Buffy - 2x17 Passion
V každém pokolení je jedna Vyvolená. Osamocena bude bojovat proti upírům, démonům a silám temnoty. Je Přemožitelka.
Klub Bronz. Kamera zabírá parket s tančícími páry, je na něm i
Buffy s Alexem. Cordelie a Willow sedí u stolku a povídají si. Nějaký
muž projde těsně před kamerou, takže blokuje výhled. Když zmizí, vidíme
Angeluse, jak stojí u schodů a pozoruje tančící Buffy. Slyšíme Angelův
hlas.
Angelus: Vášeň. Nosíme ji v sobě
všichni. Pospává… číhá. Ačkoliv je nechtěná… nezvaná… probouzí
se. Otevře své čelisti a zavyje.
O chvíli později. Buffy, Willow, Alex a Cordelie vycházejí z Bronzu.
Míjejí pár, který se líbá. Kamera se u páru zastaví a my zjistíme, že
muž ženu nelíbá, ale kouše ji do krku. Muž ženu odchodí na zem a my mu
konečně vidíme do tváře – je to Angelus. Přejde doprostřed silnice,
nasadí upíří tvář a dívá se za odcházející Buffy.
Střih do Buffyina pokoje.
Buffy jde do postele a zastaví se u okna. Nervózně se podívá ven, ale nic
podezřelého nevidí. Lehne si tedy do postele, zhasne lampičku a přikryje
se.
Později. Buffy spí. Kamera
projíždí pokojem a zabere tvář Angeluse, který je za oknem.
Později. Buffy stále spí.
Někdo ji pohladí po tváři a vlasech. Ten někdo je opět Angelus, který sedí
na Buffyině posteli a dívá se, jak spí. Opět uslyšíme Angelův hlas.
Angelus: Promlouvá k nám. Vede
nás. Vášeň nás všechny ovládá a my posloucháme. Máme snad na výběr?
Ráno v Buffyině
pokoji. Buffy se probírá. Otevře oči a podívá se na budík. Sedne si a všimne
si nějakého papíru ležícího na posteli. Když papír rozdělá, uvidí
sebe, jak spí. Dojde jí, že to nakreslil Angel.
Buffy: Byl v mým pokoji.
Střih do knihovny. Giles se probírá knihami a Buffy vchází do knihovny.
Giles: Kdo?
Buffy: Angel. Včera večer byl v mým
pokoji.
Alex a Cordelie jsou v knihovně také.
Giles: Víš to jistě?
Buffy: Naprosto. Když jsem se
probudila, našla jsem na polštáři obrázek. (tře si paže)
Alex: Návštěva kluka se špičáky.
Cordelie: Počkejte, myslela jsem, že
upíři mohou dál jen na pozvání.
Giles: Ano, ale jak je jednou pozveš,
mohou pak přijít kdykoliv.
Buffy se podívá smutně na zem.
Alex: Myslím, že je to pro vás
holky užitečná lekce, abyste zbytečně nezvaly do svých ložnic divný
kluky.
Cordelie: Pane Bože! (podívá se
na Alexe) Jednou jsem ho pozvala do auta. (podívá se na Gilese) To
znamená, že může nastoupit, kdykoliv se mu zachce.
Alex: Jo, jsi odsouzená vozit ho i s jeho
kámošema, kdykoliv se jim zlíbí. A tyhle týpci ti nikdy nepřispějou na
benzín.
Cordelie odmění Alexe znechuceným pohledem.
Buffy: Gilesi, musí existovat nějaký
kouzlo, které zruší to pozvání. Taková bariéra jako „bosé a neživé
neobsluhujeme“.
Cordelie: Jo, a platí to i pro auta?
Giles: Ano, mohl bych se podívat
do…
Alex: (vstane ze židle) Haló?
Dívá se na dva studenty – Jonathana a nějakou dívku – kteří přišli
do knihovny.
Alex: Promiňte, už jste slyšeli o
klepání?
Jonathan: (nechápavě) Jdeme
si půjčit knihy. Od Stalina.
Alex: Copak je to tady knihkupectví?
Giles: Školní knihovna, Alexi.
Alex: Odkdy?
Giles: (k Jonathanovi) Uh,
ano, třetí řada historické biografie.
Jonathan: Díky.
On a dívka jdou nahoru k regálům. Alex a Cordelie si potichu sbalí
své věci a odcházejí. Giles se podívá tázavě na Buffy.
Giles: Co... (jde za Buffy z
knihovny) Oh!
Jonathan vyjde z regálů.
Jonathan: Říkal jste, že to je... (všimne
si, že všichni zmizeli) Haló?
Střih na chodbu.
Giles: Takže… Angel se tedy
rozhodl stupňovat tvoje utrpení.
Cordelie: Tím, že se jí vplíží
do pokoje a něco tam nechá? Proč ji ve spánku nerozřízne hrdlo nebo neuškrtí
nebo ji nevyrve srdce? (všichni se na ni podívají) Co? Snažím se
pomoct.
Vyjdou na dvůr.
Giles: Ano. (k Buffy) Víš,
to je klasická bojová taktika, vyřadit protivníka z formy. Zkouší tě
vyprovokovat. Popichuje tě, aby tě vehnal do nějakého velkého neštěstí.
Alex: (podívá se na Gilese) Ten
ne-ne-ne-ne-ne-ne-ne přístup k boji.
Giles: Ano, Alexi. Zase se ti jednou
podařilo převést sloužitou myšlenku do malé formy. (Alex se usměje)
Buffy: Gilesi, Angel mi kdysi řekl,
že když byl posledný Drusillou, nejdřív ze všeho zabil celou její rodinu.
Alex: (zastaví se a podívá se
na ni) Máma.
Buffy: Já vím. Budu jí muset něco
říct. (sedne si a podívá se tázavě na Gilese) Pravdu?
Giles: Ne. To nemůžeš.
Alex: Jo. Čím víc lidí zná naše
tajemství, tím míň je pro nás cenné.
Buffy: Ale musím ji něco říct.
Musím něco udělat. Gilesi, Angel má volný přístup do našeho domu a já
tam s ní vždycky nejsem. Nemůžu ji ochránit.
Giles: Řekl jsem ti, že najdu
kouzlo.
Buffy: A co do tý doby než ho
najdete?
Cordelie: Do tý doby můžete se
mnou klidně někdo jezdit v autě.
Giles: Buffy, chápu tvé obavy, ale
je nutné, aby sis zachovala chladnou hlavu.
Buffy: Vám se to snadno řekne. Ve
vaší ložnici Angel v noci nečíhá.
Giles: Vím, jak je to pro tebe těžké.
(všimne si, jak se Buffy tváří) No dobře, nevím. Ale jako přemožitelka
si nemůžeš dovolit být otrokem svých vášní. Nesmíš se nechat Angelem
vyvést z míry, i když bude jeho chování provokativní.
Buffy: To mi v podstatě radíte
nevšímat si ho a on přestane?
Giles: Ano. Nějak tak.
Alex: Hele, jakto že si Buffy nikdo
nedobírá tím „opět jsi to zhustila do malé formy“?
Giles a Buffy se na něho podívají.
Alex: Miláček pozorovatele.
Střih na třídu počítačů.
Jenny: Do konce týdne potřebuju vaše
kalkulační tabulky.
Zazvoní zvonek. Všichni studenti se začnou balit.
Jenny: A budete je mít vytištěné
a s kopií na disketě. Děkuji.
Studenti začnou odcházet ze třídy.
Jenny: Willow.
Willow: Ano?
Jenny: Um, zítra přijdu později. Můžeš
mě zastoupit než se tady objevím?
Willow: (úsměvně) Vážně?
Já? Vyučovat? No jasně!
Jenny: Fajn.
Willow: (dojde jí, co to znamená)
Počkat. (ustrašeně) Co když studenti neuznají moji autoritu? Co když
se mě pokusí přesvědčit, že je vždycky pouštíte dřív? Co když bude
požární cvičení? Co když bude hořet?
Jenny: Willow, zvládneš to. A já přijdu
co nejdřív, ano?
Willow: Tak jo. Dobrá. Dřívěji
bude lepší. (znovu se usměje) Mám moc nechat je po škole? Nebo je
nechat běhat do kolečka?
Buffy a Giles se objeví ve dveřích.
Buffy: (na Willow) Ahoj!
Jenny a Willow se na ně podívají.
Jenny: Ahoj Buffy. Ruperte.
Gilesův pohled sklouzne k zemi.
Buffy: (ignoruje Jenny) Willow,
že bych se taky zapsala do kurzu. Napadlo mě, že by se mi to mohlo hodit.
Willow se podívá Jenny do očí a pak jde ven ze třídy.
Willow: (k Buffy) Promiň. Musím
se s ní bavit, je to učitelka. A učitelé se musí respektovat (opouštějí
třídu) i když jen zaskakujou, protože pak by nastal chaos…
Giles chce jít za dívkami, ale nakonec zůstane ve třídě.
Jenny: Jak se máš?
Giles: Uh, no vlastně nijak zvlášť
dobře. Angel přišel o svou duši a začal mít vrtochy.
Jenny: To není dobré.
Giles: Byl v Buffyině pokoji.
Musím najít kouzlo, které by ho nepustilo do domu.
Jenny ze svého stolu vezme jednu knihu a podá ji Gilesovi.
Jenny: A co tohle? (Giles si knihu
vezme) Trochu jsem si četla, co se Angel změnil. Myslím, že ji nemáš.
Giles: Děkuju. (chce odejít)
Jenny: Jak to snáší Buffy?
Giles: Jak myslíš?
Jenny: Ty se cítíš zrazený.
Giles: Ano. To je jeden z nepříjemných
průvodních jevů zrady.
Jenny: Ruperte... Vychovali mě lidé,
kterým Angel ublížil nejvíc. Úcta k nim byla první věc, kterou jsem
se naučila. Nepřišla jsem nikomu ublížit. A lhala jsem ti, protože jsem
myslela, že je to tak správné. Nevěděla jsem… nevěděla jsem, že se do
tebe zamiluju.
Odmlčí se a podívá se na Gilese.
Jenny: Bože. Je pozdě, abych to
vzala zpět.
Giles: A chceš?
Jenny: Chci se s tebou usmířit.
Nečekám… vím jen, že ti to chci něčím hrozně moc vynahradit.
Giles: Chápu. No ale mě to
vynahrazovat nemusíš.
Giles se na Jenny lehce usměje.
Giles: Děkuju za knihu.
Vyjde ze třídy.
Střih do jídelny v domě
Summersových. Buffy a Joyce večeří. Buffy se v jídle nimrá.
Joyce: Dobrá. Co se děje?
Buffy: To nic není.
Joyce: No tak. Můžeš mi všechno
říct. Četla jsem knihy o výchově. Nemůžeš mě překvapit.
Buffy odloží příbor a podívá se na matku.
Buffy: Pamatuješ se na Angela?
Joyce: Angel, ten... vysokoškolák,
co tě doučoval dějepis?
Buffy: Přesně. On… já… Chodíme
spolu, ne, chodili jsme. Jsme teď zase hodně vážně rozejitý.
Joyce: (usměje se) Neříkej
to. Není takový, jako když si se do něj zamilovala.
Buffy: (nervózně) Asi tak nějak.
No a teď když se změnil, začal mě tak trochu pronásledovat. Má problémy
se s tím smířit.
Joyce: (vyděšeně) Buffy,
provedl ti snad něco?
Buffy: Ne. Ne. Takhle to není. Jen
se potuluje kolem… hodně. Posílá mi dopisy a takový věci. Nechci se s ním
momentálně vidět. Jestli se tu objeví, promluvím s ním… jen ho
nezvi dál.
Střih do Willowina pokoje.
Willow už je převlečná do pyžama a telefonuje s Buffy.
Willow: Souhlasím s Gilesem.
Musíš se snažit nedát se tím vyvést z míry. (zavře svůj laptop)
Angel to všechno dělá, aby tě přiměl udělat nějakou hloupost. Přísahám,
že kluci jsou někdy takový… mrtví i živí. (jde k akváriu)
Buffy: Doufám, že Giles najde to
zaháněcí kouzlo.
Střih na Buffy, jak sedí na posteli, také má na sobě pyžamo a v ruce
telefon.
Buffy: Vím, že budu spát klidněji…
až budu spát.
Willow začne sypat rybičkám krmení.
Willow: Určitě ho najde. Je něco
jako učenec. Do té doby mysli na hezký věci a…
Všimne si, že má něco na posteli. Střih na Buffy.
Buffy: A co?
Střih na Willow.
Buffy: Willow?
Willow sebere ze své postele obálku.
Buffy: Willow?
Willow přejde k akváriu a vydělá z obálky provázek. Pomalu ho
vytahuje, jsou na něm napíchány rybičky z jejího akvária. Willow zděšeně
upustí telefon.
Později. Střih do Buffyina
pokoje. Ona a Willow sedí na posteli. Za nimi je pověšený česnek. Willow drží
v ruce kolík a obě vypadají dost nervózně.
Willow: Díky, že mě necháš u
sebe. Zvlášť když je zítra škola.
Buffy: To je v pohodě. Omlouvám
se za ty rybičky.
Willow: To je dobrý. Neměli jsme čas
přirůst si k srdci. I když je to poprvý, co jsem ráda, že mi rodiče
nedovolili štěně.
Buffy: To je divný. Kdykoliv se něco
takovýho stane, pořád ještě chci nejdřív běžet za Angelem. Nemůžu uvěřit,
že jde o stejnou osobu. Je úplně jiný než ten kluk, kterého jsem znala.
Willow: No, až na to…
Buffy: Až na to?
Willow: Jsi pořád jediná, na co
myslí.
Střih do továrny. Spike sedí
na vozíčku, pravou stranu obličeje má popálenou. Za Spikem se objeví
Drusilla, má v náručí štěňátko.
Drusilla: Něco jsem ti přinesla. (ukáže
Spikovi štěně) Ubožátko. Je sirotek. Páníček mu umřel… (usměje
se) bez boje. Líbí se ti? (Spike se na ni podívá) Hmm? Přinesla
jsem ho jen pro tebe. Aby tě rozveselil. A dala jsem mu jméno… Sluníčko! (snaží
se ho dát Spikovi) Otevři pusu. (Spike se podívá jinam) No tak, lásko.
Musíš něco papat, aby sis uchoval sílu. (dělá, že štěňátko je
letadlo) Rrrrr, otevři pusinku…
Spike: Nenechám se krmit jako nějaké
malé dítě, Dru. (odjede na vozíčku o kus dál)
Do továrny přijde Angelus.
Angelus: Proč ne? Už tě koupá, češe,
přenáší a převléká jako děťátko.
Drusilla: Jeje, Angel. (Angelus se
na ni usměje) Kdepak jsi byl? Slunce už skoro vyšlo a umí ubližovat. Měli
jsem strach.
Spike: Ne, neměli.
Drusilla: Musíš Spika omluvit. Je
dneska trochu nedůtklivý.
Angelus: No, možná že tě příště
vezmu s sebou, Spiku. Může se hodit mít tě u sebe, kdybych potřeboval
dobře zaparkovat.
Spike: Zapomněl jsi ty sketo, že
jsi jen host v mým domě?
Angelus: A jako host… bych pro tebe
mohl něco udělat. Převzít nějakou zodpovědnost, zatímco ty roztáčíš
svý kolečka. (zadívá se na Dru) Teda něco co už dávno neděláš.
Spike: (rozzlobeně) Tak už
dost!
Angelus se zasměje.
Drusilla: Aww...
Pohladí Spika po vlasech a mazlí se se štěňátkem.
Drusilla: Vy dva kluci… jak se o mě
hádáte. To dělá dívku…
Náhle se jí udělá špatně, dostává vizi.
Spike: Dru, co se děje?
Drusilla: Ovzduší… trápí mě. Někdo…
dávný nepřítel hledá pomoc, aby zničil náš šťastný domov. Ohhhh...
Střih do obchodu s magií.
Prodavač rovná věci ve výloze. Zákazník otevře dveře a zvonek na dveřích
zacinká. Zákazníkem je Jenny.
Prodavač: (s rumunských přízvukem)
Vítám. Čímpak vám posloužím?
Jenny: Uh...
Prodavač: Elixír lásky, nebo
voodoo loutku na toho nevěrníka…?
Jenny: (přeruší ho) Chci
kouli z Thesulu.
Prodavač: Oh, vy jste z oboru.
Promiňte mi to tlachání. Ale kolem Svatýho Valentýna sem chodí spousta
turistů pro elixír lásky a mystickou pomstu pro bývalý milence. (jde k
pultu) Je smutný, že mi tady nájem platí horoskopy a zaječí pacičky. (odhrne
závěs) Odkud nás znáte?
Jenny: (rozhlíží se po obchodě)
Můj strýc Enyos mi o vás říkal.
Prodavač: Takže jste Jana. Upřímnou
soustrast.
Jenny: Děkuji.
Prodavač: (vezme z police za
závěsem dřevěnou krabičku) Dobrý zákazník. Tak tady ji máte. (otevře
krabičku) Jedna kouzle Thesulu. Pokladnice rituálů pro nemrtvé. Poslední
dobou nejsou moc žádané. Pár jsem jich prodal jako těžítka vyznavačům
„New age“. (Jenny mu dá kreditní kartu) Jo, miluju tyhle lidi z „New
age“. Pomohli mi poslat nejmladšího na vysokou. Mimochodem asi víte, že se
přepsané anály rituálů pro nemrtvé ztratily. Bez análů je dochovaný
text slátanina.
Jenny: A bez přeloženého textu
jsou koule Thesulu takřka zbytečné. Vím.
Prodavač: Říkám to jen proto, že
zásadně nevracím peníze.
Jenny: To je dobrý. Pracuju na počítačovém
programu pro překlad romské liturgie do angličitny založené na náhodném výběru
textu.
Prodavač: Ách, nemám rád počítače.
Mám z nich husí kůži.
Jenny: Tak, děkuju.
Prodavač: Prosím.
Vezme si krabičku a jde ke dveřím.
Prodavač: Mimochodem… (Jenny se
otočí) ne že by mi do toho něco bylo… ale co máte v plánu
vykouzlit, když rozluštíte ten text?
Jenny: Dárek pro přítele. (vytáhne
kouli)
Prodavač: Vážně? Co mu chcete dát?
Podívá se na kouli a ta zazáří.
Jenny: Jeho duši.
Sunnydaleská střední. Willow a Buffy se procházejí před školou a povídají
si.
Alex: (přidá se k nim) Á
dobré jitro, dámy. Co jste včera dělaly?
Willow: My jsme měly pyžamový
mejdan a spánek se zbraněmi.
Alex: A předpokládám, že ani
jedna z vás neměla dost duchapřítomnosti, aby to zvěčnila na
fotografii.
Willow: Už musím jít. Za pět
minut budu mít vyučování a musím přijít včas, abych se mohla ošklivě
mračit na opozdilce. (uvidí přicházet Jenny) Ach, kruci. Je tady. (jde
pryč) Pět hodin včerejší přípravy na hodinu vyjde na zmar.
Buffy: Uvidíme se na hodině.
Opustí Alexe a jde za Jenny.
Buffy: Dobrý den.
Jenny: Ahoj.
Buffy se na Jenny dlouze podívá.
Jenny: Můžu ti s něčím…
Chtěla jsi něco?
Buffy: Vím, že litujete toho, co se
stalo a jen vám chci říct, že…
Jenny se na ni netrpělivě podívá.
Buffy: Dobrá. Vytrvejte.
Jenny: Neboj. Vytrvám.
Buffy: Počkat. Chybíte mu. Nic mi
sice neřekne, ale vím, že ano. A já nechci, aby byl osamělý. To nepřeju
nikomu.
Jenny: Buffy, víš, že když budu mít
šanci to napravit…
Buffy: (přeruší ji) Takhle
to stačí. Nechme to být.
Jde pryč. Jenny se za ní dívá.
Střih do školy. Giles mluví
s několika studenty.
Giles: Polož to někam sem. Oh, ano,
ano. Mohla bys to vytisknout? Děkuju. (uvidí přicházet Buffy) Buffy,
tak jaká byla noc?
Buffy: Beze spánku a bez obětí na
životech.
Cordelie jde k nim.
Giles: Našel jsem ten rituál, který
zruší pozvání upírů.
Cordelie: Díky Bohu. Musela jsem
umluvit babičku, aby si včera večer se mnou vyměnila auto.
Giles: No, ten rituál je vlastně
docela prostý. Jde o recitaci několika dvojverší, spálení trochy mechu a
vykropení svěcenou vodou…
Buffy: To všechno mám doma.
Giles: Pověšené kříže?
Střih do Willowina pokoje.
Willow přibíjí kříž na stěnu, která je jinak zakrytá závěsem.
Willow: Budu mít práci vysvětlit
to tátovi.
Buffy: Bude mu to vadit?
Willow: Jediná dcera Iri Rosenberga
si přibije na stěnu krucifix? I na „Vánoce Charlieho Browna“ se musím každý
rok chodit dívat k Alexovi.
Buffy: Chápu tě.
Jdou k posteli. Cordelie si prohlíží Willowino akvárium.
Willow: I když stojí za to vidět,
jak předvádí Snoopyho taneček.
Cordelie: Willow, víš to, že nemáš
v akváriu rybičky?
Willow začne natahovat.
Buffy: Víš, Cordelie, tvé auto už
je hotové, můžeš už jít.
Cordelie: Jasně. Dík. Jednou vám
to všechno oplatím.
Zvedne z Willowiny postele složený papír.
Cordelie: Oh. To musí být pro tebe.
Podá ho Willow, ta ho otevře a podívá se na Buffy.
Willow: Pro tebe.
Buffy se podívá na papír, je na něm nakreslena Joyce, jak spí.
Buffy: Máma.
Střih na ulici před Buffyiným
domem. Joyce právě přijíždí autem domů. Když zastaví, objeví se u jejího
auta Angelus.
Angelus: Paní Summersová, musím s vámi
mluvit.
Joyce: Vy jste Angel.
Angelus: Buffy vám o nás řekla?
Joyce: Řekla mi, že chce, abyste jí
dal pokoj.
Angelus: To nejde. To nemůžu udělat.
Joyce: Vy ji děsíte.
Angelus: Musíte mi pomoct. (Joyce
jde k domu) Joyce... (Angelus ji následuje) Potřebuju s ní být
a vy jediná ji můžete přesvědčit.
Joyce: Poslyšte, říkám vám,
abyste jí dal pokoj.
Angelus: Musíte jí domluvit, Joyce.
Já ji potřebuju.
Joyce: Prosím vás, chci jít už
dovnitř, ano?
Chce vytáhnout klíče od domu, ale přitom jí spadne nákup a věci
vypadnou na zem. Angelus jí začne pomáhat dávat věci nazpátek.
Angelus: Vy to nechápete, Joyce. (Joyce
najde klíče) Bez Buffy snad umřu a ona beze mě.
Joyce: Vy jí vyhrožujete?
Angelus: Prosím… proč mi tohle dělá.
Joyce: Okamžite zavolám policii.
Snaží se dát klíče do zámku, ale třese se jí ruka.
Angelus: Od té noci, co jsme se
milovali, nemůžu spát.
Joyce se na něho překvapeně podívá.
Angelus: Potřebuju ji. Vím, že mi
rozumíte.
Joyce: (otevře dveře) Nechte
nás na pokoji.
Střih dovnitř. Angelus chce jít za Joyce do domu, ale narazí na
neviditelnou bariéru. Buffy a Willow scházejí po schodech, Willow čte
latinský text z knihy.
Willow: Hicce verbis consensus
rescissus est.
Buffy: (jde ke dveřím) Promiň,
Angele. Nové zámky. (zabouchne dveře)
Střih do třídy Jenny Calendar. Jenny sedí za stolem a pracuje na překládacím programu. Napije se kafe a znovu začne ťukat na klávesnici. Za ní se objeví Giles.
Giles: Ahoj!
Jenny: Oh! Ahoj.
Giles: Pracuješ dlouho.
Jenny: Speciální projekt.
Giles: Oh.
Jenny: Mluvila jsem dnes s Buffy.
Giles: Oh! Ano? (sedne si na stůl)
Jenny: Mm. (podívá se jinam)
Říkala, že ti chybím. (hraje si s tužkou)
Giles: No, je to šťouravá… šťouravá
holka.
Jenny: Ruperte... Dobrá, nechci nic
zakřiknout, ale možná budu něco mít. Musím to tady dokončit. Můžeme se
vidět později?
Giles: Ano, ano. Můžeš se u mě
zastavit.
Jenny: Fajn. (usměje se)
Giles: (také se usměje) Dobře.
(odchází)
Jenny pokračuje v práci na svém počítači.
Střih do obchodu s magií.
Prodavač rovná věci. Dovnitř vejde Drusilla se štěňátkem.
Prodavač: Je mi líto. Zavřeno.
Podívá se na zákazníka.
Prodavač: (nervózně) Copak
chceš?
Drusilla: (podívá se na štěňátko)
Tady slečna Sluníčko říká, žes měl dneska návštěvu. Ale trápí se.
Chce vědět o čem jsi s tou zlou učitelkou mluvil.
Střih do třídy Jenny. Je pozdě. Jenny stále pracuje na počítači. Záběr na monitor, rumunský text se začne překládat do angličtiny.
Jenny: Dělej. Dělej.
Vidí, že její práce byla úspěšná.
Jenny: To je ono. (usměje se)
Půjde to. To… funguje.
Vydělá žlutou disketu z počítače a dá ji mezi knihy na stole.
Tiskárna začne chrlit anglický překlad na papír. Jenny vzhlédne od počítače
a ve třídě uvidí sedět Angeluse. Jenny strachem vykřikne.
Jenny: Angele... (pomalu jde ke
dveřím) Jak ses dostal dovnitř?
Angelus: Jsem pozvaný. Nápis před
školou... „Formatia trans sicere educatorum“.
Jenny: „Vejdi, kdo hledáš poznání“.
Angelus: Co k tomu dodat? Hledám
tu poznání. (jde k ní)
Jenny: Angele, mám dobrou zprávu.
Angelus: Slyšel jsem. Byla jste
nakupovat v místním bubububu krámku. (podívá se na kouli ležící
na stole) Koule z Thesuli… pokud si pamatuju, má přivolat zpátky
lidskou duši… z éteru. Uchovat ji, dokud nebude přenesena.
Vezme kouli do ruky a podívá se na ni. Kouzle žlutě zazáří.
Angelus: Víte, co mě na nich nejvíc
štve?
Hodí kouli na tabuli těsně vedle Jenny. Kouzle se rozbije na tisíce kousků
a Jenny zakřičí zděšením.
Angelus: (směje se) Jsou tak
zatraceně křehké. To je ta odfláknutá cikánská práce.
Jenny se snaží dostat ke dveřím. Angelus se zálibně podívá na počítač.
Angelus: Nikdy mě nepřestane
udivovat, jak moc se svět změnil jen za dvě a půl století.
Jenny zkouší otevřít dveře, ale ty jsou zamčené.
Angelus: Je to pro mě zázrak. Vložíte
tajemství obnovy mé duše sem…
Shodí počítač na zem a rozbije ho. Monitor začne hořet. Angelus se podívá
na tiskárnu.
Angelus: A vyleze tady. (vytrhne
papíry z tiskárny) „Rituál obnovení“. Páni, to mi vyvolává vzpomínky.
Hodí papíry do ohně z monitoru počítače.
Jenny: Počkej, to je tvoje…
Angelus: Moje uzdravení? Ne, díky.
Tohle už taky znám. Deja vu nejsou co bývaly. (dívá se na oheň) Páni,
to mám dneska ale kliku. Počítač… a papíry. (ohřívá si ruce u ohně)
Zdá se, že teď zabiju dvě mouchy jednou ranou.
Angelus stále stojí u rozbitého počítače a Jenny se snaží najít jiný
východ. Angelus nasadí upíří tvář a podívá se na vyděšenou Jenny.
Angelus: A s učitelkou budou tři.
Jenny začne utíkat, ale Angelus ji dohodí a chytne za rameno.
Jenny: Ne!
Vytrhne se mu a běží k dalším dveřím. Ty naštěstí nejsou zamčené
a Jenny vyběhne na chodbu.
Angelus: Fajn. Musím si nejdřív zvýšit
apetit.
Střih na chodbu. Jenny běží chodbou a narazí na dveře, snaží se je
otevřít, ale nejde jí to. Vydá se tedy jiným směrem. Angelus jde pomalu za
ní. Střih na jinou chodbu. Jenny utíká, ale Angelus jí je v patách.
Jenny shodí vozík uklízeče do cesty Angeluse a utíká nahoru po schodech.
Vypadá to, že Angelus ji přestal pronásledovat. Jenny vyběhne schody a
narazí přímo do Angeluse. Zakřičí. Angelus ji chytne za ramena a podívá
se jí do tváře.
Angelus: Je mi líto, tady už končíte.
Položí ji prsty na rty a trhne jí hlavou. Tělo Jenny spadne na podlahu.
Angelus: To mě nepřestane bavit.
Buffyin dům. Giles klepe na dveře a Willow mu otevře.
Giles: Willow, dobrý večer.
Willow: Pojďte dál. (drží v ruce
knihu) Tady je kniha.
Giles: Dobře. Můžu večer očistit
svůj byt. Jak dopadl rituál?
Willow: Jo, šlo to dobře. No…
dokud se neobjevil Angel a neřekl Buffyině matce, že on a Buffy měli… no,
víte… že dělali… víte… no, víte co, ne?
Giles: Och, ano. Promiň.
Willow: Tak fajn. Měla jsem strach,
že když jste knihovník, třeba nebudete vědět…
Giles: Ne, děkuju. Došlo mi to.
Willow: Ale byl byste na ni hrdý.
Udržela ji v dokonalém klidu.
Chvíle ticha.
Willow: Dobrá, vyřídím Buffy, že
jste se stavil.
Giles: (podívá se na schody)
Myslím… možná bych se měl Buffy u matky zastat. Třeba jí něco říct. Třeba…
Willow: Jasně. A co byste jí řekl?
Giles: No… uh…
Willow otevře dveře.
Giles: Radši vyřiď Buffy, že jsem
se stavil. (jde ven)
Willow: Určitě. (zavře za ním)
Střih do Buffyina pokoje. Buffy sedí na posteli a Joyce stojí u zdi.
Buffy: To s tou latinou a
bylinkama bylo jenom kvůli jeho pověrčivosti.
Joyce: Oh.
Buffy: Myslím, že…
Joyce: Byl tvůj první? Ne, počkej.
Nechci to vědět. Myslím, že nechci.
Buffy: Jo. Byl první. Teda jediný.
Joyce: (podívá se na svou dceru)
Je starší než ty.
Buffy: Já vím.
Joyce: O mnoho starší. (sedne
si) A zřejmě není příliš vyrovnaný. Přála bych si… myslela jsem,
že máš větší rozum.
Buffy: Dřív takový nebýval.
Joyce: Jsi zamilovaná?
Buffy: Byla jsem.
Joyce: Dávala sis pozor?
Buffy: (podívá se jinam)
Mami, teď není čas…
Joyce: (vstane) Řekni mi,
Buffy, z toho se nevykroutíš, měla jsi sex s klukem, o kterém jsi
mi ani neprozradila, že s ním chodíš.
Buffy: Udělala jsem chybu.
Joyce: Tak mě neokřikuj, protože
jsi ji udělala.
Buffy: Já to vím. Nemůžu ti říkat
všechno o všem.
Joyce: Tak aspoň něco. Buffy, klidně
mě vystrkuj ze svého života, na to už jsem zvyklá. Ale nečekej, že mi na
tobě přestane záležet, protože to se nikdy nestane. (znovu si sedne k Buffy
na postel) Mám tě ráda ze všeho na světě nejvíc… Na tohle bys měla
protočit oči a říct, že tě otravuju.
Buffy: To ne.
Joyce: To asi… byl ten rozhovor.
Buffy: Jak dopadl?
Joyce: To já nevím. Byl můj první.
Střih do Gilesova bytu. Giles zrovna přichází a otevírá dveře klíčem. Když vejde, uslyší hrát operu. Na zemi uvidí rozházené okvětní lístky z růže a na stole vychlazené šampaňské.
Giles: Haló?
Zavře za sebou dveře.
Giles: Jenny?
Odloží si věci.
Giles: To jsem já.
Dívá se kolem. Všimne si,
že u šampaňského je lístek, na kterém je napsáno „nahoře“. Giles se
usměje. Myslí si, že to vše připravila Jenny. Giles si odloží brýle,
vezme láhev šampaňského a dvě skleničky a jde nahoru. Na každém schodu
hoří svíčka a i schody jsou posypány růžemi. Když vyjde schody, uvidí
Jenny strnule ležet ve své posteli. Po chvíli mu dojde, že je mrtvá. Skleničky
a láhev mu spadnou na zem a rozbijí se. Giles stojí bez hnutí na schodech a
dívá se na Jenny. Její oči se dívají přímo na Gilese.
Později. Giles stojí dole u
dveřích. Kolem se míhá policie. Koroner balí tělo Jenny.
policista: Pane Gilesi, potřebujeme,
abyste šel s námi. Jen nám odpovíte na pár otázek.
Giles: (nepřítomně) Ovšem.
Ano. Protokol. (podívá se na policistu) Potřebuju si zavolat, pokud
mohu.
Policista se podívá na telefon a přikývne.
Giles: (šeptá) Ano. (jde
k telefonu)
Střih na Buffyin dům.
Angelus stojí venku a dívá se skrz okna do jídelny. Buffy a Willow procházejí
pokojem a jdou do obýváku.
Angelus: (vypráví) Vášeň
je zdrojem našich nejhezčích chvilek… radosti lásky… průzračnosti nenávisti…
a extáze Bohu.
Zazvoní telefon. Buffy k němu běží a zvedne ho. Angelus se na ni zálibně
dívá. Buffy chvíli poslouchá, oči se jí zalijí slzami a zděšeně podá
sluchátko Willow.
Willow: Gilesi?
Buffy se opře o zeď a pomalu se sesune na zem.
Willow: Co? Ne! (položí telefon)
Ne! (začne nekontrolovatelně brečet) Neeee!
Angelus se tváří velmi spokojeně. Joyce přijde do jídelny, když uslyší
vzlykající Willow. Buffy se dívá nepřítomně před sebe a drží se za
kolena. Angelus se usměje a odchází.
Později. Cordelie a Alex
dojedou k Buffy a Willow, které na ně čekají. Alex otevře dveře a
vyleze z auta.
Buffy: Kde je Giles?
Alex: Smůla. Než jsme dojeli na
stanici, tak už prý odešel. Asi se ho na něco ptali.
Buffy: Cordelie, odvezeš nás k Gilesovi?
Cordelie: Jasně.
Willow: Nemyslíš, že by teď chtěl
být sám?
Buffy: Nedělám mi starost, co chce.
Dělá mi starost, co udělá.
Všichni nasednou do auta.
Střih do Gilesova bytu. Na
podlaze jsou stále rozházené růže a hraje hudba. Giles otevře bednu se
zbraněmi. Kamera zabere papír na stole, je to obrázek Jenny, jak leží mrtvá
na posteli.
Gilesův byt. Alex otevře dveře. Je přes ně natažená žlutá páska označující místo činu.
Alex: Haló? Gilesi?
Podleze pásku a ostatní ho následují. Alex si prohlíží byt.
Alex: Měl asi v plánu velikou
noc.
Buffy: (podívá se na obrázek
Jenny) Tohle nepřichystal Giles. Byl to Angel. Zabalil takhle svůj dárek.
Alex: Bože. Chudák Giles.
Willow si všimne bedny na zbraně, která je prázdná.
Willow: Podívejte, nejsou tu jeho
zbraně.
Cordelie: Myslela jsem, že má svý
zbraně v knihovně.
Alex: To jsou jeho všední. Tyhle
byly jeho sváteční. Ty co se vytahujou, když přijde návštěva.
Buffy se vrátí z horního patra.
Willow: Takže tady není.
Cordelie: Kde potom je?
Buffy: Půjde tam, kde je Angel.
Willow: To znamená do továrny.
Cordelie: Takže Giles se pokusí zabít
Angela.
Alex: Je na čase, aby to udělal.
Willow: Alexi!
Alex: Promiň. Ale nezapomínejme, že
jsem Angel nesnášel už než jste se k němu přidali. Tak si zasloužím
něco za to, že jsem už dávno neřekl „Já vás varoval“. A jestli jde
Giles po démonovi, co mu zavraždil přítelkyni, říkám „Rychle, pardále
a bij, bij“.
Buffy: Máš pravdu.
Willow a Cordelie se překvapeně podívají na Buffy.
Alex: Děkuju.
Buffy: Jedna věc je na tomhle
Gilesově scénáři pomsty špatná.
Alex: A co je to?
Buffy: Že přijde o život.
Střih do továrny.
Spike: (na Angeluse) Zbláznil
ses? Máme tu mrchu přece zabít. A ne ji nechávat dárky jako pro přátelé.
Drusilla: (hraje si se štěňátkem)
Ale, Spiku, ta zlá učitelka chtěla Angelovi vrátit jeho duši.
Spike: Tak ať to udělá. Já dávám
přednost starýmu Angelusovi, kterýho si Buffy ochočila. Tenhle nový, vylepšený
asi nemá všech pět pohromadě. Miluju zabíjení zrovna jako každý jiný,
ale ty jeho hloupý žertíky nám přinesou jen neuvěřitelně naštvanou přemožitelku.
Angelus: Neboj se, kolečkáři. Mám
všechno pod kontrolou.
Těsně před něj spadne
Molotov koktejl a stůj začne hořet. Giles vběhne do továrny, v ruce drží
baseballovou pálku, kterou strčí na chvíli do ohně. Pak Giles začne
Angeluse mlátit hořící pálkou. Několikrát ho bouchne. Drusilla chce
Angelusovi pomoci, ale Spike ji zadrží.
Spike: Uh-uh. Není fér vrhat se do
ringu, dokud tě neuhodí první.
Angelus vstane, ale Giles pokračuje v mlácení, takže znovu upadne.
Angelus se znovu postaví a podaří se mu sebrat pálku.
Angelus: Dobrá. Užil jste si
legraci, ale víte, co přijde teď?
Prudce Gilese udeří a Giles spadne v bezvědomí na zem. Na scénu přiběhne
Buffy a zaútočí na Angeluse.
Buffy: Moje legrace.
Uhodí ho do obličeje a
Angelus spadne na podlahu. Drusilla se Spikem potichoučku zmizí. Buffy dál mlátí
Angeluse. Tomu se podaří dostat na můstek, který je připevněný ke stropu
továrny. Buffy neváhá a jde za ním. Tam spolu zase bojují. Buffy se podaří
dostat Angeluse na zem a bezhlavě ho začne mlátit do tváře. Angelus se zasměje
a ukáže na Gilese, který leží na zemi a kolem něj hoří oheň.
Angelus: Necháš svýho kamaráda
uhořet?
Buffy seskočí z můstku a běží k Gilesovi. Angelus zdrhne a
Buffy táhne Gilese ven z hořící továrny.
Střih ven. Buffy i Giles kašlou,
nadýchali se moc kouře. Giles se jakžtakž probere a hned se oboří na Buffy.
Giles: Proč jsi sem chodila? To
nebyl tvůj boj!
Buffy mu jednu vrazí a potom ho s pláčem obejme.
Buffy: Chcete se snad nechat zabít?!
Giles se nechává objímat a Buffy pokračuje v pláči.
Buffy: Nesmíte mě opustit. Sama
bych to nezvládla.
Střih do Gilesova bytu.
Giles vchází dovnitř, u dveří přetrhne žlutou pásku. Opět slyšíme
Angelův hlas.
Angelus: Někdy to bolí víc, než
dokážeme unést.
Giles se dívá smutně před sebe.
Angelus: Kdybychom uměli žít bez vášně,
možná bychom poznali dušení klid. Ale byli bychom prázdní.
Giles vchází do svého bytu.
Angelus: Opuštěné pokoje… zatlučené…
a zatuchlé.
Střih na hřbitov.
Angelus: Bez vášně bychom byli
skutečně mrtví.
Kamera zabírá hrob Jenny. Giles pokládá na její hrob květiny. Buffy
stojí vedle něj.
Giles: Za léta svého pozorování
jsem pohřbil příliš mnoho lidí, Jenny byla první láska.
Buffy: (podívá se na něj)
Omlouvám se, že jsem ho nezabila kvůli vám (podívá se na hrob) kvůli
ní… když byla možnost.
Záběr na náhrobek, na kterém je napsáno „Jennifer Calendar“.
Buffy: Nebyla jsem připravená.
Střih do třídy Jenny. Studenti sedí ve svých lavidích a čekají na učitele.
Willow přichází do třídy a stoupne si před učitelský stůl.
Buffyin hlas: Ale teď konečně
jsem.
Willow: Ahoj! Ředitel mě požádal,
abych zastoupila slečnu Calendrovou… (smutně) než přijde nový učitel
počítačové vědy. Takže se přidržím učebního plánu, který tu
zanechala.
Buffyin hlas: Nemůžu se pořád upínat
na minulost. Angel je pryč. Nic ho nevrátí.
Jak si Willow pokládá na stůl své knihy, omylem strčí do jiných knih,
které leží na stole a žlutá disketa, na které je uložen „Rituál
obnovení“ spadne na zem mezi stůl a kartotéku.
|| zpět ||