Buffy - 3x10 Amends

Dublin, Irsko, rok 1838. Jsou Vánoce. Lidé na ulici jsou oblečeni v teplých pláštěnkách. Vidíme mladíka, který se neustále ohlíží, jestli ho někdo nesleduje. Zajde do malé uličky, kde si ho odchytí Angelus, který je ve tváři upír.

Angelus: Danieli. Kampak utíkáš?

Daniel: (vystrašeně) Ty nejsi člověk.

Angelus: Poslední dobou ne.

Daniel: Co, co chceš?

Angelus: No, zrovna mám hlad, Danieli. A když si uvědomím, kolik mi dlužíš.

Daniel: (polekaně) Prosím, nemohu!

Angelus: Člověk hrající karty by měl mít inteligenci nebo disponovat penězi a tobě bohužel chybí obojí.

Daniel se pokouší utéci, Angelus ho však chytí za kabát.

Angelus: Tak si výhru vyberu po svém.

Daniel: Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatků, ulehnu na zelené…

Angelus: Danieli, raduj se trochu. Jsou Vánoce.

A s chutí se do něho zakousne.

Střih do ložnice Angela. Polekaně se vzbudí a uvědomí si, že to byl pouze sen.

Střih na nákupní oblast v Sunnydale. Ve výkladní skříni je televize naladěná na počasí.

Meteorolog: Bude slunečno a teplo. Teploty se po celý víkend budou pohybovat okolo 25°. 

Angel prochází kolem výlohy, náhle narazí na Buffy. Oba dva jsou překvapeni.

Angel: Ahoj!

Buffy: Angele...

Na chvíli nastane nemotorné mlčení.

Buffy: Ty nakupuješ? Ne, pravděpodobně nenakupuješ.

Angel: Nemohu spát.

Buffy: Teď mi dochází, že upíry Vánoce asi moc neberou.

Angel: Jsou vyjímky.

Buffy: Jsi v pořádku?

Angel: Ano, to jsem. A ty?

Buffy: Jo! (usmívá se) Jo, je mi dobře, vlastně zrovna jsem nakupovala vánoční dárky pro partu.

Angel si všimne uprostřed ulice Daniela.

Buffy:  Um, měla bych už jít nebo mi zavřou obchod.

Angel a Daniel se na sebe dlouze dívají. Pak Daniel odejde.

Buffy: Angele?

Podívá se za sebe, ale nic tam nevidí.

Buffy: Co se děje?

Sunnydaleská střední. Buffy, Willow a Alex jsou u skříňek.

Buffy: A pak zmizel. A nic neřekl. Prostě zmizel. Bylo to tak divný.

Alex: Angel? Divný? Co se divíš?

Willow: Možná bys o tom měla říct Gilesovi.

Buffy: Ne, nechci ho otravovat. Je při rozhovorech o něm stále trochu podrážděný.

Alex: Snad to není tím, že mu zabil přítelkyni a jeho pak mučil. Giles je v tomhle pořád moc malicherný.

Buffy: To by stačilo, Alexi!

Willow: Možná má Angel jen depresi ze svátků. Má ji spousta lidí. Zvlášť když jsou sami.

Buffy: Je to tak flustrující. Snažím se udělat správnou věc. Držet se od něj dál a zapomenou na to. A pak prásk! Objeví se. Chci prostě příjemné a klidné vánoční svátky.

Sednou si na pohovku.

Alex: Co budeš vlastně dělat?

Buffy: Stromeček, vaječnej koňak, pečeně. Já, máma a doufejme, že krásný dárky. A co ty Willow?

Willow: Jsem židovka. To je jasný. Ne každej vyznává Santu.

Buffy: Myslela jsem o prázdninách.

Willow: Mm. Nic zvláštního.

Willow: Měli jsem v plánu... Oz a já, ale to...

Cordelie se sedne na protější gauč. Alex okamžitě znervózní.

Alex: Já si užiju svoje vánoční spaní pod širákem. Vytáhnu si ven spacák, spím každej rok na trávě.

Cordelie je začne poslouchat.

Willow: To je bezvadný.

Alex: Koukám na hvězdy a vnímám přírodu okolo sebe.

Cordelie: (strojeně se usmívá) Myslela jsem, že spíš venku, aby ses vyhnul vánočním hádkám rodiny.

Alex: Jo, to byla důvěrnost, která měla zůstat mezi námi.

Cordelie: No, já budu v Aspenu. Lyžovat. Na opravdovým sněhu.

Buffy: Prej to pomáhá.

Cordelie: Tady v Sunnydale to musí být hrozná otrava. Ale budu na vás myslet. Tak jo, já jdu.

Odchází viditelně spokojená.

Buffy: Chová se dost příšerně.

Willow: Není to její vina, potom co se stalo, ji musíme něco tolerovat.

Alex: To je vánoční přístup.

Willow: Pořád jsem ještě židovka. To je chování v duchu Hanuky. Každopádně budu letos o lidském odpouštění hodně uvažovat, protože…

Přichází Oz.

Oz: Ahoj!

Willow: Ahoj!

Střih na prázdnou třídu, kde je jen Willow a Oz.

Oz: Tak jo. Když jsem... tě viděl s Alexem, tak jsem se cítil jako nikdy. Teda kromě úplňku, ale... vím, že mezi váma něco…

Willow: Ale to už je naprostá minulost. No, všechny věci, co byly, jsou pryč. Je konec.

Oz: Nevím, nevím jestli to mezi vámi dvěma někdy skončí.

Willow: Ozi, prosím věř mi.

Oz: Jedno ale vím. Chybíš mi. Každnou vteřinu. Je to jako bych přišel o ruku. Ještě hůř, jako jako o tělo. Takže bych byl asi ochotný zas to zkusit.

Willow: Opravdu?

Oz: (usmívá se) Jo.

Willow: Chceš, abychom se objali? (doufajícně se na něho podívá)

Oz: Jo, to by šlo.

Pomalu se obejmou.

Střih k obchodu s vánočními stromky. Buffy a její matka si vybírají, který koupí.

Joyce: Chtěla bys ten zasněžený? Je to vánoční.

Buffy: Myslím, že ty jsou neprodejné.

Joyce: Jo, víš tak mě napadlo, že bychom možná mohly na Štědrý večer pozvat Faith.

Buffy: Já nevím. Teď se s Faith moc nestýkám. Víš, ani si moc nehledíme do očí.

Joyce: (dívá se na stromek) To chceš, aby Štědrý večer strávila úplně sama v tom ošuntělém motelovém pokoji?

Buffy: (usmívá se) Maminko, ty umíš citově vydírat.

Joyce: Myslíš?

Buffy: Zeptám se.

Joyce: Hodná.

Buffy: A co Giles, ten taky nemá…

Joyce: Ne, ten je v pořádku.

Buffy: Mohly bychom se ho zeptat.

Joyce: Ne, nebude chtít strávil Štědrý večer s partou ženskejch. Rozdělíme se.

Buffy si povzdechne a všimne si malé oblasti, ve které jsou všechny stromky opadané. Přijde tam za ní obchodník.

Obchodník: Pár nám jich takhle uschlo, nevím proč. Kdybyste jeden chtěla, dám slevu.

Buffy: Ne, díky.

Joyce: (zpovzdálí) Zlato, tenhle je dokonalý.

Střih ke snu. Obraz kulatého stolu se svíčkami, kolem stolu stojí tři postavy v hábitech a zaříkávají. Kamera zabere jejich obličeje – nemají žádné oči.

Střih na ložnici Angela. Angel se vzbudí celý spocený a udýchaný.

Střih na Faithin motel. Faith bojuje s televizí, několikrát do ní bouchne, ale stále nedostává obraz. Někdo zaklepe na dveře.

Faith: Dál!

Buffy otevře dveře a vstoupí.

Faith: Co tu chceš? (na televizi) Funguj, sakra.

Buffy: (zavře dveře) Ahoj!

Faith se vzdá a televizi vypne.

Faith: Co se děje? Přišly příšery?

Buffy: Ne, um, napadlo mě, že bys mohla na Štědrý večer přijít k nám, pokud nemáš v plánu něco jiného.

Faith: Poslala tě matka, viď?

Buffy: Ne!

Faith: No, díky. Ale už něco mám. Jsem pozvaná na velikou párty. Bude to hezký.

Buffy: Tak jo, fajn. Kdybys změnila názor, tak…

Faith: To ne, díky. Ale už jsem opravdu pozvaná na tu velkou párty, tak…

Buffy jde ke dveřím, všimne si světýlek pověšených na zdi.

Buffy: Hezký světýlka.

Faith: Vždyť jsou Vánoce. Co naděláš.

Střih do Gilesovi kuchyně. Giles vaří. Někdo zabouchá na dveře.

Giles: Okamžik!

Jde ke dveřím, otevře je a uvidí Angela.

Angel: Je mi líto, že…

Giles: (falešně se směje) Lítost od tebe, připadámi to humorné. Je ti to líto?

Angel: Pomozte mi.

Giles: Čím dál tím víc humornější.

Angel: Nemám rád od někoho něco žádat. A nevím o nikom…

Giles: Dobře.

Jde zpět od kuchyně.

Angel: Já... nemůžu dál, dokud mě…

Giles se vrátí s kuší.

Giles: Jsem si toho vědom. Pojď dál.

Angel jde dovnitř.

Angel: Poslední dobu mívám sny o minulosti. Je to jako... jako když to prožívám znovu. Jsou strašně živé. Musím to vědět. Musím vědět proč jsem tu.

Giles: Tady? Zpátky na zemi?

Angel: Měl bych být v dimenzi démonů a trpět věčným mučením.

Giles: V tomhle s tebou naprosto souhlasím.

Angel: Ale jsem... osvobozen. A neznám pravý důvod.

Giles: Uklidnilo by tě, kdybys věděl, proč jsi tady?

Angel: Možná.

Za Gilesem se zjevuje postava Jenny.

Giles: To by snad i mělo.

Jenny se na Angela neustále dívá. Angel vypadá vystrašeně.

Giles: Protože řečeno hrubě, když jsi začal s životem nakládat samolibě, dopadlo to špatně.

Jenny se naklání přes Gilesovo rameno.

Giles: Co?

Giles si rozhlédne po bytě, ale nikoho nevidí.

Angel: Vy ji nevidíte?

Jenny obchází Gilese.

Giles: Koho?

Angel: To nemohu!

Vystrašeně uteče.

Střih na Angelovu ložnici. Angel spí velmi křečovitě. Ve snu se vrací do domu v Dublinu, kde probíhá společenská večeře. Angelus si odchycuje služku Margaret a zatáhne ji pod schody.

Margaret: (nervózně) Pane, prosím. Už bych se měla vrátit na slavnost.

Angelus: Margaret, Margaret času dost.

Margaret: (zkouší odejít) Paní bude přemýšlet, kde…

Angelus: Shh. Paní bude přemýšlet, jak dostat do postele reverenda Chalmerse a rozhodně si nevšimne toho, že chybí předkrm. (vezme ji za bradu) Zůstaň se mnou.

Margaret: Pane, lidi by mohli mluvit. Skončím někde na ulici. Můj chlapec by... nemůžu přijít o práci.

Angelus: Pak buď zticha.

Margaret: Ubližujete mi.

Angelus: Tak si zakřič. Zavolej o pomoc. Paní tvoje chování pochopí a nebude ti nic vytýkat…

Margaret: Prosím!

Angelus: No tak, mám udělat scénu? Co říkáš?

Margaret zakroutí hlavou.

Angelus: Ne? (změní svůj obličej v upíří) Budeš zticha jako myška. Ať se děje, co chce.

Margaret: (vyděšeně) Můj syn!

Angelus: Ano, bude z něj bezvadnej zákusek.

Margaret lapá po dechu, zatímco ji Angelus kouše. Když dopije, nechá její tělo spadnout na zem. Když vzhlédne, uvidí Buffy, která otřesená jeho činem.

Střih na Angelovu ložnici. Angel se náhle probudí a vypadá vyděšeně.

Střih na ložnici Buffy. Buffy se vylekaně vzbudí, vypadá překvapeně a zmateně.

Angelovo sídlo. Angel nemůže spát, prochází se po hlavní místnosti, oblékne si tričko. Na protějším konci stojí Jenny.

Jenny: (s falešným soucitem) Nemůžeš spát?

Angel: Ty tu nejsi.

Jenny: (jde pomalu k němu) Jsem, vždycky.

Angel: Nech mě už být.

Angel si sedne vedle krbu.

Jenny: To nemůžu. Ty mi to nedovolíš.

Angel: Co chceš?

Jenny: Chtěla bych umřít v klidu ve své posteli, ale... to nepřichází v úvahu.

Angel: Promiň.

Jenny: Promiň? A co? Neobtěžuje se. Jsem mrtvá a klidná. (nakloní se k němu) Pokud chceš někoho litovat, tak lituj sám sebe. Ó, ale to ty už zvládáš zdatně.

Angel: Je mi to líto. Lituju toho. Co víc ti můžu říct?

Jenny se s další větou přemění na Daniela.

Jenny/Daniel: Chci, aby ses líp cítil.

Daniel: Chci ti ukázat, kdo jsi.

Střih na Gilesovu kancelář.

Giles: Zdálo se ti o Angelovi?

Buffy: Byla jsem součástí jeho snu.

Giles: (odloží své brýle) Jestli to…

Buffy: V tom snu byly věci, o kterých jsem jinak nemohla vědět. Byla to Angelova minulost, prožíval ji ve snu a já byla v ní.

Giles se podívá na Buffy.

Buffy: Něco je v nepořádku.

Giles: Já vím. Mluvil jsem s ním. Chtěl vědět, proč je zpátky.

Buffy: A mohli bychom to zjistit?

Giles: No, možná. Už jsem pátral.

Buffy: Já budu taky.

Giles se  na Buffy tázavě podívá, udiven její ochotou.

Buffy: Už se nevídáme. Snažím se to zahodit a toho nebudu schopná, pokud budeme vzájemně hostovat v našich snech. Tak mu pomůžem?

Giles: Ano.

Alex: (vejde do kanceláře) Kde začneme?

Giles a Buffy se na něj překvapivě podívají.

Alex: Podívej, jsem si vědom všech okolností, co se týkají Angelových věcí. Já... jsem ti zrovna nebyl zrovna tím nejlepším přítelem.

Giles: (vstane) Tak začneme překvapivě výzkumem. Alexi, ty černé kroniky. (podá mu knihu) Tady je máš. A Buffy, tady (dá ji knihu) deník Luciouse Templa, ministranta Acathly, byl to expert na démony. Pasáže o jeho zahradě můžeš vynechat, pokud nejsi rolník.

Buffy a Alex jdou ke stolu.

Buffy: Chceš své vánoční svátky strávit zrovna takhle?

Alex: Jo, tohle je nejvíc vzrušující z toho, co mám v plánu. Kdo se může pochlubit něčím takovým.

Willow: (vchází) Ahojky. Co děláme?

Později. Stůl je obložen knihami a všichni čtou. Giles přináší více knih. Alex přichází s pizzou.

Willow a Buffy jsou u stolu.

Willow: Na Štědrý večer přijde ke mně. Rodiče odjeli. Budeme koukat na video.

Buffy: To je dobře. Jste zase spolu.

Willow: Je to dobrý, je to bezva. Takovým těžkopádným nepříjemným způsobem. Já prostě nevím, jak zařídit, aby mi Oz důvěřoval.

Buffy: Víš, Willow, Alex má něco, na co si Oz nemůže sáhnout. Musíš Ozovi ukázat, že je na prvním místě.

Willow: Asi jo. Jistě. (čte) Víš, že má rád řepu?

Buffy: Tohle už jsem četla, (vzdychne si) nikam to nevede.

Střih na Angelovo sídlo. Angel padá na podlahu, chvěje se v hrůze. Jedna z jeho obětí, obchodník, jde k němu.

obchodník: Ze všeho nejvíc si pamatuji, jak mi došla celá ta rafinovanost. Ve tmě to vypadalo, jako by spaly. Do okamžiku, kdy jsem se sehnul, abych je políbil a ucítil ten chlad, mi vůbec nedošlo, že jsou dávno mrtvé. Kdo to proboha provedl.

Angel se na něj podívá. Obchodník se přemění v Margaret.

Margaret: To je ale to, co vás odlišuje od jiným živých stvoření. Ta zabíjejí pro jídlo, zatímco vy v tom nacházíte víc potěšení než jiná stvoření tohoto krutého světa.

Angel: Ach, bože!

Margaret: (uštěpačne) Jo, jen křič, udělej scénu.

Angel se pokouší utéci, ale Daniel mu vstoupí do cesty.

Daniel: Měl jsem se tehdy ženit. Ale pokud si vzpomínám, tak to jsi věděl.

Angel: To jsem nebyl já.

Daniel se změní v Jenny.

Jenny: Tos nebyl ty?

Angel: Démon není to samé, co dospělý muž.

Jenny: (výsměšně) Ano? Jakým mužem ty jsi byl?

Angel si vzpomene na dny předtím, než se stal upírem. Byl v hospodě, pil alkohol a škubal ze ženy oblečení. Pak spadnul na podlahu. Záběr končí. Margaret stojí opět před ním.

Margaret: Byl jsi opilcem, děvkařem a flákačem. A strašlivým zklamáním pro své rodiče.

Angel: Byl jsem mladý. Nikdy jsem nedostal šanci…

Margaret: Umřít na syfilis? Byl jsi ubohým, bezcenným stvořením ještě než se z tebe stala nestvůra…

Angel si zacpe uši.

Angel: Přestaň!!!

Margaret se přetvoří v Jenny. Ta mu jemně bere ruku od ucha.

Jenny: Já ti nechci ublížit Angele! Ale musíš to pochopit. Tvoje velké nadání bylo páchat krutosti.

Angel: To není pravda.

Jenny: Shh. Odpočívej. Odpočívej. (pomáhá mu si lehnout) Mylně tohle považuješ za prokletí. Je to tvůj osud.

Sedne si u jeho hlavy a hladí ho po vlasech.

Jenny: Ukážu ti to, ukážu.

Střih na knihovu. Alex zíve na židli. Giles pracuje v kanceláři. Willow spí na židli. Giles vstane pro jinou knihu. Buffy spí mezi regály knih. Ve spánku se otočí na záda.

Střih na Angelovo sídlo. Angel se převalí také na záda. V záblesku jasného světla oba sdílejí sen. Buffy spí ve své posteli a pomalu otevírá oči. Angel u ní sedí a čeká až se probudí. Sáhne pro Buffyiny ruce. Propletou si prsty a sevřou ruce. Další záběr: Buffy sedí na klíně Angela s nohama obtočenými kolem jeho pasu. Líbají se velmi vášnivě. Buffy vysléká Angelovu košili a on ji pomáhá. Ve skutečném světě se Angel obrátí na konferenčím stolku. Angel vzklouzne pod Buffyino pyžamo, znovu se políbí.

Ve skutečném světě Buffy sténá a její hlava se obrátí k podlaze. Buffy a Angel leží v posteli, kde se mazlí. Angel jemně líbá Buffy na její krk a rameno. Jeho ruce kloužou nahoru, kde sepne své ruce s Buffyinými a dál se milují. Náhle, za Angelovým ramenem, vidí Buffy kněze bez očí, jak stojí ve dveřích. Angel má stále ruce na Buffyiných, najednou je násilně uchopí a přidrží u postele. Nakloní se nad Buffy a jeho obličej se přemění v upíří, divoce ji kousne do krku.

Střih do knihovny. Buffy se vylekaně probudí.

Sřih na Angelovo sídlo. Také se vzbudí a vypadá otřeseně.

Jenny: Chceš ji?

Angel: Ne.

Jenny: Vem si ji. Vezmi si, co chceš. Předej ji všechno to zklamání, vinu a bolest a potom budeš volný.

Angel: Ne.

Jenny: Se vší tou bolestí nemůžeš žít věčně. Jsi tím, čím jsi. Proto jsme tě odnesli zpátky. Vem si ji, a pak ji budeš připraven zabít.

Knihovna. Buffy jde dolů po schodech.

Giles: Buffy, podívej.

Jde ke stolu s hromadou starých papírů.

Giles: Tyhle dopisy obsahují zmínky o mocnosti známé jako První.

Buffy: První co?

Giles: Zlo. Absolutní. Starší než lidé nebo démoni. Ono jedině mohlo vrátit Angela.

Buffy: Ti chlapi? (vezme si jeden z dopisů) Ty jsem viděla ve svých snech, když jsem usnula.

Giles: Mělas další? S Angelem? (Buffy přikývne) Co se stalo?

Buffy: Nebudeme se rozptylovat. Kdo jsou ti chlapíci?

Giles: No, jsou známí jako poslové nebo zvěstovatelé nebo velekněží prvního. Dokáží vykouzlit duchy a poštvat je na lidi. Dokáží je tak strašit.

Buffy: To oni si pohrávají s Angelem.

Alex vyjde z poza pultu.

Alex: Zastavíme je.

Giles: S Prvním nemůžeš bojovat, Buffy, není to fyzická bytost.

Buffy: Můžu bojovat s těmi knězi.

Alex: Když je najdem.

Střih na Willyho bar. Přichází Buffy a Alex.

Willy: (nahlas, aby ho každý slyšel) Hele, přemožitelka! Co tě sem přivádí přemožitelko?

Několik upírů tiše vstane a odejde.

Buffy: Ahoj Willi! Jak se vede?

Willy: Žiju si bídně. Bůh je mým svědkem. Co pro vás mohu udělat?

Alex: Tak jo, co třeba dvojitou (vymění se pohled s Buffy) informaci, kámo.

Buffy: Tři kněží, říkají si…

Alex: (přeruší ji) Poslové.

Buffy: (vrhne ostrý pohled na Alexe) Poslové, zvěstovatelé. Vypadají tak, jako by neměli oči.

Willy: O tom nic nevím.

Alex: (hrozivě) Co kdybych ti osvěžil paměť. Mám začít vyhrožovat?

Buffy: Neměl bys mi pomáhat. (na Williho) Přišli sem nedávno a někam zapadli a přivolávají ducha Prvního.

Willy se strarostlivě rozhlédne a nakloní se k Buffy.

Willy: No, slyšel jsem o tom, víš! Z podzemí.

Alex: Z podzemí?

Willy: Jo, od věcí, který žijou v podzemí. Poslední dobou jich prej spousta ze Sunnydale odešla. Něco je moc děsí. A u těch bytostí to není lehké. Kněží se zdržují v podzemí.

Buffy: Kde v podzemí?

Willy: To přesně nevím.

Buffy: Dobře. Díky.

Alex: Uvidíme se.

Buffy a Alex odchází.

Willy: (na Alex) Hej. (Alex se otočí) Dobrá práce, hrozně jsem se tě bál.

Alex: Vážně? (usmívá se)

Willy kývne.

Alex: (široce se usměje) Díky!

Buffy: (bere Alexe za paži) Jdem.

Willy: Moment. (Buffy se otočí) Šťastný a veselý.

Buffy a Alex odjedou.

Před barem.

Alex: Bože to je vedro. Vevnitř byl krásnej chládek.

Buffy: Jo a taky krásná ztráta času.

Alex: Víme, že jsou v podzemí. Aspoň něco.

Buffy: V podzemí o ploše 20 000 km².

Alex: Se spoustou jeskyní a navíc bránou pekel. Jo, skoro jsme se nikam nehnuli.

Buffy: Nevím už jak dál.

Alex: Momentálně bude nejlepší ozdobit všechno větvičkami cesmínu. Stejně je dostanem. Dřív nebo pozděj.

Střih na Willowin dům. Přichází Oz.

Oz: Willow? (zavře dveře) Mám kazety.

Jde do obýváků. Willow má místnost zlehka osvětlenou, s malým ohněm v krbu a se svíčkami na stolku. Slyšíme hudbu. Willow sedí na pohovce a je hezky oblečená.

Willow: Ahoj. Pojď ke mně blíž. Posaď se.

Oz chvíli váhá, ale nakonec si vedle ní sedne. V kazeťáku se ozve písnička od Barry Whita. Oz je nejistý a podívá se na Willow. Ta se na něho jen usměje.

Oz: Mělas někdy sen, že se ocitneš ve hře a najednou tak nějak neznáš svůj text? A vlastně ani příběh?

Willow: No, jsem sami a myslím... chtěla jsem... aby to bylo výjmečné.

Oz: Jak moc výjmečné?

Willow: No, víš. Jsme sami a jsme oba mladí, dospělí lidé. A tak bychom mohli... já jsem připravená, chci říct s tebou… uděláme to.

Willow se na Oze stále usmívá. Ten se na ni nevěřícně podívá a vstane.

Willow: Kam odcházíš?

Oz: Nikam, to bylo jenom dramatické gesto. To je hodně výjmečný.

Willow: (také vstane) Ozi, chci poprvé s tebou.

Oz: Neposadíme se.

Oba jsou velice ztuhlí.

Willow: Ozi! Jsem připravená.

Oz: Dobře, no... nechápej to špatně, ale já ne.

Willow: (zmateně) Máš strach? Protože já…

Oz: Já mám strach. Ale jde o něco jiného. Vypadáš krásně, hraje romantická muzika, to je všechno skvělý. Dobře ale až k tomu dojde, chci aby k tomu došlo až oba dva budeme vážně chtít. Nemusíš mi nic dokazovat.

Willow: Jenom jsem chtěla, abys to věděl.

Oz: Já vím. (usmívá se) Pochopil jsem to.

Willow ho políbí.

Střih dům Summersových. Buffy dokončuje úpravu vánočního stromečku. Joyce zakládá oheň v krbu.

Joyce: Tak, výborně.

Buffy: Na ty vedra není nic lepšího než sálající oheň.

Joyce: Ale no tak, vždyť je to krása... radši zapnu klimatizaci.

Buffy dává poslední ozdobu na stromek.

Joyce: Bude to letos zase anděl?

Buffy: Co?

Joyce: Anděl, hvězda?

Buffy: Ó, uh... hvězda. Hvězda.

Zazvoní zvonek u dveří. Buffy jde otevřít.

Faith: (nejistě) Ahoj!

Buffy: Ahoj!

Faith: No vypadalo to, že ta party bude strašlivě nudná. Vlastně jsem neměla, co bych... však víš.

Buffy: Jsem ráda.

Faith: (usmívá se) Uh... tady. (dává Buffy dárky)

Buffy: Proč nejdeš z tý absence strašlivý zimy dovnitř.

Faith: Mm.

Faith jde dál a Buffy zavře dveře.

Faith: Tenhle je pro tvoji mámu. Stojej dost za prd.

Joyce: Ty jsi přišla? (bere si dárky) To je pozorné.

Faith: (rozpačitě) Stojej za prd.

Buffy: Půjdu nahoru a přinesu dárky. Promiňte.

Joyce: Dáme si vaječnej?

Buffy jde po schodech nahoru.

Buffy: Mami na svůj nesahej, protože bys to poznala.

Jde do svého pokoje, kde je Angel. Vypadá unaveně.

Buffy: Angele.

Angel: (těžce vydechuje) Buffy.

Buffy: Co se děje?

Angel: Musel jsem tě vidět. Já nevím…

Podívá se na postel.

Angel: Neměla bys... vlastně nevím.

Buffy: Prostě mi řekni, co se děje.

Svůj pohled nyní soustředí na její krk. Jenny stojí za Buffy.

Jenny: Chce, aby ses jí dotýkal. Na co čekáš?

Angel: Musíš se ode mě držet dál.

Buffy: Přišel jsi mi říct, že se s tebou nesmím vídat?

Angel bojuje sám se sebou.

Buffy: Angele, co je s tebou?

Angel se k ní začne naklánět, Buffy se polekaně stáhne.

Buffy: Prostě to musíš ovládat. Vím, že jsi zmatený.

Angel: Myslím, že ty jsi zmatená. A potřebovala bys…

Jenny: Chce, abys jí ochutnal. Mysli na úlevu.

Buffy: (prosebně) Angele, jak ti můžu pomoct.

Angel: (zoufale zařve) Nech mě už být.

Běží směrem k oknu a vyskočí ven. Buffy vypadá otřeseně.

Buffy dole hovoří s Faith.

Buffy: Zůstaň s mámou pro případ, že by se vrátil.

Faith: Jsem jako hlídací pes. Stejně to ale nechápu.

Buffy: Vysvětlím ti to později, úplně všechno. Slibuju.

Otevře dveře a odchází.

Faith: Dej pozor.

Střih na Gilesův byt.

Buffy: Gilesi, musíme něco udělat, brzy! Hned!

Giles: Ale ještě nevím co.

Buffy: (zoufale) Najděte mi ty kněží, najděte mi to, čemu dám po hubě.

Giles: Hlavně se ovládej.

Buffy: Gilesi, probuďte se. Myslím, že ho ztrácíme.

Giles: Uvědomuješ si, že až bude nebezpečný, že ho musíš zabít? Znovu. Zvládneš to?

Buffy mlčí.

Střih na Angelovo sídlo.

Angel: Já nemůžu.

Jenny: Ale musíš. K čemu jinak jsi.

Angel: Odstup ode mě.

Jenny: Copak jsi ji téměř necítil? Vůni její kůže, nikdy jsi nebyl bojovník, tak nezačínej. Jednou se stejně napiješ.

Angel: To nikdy.

Jenny: Jsi tu proto, abys jí ublížil. Tys to nepochopil? Dokud budeš naživu!

Angel: Pak zemřu.

Jenny: Na tohleto nemáš sílu.

Angel: Nepotřebuju sílu. Chci, aby vyšlo slunce.

Odchází pryč ze sídla.

Jenny: Ty nemáš umřít, to není podle plánu. Ale to stačí.

V Gilesově bytu. Buffy čte nahlas z knihy. Giles sedí na schodech a čte také.

Buffy: Zrodí se dítě z kozla a z člověka. Bude mít dvě hlavy, první bude mluvit pouze v hádankách. (odloží knihu) Ani se nedivím, že se vám to nelíbí, to se nedá číst.

Giles: Ne nedá.

Buffy: (podívá se na něho) Kněží?

Giles: Ano, no mají na celou věc taky trochu vliv, neboť oni jsou posly smrti, nic nad nimi nebo pod nimi neporoste, sémě nevyklíčí. Jsou to rebelové a nic od toho nečekej. O ničem tady radši nepíšou.

Buffy: Půjčte mi to.

Bere si Gilesovu knihu.

Buffy: (čte) Poslové smrti, nic nad nimi nebo pod nimi neporoste.

Obličej se jí rozjasní.

Giles: Co?

Střih na obchod s vánočními stromky. Buffy kopne do branky a jde rovnou k oblasti, kde jsou uschlé smrky. Vezme si sekerku a začne tam kopat. Jakmile je otvor dost velký, skočí do díry. Ocitne se v jeskyni. Jsou tam svíčky a kněží, kteří zaříkávají.

Buffy: Dobře, ještě deset minut zaříkávání a pak všichni na kutě.

Kněží vstane a Buffy se s ním dá do boje. Když ho vyřídí, vrhne se na druhého. Třetí uteče.

Jenny/první:  Hmm. To bylo hezký.

Buffy: Angela nedostaneš.

Jenny/první:  Hmm. Ty se mi chceš postavit? Já nejsem nějaký démon, jsem něco, co si ani neumíš představit. První zlo, jiné než-li hřích. Než-li smrt. Já jsem to, čeho se bojí tma. Nikdy mě neuvidíš, ale jsem všude. V každé mysli, myšlence, v každé kapičce nenávisti.

Buffy: (netrpělivě) Chápu jsi samotné zlo. Musíme o tom mluvit?

Jenny/první: Angel zemře za úsvitu. Vaše Vánoce budou mu pohřbem.

Buffy: Ne!

Jenny/první: Nemáš ponětí s kým máš tu čest.

Buffy: Nech mě hádat. Snad ne se zlem.

Zjevení se přetvoří do černého mraku s rohama a červenýma očima. Ihned se rozplyne. Buffy vypadá otřeseně.

První: Zemře za úsvitu.

Buffy běží do Angelova sídla.

Buffy: Angele?

Rozhlíží se kolem, ale Angela nevidí. Jde za sídlo a zuřivě hledá Angela. Vyleze do kopce a tam ho najde, jak se dívá na město.

Buffy: Angele?

Angel se pomalu otočí za jejím hlasem, Buffy jde blíž k němu.

Angel: Vsadím se, že děti už jsou vzhůru, plíží se z pokojů, ze svých postelí a čekají na den.

Buffy: (udýchaně) Angele, prosím. Potřebuju, abys šel dovnitř, zbývá už jenom pár minutek.

Angel: Já vím, svítání cítím předtím než nastane.

Buffy: Nemám čas ti to vysvětlovat. Musíš mi věřit. To co tě strašilo...

Angel: Nestrašilo to. Ukazovalo.

Buffy: Co ti to?

Angel: Co jsem byl...

Buffy: Co?

Angel: …a navždy budu. Chtěl jsem vědět proč jsem zpátky, teď už to vím.

Buffy: Ty to nevíš! Nějaký zlo si to jen tak připíše na vrub a ty mu to sežereš? Prostě se jen tak vzdáš?

Angel: Už to nejde Buffy, stal jsem se zabijákem.

Buffy: Bojuj s tím.

Angel: To je těžké.

Buffy: (zoufale) Angele, prosím! Musíš jít dovnitř.

Angel: Chtěli, abych tě zabil. Byla jsi v tom snu, víš? Když v tobě ztratím svou duši, stanu se zase zrůdou.

Buffy: Já vím, co ti to řeklo! A co ty na to?

Angel: (zvedne hlas) Já jsem to chtěl, protože já tě rozhodně chci! Chci, abys mě utěšovala! Vím, že mě to bude stát duši a jedné mé části to vůbec nevadí. Jsem slaboch a nikdy tomu nebylo jinak. Nechci zabít toho démona, kterého v sobě mám, ale muže.

Buffy: Jsi slabý, to je někdy každý. Všichni občas selžeme. Možná, že tě to zlo vrátilo, možná, že tě potřebuje. Což znamená, že mu můžeš uškodit. Angele, ty máš velkou sílu konat dobro, odčinit své činy. Pokud, ale zemřeš teď, nebudeš nikdy víc než nestvůra... Angele, prosím, už vychází slunce!

Angel: Jdi!

Buffy: Nejdu!

Angel: Myslíš, že je to jednoduchý? Myslíš, že je na to odpověď? Nemůžeš pochopit čeho jsem se dopustil a teď jdi!

Buffy: Ty tady nezůstaneš, nedovolím to!

Angel odstrčí Buffyinu ruku ze své paže. Buffy dá ránu Angelovi. Angel dá ránu Buffy, ta se svalí na zem. Angel k ní přiběhne a obrátí proti sobě.

Buffy: Ne, ne, ne...

Angel: Stojím za to, abys mě zachránila? Spím spánkem spravedlivých? Celý svět to takhle chce!

Buffy: No a co já? Tolik, tolik tě miluju! A snažila jsem se tě odehnat. Zabila jsem tě a nepomohlo to. A já to nenávidím, protože je to tak těžké, protože mi můžeš tak moc ublížit. Vím o všem co jsi udělal! Protože jsi to krutě udělal mě! Bože, tolik si přeju přát tvoji smrt... já... (šeptá) nejde to.

Angel: Buffy, prosím.... jenom jedinkrát mi dovol být silný!

Buffy: (odhodlaně) To jsi když bojuješ, je to obtížné a bolestivé a je to každý den. Musíme to dělat a společně to dokážeme, ale pokud jsi na to moc zbabělý, tak si klidně shoř, pokud tě o tom, že patříš k nám nepřesvědčím já, tak nikdo. Ale nečekej, že se budu dívat, a že budu truchlit, protože...

Buffy a Angel se podívají na oblohu. Sněží. Oba dva stojí na kopci, mlčí a dívají se na padající sníh.

Střih na Willow a Oze v její ložnice. Když si všimnou sněhu, jdou k oknu. Oz i Willow se usmívají a dívají se okno pokryté mrazem.

Střih na dům Summersových. Faith otevře dveře a s Joyce vycházejí ven.

Střih na Gilesův byt. Giles si všimne, že okno je pokryté sněhovými vločkami a v úžasu se dívá ven.

Střih na Alexe, který spí ve spacáku na zahradě. Na jeho pizzu padá sníh. Ze spánku ho probudí ho zima, vykoukne ven ze spacáku a hned se zakryje. Po chvíli si uvědomí, co viděl a znovu odkryje spacák a dívá se na padající sníh.

Střih na obchody v Sunnydale. Ve výkladní skříni je televize naladěná na počasí.

Meteorolog: A zatímco si většina Kalifornie užívá mírného vánočního počasí, vytvořila se v okolí Sunnydale nečekaně studená fronta. Poprvé za posledních třicet let tam sněží. Obyvatelé Sunnydale dnes slunce vůbec neuvidí. Studená fronta se nepohybuje, a tak se při očekávaných teplotách okolo nuly, radši pořádně zachumlejte.

Střih na ulici s vánočními ozdobami. Ulicí jdou Buffy a Angel a drží se za ruce. Oba dva se dívají na padající sněhové vločky. Angel se podívá na Buffy. Ta si všimne jeho upřeného pohledu a usměje se na něj.

|| zpět ||