Buffy - 3x02 Dead man´s party

Buffyin pokoj. Buffy dokončí vybalování svých věcí a rozhlédne se po pokoji. Pak si vezme svetr a jde do ložnice své matky.

Střih do pokoje Joyce. Joyce přitloukává hřebíkem na zeď starou masku.

Buffy: Mami…

Joyce se lekne a omylem bouchne kladívkem do zdi.

Joyce: Ó! Buffy.

Buffy se podívá na díru ve zdi a její matka se na ni usměje.

Joyce: Um...

Buffy: Promiň.

Joyce: Ne, to nic. Asi jsem si zvykla na úplné ticho, když jsi byla pryč. Ale to není problém.

Podívá se na masku. Je vyrobena z načervenalého dřeva, místo očí má mezery a v puse má špičaté zuby.

Joyce: Podívej! Je z Nigérie. Do galerie přišla moc zajímavá zásilka. Napadlo mě, že si to tu na pár dní pověsím. Bude to tu pěkný.

Buffy: Ta maska se zlobí. Podívej se na ni, jak se mračí.

Joyce: Nemáš pochopení pro primitivní umění. (všimne si Buffyina svetru) Jdeš někam?

Buffy: Um... no… jo, jestli to nevadí. Ráda bych za Willow a Alexem.

Joyce: Budeš zabíjet?

Buffy: Jen když budou drzý. (slabě se usměje)

Joyce: Mám ti udělat sendvič než půjdeš. Jistě umíráš hlady.

Buffy: Umírala jsem, jak jsi mi hned po obědě dala svačinu o čtyřech chodech.

Joyce: No... tak tě třeba můžu odvést. Víš, můžou být kdekoliv.

Buffy: Mami... jestli nemám jít, tak to řekni.

Joyce: Ne. Ne. Chci už to všechno hodit za hlavu. Žít zase normálně. Jen běž a bav se.

Buffy: Dobře.

Pokusí se usmát a odejde.

Střih na ulici Sunnydale. Buffy se prochází a rozhlíží se kolem. Náhle uslyší podivný šramot a vydá se za ním. Přejde roh budovy a uvidí tam stát člověka oblečeného v černé, chová se značně podezřele. Buffy k němu tiše přistupuje, ale nevšimne si prázdné plechovky na zemi a šlápne na ni. Člověk se okamžitě otočí a rozmáchne se kůlem. Buffy mu kůl vykopne z ruky, člověk ustoupí a Buffy uvidí na jeho krku pověšený kříž. Podívá se mu do tváře, je to Alex. Alex na ni překvapeně zírá.

Buffy: Nevíš, že si nemáš hrát se špičatými předměty? To je legrace, dokud nepřijdeš o oko.

Alex: Nemůžeš se takhle přikrást.

Stále nemůže uvěřit, že před ním stojí.

Alex: Kruci, Buffy!

Náhle je napadne upír, Alex se snaží bránit, ale upír ho shodí na zem. Buffy kopne upíra do břicha a ten spadne na hromadu odpadků. Z vysílačky připevněné na Alexově pase se ozve Cordeliin hlas.

Cordelie: Ozvi se, lelku. Všechno v pořádku?

Buffy: Lelku?

Upír vstane a napadne Alexe. Buffy se ho pokusí zastavit, ale upír ji hodí do plotu. Upír dá ránu Alexovi a ten spadne opět na zem, potom se vrhne na Buffy. K místu boje přiběhnou Willow, Cordelie a Oz. Jsou plně vybaveni zbraněmi a kříži. Chytí upíra a přirazí ho k plotu. Buffy na ně v údivu zírá. Oz se na upíra vrhne s kůlem, ale upír ho kopne a Oz spadne vedle Alexe. Upír srazí Cordelii a Willow, které spadnou ke klukům na zem.

Cordelie: Ahoj, Buffy!

Buffy sebere ze země kůl a upíra probodne. Všichni čtyři její kamarádi leží na zemi a strnule se na ni dívají. Buffy se na ně usměje.

Buffy: No nazdar!

Celá skupinka stojí před dveřmi Gilesova bytu.

Buffy: Víte asi je moc pozdě, bude lepší přijít zítra.

Nikdo neudělá ani náznak, že by chtěl odejít.

Buffy: Bude se zlobit.

Alex: Zlobit? Protože jsi utekla a opustila svý přátele a matku a on se každou noc budil starostmi o tebe?

(na Oze a Willow) Snad abychom počkali.

Buffy se na něj káravě podívá, pak se otočí ke dveřím a statečně zaklepe. Giles otevře dveře a chvíli se bezvýrazně dívá na Buffy.

Alex: (k Gilesovi) Podívejte, pozorovatel je v práci. (Giles si nasadí brýle) A právě myslel na změnu kariéry. Třeba že bude… věštec.

Giles: Děkuji, Alexi.

Podívá se na svou přemožitelku.

Giles: Vítám tě, Buffy.

Buffy se na něho usměje. Giles ustoupí od dveří, aby mohli vejít.

Střih do Gilesova obýváku. Oz, Willow, Buffy a Alex sedí na pohovce, Cordelie na židli a Giles stojí.

Buffy: Jsem tu jenom pár hodin, ale nejdřív jsem jela za mámou.

Giles: Ano, ovšem. A našla jsi ji?

Buffy: Ještě si trošku pamatuju adresu.

Giles: Mám na mysli... v jakém stavu.

Z kuchyně se ozve pískání konvice na čaj.

Giles: Ach, promiňte. (odejde do kuchyně)

Oz: Tak už tě neobviňují z vraždy.

Buffy: Ne, fajn. To byla otrava.

Alex: Tak kde jsi byla? Jela jsi do Belgie?

Buffy: Proč bych jela do Belgie?

Alex: Náležitá otázka je, proč bys nejela! Belgie!

Oba se zasmějí.

Střih do kuchyně. Giles vyndá šálky ze skříňky a úsměvně poslouchá rozhovor v obýváku.

Buffy: A co ty, Alexi? Co je s tebou?

Alex: To víš, pořád stejný.

Giles si sundá brýle a hlavu si opře o skříňku, poslouchá Buffyin hlas.

Cordelie: To sotva.

Alex: Dobrá, lhal jsem. Spousta novýho.

Buffy: To je dobrý ne, nový je dobrý.

Giles zatřese hlavou a probere se ze svého snění.

Alex: Jo, až na to což je evidentně…

Cordelie: Jo, protože jsi nebyl tam, kde já.

Giles vejde do obýváku s podnosem.

Alex: Rodiče vzali Cordelii na luxusní dovolenou.

Buffy: Soucítím s tebou.

Giles: Tak prosím. Občerstvení.

Sedne si na židli a vezme si hrnek čaje. Buffy a Alex si vezmou koláčky z podnosu.

Cordelie: Tak tys bydlela v krabici?

Buffy: To je dlouhá historie.

Alex: Tak přeskoč ty povzbudivý řeči o záchraně farmy a jdi rovnou ke špíně.

Giles: Buffy se potřebuje rozkoukat, než přijde výslech ohledně jejích letních aktivit.

Buffy: Co říkal?

Alex: Výborně. Vlastně zabíjení můžeš přenechat nám než se zabydlíš. Jsi překvapená?

Buffy: Ani ne. Zdá se, že to berete vážně. Překvapily mě ty vysílačky.

Cordelie: Jo, ale to oblečení je děs. Tenhle styl Rambo je tak pasé. Uvažuju o něčem lepší, třeba Hilfiger.

Willow: Šlo nám to dobře. Dostali jsme devět z deseti.

Oz: (šeptá Willow) Šest z deseti.

Willow: Šest z deseti.

Alex: Tak nějak. Schválně jsme jim dali náskok.

Buffy: Díky za nabídku, ale myslím, že se vrátím ke svýmu běžnýmu programu. Víte škola, zabíjení, koníčky. Vlastně mi schází naše bezduchá psina. Co děláte zítra?

Alex: Šel bych, ale jsem přilepený. (rukama šátrá po Cordelii)

Cordelie: Chtěl bys. (odstrčí ho)

Buffy: Willow?

Willow: Um, zítra já...

Buffy: Přátelé nenechají kamarády samotný.

Willow: Mám něco do školy, ale uděláme to jinak.

Giles: Pokud jde o školu, Buffy, budeš muset nejprve promluvit s ředitelem.

Buffy: Jasně. Máma jde k jeho ohavnosti. Určitě ho zlomí.

Střih do Snyderovi kanceláře na Sunnydaleské střední. Snyder se dívá na Joyce a Buffy, které sedí před jeho stolem.

Snyder: To rozhodně ne. Za žádných okolností.

Joyce: Ale nemůžete jí zakázat školu, to nejde.

Snyder: Nejenže na to mám právo, ale téměř i fyzickou rozkoš při myšlence, že ji do školy nepustím. Mám z toho mrazení.

Joyce: Buffy dávno sprostili všech obvinění.

Snyder: Ano. Ale je stálá výtržnice. Ničí školní majetek a jen výjmečně studuje. Její průměr známek nestačí.

Joyce: Jak můžete takhle zatratit celou budoucnoust mladé dívky?!

Snyder: Jsem si jistý, že dívka Buffyina nadání a schopností se neztratí. Vlastně... jsem si všiml, že ve stánku s párky v rohlíku hledají sílu. (na Buffy) V tom kloboučku by ti to slušelo.

Buffy: Jdeme, mami.

Vstane a jde směrem ke dveřím. Její matka také vstane a přistoupí ke Snyderovi.

Joyce: Ještě není konec, jestli budu muset půjdu až ke starostovi. (následuje Buffy)

Snyder: To bude zajímavé.

Střih na Sunnydaleskou nákupní oblast. Joyce zastaví a Buffy veleze z auta.

Joyce: Se školou si nedělej starosti, miláčku. Když se nedostaneš na Sunnydaleskou přestoupíš na soukromou.

Buffy: Soukromou? Chodit v saku a sukni? Mám hrát podzemní hokej?

Joyce: Není to tak zlé.

Buffy: A domácí škola? To už není jen pro pastýře horníků.

Joyce: Nějak to zařídíme. Dobře?

Políbí se na rozloučenou.

Joyce: Pozdravuj Willow?

Buffy přikývne.

Později. Buffy stále čeká na Willow. Podívá se na hodinky a zklamaně se rozhlédne kolem. Přejde na druhou ulici, kde si sedne na pohovku a znovu se rozmrzele podívá na hodinky.

Střih před Buffyin dům, už se stmívá. Buffy jde domů. Hlavní dveře se otevřou a ven vyjde neznámá žena. Buffy se na ni zmateně podívá a žena se na ni usměje.

Pat: No ne! To není nikdo jiný než Buffy. Ty jsi jako obrázek.

Buffy: (nejistě) Děkuju.

Pat: Já jsem Pat. (potřesou si rukou) Z knižního klubu. Už jsi o mě slyšela?

Buffy: Vlastně…

Pat: Dala jsem si tak trochu za úkol starat se o mámu, když jsi byla někde daleko... nebo kde vlastně. No a... celou tou situací byla celá na dně. Umíš si to asi představit. No ale musím letět. Pečeme dneska na hodině španělštiny sušenky. Buď pořád s mámou, vy dvě se potřebujete.

Usměje se a odejde pryč.

Střih do kuchyně.

Buffy: Pat nám přeje hezký domov.

Joyce: Á, potkala jsem ji v klubu.

Buffy: Já vím.

Joyce: Abych nezapomněla, volala Willow.

Buffy: (zpozorní) Kde byla?

Joyce: Uh, zdržela se. Ale prý ti volala.

Buffy: (zmateně) Byl tady vzkaz?

Joyce: Ne. Ale mám nápad. Co k nám zítra na večeři pozvat Willow a pana Gilese a spolužáky. Nebylo by to hezké?

Buffy otevře ledničku a nalije si pití.

Joyce: Protože jsou už pozvaní, doufala jsem, že řekneš ano.

Buffy se podívá na svou matku a lehce přikývne.

Buffy: Bude legrace.

Joyce: A co doběhnou pro sváteční talíře?

Buffy: Mami, Willow a spol nejsou na sváteční talíře. Jsou na běžný talíře.

Joyce: Nikdy nemáme u večeře hosty. Vyhovíš matce?

Buffy si vzdychne.

Střih do suterénu. Buffy sebere stoličku a postaví ji před starou knihovnu plnou věcí. Mezi nimi si všimne fotografie, kde se objímá s Willow a Alexem. Smutně obrázek odloží a postaví se na stoličku. Rukama šmátrá po krabici s talíří. Na něco chytne a z knihovny vypadne mrtvá kočka.

Buffy: Ó!!

Buffy se podívá na zem, kde leží hnijící kočka a zašklebí se.

Buffy: Eww.

Střih na dvorek. Buffy vykopala menší jámu před křovím.

Buffy: Příště vybírám naši zbližovací činnost já.

Joyce zvedne pytel s kočkou a hodí ji do jámy.

Joyce: Nechceš něco říct?

Buffy: Co jako? Díky, žes přišla a chcípla?

Joyce: Co třeba sbohem, tulačko. Ztratilas cestu, doufáme, že ji najdeš.

Buffy začne na kočku házet hlínu.

Střih do Buffyina pokoje, je půl dvanácté. Buffy zhasne lampu a lehne si do postele. Nejistě se rozlíží po temném pokoji a čeká až usne.

Střih do pokoje Joyce. Joyce spí v posteli. Kamera zabere nigerijskou masku na zdi. Její oči červeně zazáří.

Střih na místo, kde je pohřbená kočka. Hlína se pohne a ven se vyhrabe mrtvá kočka. Vrčivě zamňouká a vydá se k domu.

Sunnydaleská střední. Buffy se prochází po pusté škole. Vyjde na dvůr, kde ji ozáří slunce. Buffy pomalu sejde schody a pátrá po nějakém člověku. Zastaví se pod schody. Přichází k ní Angel. Buffy jde dál a Angel ji následuje.

Buffy: Proč tu nejsou?

Angel: Jsou. Čekají na tebe.

Buffy: Zdá se mi to?

Angel: Asi se neptáš správného. Měla bys jít.

Buffy: Bojím se.

Angel: To bys měla.

Zastaví se. Školou se ozve zvonek.

Střih do Buffyina pokoje. Školní zvonek se změní ve zvonek budíku. Buffy se vzbudí a budík vypne.

Střih do kuchyně. Buffy otevře ledničku a poslouchá svou matku.

Joyce: Volala jsem vrchnímu školnímu inspektorovi. Alespoň se zdá rozumnější než ten hnusný, odporný, přiblblý hlodavec.

Buffy: Mami…

Joyce: Ostatně budu s ním dneska mluvit. Pokud jde o soukromou školu, slečna Portrová bere i pozdě přihlášené. Napsala jsem ti informace.

Buffy: Dívčí škola? To je to sako, sukně a žádný kluci? Nedáš mi kouli na nohu?

Joyce: Buffy, špatně ses rozhodla. Musíš teď nést značné důsledky. Nic není hotové. Škoda že o tom nesmíš nic prozradit. To přece není tvoje vina, že máš speciální úkol. Měli by na tebe brát ohledy.

Buffy: Jsem přemožitelka. Nemusím jezdit ve vlastním autobusu.

Joyce: Nemohla bys to říct pár lidem, jako je Snyder a třeba policie. (Buffy se na ni zklamaně podívá) Řekla bych, že budou šťastní, že mají... superhrdinu. Je to správný termín? Podle mě…

Otevře dveře od špajzu a ven proskočí mrtvá kočka. Obě se na ni zděšeně podívají.

Později. Buffy otevře dveře Gilesovi.

Buffy: Vítám vás v pekelné bráně.

Naznačí mu, že má jít nahoru.

Střih do ložnice Joyce. Kočka se schovává pod postelí. Giles ji chytne za krk a vytáhne ji.

Giles: Pane Bože, to je zápach.

Dá kočku do klece.

Buffy: Chtěla jsem dubnový vánek, ale máma trvala na mrtvý kočce.

Giles: No…

Ustoupí od kočky.

Giles: Odvezu si ji do knihovny a zkusím zjistit její pravý původ.

Zvedne klec podívá se na Joyce. Za ní si všimne masky na zdi.

Giles: Tohle je... krásné a nigerijské.

Joyce: Ano. Znám jednoho skvělého obchodníka, specialistu na starověké artefakty.

Buffy: (přeruší je) Víte, miluju kecy o umění jako každý druhý, ale máme práci, Gilesi. Bádáme.

Giles: Hm, neměla bys raději zůstat s matkou? Protože…

Joyce: Prosím, to nevadí. Může jít s vámi.

Giles: Vlastně nemůže, (k Buffy) nesmíš vstoupit do areálu školy.

Buffy: Ó! (ironicky se usměje)

Giles: Je mi líto. Já-já... ozvu se až se něco dozvím.

Chytne na kliku. Kočka zabručí a zasyčí.

Joyce: Nashledanou večer.

Giles: Dnes večer.

Otevře dveře a odejde.

Střih do knihovny. Klec s kočkou stojí na stole. Oz si ji zkoumavě prohlíží. Willow o kus dál bádá.

Oz: Je mrtvá? Smrdí tak. (Alex souhlasně kývne) Přesto se pořád pohybuje. To je zajímavý.

Cordelie: Bezva mazlíček, Gilesi. Nenapadlo vás něco normálního? Golf, noviny, cokoliv. (sedí naproti Willow a pomáhá ji s výzkumem)

Giles: Snažíme se zjistit, proč a jak vstala z mrtvých. Nehodlám si ji vzít domů a nabízet jí misku teplého mléka.

Oz: Je hezká. Mohl byste jí říkat Mourek.

Willow: Co s tou Buffyinou večeří na uvítanou? Slíbila jsem její mámě, že něco přineseme.

Cordelie: Já dělám krém.

Každý se na ni podívá, ale ona si toho nevšimne a pokračuje ve čtení.

Alex: Ta neposkrněnost si zaslouží obdiv.

Cordelie: (vzhlédne od knihy) Co? Cibulový krém? Zamíchá se, nevaří se. Tohle přinesu.

Oz: Vymyslíme tip akce. Myslím, jestli večírek, mejdan nebo zábava.

Cordelie: To se liší?

Oz: Slezina je brie... nasládlý písničky. Mejdan je krev, míň nasládlý písně a k tomu větší množství kvašených nápojů. A zábava? To je hodně psiny a jen trošička večírku.

Alex: Já nesnáším brie.

Cordelie: Chápu, smrdí jako Gilesova kočka.

Giles: Ta není moje.

Alex: O čem bysme se na večírku bavili? Buffy, poznala jsi na cestách nějaký fajn pasáky? A dík, že jsi nám zničila tři měsíce života.

Willow: Alexi!

Alex: Víte, jak to myslím. Ona o tom nechce mluvit, my o tom nechceme mluvit. Tak proč nemlčet a tančit.

Willow: Buffy přece říkala, že se chce uvolnit. Trochu si užít mládí. (na Oze) Vy nezkoušíte? Mohli byste hrát u ní.

Oz: Jo, postarám se o trochu povyražení.

Giles: Nejsem si jistý, zda ten mejdan... zábava je opravdu nejlepší program. Snad něco klidnějšího, Buffy se teprve vrátila domů...  určitě se cítí dezorientovaná.

Willow: O to důvod víc, proč ji hezky uvítat. A velká akce říká „Vítej, Buffy“.

Alex poplácá Gilese po zádech a Giles se na něj výhružně podívá.

Alex: Dobrá, takže jeden starší hlas pro večer se smradlavým sýrem a kolik hlasů je pro opravdovou legraci, ha?

Každý kromě Gilese zvedne ruku.

Giles: Dobře, dobře. Ať je po vašem. Já jsem rád, že je doma.

Kočka znovu zamňouká a Giles se vrátí ke své knize.

Giles: Všechno může být zase normální.

Bez povšimnutí otočí stránku, na které je kresba masky, která visí v domě Summersových.

Střih do jídelny. Stůl je krásně prostřen. Buffy má na sobě červeno-růžové šaty a dolaďuje poslední detaily. Ozve se zvonek. Buffy otevře dveře. Venku stojí Pat a nese nějakou krabici.

Pat: Ahoj, ty jsi doma? (vstoupí) Doufám, že už se netouláš duchem někde jinde.

Buffy se zdrží komentáře.

Pat: Joyce říkala, že je tu ještě jedno místo. Tak mě napadlo, zapomeň na perlivou masku a bav se. Máš ráda sušenky?

Podá Buffy krabici a stále se usmívá.

Buffy: Chcete mluvit s mámou?

Pat: Prosím.

Buffy: (zaječí) MAMI!

Pat se podívá na schody, po kterých schází Joyce.

Joyce: A, to je fajn. Buffy, že ti to nevadí.

Pat a Joyce se obejmou.

Ozve se zvonek. Buffy jde opět otevřít. Tentokrát tam stojí Ozova skupina v čele s Devonem.

Devon: Ahoj, Buffy. Kam chceš, aby přišla kapela?

Prochází obývákem a hledá vhodné místo.

Buffy: Kapela?

Následují ho dvě dívky, které drží bubny.

Později. Obývák je plný lidí. V jednom rohu hraje Oz na kytaru a Devon zpívá. Willow stojí opodál a pozoruje Oze. Buffy prochází pokojem a hledá někoho známého. Uvidí Willow a jde k ní.

Buffy: Ahoj!

Willow: (usmívá se) Ahoj! (dál poslouchá hudbu)

Buffy: Tohle je velký.

Willow: (podívá se na Buffy) Líbí?

Buffy: Jo, moc skvělý. Jen jsem doufala, že budeme sami.

Willow: Promiň. Cože? (naznačí, že ji přes hudbu neslyší)

Buffy: (hlasitěji) Tohle je úžasný. Ale nějak jsem doufala, že budeme spolu... jen naše parta.

Willow opět naznačí, že ji neslyší a otočí svou pozornost na Oze. Buffy se od Willow vzdálí, ale pak si to rozmyslí, vezme ji za paži a táhne na chodbu, kde je klidněji.

Buffy: Děje se něco?

Willow: Jako?

Buffy: Jako by ses mi vyhýbala, ve smyslu kontaktu.

Willow: (překvapeně) Cože?

Willow: Tohle není vyhýbání, vidíš? Tady jseš ty, tady jsem já.

Buffy: V pohodě?

Willow: A jak. Proto tenhle mejdan. Jsme rádi, že jsi zpátky.

Sice není moc přesvědčivá, ale Buffy se to rozhodne přijmout.

Buffy: Tak jo.

Willow: Tak jo. Dobrý.

Odejde za Ozem. Buffy se na ni znepokojeně podívá.

Střih do ložnice Joyce. Oči masky začnou červeně plát.

Střih na ulici Sunnydale. Sunnydaleská polici vyšetřuje místo havárie. Kamera zabere mrtvé tělo ležící na ulici. Muž náhle otevře oči a sedne si.

Zpět v domě Summersových. Celým domem se rozléhá hlasitá hudba. Alex a Cordelie se cucají u schodů. Buffy se k nim prodere zástupem lidí a zkouší upoutat jejich pozornost. Alex si ji všimne.

Alex: Hej, Buff! Co děláš?

Cordelie ho líbá na krk.

Buffy: Chci si dát pauzu od divoký zábavy.

Alex: To je ale jízda, co? Jsme moc rádi, že ses vrátila.

Buffy: Chyběla jsem těm, který ani neznám. Giles přijde později?

Alex: Naposledy jsem ho viděl v knihovně, ale on přijde. Chce oslavit tvůj návrat jako všichni. Je skvělý, že jsi zpátky. (na Cordy) Není to tak?

Cordelie: (usmívá se) Naprosto. (k Alexovi) Až na to že jsi mě vzrušoval tím svým vzhledem přemožitele.

Alex: Opravdu?

Cordelie: To si piš, lelku!

Zahihňají se a pokračují v líbání.

Buffy: No, já asi... och. (odchází)

Střih do ložnice Joyce. Masce stále září oči.

Střih do Sunnydaleské nemocnice. Tým doktorů se pokouší oživit popáleného člověka.

doktor: Dýchej. Dýchej.

Ozve se dlouhý tón.

doktor: Popáleniny jsou rozsáhlé. Je to exitus, balí me to.

Odejde, ošetřovatelka začne skládat přístroje. Kamere zabere mrtvolu. Její oči se náhle otevřou. Muž si sedne na postel a vstane.

Střih na mejdan. Buffy sebere ze stolů prázdné sklenice a uslyší rozhovor dvou kluků.

kluk 1: Hele, co je tohle vlastně za mejdan?

kluk 2: Tenhle mejdan? Pro nějakou buchtu, co přišla z polepšovny.

Buffy se smutně otočí směrem ke kuchyni.

Střih do kuchyně. Joyce a Pat si nalévají pití do sklenic.

Joyce: Stačí!

Pat: Na zdraví! No a jak to zvládáš, Joyce? Opravdu.

Joyce: Opravdu? Já… já nevím. Když byla Buffy pryč, chtěla jsem ji dostat domů. Věděla jsem, že když ji obejmu a řeknu, že ji mám ráda, že se to rychle spraví.

Pat: Ale?

Buffy dojde ke kuchyňským dveřím a poslouchá je.

Joyce: Když je Buffy doma, myslela jsem, že se to všechno zlepší. Ale svým způsobem to je ještě horší.

Buffy běží po chodech nahoru do svého pokoje. Zavře za sebou dveře a smutně se podívá na svou postel. Z pod postele vytáhne tašku a začne do ní skládat své věci.

Střih do ložnice Joyce. Maská stále červeně září.

Střih ven. K domu se blíží hromada mrtvých.

Knihovna. Kočka ve své kleci vyvádí a mňouká. Giles sedí u stolu a prohlíží knihy. Konečně narazí na obrázek masky a rychle čte.

Giles: Proboha.

Vezme telefon a vytočí Buffyino číslo domů. Netrpělivě poslouchá vyzvánění.

Střih do Buffyina domu. Telefon v obýváku vyzvání, ale je přehlušen hlasitou hudbou.

Střih do knihovny. Giles je nervózní.

Střih na mejdan. Jeden kluk telefon zvedne.

kluk: Tady mejdan. Poslouchám vás.

Giles: Musím mluvit s Buffy, okamžitě. Mám nějaké nesmírně důležité informace.

Někdo rozbije sklo.

kluk: Ou! Už upadl. Musíš si dát panáka.

Giles: Musím mluvit s Buffy, ihned.

kluk: Budy?

Giles: Buffy!

kluk: (volá na zástup lidí) Hej, potřebuje mluvit s Budym. Je tady Budy? (do telefonu) Lituju, není tady. Jste na špatný adrese, pane Belvedére. (zavěsí)

Giles: H-haló? Haló?!

Bouchnutím zavěsí telefon.

Střih do pokoje Buffy. Zatímco si skládá své věci do tašky, přijde do pokoje Willow.

Willow: Ty zase odjíždíš?

Buffy se k ní otočí, a pak se podívá na tašku.

Willow: To ses zastavila jen pro svůj kartáč a teď už můžeš zase jet?

Buffy: Nikomu to nebude vadit.

Willow: Ó, né. Měj se moc hezky. A nezapomeň nám nepsat.

Buffy: Proč na mě útočíš. Snažím se.

Willow: No né a tohle vypadá, že to vzdáváš.

Buffy: Snažím se to všechno ulehčit.

Willow: Komu?

Buffy: Vždyť vám beze mě bylo tak fajn.

Willow: Jen jsme dělali, co jsme mohli. Ne, že bychom měli v týhle věci moc navybranou.

Buffy: Promiň, že jsem musela odjet. Ale nevíš, co jsem prožila.

Willow: Ráda bych to věděla.

Buffy: Nerozuměla bys tomu.

Willow: No, možná nepotřebuju rozumět. Možná potřebuju, abys se mnou mluvila.

Buffy: Jak jsme mohly mluvit, když ses mi vyhýbala?

Willow: To není snadný, Buffy. Vím, že si prožíváš svoje, já taky.

Buffy: Dělala sis o mě starost, ale…

Willow: Ne, nemyslím jen tohle. Myslím svůj život. Víš, já mám… teď všelijaký… mám známost… mám nesmírně vážnou známost s vlkodlakem a-a-a-a studuju čarodějnictví a-a-a zabíjím upíry. A neměla jsem si s kým promluvit o všech těch děsivých věcech. Byla jsi moje nejlepší kamarádka.

Střih na Gilese, který jede svým starým autem k Buffy domů.

Giles: Tak. Co moje maska? Není krásná? Oživuje mrtvé. Američani.

Ozve se zvuk těla dopadající na kapotu.

Giles: Ježiši!

Rychle auto zastaví a člověk spadne na silnice před auto. Giles vyběhne z auta.

Giles: Bože ne! Jste živý?

Změří mu pulz.

Giles: Raněný?

Člověk se převalí a Giles uvidí, že je v pokročilém stádiu rozkladu.

Giles: Kruci!

Mrtvola ho chytne za kabát.

Střih do Buffyina pokoje.

Buffy: Nemáš ponětí, jak se mi stýskalo. Po všech. Každý den jsem vám chtěla volat.

Willow: To je jedno, Buffy. Nepomohlo když jsi to neudělala.

Joyce prochází chodbou a uvidí na Buffyiné posteli ležet tašku.

Joyce: Co je to? To má být žert?

Buffy: Mami, prosímtě… mohla bys…

Joyce: Ne, to nemůžu. Tak co je to?

Willow: Zase utíkala z domova.

Buffy: Ne, neutíkala. (zmateně) Nejsem si jistá.

Joyce: Tak to si radši ujasni a okamžitě mi to vysvětlíš. Jestli si myslíš, že si můžeš utéct, kdykoliv se ti zachce.

Buffy: Přestaň, prosím. Já to nevím. Nevím, co to dělám.

Vyběhne z pokoje. Joyce a Willow běží za ní.

Střih do obýváku. Joyce ji doběhne.

Joyce: Neopouštěj tenhle dům.

Buffy se ale nezastaví.

Joyce: To už stačí.

Chytí ji za paži a obrátí k sobě.

Joyce: My dvě si musíme promluvit.

Kapela přestane hrát.

Buffy: Mami, prosím.

Alex s Cordelií přijdou do obýváku.

Joyce: Víš co? Je mi jedno, je mi jedno, co si tví přátelé o nás pomyslí, protože jsi mě protáhla peklem. Skutečně. A pila jsem alkohol. Máš vůbec ponětí, jaké to je?

Buffy: Mami, teď není čas.

Willow se úzkostlivě rozhlédne kolem. Oz si stoupne vedle ní.

Joyce: Neumíš si to představit . . měsíce nic nevědět. Nevědět, jestli ležíš mrtvá někde v příkopě nebo…

Buffy: Tys mě vyhnala. Řekla jsi, abych šla. Řekla jsi, že když opustím dům, tak ať se už nevracím. Zjistila jsi, kdo jsem a nemohla ses s tím vyrovnat.

Joyce: Buffy, nedala jsi mi čas. Hodila jsi to na mě a čekala jsi, že to nějak pochopím. Tvoje máma není dokonalá. Zachovala jsem se špatně. To ti ale nedává právo trestat mě útěkem.

Buffy: Trestat tě? Já jsem tě nepotrestala.

Alex: Udělala jsi to. Víš, co tady prožila?

Buffy: Skvělý. Díky. Ještě někdo si chce přisadit. Co třeba ty tam?

Jonathan zamrzne uprostřed scény, kdy si strká do pusy obložený chlebíček. Nervózně se rozhlédne. Každý se na něj strnule dívá.

Jonathan: Ne, dík. To nemusím.

Alex: Ty to nechceš slyšet, ale zdrhnout bylo děsivě sobecký a hloupý.

Buffy: Dobře, dobře. Zbabrala jsem to… vím to. Ale vy… vy ne… nemáte tušení, co se dělo se mnou. Jak jsem se cítila.

Alex: Zkusilas o tom s někým mluvit?

Buffy: Nikdo nic nemohl udělat. Musela jsem se s tím vypořádat sama.

Alex: Jo a vidíš, jak se to podařilo. Nemůžeš všechno pohřbít, jednou si tě to najde.

Střih na ulici. Giles se mrtvole vykroutí a uteče do auta. Stáhne všechna okýnka. K autu se začne blížit asi deset zoombie. Giles hledá po kapsách klíčky, ale nemůže je najít. Podívá se před sebe a je ležet na silnici.

Giles: Výborně, pane Gilesi.

Vytáhne dráty ze zapalování a snaží se nastarovat motor. Ten se skutečně za chvíli nahodí.

Giles: Jako jezdit na ztraceným kole.

Auto se rozjede a Giles zoombie setřese.

Střih do obýváku.

Buffy: Jako kdybych mohla jít za tebou. Dal jsi najevo svůj názor na Angela a na mě.

Alex: Promiň, že tvůj miláček byl démon. Ale většina holek trápení s klukama zvládne.

Cordelie: Přestávka, Alexi. Na chvilku si představ, že jsi v kůži Buffy. Jo? Jsem Buffy. Hříčka přírody, ne? Přirozeně si najdu kluka podivína. A pak se z něj stane pan zabiják, což je hodně…

Buffy: Cordy? Vylez z mý kůže.

Cordelie: Jen se ti snažím pomoct.

Willow: Buffy, víš…

Buffy: Willow, prosím... od tebe už to nesnesu.

Alex: Nech ji domluvit. Aspoň to jí dlužíš.

Buffy: Proboha, Alexi! Myslíš, že bys mě mohl otravovat jen za sebe?

Alex: Fajn! Přestaň se chovat jako idiot a já s tím přestanu.

Buffy: Á? Ty mluvíš o idiotovi? Lelku?

Oz: Dobrá. Vstoupím vám do toho. Budu rozhodčí.

Willow: Ne, nech je být, Ozi. Mluvení nepomáhá, můžeme zkusit trochu násilí.

Dovnitř vtrhnou zoombie.

Willow: Tak jsem to nemyslela.

Nastane panika a lidé se snaží dostat ven. Jedna mrtvola chytne Alexe a začnou spolu zápasit. Další zlomí vaz jednomu klukovi. Willow a Oz Alexovi pomůžou.

Buffy: Alexi, kuchyň!

Alex: Vzadu!

Buffy hodí jednu zoombie do krbu a běží s Cordelií do obýváku. Pomůže Joyce s mrtvolou.

Joyce: To jsou upíři?

Buffy: Uh, myslím, že ne.

Willow: Buffy, chytej!

Hodí ji kus dřevěného trámu z rozbitého okna. Buffy bodne zoombie do srdce, ale nic se nestane.

Buffy: Ne, nejsou to upíři.

Zoombie na ni zaútočí.

Střih na Alexe, který mlátí do další zoombie. Pat se na ně dívá z chodby. Za jejími zády se objeví zoombie a vleče ji sebou. Alex v kuchyni pokračuje v mlácení.

Alex: Tenhle neřád se potácí, ale nespadne.

Střih do obýváku, kde také probíhá bitva.

Buffy: Musíme je dostat ven.

Joyce: Na tři!

Každý chytí jednu zoombie

Joyce: Raz... dva... tři.

A vyhodí je ven hlavním vchodem, kde čeká Buffy a zabouchne za nimi dveře.

Buffy: Zabarikádujeme tyhle dveře.

Střih do kuchyně. Alex a Cordelie drží jednu zoombie u země.

Buffy: Potřebujeme tady pomoc.

Alex: Držím to. Pomoz Buffy.

Cordy běží z kuchyně do haly.

Do obýváku vtrhne další várka mrtvých.

Buffy: Nahoru!

Běží do ložnice Joyce. Willow, Alex a Joyce ji následují. Nahoře Joyce zakopne o Pat, která leží na zemi v bezvědomí.

Joyce: Ach, Pat!

Willow a Buffy jí pomůžou dostat Pat do ložnice.

Buffy: Opatrně.

Alex: Rychle.

Joyce: Tak. Jdeme.

Střih dolů. Cordelie pomůže Ozovi setřást jednu zoombie a chtějí utéct nahoru. Tam je ale jiná zoombie zastaví a Oze shodí ze schodů.

Cordelie: Ozi!

Přiběhne k zoombie a začne do ní bušit.

Oz: Běž, běž!

Cordelie běží ze schodů a Oz je hned za ní.

Střih do ložnice Joyce. Joyce a Willow dotáhnou Pat do ložnice a Buffy s Alexem zabarikádují dveře. Willow zkusí Pat pulz.

Willow: Ona je…

Joyce: Pat! Je mrtvá.

Oči masky červeně vzplanou.

Joyce: Co když se sem dostanou?

Alex: Myslím, že umřeme.

Záběr na Pat, která otevře oči.

V komoře. Je naprostá tma.

Cordelie: Nic neslyším. Podíváme se ven.

Oz: Jdeme na to.

Opatrně otevře dveře a rozhlédne se. Nikde není žádná zombie. Ozývá se hluk z druhého patra. Cordelie vezme z komory dvě lyžařské tyče a jednu podá Ozovi.

Cordelie: Na.

Oz: Díky.

Společně jdou tiše ke schodům. Narazí na Gilese a Cordelie mu přidrží tyč u krku.

Giles: Cordelie, to jsem já!

Cordelie: Jak poznáme, že nejste zoombie Giles?

Giles: Cordelie, nebuď otravná.

Cordelie: Je to on.

Stáhne svou zbraň. Hluk ze shora je hlasitější.

Oz: Večírek mrtvých se přesunul nahoru.

Giles: To dává smysl. Ženou se za tou maskou v ložnici.

Cordelie: Maskou?

Giles: Ta maska má v sobě sílu zoombie démona Ovu mobani. Zlé oko. Kolem nich neprojdeme.

Oz: A co když tu masku dostanou?

Giles: Kdo si ji nasadí, stane se vtělením démona.

Cordelie: Horší než zoombie.

Giles: Ano, horší.

Střih do ložnice Joyce. Pat vstane. Nikdo si toho nevšimne, protože mají plné ruce práce, aby udrželi dveře před návalem zoombie. Pat si všimne masky, která spadla na zem. Z jejích očí vychází červená zář. Dveře nevydrží a do pokoje vpadnou zoombie. Začne rvačka. Joyce si všimne Pat.

Joyce: Bože. Mysleli jsme si, že jsi…

Chce Pat obejmout, ale ta ji odstrčí. Pat sebere ze země masku a nasadí si ji na obličej. Maska se přizpůsobí jejímu obličeji a oči Pat červeně zazáří. Všechny zoombie v pokoji se před ní snaží schovat a křičí strachem.

Alex: Srhneme to, když se zoombie děsí: nic moc.

Willow se podívá na Pat, nyní už ztělesnění démona Mobani a náhle ztoporní.

Mobani: Já žiju, ty zemřeš.

Buffy se Mobaniho pokusí zastavit, ale ten ji odhodí do protější zdi.

Buffy: Willow, nedívej se.

Démon jde k zamrzlé Willow. Buffy proskočí oknem ven a vezme sebou Mobaniho.

Střih na zahradu. Buffy a Mobani spadnou na zem.

Střih na Gilese, Oze a Cordelii, kteří stojí na schodech. Uslyší rozbití okna.

Giles: Venku!

Střih ven. Buffy a Ovu Mobani spolu bojují.

Buffy: (pro sebe) Nedívej se. Nedívej se.

Střih do ložnice. Zoombie se již vzpamatovali a zaútočili na smrtelníky. Alex, Willow a Joyce se snaží bránit.

Střih ven. Buffy bojuje s démonem a přitom si zakrývá oči.

Střih na schody. Oz a Giles používají tyče od lyží jako zbraně proti zoombie.

Giles: (na Oze) Řekni Buffy, že jeho tělesná síla je v očích.

Oz ze sebe skopne zoombie a běží ven za Buffy.

Giles: Musí jít po očích, aby ho porazila.

Střih ven. Buffy sebrala ze země lopatu, se kterou teď bojuje s Mobanim. Ze venkovních dveří vyběhne Oz.

Oz: Buffy!

Ovu Mobani se otočí a zmrazí Oze pohledem. Buffy si nachystá svou lopatu.

Buffy: Hej, Pat!

Ovu Mobani se otočí k Buffy a ta mu do očí vrazí lopatu. Mobani ji chytne a snaží se ji vyrvat.

Buffy: Dívala ses.

Záblesk bílého světla. Ovu Mobani zmizí.

Střih do ložnice. Joyce stále buší do jedné zoobmie. Při záblesku zmizí.

Střih na schody. Cordelie pomáhá Gilesovi se zoombie, které zmizí.

Střih ven. Buffy se dívá na lopatu, která zbyla po Mobanim. Oz se probere.

Oz: Pohoda.

Střih dovnitř. Giles a Cordelie sejdou dolů. Joyce je v obýváku a hledá Buffy. Najde ji a Oze vcházet do kuchyně.

Joyce: Miláčku!

Prudce ji obejme.

Joyce: Jsi v pořádku?

Buffy: Jo.

Joyce: (vzdychne) Takže tohle je běžný pracovní den?

Buffy: To… nic nebylo.

Willow a Oz se chytí za ruce. Alex přijde do obýváku a přitulí se ke Cordelii. Joyce se rozhlíží po zničeném domě.

Alex: (na Buffy) Dobrá práce.

Buffy: Nápodobně.

Willow se usměje a v domě zavládne přátelská atmosféra.

Střih do Snyderovi kanceláře příští den. Giles vejde dovnitř.

Snyder: My máme jednání?

Giles: Přišel jsem na slovíčko.

Snyder: Jestli to slovo je Buffy, tak mám pro vás několik: Dobře, že odešla. Teď mi odpusťte, mám schůzku se starostou.

Giles: Nemůžete jí to zakázat.

Snyder: (obleče si sako) Asi zjistíte, že můžu.

Giles: K vyloučení nemáte důvod.

Snyder: Mám důvod, mám precedent. A tady pocit mrazení.

Giles: Buffy Summersová není zletilá a má právo na veřejné vzdělání. Vaše osobní antipatie vás neopravňují…

Snyder: Tak se obraťte na městskou radu.

Vezme si svůj kufřík a jde ke dveřím.

Giles: Asi začnu s Nejvyšším státním soudem.

Snyder se zastaví.

Giles: Je vlivnější v místních kruzích. Mohu vám velmi znepříjemnit život, z profesního hlediska.

Snyder: Lituji, nepřesvědčil jste mě.

Chce odejít, ale Giles ho vezme za sako a přirazí ho ke skříni.

Giles: A vy si to přejete?

Snyder zatřese nervózně hlavou.

Střih do kavárny. U stolku sedí Willow a Buffy.

Willow: Nejsem dokonalá čarodějnice, to trvá léta. Dělala jsem pár pohanských zaříkávání a kouzlo na odstranění uhrů.

Buffy: Děsí tě to?

Willow: No někdy. Zkusila jsem komunikovat se světem duchů a nebyla jsem na to připravená. Jako by... jako by tě to roztrhlo uvnitř. Navíc jsem vyhodila proud v celý čtvrti. Hrůza.

Buffy: Asi jsem měla být s tebou.

Willow: No jo. Taky jsem jančila.

Buffy: To je mi líto.

Willow: To je dobrý. Chápu, žes musela vypadnout a odpouštím ti. A musím brát ohledy na to, co teď prožíváš. A brát to jako dospělá.

Buffy: (usmívá se) Ty si hodně užíváš tu svou morální nadřazenost.

Willow: (usmívá se) Je to jako droga.

Buffy: Tak jo. Jsem ta špatná. Překousnu to. Na chvíli.

Willow: Tak dobře, přestanu ti dělat potíže. (odmlčí se) Uprchlíku.

Buffy: (překvapeně se na ni podívá) Will?

Willow: (hihňá se) Promiň.... zběhlíku.

Buffy: Kňouralko.

Willow: Tulačko.

Buffy: Harpyje.

Willow: Delikventko.

Buffy: Rajdo!

Obraz se zatemní.

Willow: Darebačko!

Buffy: Čarodějnice!

Willow: Stvůro!

|| zpět ||