Buffy - 3x10 Amends

 

Buffy: A pak zmizel. A nic neřekl. Prostě zmizel. Bylo to tak divný.

Alex: Angel? Divný? Co se divíš?

Willow: Možná bys o tom měla říct Gilesovi.

Buffy: Ne, nechci ho otravovat. Je při rozhovorech o něm stále trochu podrážděný.

Alex: Snad to není tím, že mu zabil přítelkyni a jeho pak mučil. Giles je v tomhle pořád moc malicherný.

 

Buffy dokončuje úpravu vánočního stromečku. Joyce zakládá oheň v krbu.

Buffy: Na ty vedra není nic lepšího než sálající oheň.

Joyce: Ale no tak, vždyť je to krása… radši zapnu klimatizaci.

 

Před Willyho barem.

Alex: Bože, to je vedro. Vevnitř byl krásnej chládek.

Buffy: Jo, a taky krásná ztráta času.

Alex: Víme, že jsou v podzemí. Aspoň něco.

Buffy: V podzemí o ploše 20 000 km2.

 

Buffy najde tajnou podzemní jeskyni, ve které jsou skrytí kněží a zaříkávají.

Buffy: Dobře, ještě deset minut zaříkávání a pak všichni na kutě.

 

Angel se chce nechat zabít slunečními paprsky, Buffy je ovšem odhodlána mu v tom jakýmkoliv způsobem zabránit.

Buffy: Angele, prosím! Musíš jít dovnitř.

Angel: Chtěli, abych tě zabil. Byla jsi v tom snu, víš? Když v tobě ztratím svou duši, stanu se zase zrůdou.

Buffy: Já vím, co ti to řeklo! A co ty na to?

Angel: Já jsem to chtěl, protože já tě rozhodně chci! Chci, abys mě utěšovala! Vím, že mě to bude stát duši a jedné mé části to vůbec nevadí. Jsem slaboch a nikdy tomu nebylo jinak. Nechci zabít toho démona, kterého v sobě mám, ale muže.

Buffy: Jsi slabý, to je někdy každý. Všichni občas selžeme. Možná, že tě to zlo vrátilo, možná, že tě potřebuje. Což znamená, že mu můžeš uškodit. Angele, ty máš velkou sílu konat dobro, odčinit své činy. Pokud, ale zemřeš teď, nebudeš nikdy víc než nestvůra... Angele, prosím, už vychází slunce!

Angel: Jdi!

Buffy: Nejdu!

Angel: Myslíš si, že je to jednoduchý? Myslíš si, že je na to odpověď? Nemůžeš pochopit čeho jsem se dopustil, a teď jdi!

Buffy: Ty tady nezůstaneš, nedovolím to!

Angel odstrčí Buffyinu ruku ze své paže. Buffy dá ránu Angelovi. Angel dá ránu Buffy, ta se svalí na zem. Angel k ní přiběhne a obrátí ji proto sobě.

Buffy: Ne, ne, ne…

Angel: Stojím za to, abys mě zachránila? Spím spánkem spravedlivých? Celý svět to takhle chce!

Buffy: No a co já? Tolik, tolik tě miluju! A snažila jsem se tě odehnat. Zabila jsem tě a nepomohlo to. A já to nenávidím, protože je to tak těžké, protože mi můžeš tak moc ublížit. Vím o všem co jsi udělal! Protože jsi to krutě udělal mě! Bože, tolik si přeju přát tvoji smrt…já…(šeptá) nejde to.

Angel: Buffy, prosím…jenom jedinkrát mi dovol být silný!

Buffy: (odhodlaně) To jsi když bojuješ, je to obtížné a bolestivé a je to každý den. Musíme to dělat a společně to dokážeme, ale pokud jsi na to moc zbabělý, tak si klidně shoř, pokud tě o tom, že patříš k nám nepřesvědčím já, tak nikdo. Ale nečekej, že se bude dívat, a že budu truchlit, protože…

Buffy a Angel se podívají na oblohu. Sněží.

 

 

|| zpět ||