Buffy - 2x11 Ted

V každém pokolení je jedna Vyvolená. Osamocena bude bojovat proti upírům, démonům a silám temnoty. Je Přemožitelka.

Střih na ulici, kde bydlí Buffy. Buffy, Alex a Willow míří k jejímu domu.

Alex: Nevíš o čem mluvíš.

Willow: Alexi, bylo přece jasný, že to řídil.

Alex: Byl jen loutka! Využívala ho!

Willow: To není možné. Nevypadal jako chlap, co by se nechal využívat.

Alex: To bylo právě ono. Ani nevěděl, že hraje druhý housle. (otočí se) Buffy.

Buffy: Huh?

Alex: Kdo měl skutečnou moc? Kapitán nebo Tennille?

Buffy: Ummm… a kdo to je?

Alex: Kapitán a Tennille? Tady někdo vyrostl v nekulturní prostředí.

Buffy: Promiň. Jen jsem se…

Willow: Ty jsi přemýšlela, viď?

Buffy: Ne nepřemýšlela. Měla jsem jen spoustu nemyšlenek. Líbí se mi, když je tady všude klid.

Alex: Jo, co tu není Spike a Drusilla máme tady fakt pohodu. Jenže tím, že jsem to teď řekl, na nás přivolávám peklo.

Buffy: Jo, tentokrát ti to promineme.

Už jsou skoro u Buffyina domu.

Willow: Takže myslíš, že se už doopravdy nesetkáme se zabijáky Taraka.

Buffy: Podle Angela je po kontraktu.

Alex: A co Angel? Povídej.

Buffy: Už je mu lépe.

Willow: A ty mu děláš ošetřovatelku?

Buffy: Oh, jo!

Alex: Je to lepší než hrát služku?

Buffy: Alexi…

Alex se zasměje a vystoupí na verandu. Buffy vyndá klíče a dá je do zámku. Když klíčem otočí, tak se dveře hned otevřou.

Střih dovnitř. Buffy vchází dovnitř znepokojená tím, že nebylo zamčeno.

Buffy: Počkejte tu chvilku.

Pomalu vejde a rozhlédne se. Po chvíli uslyší, jak v kuchyni spadla na zem sklenička a pak Joyce, jak naříká.

Joyce: Ne! Bože!

Buffy doběhne ke dveřím kuchyně a vrazí dovnitř.

Buffy: Mami!

Nachytá svou matku, jak se líbá s nějakým mužem. Oba se od sebe odtrhnou a všichni tři na sebe zírají.

Buffy: Oh, já… já se omlouvám… slyšela jsem…

Joyce: Já… já jsem rozbila sklenici na víno. Jsi… jsi… jsi brzy doma.

muž: Ahoj.

Buffy: Ahoj.

Joyce: Oh! Uh, to je má dcera, Buffy. Buffy, to je Ted.

Buffy na něj kouká a neví, jak má reagovat.

Střih do kuchyně Buffyina domu. Alex a Willow jsou pozváni na večeři. Ted vaří. Otevře troubu a vytáhne plech plný minipizz.

Ted: Tak to je ono!

Střih chodbu před kuchyní. Joyce hází rozbitou sklenici do koše.

Buffy: Takže. Všechny ty večery v galerii jsi nekatalogizovala jen umění.

Joyce: Já jsem hledala správný okamžik, jak vás dva představit. Je to báječný muž.

Buffy jí koukne přes rameno a pozoruje Teda, jak vaří.

Buffy: Co dělá?

Joyce: Um, prodává počítačový software. Předělal mi celý systém v galerii. Ušetřil mi spoustu času.

Buffy: Na seznamování s chlapy. A cicmání v mojí kuchyni.

Joyce: Prosím tě nech toho.

Střih do kuchyně. Ted nese litinovou pánev s minipizzami ke stolu.

Willow: Mám ráda svůj 9Gigový harddisk.

Ted: Ale nemiluješ ho, protože bez DMA upgradu je tvůj počítač jen poloviční raketa.

Willow: Jo, ale kdo si může dovolit upgrady?

Ted: Ty můžeš! Dostávám demo verzi zdarma a nevidím důvod, proč bych ti ho nemohl dát za tu samou cenu! Jste Buffyini přátelé…

Willow radostně zaječí. Alex se už cpe minipizzou.

Ted: Co?

Alex: Takhle se směje, když z jí promlouvá její trhlá radost. A jen můžu říct, že je to ta nejlepší pizza na Zemi. V čem je to tajemství?

Ted: Když ji upečeš, usmažíš na bylinkách a olivovým oleji, musíš mít litinovou pánev. Tady neexistuje kompromis.

Buffy a Joyce se vrací do kuchyně.

Alex: Víte, měl byste je prodávat. Dali by vám i tři stovky za kus.

Ted se usměje a podá talíř s minipizou Buffy.

Ted: Máš hlad?

Buffy: Ne, díky.

Ted: Buffy, chci se ti omluvit. Takhle jsem se s tebou potkat nechtěl. Chtěl jsem aby to bylo… perfektní. Mám tvou matku opravdu rád, ale myslím, že je to jasné. Vím, že jsi nejdůležitější člověk v jejím životě, takže si pro mě taky nejdůležitější.

Joyce se postaví vedle Teda.

Joyce: Buffy, opravdu chci, aby to pro tebe nebyl problém.

Ted: Nesouhlasím. My chceme, aby to pro tebe nebyl problém.

Oba se na Buffy usmějou.

Buffy: Ne, není.

Joyce: Vážně?

Buffy: Vážně.

Střih do parku. Záběr na piknikový stůl, který tam jen tak stojí. Najednou na něm přistane upír a stůl se rozpadne. Upír se snaží vstát a mezitím přichází Buffy a v ruce drží víko od popelnice. Giles jí sleduje. Buffy víkem vykryje upírům útok a praští ho do hlavy. Upír spadne na kolena, ale hned vstane. Buffy ho znovu praští do hlavy, ale znovu vstane. Pak praští potřetí a upír se znovu skácí k zemi.

Giles: Buffy? Myslím, že… že je…

Buffy mu hodí na hlavu víko od popelnice. Upír vstane a chce jí praštit. Ale Buffy mu znovu ránu zblokuje a už popáté ho praští do hlavy víkem popelnice. Giles se jen zašklebí, když Buffy upírá praští.

Giles: Už je čas na kolík. Nemyslíš?

Buffy nakopne upíra a pak ho praští do obličeje. Giles si sedne na lavičku a čeká. Buffy praští upíra levým loktem do obličeje. Pak ho nakopne do kolena a upír spadne k zemi. Buffy vytáhne kolík a bodne ho hrudníku. Upír se rozpadne na prach. Buffy se rozhlédne a jde k Gilesovi.

Buffy: Ještě někdo?

Giles: Doufám, že v jejich zájmu snad ne…

Buffy: Co? Zabíjím upíry, to je má práce.

Giles: Pravda, pravda. Jenže většinou z nich neděláš hromady krvavého masa. Není ti nic?

Buffy: Ne! Nic!

Dojde k lavičce, kde sedí Giles a sedne si na opěradlo.

Buffy: Zabila jsem tu jednoho upíra ve středu. Proč tu ještě jsou?

Giles: Oni… jsou rozprášení, víš. Teď když jsou jejich vůdcové pryč… nejspíš mrtví. Vrací se na místo, kde mohou nejsnadněji najít něco k jídlu.

Buffy: Upíři jsou bestie.

Giles: Proto je zabíjíš.

Buffy: Vždyť lidi si skvěle rozumí, ale pak tady začnou běhat upíři, všechny zabíjí a seberou vám dům. A pak začnou dělat tyhle pitomý minipizzi a všichni začali říkat: Ta minipizza je fajn. A já vám říkám, že jsem…

Giles: Uh, uh, Buffy! Mám takový dojem, že podtext se stává hlavní tématem, nesvěříš se mi s něčím?

Buffy: Ne. Zapomeňte na to. Myslíte, že by tu mohli být ještě nějací? Počkám.

Střih na Sunnydaleskou střední, následující den.

Buffy: Jestli řekneš ještě jedno slovo, budeš přehánět.

Střih na chodbu. Záběr na Alexe, Buffy a Willow.

Alex: Ochutnala jsi je? Neee! Já ano a říkám ti, že tyhle mini pizzi mi změnily život! Ted je super kuchař!

Buffy: Dobrá! Tak je dobrý kuchař. A co to říká o něm jako o člověku?

Alex: Všechno.

Willow: Ty ho nemáš ráda?

Buffy: Neznám ho. Zatím viděla někoho, kdo má dobrou práci, je milý a zdvořilý a moje matka ho skutečně miluje.

Alex: Takže co je to za démona?

Buffy: Já jen říkám, že na tomhle klaunovi je toho až moc vzornýho.

Willow: Je to vzorný klaun. Soukromá legrace.

Dojdou k automatu na pití.

Alex: Buffy, tobě chyběj důkazy. Ocitli jsem se na poli Sigmunda Freuda.

Hodí peníze do automatu.

Willow: Asi ano. Strach z odloučení, ztráta mateřské postavy a ještě konflikt s otcovskou postavou . . .

Buffy: On není můj otec.

Alex: Máš hodně problémů?

Buffy: Ne nemám!

Začne poskakovat a zpívat a přitom ukazuje na Buffy.

Alex: Zažíváš problémy s rodiči, zažíváš problémy s rodiči…

Willow: Alexi…

Alex: No co? Freud by řekl to samý. Jenže by asi takhle netančil.

Buffy: Já říkám, že je tu něco divného. Pohled jak se matka s někým líbá je vstupenkou na terapeutické sezení. Ale to není všechno, jsem si jistá, že on není v pořádku myslím tím… Ted.

Alex si všimne Teda, jak se k nim blíží.

Alex: Ted!

Buffy: Jasně, že Ted! O kom si myslíš, že mluvím??

Alex: Ahoj Tede! Ted je tady.

Ted: Ahoj děti!

Buffy a Willow se k němu otočí.

Buffy: Co tu děláte?

Ted: Aktualizuji software v kancelářích. Což mi připomíná tvé upgrady.

Willow: Moc děkuju!

Buffy se na Willow nechápavě podívá.

Ted: To nic není. Buffy, máš ráda minigolf?

Alex: Kdo ne!

Ted: Tvou matku a mě napadlo, že bychom vás tři v sobotu vytáhli na golfový hřiště a chviličku se tam oháněli holí mezi starými páprdy.

Buffy: No já, uh…

Ted: Udělám piknikový koš.

Alex: S mini pizzami?

Ted: A sušenkami!

Alex na něj jen zírá s vyvalenýma očima a otevřenou pusou.

Buffy: Víte co, my bychom moc rádi, ale máme v sobotu tamto.

Willow: Tamto, jo to!

Alex: Tak to uděláme jindy. Mám tamtoho až po krk. Tak platí!

Ted: Skvělý!

Buffy a Willow se usmívají. Buffy úsměv předstírá.

Střih do třídy slečny Calendrové. Jenny si srovnává papíry na stole. Mezi dveřmi se objeví Giles

Giles: Ahoj, Jenny.

Jenny: Ruperte. Ahoj.

Giles: Do knihovny přišli některé tvé učebnice. Um, chceš, abych ti je schoval?

Jenny: Jo, tak fajn. Děti je tam vyzvednou.

Giles: Dobře.

Jenny: Trošku chabá záminka, jak za mnou přijít.

Giles: To horší jsem zavrhl. Já jsem jen... chtěl vědět, jak se vám daří.

Jenny: No celkem dobře. Už týden mě nepotkalo smrtelné nebezpečí. To by šlo ne? Ale pořád špatně spím.

Giles: Oh, um, po-potřebuješ ještě čas… samozřejmě.

Jenny: Nebo spíš možná odstup. Ruperte, já vím, že si starostlivý. Ale jak tu neustále obcházíš, děláš na mě štěněčí oči, ptáš se jestli jsem v pořádku. Je mi pak nepříjemný, že se necítím líp. Já nechci takovou odpovědnost.

Giles: Omlouvám se. Nechtěl jsem dělat štěněčí oči… na tebe. Měl jsem jen…

Jenny: Starost. Já vím.

Giles: Neměl jsem tě obtěžovat.

Otočí se a se svěšenou hlavou odchází odchází. Jenny ho sleduje a vzdychne, pak pokračuje v úklidu.

Střih do Angelova sídla. Buffy obvazuje Angelovi ruku, a on sedí v křesle.

Buffy: Máma je samý „Myslíš, že se to bude Tedovi líbit?“. „Teď mě učí na počítači“ a „Teď byl tak vtipný“ a já řekla: „To je skvělý, mami“ a ona mi pak vyčetla, že jsem jízlivá. Což jsem byla, ale pochop, prostě se nechci v jednom kuse bavit o…

Angel: (podívá se na ní) Budeš někdy mluvit o něčem jiným?

Buffy: Omlouvám se. Nevím, co mám dělat, nepotřebuju v životě novýho chlapa.

Dokončuje obvazování. Angel jí podá kus náplasti.

Angel: Ne, tvoje máma ano.

Buffy si vezme náplast a přilepí konec obvazu.

Buffy: Jo, když na to půjde s rozumem.

Angel: Samota je ta nejhorší věc.

Buffy: Tak moje máma potřebuje chlapa. Musí to být Ted?

Angel: Máš v záloze někoho jinýho? A který chlap by ti vyhovoval?

Buffy: Můj táta? Jo, dobrá, to se nestane. Dobrá, tak já dám Tedovi šanci. Budu hrát minigolf, usmívat se a dělat pukrle a budu poslušná dcera. Ale nic víc.

Angel: Polib mě.

Buffy: Konečně něco, co chci udělat.

Nahne se k němu a začnou se líbat.

Střih na sobotní kurz minu-golfu. Všichni se blíží k další překážce.

Alex: A už to vidím obávaný Kukaččí hodiny na pět úderů. Ha! Hráči přichází, ale málokterý vítězí.

Dá míček na místo a připraví se.

Joyce: Ten piknik byl vynikající.

Alex vystřelí. Vedle.

Joyce: Víš, jak je vzácné najít muže, který vaří?

Ted: No zajisté, vím jak dlouho jsem jednoho hledal. Tak, Buffy, vsadím se, že se chlapci se staví do fronty, aby si s tebou mohli dát rande.

Buffy: Opravdu ne.

Willow: Jistě, že staví, jenže Buffy se zajímá jen... uh, o učení! „Louskačka knih“, to je její přezdívka.

Ted: To rád sylším. Takhle si brzy vylepšíš známky.

Položí míček a vystřelí.

Buffy: Mé známky? Jak ví o mých známkách?

Joyce: A co má být? Chtěl o tobě vidět všechno. Zajímá se. To je dobrá věc. Hezký úder, Tede!

Střih na další překážku. Je to zámek. Buffy se připravuje.

Ted: Sleduj míček. Lokty měj takhle!

Buffy ale do míčku praští moc silně, takže míček přeletí zámek a skončí na trávě za ním.

Ted: Oh! To je smůla slečinko!

Buffy jde pro míček.

Joyce: Tak to nebudeme počítat.

Ted: Nebudeme?

Buffy se zastaví a rozhlédne se.

Joyce: Vždyť je to jen minigolf.

Ted: Ano je, ale pravidla jsou pravidla. A to co jí naučíme si sebou odnáší na místa kde nejsme. Ať už je to škola nebo večírek bez dohledu. (na Buffy) Nechci překračovat své hranice, je to mezi tebou a tvou matkou, ale já si myslím, že je to spravedlivé.

Joyce: Taky myslím.

Buffy: Tak já se pokusím odpálit míček z trávy.

Dojde k míčku a místo aby ho odpálila, tak ho vezme do ruky a hodí do jamky.

Buffy: Hele, co říkáte. Mám jamku na podruhý.

Ted: Nesouhlasím.

Buffy se otočí a za ní stojí Ted.

Buffy: Dobrá, tak mi snižte skóre.

Ted: Myslím že ti uniká o co tady jde, slečinko. Správné je správné, špatné je špatné. Tak proč to lidi nechápou?

Buffy: Je to jen hra!

Ted: Pravda, je to jen hra. Dělej si co chceš ne, na tohle nejsem stavěný. Ale já ti tady říkám, (Buffy si všimne, jak si Ted tvrdě bouchá holí o nohu) že to není hra, počítal jsem s tím, a takovýhle lumpárny ve svém domě snášet nebudu!

Buffy: Je asi dobře, že nejsem ve vašem domě.

Ted: Chceš abych ti sfackoval tu tvou drzou pusu?

Buffy nevěří svým očím. Buffy se podívá za něj a zrovna přichází Joyce, Willow a Alex. Ted se otočí.

Ted: Kdo si dá dezert? Mám čokoládové sušenky! (usměje se)

Joyce otevře tašku na zip, která je plná sušenek.

Alex: Mňam!

Willow: Sušenky!

Buffy na něj jen zírá a nemůže uvěřit tomu, že jí Ted vyhrožoval.

Ted: Jo. Udělal jsem jich asi moc, takže si budeme muset nějaký vzít domů!

Všichni kromě Buffy se cpou sušenkama.

Joyce: Mm! Buffy, musíš je ochutnat! Jsou vážně moc dobrý! Mm!

Ted jí jednu nabídne a usměje se. Buffy na něj nevěřícně zírá.

Willow: Mm!

Alex: Mm! Vynikající!

Ráno v domě Summersových. Střih do kuchyně. Buffy sedí u stolu. Joyce jí přináší džus.

Joyce: Dobré jitro, dítě!

Buffy: Dobrý.

Joyce: Mám tady džus a nějaký koblihy oh, viď že krásně voní!

Buffy si vezme jednu koblihu.

Joyce: Pekl je Ted.

Buffy jí položí zpátky.

Joyce: (usměje se) Co?

Buffy: Raději bych jedla něco, co nedělal Ted.

Joyce: Co je tohle za postoj?

Buffy: Hele mami, vím, že je úžasnej, ale…

Joyce: Snaží se na tebe být milý a ty jsi na něj v sobotu skoro nepromluvila. Nečekám, že ho budeš hned milovat stejně jako já, ale čekám od tebe slušné chování.

Buffy: Ty ho miluješ?

Joyce: Já nevím. Jen mi to vyklouzlo. Ale asi ano, muži ti zrovna nebuší na dveře, když…

Buffy: Když jsi rozvedená matka.

Joyce: Miláčku, nikdy bych si nezačínala s někým, kdo by o tebe nestál. Ale Ted stojí, nechápu proč to nevidíš.

Buffy: Vyhrožoval mi.

Joyce: Cože?

Buffy: Doopravdy. Vyhrožoval mi. Řekl, že mi nafackuje.

Joyce: (nevěřícně) To ti neřekl! Miláčku, řekl mi co se stalo. Podváděla jsi, že je to tak?

Buffy: Jo, vzala jsem jen míček do ruky, zavři mě za to. A on úplně běsnil!

Joyce: A nic o tom před ostatními neřekl, nemám pravdu?

Buffy: Ne, ale myslím, že to není…

Joyce: (skočí jí do řeči) A já si myslím, že to od něj bylo velice slušné! Ted říkal, že tu musíme dát čas aby ses vzpamatovala. A teď mě napadá, že nás dnes večer vaří. Tak chce, abys byla doma, doma.

Buffy se na svou mámu podívá a odchází. Joyce jí sleduje. Pak se zakousne do koblihy.

Joyce: Mm, to je lahůdka!

Střih na park u školy. Willow, Buffy se s Alexem procházejí. Alex jí sušenku.

Willow: Jak proklepnout ho?

Buffy: Odhalit tajemství. Nabourat se mu do života.

Alex: Není to přehnaná reakce?

Buffy: Není to přirozený instinkt?

Willow: Buffy, vypadá to, že chceš, aby byl lump nebo něco takového.

Buffy: Ten chlap ztratil nervy kvůli minigolfu.

Alex: Tak byl trochu nervózní. To přece není hrdelní zločin. Nech si ten pohled, jsem při tobě. Jen některý věci v životě musí přijmout.

Buffy a Willow si sednou na lavičku.

Buffy: Ale Ted mezi nima není.

Alex si všimne Cordelie, která míří k lavičce.

Alex: Ahoj. Máš hezkej ohoz.

Cordelie: (zastaví se a podívá se na něj) Oh, Moc vtipný.

Alex: Ani ne.

Cordelie: Co jsi říkal?

Buffy a Willow se podívají na Alexe.

Alex: Hezkej ohoz?

Cordelie: Nechceš radši držet tu psusu zavřenou! (odchází)

Alex: Omluvíte mě na chvilku? (jde za Cordelií)

Willow: Co je to s nima?

Střih na Cordleii, jak už míří do školy. Alex jí chytne.

Cordelie: Hele co je to s tebou?

Alex: Složil jsem ti kompliment.

Cordelie: Před svými přáteli! Poznají to!

Alex: A co jako?

Cordelie: Prosím tě! Už mě zraňuje říkat to nahlas.

Alex: O té puse?

Cordelie:  Fuj!

Alex: Hele, neprozradím to! Neřeknu jim to! Ani tvým přítelům, ani těm mým. Nechceš se jít teď do šatny upravit?

Cordelie: Bože! Myslíš taky na něco jiného? (chvíli na něj kouká) Tak jo.

Odcházejí. Buffy a Willow stále sedí na lavičce.

Buffy: V tomhle se nemýlím. Něco proti mě má. Jako kdybych mu stála v cestě. A co se objevil, je máma jako jiná.

Willow: Jiná, jako šťastná?

Buffy: Vyměněná. Tak pomůžeš mi?

Willow: To víš, že jo. Co mám tedy hledat?

Buffy: Začneme pomalu. Zjistíš, kde pracuje?

Střih do Tedovi kanceláře. Buffy si všimne Teda, jak sedí u svého stolu. Vedle něj má stůl Neal. Oba po telefonu mluví se zákazníky.

Neal: Jo, je to skvělý výrobek, neměl by chybět v žádném počítači.

Ted: Ne, paní Lawnsdaleová. To není žádný laciný software. Je pravda, že to co vám nabízím je velice drahý výrobek, což snižuje riziko, že se vám zhroutí celý systém. Ovšem chcete-li něco levnějšího mohl bych vám doporučit… Věřte mi, nebudete litovat. Mockrát vám děkuju.

Ted si sundá sluchátka. Buffy vidí jak vstává a rychle se schová za jedním stolem. Ted jde k tabuli, kde jsou napsány úspěchy všech zaměstnanců. Ted udělá další čárku ke svému jménu.

Ted: Jdu na oběd!

Odchází. Buffy vstane a pozoruje ho jak odchází. Jde k tabuli a kouká na ní. Najednou si vedle ní stoupne Neal.

Neal: Jste tu nová?

Buffy: Oh...

Neal: Jsem Neal.

Buffy: Jsem B… Linda. Belinda. Jen mě láká to zkusit. (podívá se na tabuli) Páni, tenhle to umí. Toho určitě chtějí všichni trumfnout.

Neal: Nikdo netrumfne „Stroj“. Ten chlap je genius. Ví o počítačích všechno, ten neztratí zákazníka… zní to trpce.

Buffy: No, nikdo nemá rád snaživce. (Neal se zasměje) Nejspíš asi živí kupu bývalých manželek s dětmi.

Neal: Má jen přítelkyni. Divím se, že jí trpí na svým stole.

Podívá se na Tedův stůl. Buffy se podívá taky. Vedle počítače stojí fotka.

Neal: Díky Bohu, že si bere volno na svatbu.

Buffy: (překvapeně) Svatbu?

Neal: Jo, má to naplánovaný za dva měsíce. Věřte nebo ne, už odpočítává dny. (všimne si šéfa) Uh-oh, velký šéf. Rychle do roboty. (odchází)

Buffy dojde k Tedovu stolu a rozhlédne se. Pak se podívá na fotku své matky. Vyndá jí z rámečku. Fotka je přeložená tak, že je vidět jen Joyce a Buffy je přehnutá na druhou stranu, aby nebyla vidět.

Střih do domu Summersových. Večeře. Buffy, Joyce a Ted sedí u stolu. Ted pronáší modlitbu.

Ted: Bože, děkujeme ti za to, čím jsi nás poctil. A prosím abys požehnal tomuto domu a pomohl lidem v něm, aby byli výkonější a uvážlivější a upřímnější.

Joyce: Amen.

Ted a Joyce se na sebve podívají. Joyce si vezme vidličku a začne jíst.

Ted: Další úspěšný den v práci! Jak bylo ve škole, Buffy? Naučila ses něco?

Buffy: Celkem jo.

Ted: Výborně! tak Joyce, co tomu říkáš?

Joyce: Myslím, že by tě brala každá domácnost. Je to fantastické! (usměje se) (na Buffy) Nemyslíš?

Ted se na Buffy usměje.

Buffy: Hezký.

Ted: Víš slečinko, to není jen na koukání. Je to na posilnění těla.

Buffy jen sedí a kouká na Teda.

Joyce: (podívá se na Buffy) Miláčku?

Buffy: Vy jste zasnoubení?

Ted vzhlédne.

Joyce: Propána ne, jak tě to mohlo napadnout?

Ted: Tak počkej Joyce, já to vysvětlím. Buffy, tvá máma a já nechceme nic uspěchat. A když věci půjdou tak jak doufám, možná jí někdy brzy požádám, aby si mě vzala za manžela. Jak by se ti to líbilo? (Buffy mlčí) Třeba máš smíšené pocity a můžeš je vyjádřit.

Buffy: Měla bych chuť se zabít.

Joyce: Buffy!

Ted: Ne, ne. Jen ji nech, chtěl jsem upřímnost. (na Buffy) Drahoušku, asi by sis na mě měla začít zvykat. Já nikam neodcházím.

Buffy: (na Joyce) Můžu jít pryč?

Joyce: Běž do svého pokoje, slečno, tam můžeš.

Buffy vstane a mčky odchází.

Joyce: Ted, já… je mi tak trapně! Já nevím, co se s ní děje!

Ted: Joyce, (vezme jí za ruku) nemusíš být prodejce roku, abys to vzdávala po pár odmítnutí. Neboj, dostane se s toho.

Usměje se a napije se.

Střih do parku. Buffy sedí na houpačce, hraje si s kolíkem a doufá, že se objeví upír.

Buffy: Upíři… upíři, tady.

Deprimovaná tím, že žádný upír nepřišel, aby si mohla vybít vztek, jde domů.

Střih do jejího pokoje. Buffy leze dovnitř oknem. Pak si všimne Teda, který sedí na židli a čeká až přijde.

Buffy: Co tu děláte?

Ted: Tvá matka, ti řekla, abys šla do svého pokoje. Oba dva víme, že to neznamená, abys vylezla oknem a toulala se v noci po městě.

Buffy: Tohleto je můj pokoj a navíc… (vidí na stole svěcenou vodu, kolíky atd.) mi slídíte ve věcech?

Ted: Ano, slídím.

Buffy: Tohle je můj majetek a vy nemáte právo?!

Ted: Nechápu jak se to liší od tvého čmuchání v mé kanceláři? Co říkáš? (zvedne její deník a čte) Co přesně je Přemožitelka upírů?

Buffy: Do toho vám nic není.

Ted: S tím nesouhlasím, slečinko. Do toho co děláš je mi odteďka všechno, to si pamatuj.

Buffy: Měl byste odtud odejít hned.

Ted: Nebo co? (vstane a jde k ní) Přemůžeš mě? Jsem skutečný. Já nejsem šotek, kterýho sis vymyslela do svého deníčku. Psychiatři na takové věci mají termín HALUCINACE. Takže odteďka uděláš všechno co řeknu a kdy řeknu, nebo tohle ukážu tvé matce a ty strávíš svá nejkrásnější léta za zdmi blázince. Budeme s tvou matkou šťastní. A ty nám nebudeš stát v cestě. Hezký sny.

Odchází z jejího pokoje s deníkem v ruce. Buffy ho chytne za ruku, ve které nese deník.

Buffy: Tohle je moje a s tím neodejdete! Vraťte mi to!

Ted: Hned dej ze mě tu ruku pryč.

Buffy: Ne.

Ted ji tvrdě praští a Buffy narazí do zdi.

Buffy: Ohhh! (otočí se k němu) Doufala jsem, že tohle uděláte.

Praští ho do obličeje a on udělá pár kroků vzad. Poté ho praští znovu a on spadne na její postel a na podlahu. Vstane a chytí jí za triko, ale Buffy ho nakopne do rozkroku. Joyce vejde do dveří a vidí, co se děje.

Joyce: Buffy! Přestaň!

Buffy ho loktem praští do obličeje.

Joyce: Přestaň!

Pak ho nakopne do hrudníku, Ted vyletí na chodbu. Joyce uhne. Buffy jde za ním a znovu ho praští do obličeje. Ted doletí až na konec chodby. Stojí u schodů a snaží se udržet rovnováhu, ale Buffy ho nakopne. Ted padá ze schodů. Když dopadne, ozve se zvuk, jako by si zlomil vaz. Joyce beží za ním.

Joyce: Tede…

Klekne si vedle něj a snaží se ho probrat.

Joyce: Tede! Tede!

Buffy pomalu schází ze schodů. Joyce vezme Teda za ruku a snaží se nahmatat puls. Pak se otočí na Buffy.

Joyce: Ty si ho zabila!

Buffy kouká na Tedovo nehybné tělo.

Veranda domu Summersových. Tedovo tělo se zavírá do pytle. Koroner ho odváží na vozíku. Venku Buffy sedí na verandě. Joyce sleduje koronear, jak odváží Teda. Přijde k ní detektiv Stein.

Det. Stein: Madam, jsem detektiv Stein. Musím vám položit pár otázek. Váš vztah k zesnulému.

Joyce: Chodili jsme spolu.

Det. Stein: Jak se to stalo?

Joyce: Spadl, dolů ze schodů, spadl!

Det. Stein: Myslíte, že uklouzl, nebo jak se to stalo?

Buffy: Udeřila jsem ho.

Detektiv Stein se otočí a podívá se na Buffy.

Buffy: Udeřila jsem ho.

Střih na policejní stanici. Joyce sedí u stolu detektiva Steina. Kamera zamíří do místnosti, která je za ni. Střih do vyslýchací místnosti. Buffy sedí za stolem a detektiv jí pokládá otázky.

Buffy: Byl v mém pokoji. A začali jsme se hádat.

Det. Stein: A o čem?

Buffy: On, um…

Det. Stein: Bylo to poprvé, když jste se pohádali?

Buffy: (vzhlédne) Ne. Vyhrožoval mi. Řekl mi, že mě nafackuje…

Det. Stein: To bylo dnes v noci…

Buffy: Ne, ale měl můj deník, já jsem se mu ho snažila vzít a on mě pak uhodil.

Det. Stein: Kam?

Buffy ukáže na svou pravou tvář. Detektiv Stein se nahne.

Det. Stein: Neuhodil vás moc silně.

Buffy: Já nemívám modřiny.

Det. Stein: Už vás někdo byl?

Buffy: Ano.

Det. Stein: Ale Ted ještě nikdy.

Buffy: Řekla jsem vám…

Det. Stein: Do dneška, do dneška vás neudeřil?

Buffy: Co chcete. Řekla jsem co se stalo, nebylo to úmyslné!

Det. Stein: Věřím vám. vymklo se vám to. Byl to velký muž.

Něco píše a Buffy ho sleduje.

Joyce: Obviňujete jí z něčeho?

Střih na Joyce, která sedí u stolu.

Det. Stein: V této chvíli žádné obvinění nevzneseme. Tvrdí, že jí pan Buchanan uhodil a pokud to tak bylo... Budeme to dále zkoumat. Měla byste jí odvést domů. A obě si trochu odpočiňte.

Střih na ulici. Buffy a Joyce jedou domů ve Joycině jeepu. Střih do auta. Buffy je smutná. Podívá se na svou mámu a pak z okénka.

Střih do školy, následující den. Buffy vejde do školi a každý na ní zírá, když prochází kolem skříněk. Střih do společenské místnosti. Alex a Willow jí uvidí.

Alex: Buffy!

Dojdou po schodech ke křeslům.

Alex: Jak ti je?

Willow: Co tu děláš?

Buffy: Doma nezůstanu. (ona a Willow se posadí) Máma se mnou nemluví.

Alex si sedne proti nim.

Willow: Co se stalo. Jestli o tom chceš mluvit.

Buffy: Pohádali jsme se a já ztratila nervy.

Willow: V novinách bylo, že upadl.

Buffy: Dopadl… natvrdo.

Alex: Co byl zač?

Buffy: Co?

Alex: Co byl? Démon, obří brouk nebo nějaký temný bůh s tajemstvími nové kuchyně. Jednalo se o nějakého netvora, ne?

Buffy se na něj podívá a pak sklopí oči.

Alex: Páni!

Willow: Určitě to nebyla tvoje vina. On si začal.

Buffy: Jo, tahle obhajoba zabírá u dětský poroty.

Alex: Poroty? Oni tě z něčeho obviňujou?

Buffy: (zavrtí hlavou) To já nevím. Zatím ne.

Willow se na ní podívá.

Buffy: (podívá se na zem) Byl to člověk a já ho zabila.

Willow: To neříkej!

Buffy: (podívá se na Willow) Proč ne? Všichni to říkají. Je to pravda.

Alex: Byla to nehoda.

Buffy: Jsem Přemožitelka. Neměla jsem právo ho takhle praštit.

Alex: Hele, Buffy nevím, co se přesně stalo, ale známe se a dobře vím, že bys nikomu neublížila, víš? Pokud…

Buffy: Pokud by nechodil s mojí matkou?

Alex mlčí.

Buffy: Už musím jít.

Vstane a rychle odchází. Alex a Willow jí pozorují a pak se na sebe podívají.

Střih na chodbu. Buffy zahne za rok. Přimo před ní stojí stojí Giles a kývne na nějakého muže, že už přichází.

Giles: Buffy?

Buffy se zastaví a podívá se na něj.

Giles: Jak ti je?

Buffy se na něj podívá.

Giles: Vím, je to hloupá otázka, kdybys něco potřebovala, stačí mi jen…

Buffy: (všimne si ochranky u dveřím) Co se děje? (jde ke třídě)

Giles: Neboj, nemusíš si dělat obavy, jen mi dali pár otázek na tvé chování a já…

Buffy se podívá do třídy, kde se detektiv Stein baví se dvěma učiteli.

Giles: Já jsem jim řekl, že…

Buffy rychle odchází.

Střih do knihovny. Willow a Cordelie sedí u stolu. Willow hledá nějaké informace. Giles je v kleci a vyndavá zbraně. Alex chodí sem a tam.

Alex: Tohle mě zničí! Ten mizera měl jistě něco za lubem, škoda, že jsem…

Willow se na něj podívá.

Alex: …si ho nepodal už dřív

Cordelie: Měl jsi ho rád, ne.

Alex: Občas mám rád věc, který mi nesvědčí. A navíc není možný, že by Buffy někdy zmlátila nevinnýho člověka.  Strejda Ted byl lump.

Giles vyjde z klece a v jedné ruce nese tašku a v druhé kuš.

Willow: To musíme dokázat. Alexi nemáš tužku?

Giles položí tašku na stůl a dá do ní kuš. Alex otevře penál a vyndá tužku.

Alex: Jestli Buffy kvůli němu půjde do vězení, tak jsem prohrál. Musí tam být záznam o domácím náslilí. Trestní rejstřík. A sušenky.

Giles jde pro další zbraně.

Cordelie: Já to nechápu, Buffy je Přemožitelka, neměla by mít…

Alex: Povoleno zabíjet? (kousne si sušenky)

Cordelie: Ne pro zábavu. Ona je superman. Nejsou pro ní jiný pravidla?

Willow: Ve fašistický společnosti.

Cordelie: Jasně, a proč takovou nemáme?

Willow: Buffy do vězení nepůjde. To není fér.

Giles: To co pro ní plánují úřady nemůže být horší než to, co působí sama sobě. Zabila totiž člověka. Pocit viny, ten se jen těžko snáší a jen tak nepomíjí.

Cordelie: Asi to víte, když jste pomáhal vyvolat démona, co zabil toho chlápka.

Giles: Ano, předhazujte mi to co nejčastěji.

Alex: Tak vezmete to večer za ní? (znovu si kousne sušenky)

Giles: Buffy není ve formě, aby šla na hlídku. (vrací ke stolu) To nejmenší co pro ní můžu udělat je zastoupit jí. (dá si do tašky několik křížů)

Willow: Gilesi, bez přemožitelky byste neměl chodit ven.

Giles: Dokud nebude v pořádku, žádnou přemožitelku nemáme.

Alex se stále cpe sušenkou.

Cordelie: Nechcete pomoc…

Giles: Ne, uh, Buffy potřebuje vaši pomoc, víte. Pokračujte v pátrání a pokuste se zjistit o Buchananovi co nejvíc.

Willow: Opatrně.

Giles: Dobře. (odchází)

Willow: Ted nemá žádný záznam! Sakra! Tenhle chlap je snad občan roku.

Alex: Nelám si hlavu, to bude dobrý.

Willow: Nelámej si hlavu?

Alex: Jo, holčičko! (jde k ní) To vyřešíme! V pohodě!

Cordelie: Kam se podělo, tohle mě ničí?

Alex: Pamatuj si, strach žádný problémy nikdy nevyřeší.

Willow se významně podívá na sušenky.

Střih do Buffyina domu. Střih do kuchyně. Joyce vyndavá pečící pánve a misky. Buffy stojí ve dveřích.

Buffy: Chceš pomoc?

Joyce: Už to mám. Chtěla jsem to harampádí vyklidit už dávno. Nemáš žádné úkoly?

Buffy: Já jsem nechtěla.

Joyce: Nechci se o tom bavit.

Buffy: Mami, musíš vědět, že jsem…

Joyce: Nemusím, zatím ne. Prosím tě, Buffy, běž do svého pokoje.

Buffy začne brečet a jde do svého pokoje. Joyce tam stojí a také pláče. Pak vezme krybici a nese jí do sklepa.

Střih do učebni chemie. Na talířku je několik sušenek. Willow kouká do mikroskopu.

Willow: Dobrá!

Alex: Co víme?

Willow: Už je zřejmý, že tou tajnou přísadou (vzhlédne) není láska.

Alex: A co je to?

Willow: Nejsem si jistá, ale bude to asi Dematorin. To je takový sedativum. Udržuje člověka jaksi podajnýho. Pár složek je tam stejných jako u extáze.

Alex: To je důkaz! Skutečný důkaz, že Ted byl nějaký lotr! Buffy je čistá! Willow, jsi ten nejlepší člověk! Zbožňuju tě!

Willow se na něj usměje.

Alex: Mluví ze mě ty sušenky, ale jsi fakt hvězda!

Cordelie: (vchází) Tak vaše pátrání se vyplatilo. Mám tady osobní záznamy, oddací listy a hlavně adresu. (položí záznamy na stůl)

Alex: Ukaž, postavíme přemožitelku na nohy dřív, než se něco stane.

Všichni odcházejí. Willow bere záznamy.

Střih do parku. Giles projde mezi křovím, tašku se zbraněmi v ruce, něco uslyší, lekne se, otočí se a v ruce drží kříž.

Giles: Ah!

Jenny: Takhle na mě muži reagují pořád.

Giles: Jenny! Co tady děláš?

Jenny: Viděla jsem tě. Chci se ti omluvit.

Giles: No teď… není ta nejvhodnější doba.

Jenny: Já vím, dovol mi, aby to ze sebe dostala. Byla jsem tuhle tak strohá, moc se ti omlouvám. Vím, jak hrozně ti asi bylo, že jsi mě přivedl do nebezpečí a potom…

Giles: (koukne za ní) Představ si, jak mi je.

Z křoví vyjde upír, vrčí a jde na ně.

Střih do Buffyina pokoje. Buffy sedí u stolu. Najednou slyší hluk.

Buffy: Mami? (ticho) K čertu s tím.

Vstane a jde k oknu. Chce ho otevřít, ale nejde to. Podívá se, kde je problém.

Buffy: Zatloukla ho. Tenhle den už asi horší být nemůže.

Pak ucítí, že v pokoji někdo je a otočí se. V pokoji stojí Ted.

Ted: S tím nesouhlasím.

Obraz zčerná.

Buffyin pokoj. Stojí zády k oknu a Ted jde k ní.

Buffy: Jste mrtvej.

Ted: Správně, slečinko. Zabila jsi mě. Nechceme k tomu náhodou něco říct? Nelitujeme toho?

Buffy: Co jste zač?

Ted: Já jsem prodejce! To by sis měla zapamatovat. Ať se ho zbavíš jakkoliv…

Chytne jí za kšandy od kalhot a hodí přes pokoj. Buffy spadne na židli.

Ted: …dobrý prodejce se vždycky vrátí, na to nezapomínej!

Střih do parku. Upír zařve a zaútočí. Jenny zaječí a uskočí, takže upír skočí na Gilese, a srazí ho k zemi. Giles drží kříž upírovi před obličejem.

Giles: (na Jenny) MOJE TAŠKA!

Jenny doběhne k tašce a vytáhne kuš. Giles bojuje s upírem a praští ho do obličeje. Upír ale není otřesen. Giles ho praští znovu. Upír se odvalí od Gilese a spadne na zem. Giles chce rychle vstát, ale upír na něj znovu skočí a boj začíná nanovo. Jenny bojuje s kuší a konečně se jí podařilo kuš nabít. Chce vystřelit na upíra, ale ten se s Gilesem v boji otočil, takže Jenny teď míří na Gilese.

Střih do Buffyina pokoje. Buffy vstane a Ted jde k ní. Kopne ho do břicha a do čelisti. Ale Tedovi nic není. Buffy ho tedy praští dvakrát do obličeje. Tedovi ale nic není. Ted ji chytne za krk a přirazí ke zdi.

Ted: Víš slečinko, na čas jsem to přerušil, abych se tě zbavil! Měla jsi vidět výraz toho doktora, když jsem mu tam vstal ze stolu. Byla to psina. Je konec zábavy.

Začne jí škrtit.

Střih do parku. Giles a upír pokračují v boji. Jenny se rozhodne vystřelit, zamíří na upíra.

Jenny: Teď se hezky rozluč!

Najednou se upír i s Gilesem otočí, takže Jenny trefí šípem Gilese do zad.

Giles: Ahhh!

Jenny zahodí kuš a zírá co se stalo.

Jenny: Oh, proboha.

Upír nechá Gilese a udělá krok zpět.

Jenny: Oh, Ne!

Začne hrabat v tašce a hledá další šíp.

upír: (směje se) Hezká trefa, dámo!

Giles s