knihy vaše.

Buffy: Nechci obchodovat s démonem.           

démon: Kdyby to byla naturální výměna, byl by to problém. Ale já chci hotovost, princezno, pět táců za všechny knihy.

Faith: Chceš si snad koupit a teď divoce spekuluju - pleťovou vodu?

Wesley: A vy tvrdíte, že ten démon chtěl hotovost? To je velice neobvyklé.

Giles: Démon chce peníze? A kam se poděla tlukoucí srdce panen. Nikdo už nemá úroveň.

Alex: Co znamená to Povýšení?

Giles: To nevím.

Wesley: Ne, v démonologii to skutečně není běžný výraz.

Willow: Ou, Merentstantský text, myslím, že tam zmiňují povýšení v kapitole o genocidě.

Buffy: No, máme vítěze.

Alex: A co je důležitější - dva poražené.

Giles: Kde si tu knihu našla?

Willow: Na horní polici knihovny, tam kde skrýváte knihy.

Alex: Skrývá? Jsou tam i rytiny? Dovádějící nymfy nebo tak něco?

Giles: No, ano. Tady je odkaz na jeden starý deník Desmonda Kane, pastora ve městečku Sharpsville. „Květen, 1723. Zítra nastane Povýšení. Pán Bůh s námi.“ A to je poslední zápis.

Wesley: O Kanovi?

Giles: O Sharpsville. Městečko zmizelo.

Buffy: Povýšení neznamená mejdan se sexem?

Cordelie: Mám na vás jeden důležitý dotaz. Co děláte v pátek večer?

Wesley: Jako vždycky. Moje svaté povinnosti strážce přemožitelky mi brání... Proč?

Cordelie: Potřebuju něco napsat. Na angličtinu a vy jste angličan. Tak jsem myslela... (všichni se na ni podívají) Co? Co je tak špatného na tom, že poprosím tady domorodce?

Starosta a Faith diskutují o problému, jak sebrat duši Angelovi.

Starosta Wilkins: Proč bys mu nemohla dát okamžik štěstí?

Faith: No, uvažovala jsem spíš o celém víkendu.

Wesley: Ten démon může být kdekoliv. Pokud jsou knihy důležité, jak říká, pak si je schovává. Najít ho bude převelice těžké.

Alex: Našel jsem démona.

Buffy: (na Wesleyho) Necháte si poradit? Pusa je lepší zavřená.

Alex: Mám adresu, osobně jsem ji vymlátil z Willyho.

Buffy: Tys ho zmlátil?

Alex: Jasně, no vlastně řekněme, že jsem použil nátlaku. No, řečeno přesněji jsem se ho slušně zeptal a pak... jsem ho podplatil.

Buffy: Kolik?

Alex: Dvacet babek. (na Gilese) Proplácí Rada takovýhle věci?

Giles: Máš účtenku?

Alex: Do háje!

Buffy: (čte si adresu) Znám to tam, je to u nádraží. Není to nejpůvabnější část.

Giles: Už zase, vidíte? Bez úrovně. Každý démon, který má sebeúctu, by bydlel v jámě nebo v kryptě.

Faith za pomoci démona vezme Angelovi duši. Angel spadne na zem, vstane a ve tváři je upír. Políbí Faith.

Angel: (odstrčí ji) Díky, velice. (praští ji) Mám zase na jazyku chuť přemožitelky. Je to jako kouření. Myslíš, že jsi přestal, ale ne.

Angel s Faith bojuje. Faith ho dostane na zem a sedne si na něj.

Angel: (směje se) Nahoře se ti to líbí?

Faith: Chceš poslouchat nebo chceš umřít?

Angel: Dokud takhle sedíš, byl bych nejradši, kdyby ses vrtěla.

V knihovně káže Wesley Alexovi, Buffy, Gilesovi, Cordelii, Willow a Ozovi.

Wesley: Jako bychom za ním byli neustále o krok pozadu. Má navíc knihy povýšení. Musíme jednat rychle.

Cordelie: Máte úžasnej hlas. Nechtěl byste třeba číst dětem pohádky?

Giles: Wesley, můžeš vzít svou skupinu? A začít hledat?

Wesley: Ano!

Cordelie: Jsem ve Wesleyho skupině.

Giles: Jiná skupina tu není.

Cordelie: Ano, já jsem to říkala.

Alex: (jde ulicí a povídá si sám pro sebe) „Zbožňuju tvůj hlas, Wesley, zbožňuju, jak zpíváš, Wesley. Řekni prosím tě pod zákonem, Wesley.“ Ty anglickej bastarde.

Buffy: Co se děje?

Angel: Nic, v podstatě mi už dlouho nebylo takhle dobře. (obrátí se k Buffy a ve tváři je upír)

Buffy: Angele?                                                                                                                             

Angel: Vlastně jsem ti nestačil poděkovat, žes mě poslala do pekla!

Buffy: Ne!

Angel: Jo, akorát teď nevím, jak mám začít. Květiny, dárkový košík, vykuchání.

Angel pošle Buffy jednou ránou k zemi.

Angel: Jednu věc jsem, ale zjistil. Buffy je strašně roztomilá, když spí.

Angel svazuje Buffy řetězy ke zdi.

Angel: Dobrý jitro, růženko! Víš, čemu nemůžu uvěřit? Za tu dobu jsme nikdy nezkusili řetězy!

Buffy: Potřebuju jen pauzu. Prosím.

Angel: (oznamovacím tónem) Jsi pořád moje.

Buffy: Navždy.

|| zpět ||