Buffy a Angel

Buffy - 3x11 Gingerbread

Sunnydaleský park, večer. Buffy se pomalu prochází mezi keři. Slyší nějaké šustění, které vychází z křoví přímo před ní. Buffy vytáhne kolík a je připravena k boji. Najednou uslyší něčí hlas.

Joyce: Není to upír?

Buffy se otočí a vidí svou mámu, jak jde k ní. V jedné ruce nese papírovu tašku a v druhé termosku s pitím.

Buffy: Mami, co ty tu děláš?

Joyce: (podává jí tašku a termosku) Přinesla jsem ti sváču. Myslela jsem, že je na čase, abych se přišla podívat na to zabíjení.

Buffy: Ona je to spíš samotářská záležitost.

Joyce: Je to významná součást tvého života, ráda bych jí porozuměla. Mohli bychom to zažít společně.

Buffy: Ona je to vlastně pěkná nuda. Je to samý bum, (něčím zaujatá) prásk…

Její pozornost se obrátí zpět ke křoví. Najednou přímo před ní vyskočí upír. Buffy vykryje jeho ránu. Pak ho dvakrát praští do obličeje. Upír udělá krok zpět. Její matka jí povzbuzuje.

Joyce: Výborně! Zab ho!

Buffy ho chce nakopnout, ale upír kop vykryje. Buffy ho chce praštit pěstí, ale upír jí chytí za rameno a přehodí přes záda. Buffy leží na zemi.

Joyce: Buffy, tady je pozor!

Upír se na Joyce otočí a zavrčí.

Joyce: Bože, to je pan Sanderson z banky!

Upír přiběhne k Buffy, chce jí kopnout, ale Buffy kop vykryje. Buffy mu podkopne nohu a upír se skácí k zemi. Buffy rychle vstane a je připravena v bojovém postoji. Upír se postaví a utíká pryč.

Joyce: (ukazuje na upíra termoskou) Utíká ti!

Buffy se na svou matku podívá.

Buffy: Zůstaň!

Utíká za upírem. Joyce vzdychne a zamíří k dětskému hřišti. Položí tašku a termosku na lavičku. Pak přejde na betonový kraj, který lemuje trávu a písek a všimne si malého nákladního auta. Joyce ho zvedne, podívá se na něj a usměje se. Pak ale něco uvidí na druhém konci hřiště.

Střih na Buffy, která leží na zemi a bojuje s upírem, který je nad ní. Buffy ho chytne a hodí vedle sebe. Klekne si na kolena a bodne upíra do srdce. Upír se promění v prach.

Střih na Joyce, která míří ke kolotoči. Když dojde blíž, zastaví se zděšená tím, co vidí.

Joyce: Oh, Bože. Oh…

Střih na kolotoč. Na kolotoči leží tělo malého chlapce a vedle na písku leží tělo malé holčičky. Joyce nevěří svým očím. Oba dva mají na dlani nakreslený černý trojúhelník přes který je ještě nakreslené U.

Hřiště. Na místě už jsou policisté a koroner. Nikdo s těly ještě nehýbal. Policejní fotograf přistoupí ke kolotoči. Následuje série černobílých fotek.

Trochu později. Buffy domluvila s policistou a pomalu jde ke své matce.

Buffy: Říkali, že už můžeme jít.

Joyce: Byli to děti. Vidělas je? Byli malinké.

Buffy: Viděla.

Joyce: (zavrtí hlavou) Kdo jen mohl tohle udělat? Já jen… (smutně se podívá na zem)

Buffy: Mrzí mě, žes to musela vidět. Ale slibuju, že bude všechno v pořádku.

Joyce: Jak?

Buffy: Protože najdu to, co to udělalo

Joyce: Asi ano. Jde jen o to... že už to nenapravíš.

Buffy svou mámu obejme. Joyce začíná plakat.

Buffy: Já vím. Je mi líto. Ale postarám se ovšechno. Slibuju. Jenom se už uklidni.

Střih do knihovny, následující ráno. Buffy kouká na Gilese, který stojí mezi regály s knihami.

Buffy: Neříkejte mi, abych se uklidnila!

Giles: Chtěl jsem jenom…

Buffy: Byly to děti, Giles. Malé děti! Nevíte, jaké to bylo je tam takhle vidět. Máma je z toho v šoku.

Giles: (udělá několik kroků ze schodů) Omlouvám se... chci jen pomoc.

Buffy: Já vím.

Giles sejde zbytek schodů a dojde až ke stolu. Buffy jde za ním a opře se o židli.

Giles: Už je jasné.... Uh… nebyl to upír? (sedne si na stůl)

Buffy: Na krku nebyly stopy.

Giles pokračuje v pití svého čaje.

Buffy: Počkat, chci říct, že jsem viděla značku, symbol.

Projde kolem stolu, vezme pero ze stolu a sedne si, aby symbol nakreslila. Giles k ní rychle přiběhne a vytrhne jí papír na který chtěla kreslit.

Giles: Oh, uh, ne to né, to je Papežská Encyklika. Piš na tohle.

Podá jí nějaký blok. Buffy si blok vezme a začne malovat. Giles jí sleduje a pije čaj.

Buffy: Měly to na dlani. Policajti to tutlají, ale viděla jsem to jasně.

Podá kresbu Gilesovi.

Buffy: Tady. Najděte mi to, kdo tenhle symbol používá.

Giles: (zamyšleně) Hmm.

Buffy: Hmm. Co? Gilesi, mluvte.

Giles: Promiň jenom jsem přemýšlel... (odloží blok) Jestli se v tomto případě jedná o použití takového symbolu na této oběti, naznačuje to rituální vraždu. Okultní oběť skupině.

Buffy: Ve skupině... živých lidí? To udělal někdo kdo má duši?

Giles: Obávám se.

Dojde k regálům s knihami a začne hledat.

Buffy: Takže, až budete hledat význam symbolu, tak mi najděte i důkaz, že Přemožitelé nezabíjejí lidi.

Giles se na ní podívá.

Giles: Buffy, tohle je strašný zločin, chápu, (vstane) že jsi naštvaná, jenom nevím, jestli se to nestává tak trochu osobní zálažitostí kvůli tvé matce…

Buffy: (vstane a podívá se na něj) Oh, je to naprosto osobní. Najděte mi ty, kteří to udělali. Prosím.

Střih do jídelny. Oz a Alex si vybírají oběd. Oz si vezme placku. Alex se na něj podívá.

Alex: Hej.

Oz: Hej.

Dojdou k miskám s ovocem a každý si jednu vezme.

Alex: Máme placky.

Oz: Tohle je placka.

Alex: To jo.

Oba si sednou k prázdnému stolu. Jedí svůj oběd a přijde k nim Willow a Amy.

Willow: Ahoj Ozi.

Oz: Čau.

Willow: Ahoj Alexi.

Oz: Amy.

Willow a Amy se posadí. Amy se usmívá, čeká, že někdo ocení její nový účes. (černé mikádo)

Amy: Nazdar.

Alex: Amy. Hezkej účes.

Oz: (na Willow) Kdes byla celej den?

Alex: (vrtí hlavou) Se mnou ne. Kdokoliv ti to dosvědčí. Ne.

Oz se na něj umívá. Willow se podívá na Alexe a pak na Oze. Snaží se usmívat. Je ticho. Pak se ozve Oz.

Oz: Takže Buffy má narozeniny.

Alex: (tleskne rukama a ukáže na Oze) Ooh! Jo. Bezva. Přemýšlel jsem, co jí dáme.

Willow vidí Buffy přicházet.

Willow: Shh.

Alex: Oh, už máme námět k rozhovoru.

Willow: Ahoj Buffy.

Alex: Buffy! (vstane) Co je novýho?

Nabídne jí svou židli. Buffy se posadí a Alex si jednu vezme z vedlejšího stolu.

Buffy: Vy jste to neslyšeli?

Alex: A co?

Buffy: Vražda. Někdo zabil dvě malý děti.

Willow: (šokovaně) Ale ne.

Buffy: Bylo jim něco okolo sedmi, máma ty těla našla při mojí hlídce.

Amy: Oh, panebože.

Oz: Děti?

Alex: Kde se tam vzala?

Buffy: Ze všech nocí si vybrala zrovna tuhle, chtěla se zbližovat.

Willow: Bože, tvoje máma si na tohle vážně našla čas?

Buffy se na Willow podívá.

Willow: Ale o to tady nejde, že ne?

Buffy: Ne. Jde o to, že jí úděsně hrabe.

Zrovna přichází Buffyina matka a stoupne si za Buffy.

Joyce: Komu hrabe?

Buffy se otočí a vidí tam stát svou mámu.

Buffy: (rychle přemýšlí) Um... všem. Od tý doby co se to stalo.

Joyce: Oh, je to tak hrozné. Včera se mi o tom celou noc zdálo.

Willow: Paní Summersová.

Joyce: Ahoj děti.

Alex: Ahoj.

Amy: Dobrý den.

Joyce: Buffy, už jsi mluvila o tom, kdo to mohl udělat s panem Gilesem?

Buffy: Jo. Myslí, uh... si, že by to mohl být nějaký rituál. Okultistický. Ale stále hledá. Mezitím posílíme moje hlídkování. A víš, potom uvidíme.

Joyce: Okultisti. Jako čarodějnice.

Willow zakašle. Amy se podívá jinam.

Willow: Pardón. Hlen. Asi moc sýra.

Joyce: Vím, že si o tom myslíte, že je to bezva. Že si s tím hrajete.

Willow: (nervózně) Přesně tak. To jsem já. Velká hračka.

Joyce: Ale ten kdo to udělal nebyl bezva. Ten kdo to udělal musel být zrůda.

Buffy: (přeruší jí) Počkej? Uh, omluvíte nás, že jo?

Joyce: Přeji vám hezký ven.

Buffy vyvádí svou matku z jídelny.

Alex: Průšvih. Buffyina máma akorát začínala akceptovat tu věc se zabíjením upírů.

Willow: (usmívá se) Jsem vděčná za to, že se moje matka nestará o mé mimoškolní činnosti.

Amy se usměje.

Willow: Vlastě ani o ty mé školní.

Střih na chodbu před jídelnou. Buffy a Joyce přicházejí.

Joyce: Pomohou nám kamarádi s vyšetřováním?

Buffy: Mami, nemyslím si, že by tohle byla právě nevhodnější chvíle.

Joyce: Ty se stydíš, že tě tu vidí s tvojí matkou. Nelíbám tě.

Zastaví se u schodů.

Buffy: Ne. Jde jenom o to... že je tu škola a ty patříš k domovu. Smíchej to a zblbneš mi svět.

Joyce: Neustále přemýšlím, kdo mohl něco takového udělat. Musíme pomoc.

Buffy: Giles potřebuje pomoc v knihovně.

Joyce: Volala jsem všem koho znám. Řekla jsem jim o těch mrtvých dětech. Jsou rozčilení stejně jako já.

Buffy: (znepokojeně) Ty jsi volala všem co znáš?

Joyce: A ti zavolali známým. A víš co, společně jsme se rozhodli a pořádáme na radnici se starostou vigilii. Teď se bude něco dít. (usmívá se)

Buffy: Uh-huh. to je bezva. Víš, ale většinou, když děláme na něčem takovémhle, tak se snažíme udržet počet lidí, kteří o tom vědí, tak nějak na minimu... skromně.

Joyce: Oh. Jasně. Jsem si jistá, že tam zase tolik lidí nebude.

Střih na radnici. V konferenční místnosti je spousta lidí. Hodně lidí drží cedule s nápisem UŽ NIKDY. Buffy a Willow se rozhlíží po davu.

Buffy: To je bezva. Potom bychom mohli všichni jít na hlídku.

Willow: (ukazuje na Joyce) Aspoň se tvoje máma o něco snaží, moje máma teď... (všimne si) zcela nečekaně stojí přede mnou.

Vidí svou matku jak jde k nim.

Willow: Mami?

Sheila: Willow, nevěděla jsem, že tu budeš. (na Buffy, nepřítomně) Oh, ahoj, Bunny.

Buffy: Ahoj.

Willow: Mami co tu děláš?

Sheila: Oh, přečetla jsem si o tom v novinách a když je otec pryč... (překvapeně) Ty ses ostříhala! Huh. Vypadáš jinak.

Willow: Jo, to mě prostě jenom tak napadlo... už v srpnu.

Sheila: (usmívá se) To je dobrý.

Přichází k nim Joyce. Sheila jí podá ruku.

Sheila: Ahoj Joyce.

Joyce: Sheilo, jsem ráda, že jsi přišla.

Objeví se Giles. Má ruce v kapsách.

Giles: Tady jste. Málem jsem vás nenašel. (všimne si Joyce) (nervózně) Oh, uh, paní, uh... uh, Joyce. Přišlo dost lidí.

Joyce: Oh, není to jen moje práce, ale děkuji. Už jsme se neviděli…

Giles: Ano, od no, um... od... chvíli.

Sheila: Kolují tu nějaké zvěsti, pane Gilesi.

Giles: (s obavami) Zvěsti? O nás?

Joyce se na Gilese zděšeně podívá.

Giles: Tedy o čem?

Sheila: O čarodějích. (Willow a Buffy se na sebe podívají) Lidé, kteří si říkají čarodějové nesou odpovědnost za tento zločin.

Giles: Vážně. Podivné.

Willow: (nevózně se směje) Ano. Podivné. Čarodějové.

Sheila: (začne poučovat) No, ono to vlastně tak podivné není. Nedávno jsem spolupracovala na článku o vzestupu popularity mysticismu mezi adolescenty…

Je přerušena starostou, který zkouší mikrofon.

Sheila: Oh. To už začínáme?

Starosta odklašle. Joyce stojí za Buffy a všichni pozorují starostu.

Starosta Wilkins: Zdravím všechny.

Joyce: (na Buffy, šeptá) On s tím něco udělá. Uvidíš.

Všichni čekají na starostův proslov.

Starosta Wilkins: Um... rád bych vám všem poděkoval za to, že jste sem přišli. To že tu jste dokazuje, jak starostliví jsou místní občané. I nás postihlo vážné neštěstí, ale jsme dobré městečko, ve kterém žijí dobří lidé. A vím, že nikdo z nás nedosáhne klidu dokud nebude tato vražda vyřešena. Beru to v úvahu a považuji svá slova za svůj příslib: UŽ NIKDY. Teď věnujte pozornost ženě, která nás sem všechny přivedla. Joyce Summersové.

Ustoupí od stolku a uvolní místo Joyce.

Joyce: Děkuji.

Přejde k mikrofonu.

Joyce: Pane starosto, jste na omylu. Nejsme dobré město. Kolik z vás přítomných ztratilo někoho, kdo prostě jen tak zmizel, nebo byl stažen z kůže, nebo mu praskla krční tepna? A kolik z vás se bálo o tom jen promluvit. Původně jsem nás měla vézt k okamžiku mlčení. Ale mlčení je nemocí tohoto města. Příliš dlouho nás přátelé zužují různá nepřirozená zla. Tohle už není naše město. Patří vlastně nestvůrám a přemožitelům.

Buffy na zírá na svou matku s pusou dokořán. Pak se zděšeně podívá na Willow.

Joyce: Je čas abychom si jako dospělí dobyli Sunnydale zpět. A tvrdím, že bychom měli začít nalezením a potrestáním pachatele.

Dav začne tleskat.

muž: Správně, správně!

Sheila se rozhlíží po ostatních lidech. Nějaký muž kýve hlavou. Buffy je stále v šoku a jen zírá na svou mámu.

Střih na ulici v Sunnydale. V ulicích je ticho. Střih na Willowin dům. Střih dovnitř. Kamera zabírá lebku, která má trochu vlasů. Kolem hoří svíčky. Ruka v černém plášti zvedne vršek lebky a dá do ní svíčku. Kamera zabere člověka a je to Michael. Vedle lebky si klekne další osoba v černém plášti. Je to Amy. Sedí přímo proti Michaelovi. U lebky stojí malý kotlík a kolem něj jsou svíčky. Kamera zabírá třetí osobu. Přiblíží se a je to Willow také v černém hábitu. Střih na trojici zeshora. Všichni zírají na vařící se tekutinu v kotli. Kamera se ještě oddálí a my vidíme, že každy sedí v rohu znaku, který měly mrtvé děti na dlani.

Chodba na Sunnydaleské střední. Michael stojí u své skříňky a kontroluje si svůj černý make-up u zrcátka ve své skříňce. Přijde k němu skupinka kluků. V jejich čele stojí Roy a zabouchne skříňku.

Michael: Bacha.

Roy: (usmívá se) Oh, promiň. Rozmazal jsem ti oční stíny?

Michael obrátí oči v sloup a zavrtí hlavou.

Roy: Uvalíš na mě kletbu?

Amy jde rychle k Michaelovi.

Amy: Máš nějakej problém?

Roy chytne Michaela za triko a praští s ním o skříňku.

Roy: Dělá do těch čarodějnickech nesmyslů. (ostatní studenti je sledují) O těch dětech slyšel. Lidi jako on... (znovu praští s Michaelem) by se měli poučit.

Amy: A co třeba lidi jako jsem já?

Roy: Štvi mě chvíli a uvidíš.

Buffy si stoupne za Amy a usměje se na Roye. Roy si jí všimne, pustí Michaela a narovná mu triko.

Roy: Nic se neděje. (kývne na ostatní kluky) Už jdeme.

Buffy za nimi kousek jde a poté se otočí na Amy a Michaela.

Buffy: V pořádku?

Michael: Jo. Dobrý. (odchází)

Amy: (usměje se) Díky Buffy. (odchází)

Buffy prochází chodbou, aby se ujistila, že je parta kluků pryč. Giles vejde do chodby a Buffy chce jít za ním, ale do cesty jí vstoupí Cordelie.

Cordelie: Jako Přemožitelka máš strašně moc práce.

Buffy: Už nebudou mít problémy.

Cordelie: Pochybuju o tom. Každej ví, že ty děti zabili čarodějové. A Amy je čarodějnice a Michael je čaroděj. Kromě toho, že je taky ještě navíc strašně hnusnej.

Buffy: Cordelie…

Cordelie: (skočí jí do řeči) Pokud budeš v jejich blízkosti, čekej potíže. Protože ty jsou důsledkem takovýhle společnosti. To mi věř, vím co říkám.

Chystá se odejít, ale nakonec je ještě otočí k Buffy.

Cordelie: (usmívá se) A to byla narážka na to, že se stýkám s váma. (odchází)

Buffy: Jo, to mi došlo. (křičí na ní) A čarodějové to nebyli. (otočí se k Gilesovi)

Giles: (šeptá) To není vyloučeno. Můj výzkum měl přivádí k Evropským skupinám Wicci.

Buffy: Už znáte význam symbolu?

Giles: Jsem si jistý, že ano. Jedna informace je v knížce, kterou si vypůjčila Willow. Najdi jí!

Otočí se a míří do knihovny. Buffy se rozhlédne po společenské místnosti, jestli tam Willow není. Všimne si Alexe, který sedí na gauči a jde k němu.

Alex: Ahoj Buffy.

Buffy: Je tu někde Willow?

Alex: (rozhořčeně) Jak vás mám přesvědčit, že je po všem. Předpokládáte, že když jsem tu já, je tu i ona. Nebo že bych měl vědět, kde je.

Buffy: (všimne si na stole knížek) Její knížky?

Alex: Je na záchodě.

Buffy udělá krok k Willowiným knížkám, ale Alex pokračuje ve svém proslovu, tak se zastaví.

Alex: Ale to přece neznamená, že bych si nemohl oprávněně stěžovat. Podívej, už mi to leze krkem. Ty narážky. Neexistuje něco jako presunkce neviny?

Buffy: Ty jsi vinen. Prováděli jste okusování hlav.

Znovu chce jít k Willowiným knížkám, ale Alex ještě neskončil.

Alex: Já mluvím o budoucí vině. Čekají, že se zase zapletem. Jako Oz, jak mě pronásleduje. Víš, ten dotěrný pohled. To hlasité ticho.

Buffy: Obvykle moc kecá.

Jde k Willowiným knížkám a Alex stále něco mumlá.

Alex: Ne, teď je to jiný. Mluví tím, co nahlas neříká. Jeho oči hlásaj projevy.

Buffy zvedne jednu knížku a zvedne jí. Pod ní je blok. Na přední straně je nakreslený trojúhelníkový symbol. Buffy drží blok a zírá na něj. Willow přichází.

Willow: Ahoj Buffy? Co hledáš? Chceš si něco půjčit?

Buffy: (drží blok) Co je tohle?

Willow: (vezme blok Buffy z ruky) Čmáranice. Čmárala jsem si. Ty si taky čmáráš.

Buffy: Čarodějnickej symbol.

Willow: Dobře, jo je.

Buffy: Willow…

Willow: Co?

Buffy: Ten symbol byl na těch zavražděných dětech.

Ozve se bouchnutí skříňky. Pak slyší, jak se baví nějací muži.

policista #1: Odstupte od skříněk. Držte se od těch skříněk. Tohle je policejní záležitost.

Buffy, Willow a Alex se na sebe podívají. Všichni pospíchají na chodbu, aby viděli, co se děje.

Střih na chodbu. Nějaký policista postupuje od skříňky ke skříňce a odemyká je univerzálním klíčem. Další policista jde ke studentovi.

policista #2: Dejte mi prosím ty knížky.

Další policista otevře skříňku a vyndá z ní síťku česneku a ještě nějaké další věci, které jsou zabavovány. Ředitel Snyder stojí na chodbě a pozoruje policejní zátah. Několik policistů odvádí další studenty. Amy stojí ve skupině studentů a sledují, co se děje.

Alex: Do háje, fašisti řáděj a já mám ve skříňce Playboy!

Snyder: Dnes je velikánský den pro všechny ředitele. Žádný ubohý žvásti o právech studentů. Jen dlouhá řada skříněk a muž s klíčem.

Policista najde vodoo panenku ve skříňce.

Oz: (na Willow, tiše) Právě tři odvedli.

Buffy: A co hledají?

Amy: Čarodějnice

Willow: (s obavami) Cože?

Amy: Našli mi zaříkávání. Jdu do ředitelny.

Willow: Oh, Bože.

Policista si prohlíží peněženku studentky. Další policista přistoupí k Amy.

policista #1: Dobře, Amy. Budeš muset jít se mnou.

policista #2: (na studenty) Držte se dál.

Willow: (na Buffy, vystrešeně) Já mám ve skříňce věci. Blín, čemeřici a kořeny z Mandragory.

Alex: Promiňte. Playboyi. Mohl bych ten časopis dostat?

Jeden z policistů otevře Cordeliinu skříňku a vyndá lak na vlasy.

Cordelie: Hele! Dej ty pracky pryč! (snaží se mu vytrhnou lak z ruky)

policista #2: (snaží se jí udržet zpátky) Slečno, zpátky. Slečno, ustupte!

Cordelie: Sundejte z toho ty pracky! Ten lak na vlasy stojí $45, a je dost kvalitní!

Willow: (začíná panikařit) Teď jsem na řadě já. Buffy, nic jsem neudělala.

Policista vyndá igelitové sáčky ze skříňky Willow.

Willow: Ten znak je naprosto neškodný. Použila jsem ho pro ochrané kouzlo na tvé narozeniny s Miachelem a Amy. Teď už to nefunguje, protože o tom víš. Takže všechno nejlepší a musíš mi trochu věřit.

Snyder přijde ke skupině a v ruce drží pytlíky.

Snyder: Rosenbergová. Do ředitelny.

Zvedne sáčky s čemeřicí a mandragorovým kořenem. Willow na něj znepokojeně zírá. Buffy projde před Willow a vezme jí knížky z rukou. Willow jde za Snyderem.

Střih do knihovny. Policista otevře dveře klece a vychází ven s knihami v rukách. Donese je až ke stolu a hodí do krabice. Další policista přináší knihy. Buffy vchází do knihovny. Kolem ní projde policista s krabicí. Buffy rychle utíká k Gilesovi, který to vše bezmocně pozoruje.

Buffy: Gilesi.

Giles: Zabavují mé knihy.

Buffy: My je potřebujeme.

Giles: Věř mi, že jsem se jim to snažil důrazně říct.

Stoupnou si stranou, aby si mohli promluvit. Giles sleduje dění okolo a je plný vzteku.

Buffy: Ne. Na tom symbolu je něco, co nám ušlo. Willow říkala, že ho použila při ochraném kouzlu. Je neškodný. Tak proč by figuroval v rituální oběti.

Giles: Nevím. Normálně bych řekl: rozšíříme hledání.

Buffy: Máme co? Slovník a Perníkovou chaloupku?

Položí knihy na přepážku.

Giles: Tohle je nesnesitelné. Snyder se nám už do práce pletl, ale tohle od něho trpět nebudu.

Snyder vejde do knihovny a nese šálek kafe.

Snyder: (s afektovaným úsměvem) Vůně zoufalého knihovníka takhle po ránu.

Giles: (rozčileně k němu přijde) Vypadněte! A vezměte si ty nájezníky sebou.

Snyder: (nepřirozeně) Bože, proč takhle. (projde kolem něj) Asi bych vás měl vyslechnout. Copak dělá, um... (vezme si knížku od policisty a přečte nápis) „Krvavé obřady a oběti“ jako studijní materiál ve školní knihovně? Zakládáte šachový kroužek? (napije se kafe)

Giles: Ještě není konec.

Snyder: Ano, tohle je záčátek. Jen si bojujte. Ale pamatujte, řekněte něco a půjdete před MPO.

Buffy: (nedůvěřivě) Před MPO? Dává ta věta snad nějaký zvláštní smysl.

Snyder: „Matky proti okultismu“. Sdružení. (znovu se napije kafe)

Buffy: A kdo vymyslel ten ubohej název?

Snyder: (odchází) Patrně zakladatelka. Tuším, že jí říkáte mami.

Střih do domu Willow, večer. Willow otevře dveře a vejde. V obýváku sedí její matka a prohlíží si čarodějnické věci. Pak si všimne, že Willow přišla.

Sheila: Oh, sedni si zlato.

Willow: (jde ke gauči) Ty jsi mluvila se Snyderem? (sundá si baťoh a sedne si)

Sheila: Ano, má velkou starost.

Willow: Mami vím, jak tohle vypadá, ale není to…

Sheila: (skočí jí do řeči) Mě nemusíš nic vysvětlovat. Tohle pro mě není zrovna překvapení.

Willow: Jak to?

Sheila: Oh, no ztotožnění se s mystickými ikonami je pro tvou věkovou skupinu naprosto typické. Je to klasická adolescentní reakce na stres z nastupující dospělosti.

Willow: Oh. Tak je to?

Sheila: (zvedne sáček s bylinkami) Jistě bych si přála, aby ses ztotožnila s něčím méně odporným, ale z hlediska tvého vývoje…

Willow: Nejsem věková skupina. Jsem Willow.

Sheila: No tak…

Položí sáčky, vstane a jde k Willow.

Sheila: Já ti rozumím. (sedne si vedle ní)

Willow: Nerozumíš. Mami, možná to bude pro tebe nepřijatelné, ale já něco dokážu. Není to nic špatného, nebezpečného, ale kouzlit umím.

Sheila: To si jenom myslíš, a z toho mám obavy. Z falešných představ.

Willow: Mami, jak bys mohla vědět, co umím? Naše poslední konverzace trvající přes tři minuty se týkala patriarchální předpojatosti pana Rodgerse.

Sheila: No, když nad ostatními loutkami vládne pan Pátek…

Willow: Mami ty mi nevěnuješ pozornost.

Sheila: A tohle je tvůj způsob jak ji upoutat. Prodiskutovala jsem to se svými kolegy a dohodli jsme se, že tohle volá neodkladně po disciplíně. Máš zaracha.

Willow: (překvapeně) Zaracha? Poprvé jsem udělala něco, co se ti nelíbilo a hned mám zaracha? Vždyť já mám dělat průšvihy. Jsem teenager, nebo ne?

Sheila: Jsi naštvaná, já tě slyším…

Willow: (vstane) Ne, mami. Jsem rebel, prožívám rebelii.

Sheila: (usmívá se) Willow, nemusíš to takhle hrát, abys dokázala svou vyjímečnost.

Willow: Mami, já nic nehraju. Jsme čarodějnice. Umím levitovat barevné tužky. Umím povolat čtyři přírodní živly. Zatím dva, ale na zbylých se pracuje. (její matka nereaguje) A chodím s muzikantem.

Sheila: (znechuceně) Bože, Willow!

Vstane a jde zpátky ke stolku s Willowinými věcmi. Willow jde za ní.

Willow: (sarkasticky) Uctívám Belzebuba. Konám jeho příkazy. Vidíš tady nějaké kozli? Ne, protože jsem je obětovala.

Sheila: Willow, prosím!

Willow: Všichni klekněte před Satanem!

Sheila: (odchází z pokoje) To nebudu poslouchat.

Willow: (jde za ní) (sarkasticky) Volám tě k nám Kníže Temnot. Přijď k nám a naplň mě svým černým zlobivým zlem.

Sheila: (hlasitě) To by stačilo! Je to jasný? Tak. Půjdeš do svého pokoje a zůstaneš tam až do samotného odvolání. A dojde tu k nějakým změnám. (vrtí hlavou) Nechci aby ses stýkala s těmi svými kamarády. Je jasné, kde se tahle posedlost vzala. S Bunny Summersovou už nepromluvíš.

Střih do domu Buffy. Joyce sedí u stolu v jídelně a je obklopená plakáty mrtvých dětí. Na svetru má připlou placku MPO. Má zapnutý laptop a vedle sebe má telefon a fax. Za ní stojí bílá tabula s nějakou statistikou. Joyce mluví s Buffy.

Joyce: Nechci, aby si se stýkala s Willow. Mluvila jsem s její matkou. Její zahrávání s okultismem zašlo daleko.

Buffy: (nevěřícně) Ty jsi nařídila tu prohlídku skříněk.

Joyce: Vždyť jich otevřeli pár.

Buffy: Násilím. Protože jsou zamčené. Je to soukromý. Navíc odnesli Gilesovi knížky.

Joyce: Většinu mu vrátí. Jde jen o to, vymýtit ty nebezpečné knihy. Zbytek bude panu Gilesovi navrácen.

Buffy: Já ale ty knihy potřebuju teď.

Joyce: (velmi vážně) Zlato, tyhle knihy nemají ve veřejné školní knihovně, co dělat. Zvláště teď. Každý si tam přijde a dostane i nápad. (vstane a jde k Buffy) Chápeš vůbec, co mě na tom všem tak děsí?

Buffy: Jsem naštvaná, že tě ty lidi tak vyděsili. A vím, že se jenom snažíš pomoc, ale tohle musíš přenechat mě. Je to můj osud.

Joyce: Poslouchej se. Ty hlídkuješ, zabíjíš... objeví se náhlé zlo, zničíš ho. To je bezva. Ale je snad v Sunnydale líp? Docházej jim snad upíři?

Buffy: Nemyslím si, že je možné aby došli…

Joyce: Není to tvá chyba. Nemáš plán. Je to odsouzené k tomu, že to bude bezvýsledné.

Buffy: No možná, že fakt nemám plán a nemám odznáčky do klop…

Joyce: (rozhořčeně) Buffy.

Buffy: …a až bude příště svět na pokraji toho, aby byl vtažen do Pekel, tak to nebudu schopná zastavit, protože patřičná kniha bude na indexu!

Joyce: Omlouvám. Nechtěla jsem tě shazovat.

Buffy: Udělalas to. (zavrtí hlavou) To je jedno. Musím jít. Musím jít na jednu ze svých nesmylných hlídek a zabít upíra. Pokud budeš souhlasit.

Otočí se a jde ke dveřím. Joyce jí sleduje, jak odchází.

Buffy: Co tomu říkáš mami. (odchází)

Joyce se otočí, vrtí hlavou a jde ke stolu.

Joyce: Jen se snažím, aby bylo líp.

Když dojde ke stolu, tak vidíme, že tam sedí mrtvá dívka a chlapec.

Chlapec: To je pravda.

Dívka: Jsou to hrozně špatní lidé.

Joyce se na ně smutně podívá.

Chlapec: A my nebudeme mít klid.

Dívka: Dokud jim neublížíš.

Chlapec: Jako ublížili nám.

Joyce kývne, ví co má dělat.

Hřiště, kde byly děti nalezeny. Kolotoč je obložen svíčkami, květinami a obrázkama dětí. Buffy se prochází. Přichází k ní Angel.

Angel: Ahoj.

Buffy: Ahoj.

Obejmou se. Buffy se mu podívá do očí.

Buffy: Jak se máš?

Angel: Jde to. Momentálně líp než tobě.

Oba koukají na kolotoč.

Angel: Už jsem to slyšel. Lidi mluví. Baví se o tom i se mnou.

Buffy: Je to divné. Tady se neustále umírá. Ale tohle jsem neviděla.

Otočí se a jdou k lavičce.

Angel: Byly to děti. Nevinné. To je rozdíl.

Sednou si.

Buffy: Zato pan Sanderson z banky to měl jasný. Má máma... se mnou vede řeči o zabíjení upírů. Neperspektivní. (zavrtí hlavou) Z toho nic nebude.

Angel: Mýlí se.

Buffy: Ano? Je to v Sunnydale lepší než když jsem přijela? Tak bojuji i s tím zlem. Ale nevyhrávám. Zlo se vrací a je čím dál tím silnější. Je to jako v pohádce: ucpal v zahradě díru prstem.

Angel: V přehradě.

Buffy se na něj znepokojeně podívá. Angel se usměje.

Angel: Díra se zvětšila.

Buffy: Aha. Už to dává v podstatě jasnější smysl.

Angel: Buffy, stále přicházím na nové věci. Hodně řečem nerozumím. Ale je důležité bojovat. A to mám od tebe

Buffy: Vždyť nikdy…

Angel: Nevyhrajeme.

Buffy: Ne úplně.

Angel: Tak to ne. Proto nebojujeme. Bojuje za věci, které za to stojí. Za děti. Za rodiče.

Buffy: Jejich rodiče.

Angel: Tohle moc neznamená.

Buffy: Ne. Znamená a hodně.

Střih do knihovny. Giles sedí u stolu a snaží se něco najít na síti. Najednou se přeruší spojení.

Giles: Spojení přerušeno? Kdo ti ho dovolil přerušit, ty blbej výstřelku moderní techniky! Ano přesně tak a řeknu to znova.

Alex a Oz k němu přicházejí.

Alex: V ten moment dostanu děsný strach.

Oz: Našli jsem vaše knihy.

Giles se na ně doufajícně podívá.

Alex: Ale oslavy odložte. Nedostanem se k nim. Jsou zamčeny na radnici. Pozorovatel se skvěle baví, co Gilesi.

Do knihovny vejde Buffy a míří přímo k Gilesovi.

Alex: Oh! Buffy, zjistili jsme…

Buffy: (ignoruje ho) Co víme o dětech?

Giles: Co?

Buffy: Fakta. Detaily.

Alex: No byly nalezeny v parku.

Buffy: Ne. Kam chodili do školy? Kdo byly jejich rodiče? Jména?

Giles si sundá brýle. Ani Alex ani Oz neodpoví na položené otázky.

Buffy: O jejich smrti víme všechno, ale neznáme jejich jména.

Alex: Ale víme... mám to na jazyku.

Oz: Nenapadlo mě vůbec…

Buffy: A když nikdo neví kdo jsou, kde se pak vzali tyhle fotky.

Giles: (nandá si brýle a kouká na monitor) Prostě jsem předpokládal, že je někdo zná. No jo, to je divné.

Buffy: Potřebujeme informace.

Giles: (vstane) Udělá to někdo jiný? Ta bedna mě nechce.

Alex: Kdyby jste na ní neřval.

Oz: (sedne si k počítači) Můžu se podívat, ale ty adresy zná jenom Willow.

Buffy: Nemůže ani k telefonu. Dopadl na ní hněv.

Oz: Nač telefon.

Střih do Willowina pokoje. Willow leží na posteli a v ruce drží plyšového medvídka. Najednou její laptop pípne. Willow vstane a jde ke stolu, vezme laptop a položí ho na postel.

Střih do knihovny.

Oz: Jsem připojený. Pokud ty děti někdo poznal tak to pošle.

Střih do pokoje Willow. Willow projíždí sítí, hledá nějaké informace.

Střih do knihovny. Oz zobrazuje stránky, které Willow našla. Giles čte text z obrazovky.

Giles: Oh. Nalezeny dvě děti. Tajemné znamení... Ne. Ne. Tyhle děti byly nalezeny u Omahy v 1949.

Alex: To nebudou naše. Dál.

Než Oz stačí přepnout dál, tak se zobrazí fotky.

Buffy: Moment.

Střih do Willowina pokoje. Willow má na monitoru stejné stránky a překvapeně na ně zírá.

Willow: To jsou…

Střih do knihovny.

Buffy: …ty samé děti.

Giles: Před padesáti děti.

Oz zobrazí další stránku.

Oz: 1899. Utah... dvě děti... venkov zničený podezřením.

Giles: Přes sto let? Jak je to možné?

Oz: Nepíšou kdo byly.

Buffy: Nikdo je neviděl živé. Jen mrtvé. Často.

Načítají se další stránky. Jedna je z roku 1649 a je na ní ruční kresba dvou dětí.

Oz: Ah. Tady jsou další články. Přes padesát let. Stejné.

Giles: Až do roku 1649. Můžu?

Oz uvolní místo Gilesovi. Giles něco napíše a začne překládat německý text.

Giles: Sepsáno knězem z vesnice v okolí Černého Lesa. Sám našel těla. Dvě děti... Greta Straussová, šest let. Hans Strauss, osm.

Alex: Takže mají jména. To je novinka.

Střih do Willowina pokoje. Její matka otevře dveře a je naštvaná, když vidí, že je Willow připojená na internetu.

Sheila: Willow. (přijde k posteli) Myslela jsem, že jsem to řekla dostatatečně jasně.

Zavře laptop.

Willow: Mami…

Sheila: Já vidím, co děláš. Vyzýváš mě. Ale já nedovolím, abys komunikovala s tím svým kyber-sabatem, nebo co to je.

Willow: Sabat? A kde je moje oklamanost a herecký talent?

Sheila: No, to bylo než jsem si pohovořila s paní Summersovou a společnicemi. Vypadá to, že jsem byla dost omezená.

Willow: Takže už mi věříš?

Sheila: Věřím má drahá. Teď už tě můžu jedině opustit s láskou.

Willow: Opustit? Co to má znamenat?

Její matka se otočí a beze slova odchází z pokoje. Zavře za sebou dveře a zamkne.

Willow: Mami?

Střih do knihovny. Giles se prochází po knihovně, zatímco Oz hledá další informace na síti.

Giles: Moment, moment. No, existuje okrajová teorie, kterou zastávají někteří sběratelé pohádek a folklóristé. Tvrdí se v ní, že některé pohádky mají reálné základy.

Buffy: A teď bych prosila srozumitelně.

Oz: Pohádky se staly?

Buffy: Pohádla... Jeníček a Mařenka?

Alex: Počkat. Jeníček a Mařenka? Drobečky, pec, perníková chaloupka?

Giles: Samozřejmě! Už to dává smysl.

Buffy: Jo. Už to do sebe zapadá. Samozřejmě, že to není nikde poblíž.

Giles: (sedne si na stůl) Někteří démoni žijí jenom z toho, že zasévají nenávist mezi nás. Smrtelné bytosti. Ne z toho, že je zabíjejí, ale z toho, že se dívají, jak se sami vraždí. Zasejí nejtemnější obavy a mění mírumilovné komunity na vykonavatele.

Buffy: Jeníček a Mařenka podají zprávu o zlé čarodějnici.

Giles: A pak dojde k jejímu potrestání spravedlivě rozhněvaným davem. Potrestají pak i jiné. Tohle známe z dějin. Třeba Salem.

Alex: Moment, moment. Pořád ještě nemůžu překousnot, že pohádky jsou pravdivé.

Giles vstane a začne znovu chodit kolem dokola.

Oz: Tak co budeme uděláme?

Alex: Nevím jak vy, ale já si půjdu uloupnout kousek perníku.

Vstane a všimne si, že na něj Giles znepokojeně zírá.

Alex: Všichni to berete moc vážně.

Buffy: (jde k přepážce) Promluvím s mámou, dozví se pravdu a zastaví to. (vezme kabát)

Najednou do knihovny vběhne Michael. Je vidět, že ho někdo zmlátil. Má rozmazané oči a krvavý obličej.

Buffy: Co se stalo?

Alex a Oz jdou k němu.

Michael: (snaží se chytit dech) Napadli mě!

Alex: To není vtipný.

Buffy: A kdo?

Michael: Táta a jeho kamarádi. Vyvlékají lidí z domů. Mluví se o procesech na radnici. A mají Amy.

Buffy: Zůstaň tu a schovej se. Půjdu najít mámu.

Oz: Willow!

Oba utíkají z knihovny. Giles si bere kabát.

Michael: (volá za nimi) Řekněte jí ať uteče!

Giles: (na Michaela) Zůstaň tady.

On a Buffy také odcházejí. Michael se jde skrýt do Gilesovi kanceláře.

Střih do Willowina pokoje. Slyší jak se dveře otvírají a vstane z postele. Běží otevřít dveře.

Willow: Mami. Vážně si musíme promluvit.

Vidí, že tam stojí její matka obklopená několika dospělými.

Sheila: Je čas jít. Oh, vem si bundu. Je tam zima.

Willow: (velmi znepokojeně) Jít? A kam?

Sheila: (rozlobeně) Vem si bundu, čarodějnice!

Willow zabouchne dveře. Dospělí na ně bouchají. Willow se je snaží udržet.

Střih do obýváku Summersových. Je tu několik lidí. Joyce si s nimi povídá.

Joyce: Mluvili jste se všemi rodinami?

žena: Ano.

Joyce: Dobře.

Něco si napíše do bloku. Buffy otevře dveře a rychle vejde. Giles je hned za ní. Joyce překvapě vzhlédne.

Joyce: Buffy! Pane Giles! Stalo se něco?

Buffy: Musíme s tebou mluvit. Hned.

Joyce: (odloží blok) Ale samozřejmě. (na ostatní) Pokračujte beze mě. (jde k Buffy)

Buffy: Ne. Raději o samotě.

Jdou do jídelny.

Buffy: Jde tu o víc než…

Najednou Joyce chytne Buffy a k puse a nosu jí přiloží kapesník, dva muži skočí na Gilese a srazí ho na zem. Buffy se skácí na zem.

Joyce: (kouká na Buffy) Měli jste pravdu. (podívá se za sebe) Bylo to jednoduché.

Dvě mrtvé děti stojí na schodech. Chlapec drží láhev chloroformu.

Gretel: Já to říkala.

Hansel: A bude ještě jednodušší.

Buffy ještě není úplně mimo a slyší jak mrtvé děti mluví s její matkou.

Gretel: Pořád se bojím těch zlejch holek.

Buffy už vidí rozmazaně.

Hansel: Musíš je zastavit. Musíš je poslat někam pryč. Navždycky.

Buffy už je uspaná.

Obývák Rosenbergových. Oz a Alex vbíhají dovnitř.

Oz: (křičí) Willow!

Oz běží do jejího pokoje. Alex je hned za nim.

Střih do jejího pokoje. Kluci vběhnou dovnitř. Všude jsou rozházené věci. Oz ani Alex neztrácejí čas a utíkají pryč.

Střih na radnici. Dav je shromážděn v místnosti. Několik lidí drží pochodeň a sledují, jak ostatní dokončují svazování Willow a Amy.

Sheila: Nehýbej se. Buď hodná.

Buffy je uvázaná mezi Willow a Amy, je v bezvědomí a je přivázaná k obřímu kůlu. Kolem nich jsou knihy z Gilesovi knihovny, které MPO zabavila.

Willow: Ne! Proč mi to děláš prosím tě? Mami?

Sheila: Není jiná léčba. Jen oheň.

Amy: (bojuje s provazy) Buffy! Probuď se!

Willow: Tohle je šílenství, mami!

Amy: Buffy! Buffy!

Střih do domu Summersových. Cordelie klečí u Gilese a fackuje ho.

Cordelie: Vstávat!

Pleskne ho ještě několikrát a Giles se začíná probírat. Cordelie ho chce praštit znovu, ale Giles jí chytí ruku.

Giles: Cordelie?

Cordelie: Trvalo to než jste se probudil. Bolí mě ruka.

Giles: Promiň. Oh... proč si tady?

Cordelie: Věci se vymykají kontrole. Nejdřív to ve škole, a pak mi máma zabavila moje nejlepší černý oblečení a voňavý svíčky. (Giles si sedne) Přišla jsem o tom říct Buffy a šla jsem vás tady ležet v bezvědomí... zase. Mimochodem, kolikrát už jste byl K.O.? (Giles najde svoje brýle) Vy se jednou proberete a budete v komatu.

Giles: (nandá si brýle) Probudím se a budu... Oh, to je jedno. (snaží se vstát) Musíme zachránit Buffy před Jeníčkem a Mařenkou.

Míří ke dveřím. Cordelie jde hned za ním.

Cordelie: Ne, je jasné, že k poškození mozku došlo ještě dřív než jsem vás profackovala.

Střih na radnici. Oz a Alex vpadnou dovnitř hlavními dveřmi. U dveří do místnosti, kde jsou svázané všechny holky stojí čtyři muži jako stráž. Oz a Alex si stoupnou proti nim.

Alex: Co je s váma? Přišli jsme se k vám přidat.

Jdou pomalu k mužům.

Alex: Proč byste si měli užívat jen vy? Chcem se zůčastnit.

Oz: Jenom víte, že jste magoři, že jo?

Oz i Alex se otočí a utíkají rychle pryč. Muži běží za nimi.

Střih na Buffy a Willow. Buffy se probírá.

Willow: Buffy!

Joyce: Dobrý ráno, ospalko.

Buffy: Mami, ty tohle nechceš.

Joyce: A odkdy záleží na tom co chci. Chtěla jsem normální šťatnou dceru a mám Přemožitelku.

K Joyce přijde Sheila, která drží pochodeň.

Sheila: Pochodeň.

Joyce: Díky. Tohle bylo vážně těžký období. Byla jsi skvělá.

Sheila: Oh, ty taky Joyce.

Joyce: Půjdem někdy spolu na oběd.

Sheila: Oh, jo. To bude prima.

Joyce začne zapalovat knihy.

Amy: Oh, to přece nemyslíte vážně!

Buffy: Mami, ne!

Některé knihy už hoří a ostatní lidé s pochodněmi se připojují k zapalování.

Amy: Dobře. Chcete upéct čarodějcici? Ať je po vašem! Bohyně Hecate, nechť je po tvé vůli!

Buffy: Uh-oh.

Amyiny oči se promění na černé a kolem ní se začne tvořit vír energie.

Amy: Nechť se před tebou plazí nečistá bytost!

Dokončí zaříkávání a je celá zahalená září. Pak zmizí. Lidé to sledují a křičí. Na knihách leží Amyino oblečení. Zpod oblečení vyleze krysa a utíká pryč. Dospělí jí vyděšeně ustupují z cesty. Buffy sleduje Amy, jak utíká pryč.

Buffy: To nemohla začít s náma?

Willow: Viděli jste, co dovedeme! Ještě krok a všichni okusíte taky mou moc!

Buffy: (tiše) Co hodláš dělat, poslat na ně tužku?

Willow: Má moc je vážně moc veliká.

Lidé na ně šokovaně zírají.

Buffy: Ano! A všechny proměníme v hlodavce. A některé zase v ryby! Jo! Vy tam vzadu, z vás bude ryba!

muž v zadu: Možná bychom měli jít…

Najednou se oběví dvě děti.

Hansel: Ale vy jste slíbili.

Gretel: Zabijte ty zlé holčičky.

Stříh do Gilesova auta. On a Cordelie míří k radnici. Cordelie si prohlíží věci, které ji Giles dal.

Cordelie: (znechuceně) Nemůžu uvěřit tomu, že jste tohle měl v bytě. Odporně to páchne.

Giles: Nakrájej jemně Pomněj, to je taková kytka. Pak nadrtíš dračí kořen. (snaží se vzpomenout si na kouzlo) Luften sie den něco. Schlumer? Schluter?

Cordelie: (drtí kořeny) Co to mumláte?

Giles: Je to součást zaříkávání. Je to německy, bez knížek je to…

Cordelie: Co to znamená?

Giles: Je to o zvednutí závoje. Um, víš, démoni by se měli zjevit v jejich pravé podobě, uh, možná je to potlačí. Teď tam prosím hoď nakonec Žabí kámen a míchej.

Cordelie: (zvedne kámen) Tohle? To nevypadá jako žába.

Giles: To taky není. Jsou to vnitřnosti.

Cordelie: (rychle kámen hodí do misky) Já vás nenávidím.

Střih na radnici. Oz a Alex už setřásli své pronásledovatele a snaží se najít jinou cestu dovnitř. Berou za každé dveře, ale ty jsou zamčené.

Oz: Musíme dovnitř.

Rozhlédnou se a najednou uslyší Willowin křik.

Willow: Ne! Oh, Bože, pomoc!

Oz: Will?

Alex: Zní to... jako kdyby byla nad námi.

Oz vyleze na lavičku a podívá se na poklop od ventilace. Několikrát do něj praští a poklop vyndá. Vleze dovnitř. Alex hned za ním.

Střih na dav z pohledu Buffy. Oheň se dostává stále blíž, ale ještě dívky nezasáhl. Hansel a Gretel stojí před davem a sledují plameny.

Gretel: Oni nám ublížili.

Hansel: Upalte je.

Buffy: Mami, mluvěj teď k tobě mrtvý lidi. Přemýšlej!

Joyce: Je mi líto, Buffy.

Buffy: Mami, podívej se na mě! Ty mě miluješ. Nebudeš moct žít sama, jen tak beze mne!

Joyce: Ty si to zasloužíš. Zahrával sis s nadpřirozenými silami. Co bych byla za matku, kdybych tě nepotrestala?

Střih na chodbu. Giles a Cordelie vcházejí. Giles slyší nějaký hluk a vezme za dveře, ale jsou zamčené. Rozhlédne se a vyrve Cordelii z vlasů sponku.

Cordelie: Au! To byly moje vlasy!

Giles ignoruje její protesty a klekne si ke dveřím. Dá sponku do zámku a snaží se otevřít.

Cordelie: Bože, vy jste byl asi v mládí pěkný kvítko, co? Musíte na to vzpomínat s hrůzou.

Giles: Shh!

Střih dovnitř. Plameny už jsou u Willow.

Willow: Buffy, já už to nevydržím, je tu moc horko!

Buffy: Promiň, Will. Kdyby nebylo mě, tak se to nikomu nestalo.

Giles otevře dveře a vejde.

Buffy: Byli bychom... (vidí Gilese)

Giles ukáže Cordelii na požární stříkačku v rohy. Cordelie k ní dojde a loktem rozbije sklo. Dav se otočí jejím směrem.

Joyce: Zastavte je!

Cordelie vyndá stříkačku a začne kropit dav. Giles začne recitovat kouzlo, ale moc mu to nejde. Německé zaříkávání je přehlušeno Cordelií.

Cordelie: (na lidi) Líbilo? A co přídavek.

Cordelie stále kropí dav a Willow už skoro hoří.

Willow: Buffy, já už hořím!

Buffy: Cordelie, uhas ten oheň!

Cordelie: Oh, jasně.

Otočí se na Buffy a Willow a začne hasit plameny.

Střih do ventilační šachty. Oz a Alex jsou na cestě do místnosti.

Střih do místnosti. Cordelie už dohasila plameny. Hansel a Gretel jdou pomalu k nim. Děti už jsou u Gilese. Giles zvedne láhev s tekutinou, kterou namíchali v autě a začne znovu recitovat.

Giles: Ihr Goetter, ruft Euch an! Verbergt Euch nicht hinter falschen Gesichtern! (překlad: Hekaté patronko vyzývám tě. Vyslechni můj příkaz.)

Hodí láhev na zem, za se rozbije před dětmi. Hansel a Gretel se na sebe podívají a obejmou se. Najednou už tam nestojí dvě malé děti, ale démon, který je asi 2,5 m vysoký. V uších má naušnice a červenou kůži, rozcuchané dlouhé vlasy.

Cordelie: Prima. Myslím, že ty dva malí se mi líbili víc než tenhle jeden velkej.

Sheila a Joyce zděšeně zírají na démona. Ostatní lidé utíkají z místnosti a křičí. Démon se otočí k Buffy. Joyce se podívá na Buffy a Willow.

Joyce: Oh, můj Bože!

démon: Chraň nás! Zabij ty zlé holčičky!

Buffy: Víš co? Teď už to tak přesvědčivý není.

Démon zavrčí a jde k ní. Buffy bojuje s pouty, snaží se je rozvázat. Pouta nepovolují, ale kůl se zlomí. Buffy se předkloní a démon si propíchne krk o špičku kůlu. Sheila a Joyce to znechuceně pozorují. Buffy nemůže kůl zvednou, takže neví, jak to dopadlo.

Buffy: Trefila jsem? Trefila jsem?

Najednou praskne strop a dolů spadne Oz a Alex. Oba se podívají na Buffy a probodlého démona.

Oz: Zachráníme vás.

Střih do domu Willow, následující večer. Střih do jejího pokoje. Ona a Buffy mají před sebou položených několik misek. Kolem hoří několik svíček. Willow hodí bylinky do misky.

Buffy: Nevadí, že to u vás provádíme?

Willow: Nikdo to neví.

Buffy: Jako obvykle?

Willow: Víceméně. Dělám tu věc se selektivní pamětí, na kterou jsem odborník.

Buffy: Na všechno zapomněla?

Willow: Ne. Pamatuje si jen to, kdy jsem řekla, že chodím s muzikantem. Oz musí příští týden přijít na večeři. Takže se o mě evidentně začíná zajímat.

Buffy: (podívá se na věci které mají připravené) A pokusíme se znova?

Willow: Zkusíme to. Tu směs bylinek jsem tentokrát trefili.

Buffy: Dobře. Tak?

Sirkou zapálí směs bylinek a kořínků, zatímco Willow odříkává kouzlo. Bylinky začínají hořet a stoupá z nich červený kouř.

Willow: Diano, Hecate, vyzývám vás k bezodkladnému odchodu. Bohyně všech stvoření, zaříkávám tě, aby opustila náš dům.

Willow a Buffy stále zírají na krysu Amy. Krysa se postaví na zadní. Buffy se podívá na Willow.

Buffy: Tak jí pořídíme to kolo na běhání

|| zpět ||