Buffy - 2x07 Lie to me

V každém pokolení je jedna Vyvolená. Osamocena bude bojovat proti upírům, démonům a silám temnoty. Je Přemožitelka.

Sunnydaleský Park po západu. Dětské hřiště je prázdné. Kolotoč se pomalu otáčí. Jediná osoba na hřišti je malý chlapec, který sedí na houpačce a čeká na mámu.

James: No tak mami. Vždycky chodí pozdě.

Kamera zabírá Drusillu, jak se k němu pomalu blíží.

Drusilla: Ztratil ses?

James: Ne. Máma si mě tady má vyzvednout.

Drusilla: Chceš, abych tě doprovodila?

James: Ne, děkuju.

Drusilla: Moje maminka mi vždycky večer zpívala. Andílku spi, zavři svoje očka neposedná… měla ten nejsladší hlas. Co zazpívá ta tvoje až najde tvé tělíčko?

James: Nemám se bavit s cizími lidmi.

Drusilla: Oh. No, já nejsem člověk víš, takže to je…

Najednou si mezí ní a chlapce stoupne Angel.

Angel: Utíkej domů.

Chlapec jen kývne a utíká pryč. Drusilla se dívá, jak utíká. Angel se zhluboka nadechne a otočí se k ní.

Drusilla: Můj Angel!

Angel: Ahoj Drusillo.

Drusilla: Znáš to, co mi zpívala maminka? Tu píseň.

Angel: Vzpomínám si.

Drusilla: Ano vzpomínáš.

Angel: Drusillo, odejdi odtud. Dávám ti tu příležitost. Vem Spika a zmizte.

Drusilla: Nebo mi ublížíš?

Angel se podívá na zem.

Drusilla: Ne. Nemůžeš. Už ne víc.

Angel: Když neodejdeš, tak bude zle, pro všechny.

Drusilla: Můj drahý chlapec ztratil hlavu, co? Kvůli ní.

Střih na střechu budovy u parku.

Angel: Kvůli komu?

Buffy se prochází po střeše a rozhlíží se.

Drusilla: Té dívce. Přemožitelce.

Buffy něco uslyší a zamíří na roh střechy.

Střih na Drusillu.

Drusilla: Tvé srdce páchne po ní. Chudinka malá. Nemá ponětí, co jí očekává.

Buffy je uvidí, jak spolu stojí v parku a baví se. Poslouchá je.

Angel: To se nestane, Drusillo. Musí to skončit.

Drusilla se k němu nahne, jako by ho chtěla políbit.

Drusilla: Kdepak mazlíčku. To je teprve začátek.

Odtáhne se a zle se na něj usměje. Otočí se a odchází. Buffy polkne. Angel chvíli Drusillu pozoruje a pak taky odchází. Buffy chvíli stojí na kraji střechy a potom utíká pryč.

Sunnydaleská střední, následující ráno.

Jenny: To je tajemství!

Střih do školy. Jenny a Giles schází po schodech.

Giles: A jaké tajemství?

Jenny: Takové, co je tajné. Víte, když neřeknu o co jde.

Giles: Připadá mi obvyklé, když dva lidé večer někam jdou, mají tušení, co budou dělat.

Jenny: Oh,co váš smysl pro dobrodružství?

Giles: No, já… já… co si mám obléct?

Jenny: Máte něco jiného?

Giles: Uh, no, vlastně ani ne, um…

Jenny: Ruperte, musíte mi důvěřovat.

Giles: Dobře, dobře. Svěřím se do vašich rukou.

Jenny: Jak zábavné. Takže zítra večer, 7:30?

Giles: Ano.

Buffy jde k němu, zatímco Jenny odchází.

Buffy: Ahoj.

Giles: Ahoj. Lovili jsme včera?

Buffy: Udělala jsem pár běžných zátahů.

Giles: Objevila jsi něco?

Buffy: Nic upířího.

Giles: Studoval jsem tvého přítele Spika. Jeho portrét je značně nechutný. Ale stále mi vrtá hlavou, proč je tady.

Buffy: Přijdete na to.

Giles: Co je? Jsi otrávená?

Buffy: Ale ne.

Zastaví se před knihovnou.

Giles: Udělej si volno.

Buffy: Dobře, to je fajn.

Giles: Můžete se sejít s Angelem.

Buffy: To já nevím. Možná má jiný plány.

Otočí se a jde pryč. Giles za ní ještě chvíli kouká a pak jde do knihovny.

Střih do třídy. Buffy otevírá dopis od Willow. Je tam napsáno „Víš, kdo to byl?“.

kluk: Ludvík XIV. byl tak trochu slabý král.

Buffy se na Willow podívá a začne jí odepisovat.

učitelka: Tak dobře. Ještě nějaké postřehy?

Kamera najede na Cordelie, která sedí před Buffy. Alex sedí před Willow.

Cordelie: Nechápu, proč se všichni strefujou do Marie Antoinetty. Já jí teda chápu. Dala si práci, aby vypadala dobře, ale tohleto lidi prostě neocení.

Buffy dopsala svou odpověď „Tmavé vlasy. Staré šaty. Hezká.“

Cordelie: A ti venkovani z toho byli v depresi...

Alex: Nechceš říct utlačovaní?

Cordelie: To je jedno. Byli mrzutí.

Buffy podá psaní zpátky Willow.

Cordelie: Měli tendenci ztrácet hlavu. Uhhh! A to je fér. A Marie Antionetta se o ně hezky starala. Chtěla, aby měli dort.

Kamera najede na Willow, která znovu podává psaní Buffy.

učitelka: Ano, dobře. To je velmi zajímavý pohled. Má ještě někdo nějakou poznámku?

Buffy otevírá dopis „Upírka?“ Zazvoní.

Střih na chodbu. Buffy, Willow a Alex vycházejí ze třídy.

Buffy: Nevím. Myslím, že ne. Docela se kamarádili.

Alex: Kdo s kým?

Buffy: Nikdo.

Willow: Angel a jedna holka.

Buffy: Musíme se informovat o všem?

Alex: Tady jde o mě. Jestli Angel nějak zlobí, chci to vědět. Protože z toho mám radost.

Vejdou do společenské místnosti.

Buffy: Mm, jsem ráda, že máš radost.

Alex: Potřebuješ rozveselit. A vím jak na to! Divoká párty v Bronzu.

Buffy: Já nevím.

Alex: Velmi klidná párty v Bronzu? Usínat v Bronzu?

Sedne si na gauč vedle Willow. Přijde Ford a stoupne si za Buffy.

Ford: Tak sušenky namáčet do moštu, ale tohle období má už asi za sebou.

Buffy se otočí.

Buffy: Forde?

Ford: Summersová!

Obejmou se.

Ford: Jak se máš?

Buffy: Oh můj bože, co tady děláš?

Vezmou se za ruce.

Ford: Zapisuju se.

Buffy: Co?

Ford: Dokončuju poslední ročník v Sunnydale. Tátu přeložili.

Buffy: To je skvělý!

Ford: Jsem rád, jestli se pamatuješ.

Alex není zrovna potěšen.

Buffy: Pamatuju? Celých sedm let jsme spolu chodili do školy. V pátý si byl moje láska.

Alex: Vy dva se znáte?

Buffy: Oh! Promiňte. Um, tohle je Ford, teda Billy Fordem! A tohle je Willow a Alex.

Buffy a Ford si sednou na gauč naproti Willow a Alexovi.

Alex: Ahoj.

Ford: Ahoj.

Willow: Moc mě těší!

Buffy: Uh, chodili jsme spolu v L.A do stejný školy. A teď jsi tu? Že jo?

Ford: Jo, tátu přeložili a bum prásk strčil mě rovnou sem.

Willow: Takže vy jste spolu v pátý třídě chodili?

Buffy: Ale kdepak. Ford by mě ani nepozdravil.

Ford: Byl jsem vyspělej šesťák. Nemohl jsem se otravovat s holkou.

Buffy: To byla hrůza. Měsíce jsem byla mimo. Poslouchala jsem tu písničku Dotýkám se sama sebe.

Pak si Buffy uvědomí, co zrovna řekla a nervózně se podívá na Alexe a Willow.

Buffy: Jasně, že jsem vůbec netušila o čem to je.

Ford nervózně škrábě do papíru. Alex se jen usměje a kývne.

Buffy: Máš večer volno? Jdeme do Broznu, to je místní klub. Určitě tam musíš přijít.

Ford: To moc rád. Ale jestli máte plány, nenaruším je...

Alex: Ne, jen v přeneseném významu.

Ford: Tak dobrá. Musím najít studijní a dát si do pořádku papíry.

Buffy: Zavedu tě tam (vstane) a my se uvidíme za chvíli! (vezme Forda za ruku)

Ford: Zatím ahoj.

Alex se usmívá dokud neodejdou. Willow, která sedí vedle něj vypadá zamyšleně.

Alex: Tohle je Ford! Nejlepší kamarád ze všech kamarádů. Copak nezná žádný tlouštíky?

Willow: Tak o tomhle je ta písnička?!

Střih do Bronzu. Alex, Willow a Ford hrají kulečník. Ford je zrovna na řadě, když ke stolu přijde Buffy.

Buffy: Tak jsi přišel.

Ford: Našel jsem to.

Willow: Buffy, Ford nám vyprávěl o tvým úspěchu v soutěži krásy a o těch tvých plavkách.

Buffy: Oh, panebože, Forde, přestaň s tím! Budu muset zabít hroznou spoustu lidí.

Ford: Na mě nemůžeš, Summersová. Znám tvé tajemství.

Alex: Dáš si malou sázečku?

Buffy: Skočím si pro pití. Forde, pokus se mlčet.

Míří k baru, kde narazí na Angela.    

Buffy: Ahoj.

Angel: Ahoj! Doufal jsem, že přijdeš.

Střih na kulečník. Ford vidí Buffy s Angelem.

Willow: To je Angel.

Alex: Buffyin oblíbenec. (sarkasticky) Její velký přítel.

Ford: Není ze školy, co? Vypadá starší!

Alex: To se nemýlíš.

Střih k baru.

Buffy: Tak. Co jsi dělal včera.

Angel: Nic.

Buffy: Vůbec nic? Přestal jsi existovat?

Angel: Ne, zůstal jsem doma, četl jsem.

Buffy: Aha.

Otočí se a jde zpět ke kulečníkovému stolu. Angel tam chvíli stojí a pak jde za ní.

Ford: Nechtěla sis koupit sodu?

Buffy: Nemám žízeň.

Willow: Ahoj Angele.

Ford: Ahoj.

Buffy: Tohle je Ford. Chodili jsme spolu do školy.

Angel: Těší mě.

Ford: Páni! Studený ruce!

Alex: Nemýlíš se.

Buffy se na Alexe podívá.

Angel: Přijel jsi navštívit Buffy?

Ford: Ne, vlastně jsem tady nastálo. Stěhování.

Willow: Ahoj Angele! Chceš si zahrát?

Buffy: Víte, je tady dneska nějak moc plno. Um… je mi horko. (na Forda) Neprojdeš se?

Ford: Jistě! Půjdu rád.

Buffy: Dobře, tak, um… nashle, až zítra.

Angel: Dobrou.

Ford: Měj se.

Alex: Ale to je šikula.

Angel: Přistěhoval se sem?

Alex: Jo. A panečku že nezahálí.

Willow: Angele, pořád si můžeme zahrát.

Připraví se ke hře, pak se otočí a zjistí, že Angel už je pryč.

Willow: Vidíš? Dohnal jsi ho k tomu, že zmizel.

Alex nevnímá její komentář a pokračuje ve hře.

Střih před Bronz. Buffy a Ford se pomalu procházejí.

Ford: Takže to byl tvůj kluk?

Buffy: Ne. Uh, jo. Možná. Necháme těch otázek.

Ford: Promiň. A jaká je tady jiná zábava?

Slyší nějaký hluk, který vychází z uličky a očekává upíra.

Buffy: Um, taška. Nechala jsem v Bronzu svojí tašku. Uh, mohl bys pro ní doběhnout?

Ford: Uh, dobře.

Buffy: Fajn, běž. Díky.

Ford utíká zpět do Bronzu. Buffy na něj chvíli dívá a pak se rozeběhne do uličky. Ford se otočí, ohlédne se a zjistí, že Buffy je pryč. Pak slyší dívčí pláč. Vrací se. Když chce vejít do uličky, vyběhne z ní plačící dívka, proběhne kolem něj a běží pryč. Ford pokračuje uličkou. Přiletí před něj popelnice a Ford vystrašeně uskočí. Slyší rány pěstmi a boj. Stále jde uličkou a vidí, jak někdo spadnul na zem. Udělá ještě pár kroků a zahlédne, jak Buffy bojuje s upírem. Upír vstane a zaútočí na Buffy. Buffy ránu zblokuje, chytne ho za zápěstí a praští do obličeje. Ford sleduje, jak Buffy vytáhne kolík a vrazí ho upírovi do srdce. Upír se rozpadne v prach.

Ford: Co to je?

Buffy je překvapená a otočí se k němu.

Buffy: Um... uh, byla tady kočka. Jo kočička, a, um, pak přiběhla da-da-další kočka... a prali se. Ty kočky. A… utekly.

Ford: Aha. Myslel jsem, že zabíjíš upíra.

Buffy: Co? Cože dělám?

Ford: Vím to, Buffy. Nemusíš mi lhát. Čekal jsem jenom na správnou chvíli, kdy ti to říct. Ty jsi Přemožitelka.

Buffy je hodně překvapená.

Střih do Willowina pokoje. Willow zrovna telefonuje s Buffy.

Willow: Řekl ti to tak jednoduše?

Buffy: Ano takhle. Prej to zjistil hned, jak mě vylili ze školy.

Willow: Pani! (střih na ní) To je prima! Nebo není!

Buffy: Jo, to asi je. Nemusím se pořád tak bát, že přijde na mé velké tajemství. Všechno se tak značně usnadňuje.

Střih do nějaké uličky. Ford míří ke klubu Soumrak. Zaťuká na těžké kovové dveře a otevře se malé okénko. Pak se zase zavře a někdo otevře dveře.

Střih dovnitř. Svářeč zrovna odstraňuje kliku ze dveří. Ford schází ze schodů. V klubu hraje gotická hudba a všude jsou lidé oblečení v černém a mají hodně světlý make up. Diego potká Forda na schodech.

Diego: Forde? Ahoj Forde?

Ford: Nazdar!

Diego: Tak jak to proběhlo?

Ford: Dobře.

Diego: Dobře? To je všechno? Nic víc. A kdy budeme...

Ford: Brzo.

Diego: Oh, brzo. Uvítal bych trochu víc informací. Věřím ti. Hodně tady riskujeme a pronájem téhle budovy už končí. Kdo to všechno zaplatí?

Ford: Marvine...

Diego: Diego! Teď jsem Diego.

Ford: Diego. (vezme si prášek) Všechno dobře dopadne.

Přistoupí k němu Chantarelle a podá mu pití. Ford prášek zapije.

Ford: Jenom buďte připravení. Pouze věřící.

Chantarelle: (usměje se) Už se těším!

Diego: Myslím, že bych měl být v obraze.

Ford: Diego, musíš mi věřit.

Vidíme, že v televizi jde film o upírech jmenující se Jack Palance.

Ford: Ještě pár dnů a uděláme věci, které by měl udělat každý mladý Američan, zemřít mladý a zůstat krásný.

Kouká do prázdna a odříkává část filmu Jack Palance.

Jack: Tak... vy se mě snažíte přechytračit. Mě, který velel armádám stovky let před vaším narozením. Hlupáci!

Willowin pokoj. Je útulný a uklizený. Všechno je na svém místě, kromě několika kousků oblečení, které lež na posteli. Willow sedí u nočního stolku a kartáčuje si vlasy. Najednou někdo zaklepe na balkónové dveře. Willow položí hřeben, dojde k balkónu a vytáhne roletu, aby viděla, kdo to je.

Willow: Oh! Angele! Co tady děláš?

Angel: Chci s tebou mluvit.

Willow: Oh, dobře...

Ukáže mu, aby vešel, ale Angel tam jen tak stojí.

Willow: No?

Angel: Nemůžu. Musíš mě pozvat dál.

Willow: Oh! Dobře, tak já tě sem zvu. Teda pojď dál.

Angel vejde a Willow se rozhlédne po svém pokoj. Pak se na jejím obličeji objeví hororový výraz, když si všimne, že na posteli má položeno podprsenku. Rychle k ní doběhne a dá jí pod polštář.

Angel: Jestli jsem přišel nevhod, tak…

Willow: Ne! Jenže… nesmím mít kluky v pokoji.

Angel: Slibuju, že budu slušný.

Willow: Dobře, jo.

Angel: Potřebuju pomoct.

Willow: Pomoct? S domácí úlohou? Ne, protože jsi dost starý a už všechno víš.

Angel: Chci někoho vystopovat. Na síti. (podívá se na její laptop)

Willow: Oh. Jasně. Jsem holka v síti.

Angel: Chci zjistit všechno, co jde. Záznamy, organizace, ještě nevím, co hledám.

Willow: Dobře. Jméno?

Angel: Billy Fordham.

Willow: Uh, Angele? Když teď řeknu něco, co asi nechceš slyšet, slíbíš mi, že mě nekousneš?

Angel: Chceš říct, že žárlím?

Willow: No, tak občas k tomu máš sklony.

Angel: Nikdy jsem neměl. Věci byly jednoduché. Před sto lety jsem se toulal svobodný... piloval své myšlenkové pochody. Pak se objeví ona. (Willow se k němu otočí) Jo, žárlím. Ale znám lidi. A něco mi říká, že není dobrý kluk.

Willow: (kývne) Dobře. Ale jestli tady nic nebude... Hej, tohle je divný.

Angel: Co?

Willow: Dívala jsem se do záznamů školy, ale on v nich není. Obvykle převedou svoje známky a podobně, ale on není ani zapsaný.

Angel: Říkal, že chodí s vámi do školy?

Willow: Podívám se jestli...

Willowina matka: Willow? Jsi ještě vzhůru?

Willow: (k Angelovi) Jdi! (volá na matku) Zrovna si jdu lehnout, maminečko.

Angel jde na balkón. Willow stojí u dveří.

Willow: Přijď zítra po západu. Budu pátrat.

Angel: Neříkej Buffy o tom, co děláme?

Willow: Chceš, abych jí lhala? Je to Buffy!

Angel: Jen do té doby, dokud něco nenajdeme.

Willow: Okay. Nejspíš to nic není.

Angel: To by bylo fajn.

Zavře dveře a je trochu nervózní z toho co dělá.

Střih do školy následující den. Střih na chodbu k fontánce s pitím. Buffy a Ford zrovna přicházejí a Willow se chce napít.

Buffy: Willow!

Willow se nenapije a rychle se otočí a chce odejít. Pak si uvědomí, že to nemůže udělat, a tak se k nim otočí. Nervózně rozhazuje rukama.

Buffy: Co se děje?

Willow: Nic.

Buffy: Co pauza? Jdeme do jídelny.

Willow: (poskakuje) Já totiž jdu do počítačový učebny dělat na školní práci co mám, tak si vlastně nemůžu dát pauzu. Ahoj Forde.

Ford: Nazdar.

Buffy: Tak jo, přiznej to.

Willow: Co?

Buffy: Zase piješ kafe? Už jsme to probírali.

Willow je překvapená a hlasitě se zasměje.

Willow: Jsem fakt nervózní. A teď musím jít. Pryč. (mizí)

Buffy nechápe, co se děje.

Ford: Milé děvče!

Buffy: Druhou bys nenašel.

Pokračují chodbou a potkají Gilese.

Giles: Buffy! Um... Ano, uh... (odloží kufřík a hledá něco po kapsách) S Calendrovou dneska jdeme... někam, a ona mi tady dala, (vyndá kousek papíru) oh, číslo na tu pípací... (podívá se na Forda) kdybys chtěla pomoci se studiem. Najednou. (vezme kufr) Nikdy nevíš.

Buffy: On to ví, Gilesi.

Giles: Cože?

Buffy: Ford (ukáže na něj) ví, že jsem přemožitelka.

Ford: Vím to.

Giles: Oh! No výborně. Uh, um, Buffy... (odvede Buffy stranou) Prosím tě. Neprozrazuješ náhodou svou identitu, abys zapůsobila na hezké chlapce?

Buffy: (usměje se) Neřekla jsem nic. Věděl to.

Giles: Oh! Uh, jen měj na paměti...

Buffy: Běžte! Užijte si trochu zábavy, já nebudu mít potíže.

Střih před školu, večer. Buffy a Ford se procházejí.

Buffy: A po tvé pravici znovu krásná budova školy. Myslím, že teď už jsi viděl celý Sunnydale.

Ford: No, to je... opravdu...

Buffy: Nerozpakuj se říct nudný.

Ford: Dobře. Nudný. To sedí. (vidí dva utíkající upíry) Možná ne tak nudný. (Buffy je také vidí) Jsou to další upíři?

Buffy: To dělá počasí.

Vyndá kolík a kříž, kříž podá Fordovi. Ford si ho vezme, pak ještě sáhne do kapsy a vyndá kolík, který si vyrobil. Ukáže ho Buffy a usměje se.

Buffy: Nevzdaluj se.

Vyběhne schody a rozhlédne se. Ford je hned za ní, připraven. Buffy se podívá za roh, ale nic nevidí.

Ford: Možná tudy jen procházeli.

Buffy: (otočí se) To si nemyslím.

Blonďatá upírka ji chytne zezadu a snaží se jí kousnout. Ford udělá vystrašeně krok zpět. Buffy jí nakopne do obličeje, chytne ji za ruku a přehodí přes záda. Pak se najednou objeví druhý upír, chytne Buffy a i s ní spadne přes zábradlí. Buffy dopadne na trávník, ale rychle vstane. Upír se také vydrápe na nohy. Buffy ho nakopne do obličeje a on spadne na zem. Ford se kouká na kolík a kříž, který drží. Pak se chce podívat na Buffy a najednou před ním stojí upírka. Ford jí dá kříž před obličej a chce jí bodnout. Upírka na něj zasyčí.

Ford: Máš ještě šanci žít. Řekni, co chci vědět a pustím tě.

Buffy nakopne upíra, pak ho praští do obličeje a nakonec ho probodne. Běží zpátky k Fordovi, který klečí u místa, kde byla upírka.

Buffy: Kde je ta druhá?

Ford: Mrtvá. Zabil jsem ji (kašle) a proměnila se v prach. Bylo to... úžasný!

Buffy překvapeně zvedne obočí.

Střih na Alexe, Willow a Angela jak míří do klubu Soumrak.

Willow: Jediný, co jsem vypátrala je jeho adresa. Klub Soumrak. Ale pořád nemám nic inkriminujícího.

Angel: Nenechává stopy, záznamy. To je dost inkriminující.

Alex: S tím musím s Mrtvým hochem souhlasit.

Angel: Můžeš s tím přestat?

Zaklepe na dveře. Malé okénko ve dveřích se otevře a někdo vykoukne.

Angel: Fordovi přátelé.

Muž kývne.

Střih dovnitř. Procházejí dveřmi a rozhlížejí se. Všude je až extrémní tma.

Willow: (má na sobě pruhované triko) Sem dobře zapadnem.

Alex: Trčíme tu jako bolavý palec.

Angel: Rozhlédnu se. Vy dva běžte dolů.

Alex: Jak si přeješ, vůdce stáda! (jdou dolů po schodech)

Willow: Dobře, ale trčí doopravdy?

Alex: Co?

Willow: Bolavý palec. Trčí opravdu? Už si někdy viděl palec a řekls si „Jéje, to je chudák bolavá!'

Alex: Moc o tom přemýšlíš.

Willow je trochu uražená. Alex se podívá dolů z balkónu. Willow a Alex se zastaví u muže, který stojí u rakve a je oblečený jako upír.

muž: Nazdar!

Alex ho pozdraví zpátky a stále se rozhlíží.

Alex: To je tématický večer?

Willow: Jako třeba Rej upírů?

Alex: Přesně takový.

Chantarelle vstane a jde k nim.

Chantarelle: Vy budete nováčci. To poznám.

Willow: (otočí se k ní) Ne. Chodíme sem pořád.

Chantarelle: Nestyďte se. Je dobře, že jste tomu otevření. Vítáme všechny, co mají zájem o Osamělé.

Angel dojde k nim.

Willow: Osamělé?

Angel: Upíry.

Alex: Oh! My jim obvykle říkáme odporný kousavý potvory.

Chantarelle: Tolik lidí má tu mylnou představu. Ti co vychází v noci nemají zájem někomu ubližovat. Jsou to vyšší tvorové. Povznesení!

Angel: Jsi hloupá.

Alex se na něj podívá.

Chantarelle: Nemusíš být hned tak hrozně konfrontační. I jiný názor než tvůj může být pravdivý. (jde pryč)

Willow: Moc mě těšilo.

Oba se otočí k Angelovi.

Alex: Jsi společenská osoba.

Willow: Teď s náma nikdo nepromluví.

Angel: Mě to stačí. Tyhle týpky jsem už viděl. Jsou jako děti, co si vymýšlejí pohádky o hodných upírech, aby si dodali odvahy po tmě.

Willow: To je tak špatný?

Angel: Tihle lidé o upírech vůbec nic neví. Jací jsou, jak žijí, jak se oblékají...

Mladý muž, oblečený stejně jako Angel sejde ze schodů, podívá se na něj a pak pokračuje v chůzi. Angel zakašle. Všichni tři odcházejí z klubu.

Alex: Víš, dobrá jízlivost mě potěší. Ale stejně mě zajímá, proč se Ford, nejlepší přítel Přemožitelky, kamarádí s bandou rádoby upírů.

Willow: Něco s ním není v pořádku. Měl jsi pravdu.

Diego je poslouchal a pozoruje je, jak odcházejí.

dívka: Kdo to byl?

Střih do knihovny. Buffy vchází následovaná Jenny a Gilesem.

Buffy: Promiňte, že jsem vám pípla... ale přišlo mi to divný.

Giles: Ne, chovala ses správně. Opravdu.

Jenny: (zastaví se) Váš to nebavilo?

Giles: Ne! Ale upíři ve škole, to by mohlo mít následky. Velmi vážné...

Jenny: Mohl jste něco říct.

Giles: Ne, čestně, vždycky mě zajímaly obří nákladáky.

Buffy: Vy jste ho vzala na obří náklaďáky?

Jenny: Měla to být změna!

Giles: Byla to změna.

Jenny: Klidně jsme mohli odejít.

Giles: A přijít o dusíkem poháněná autíčka? Ne, to bych neudělal.

Buffy: Můžeme se vrátit k tématu upíři. Nepřišli sem bezdůvodně.

Giles: Ano, ano. A my musíme zjistit, jaký to má důvod.

Jenny: Kde je tvůj přítel?

Buffy: Asi je doma.

Giles: Dobře. Čím míň je do toho zatažen, tím je to pro něj lepší.

Buffy: Ulovil upíra hned první noc.

Buffy si všimne obrázku Drusilly.

Buffy: To je výsledek...

Jenny: Stalo se něco?

Buffy: (zvedne knihu) Kdo je to?

Giles: Um, tahle se jmenuje Drusilla, někdejší milenka Spika. Zabil jí rozlícený dav v Praze.

Buffy: Davy už nejsou to co bývali, protože ta holka je živá. Viděla jsem jí s Angelem.

Giles: S Angelem?

Jenny: Není to ten dobrý upír?

Buffy: Jo. To je.

Jenny: Přečteme si něco o té dámě.

Giles: Některý z novějších svazků nám bude nápomocnější. Vlastním bádáním...

Z kanceláře vyběhne blonďatá upírka. Jenny je vyděšená. Buffy jde Gilesovi na pomoc, ale je sražena k zemi. Pak upírka vyskočí na stůl, přeskočí zábradlí a mizí mezi regály. Jenny pomáhá Gilesovi a Buffy vstát.

Jenny: Není vám nic?

Giles: Má kniha. Vzala mi mou knihu!

Jenny: Aspoň někdo v téhle škole čte.

Buffy: On jí zabil. Tuhle upírku Ford zabil.

Střih do Spikova skladiště. Drusilla mluví s ptákem v kleci.

Drusilla: Zpíváš tu nejsladší písničku. Zazpíváš mi, hmm? Ty už mě nemáš rád?

Pták leží mrtvý na dně klece. Přichází Spike.

Spike: Miláčku! Dozvěděl jsem se novinu. Lucius mi řekl, že jsi byla včera na lovu.

Drusilla: Kručelo mi v bříšku. A ty jsi byl pryč. No tak, je mi smutno, když nezpíváš.

Spike: Mluvilas s někým zajímavým? S Angelem?

Drusilla: S Angelem.

Spike: Jo. Tak... o čem jste si tak mohli povídat? O starých časech? Lumpárnách z dětství? Je trochu divný, že se tak kamarádíte, když je teď náš nepřítel.

Drusilla: Nasypu ti, když mi zazpíváš.

Spike: Ten pták je mrtvý, Dru. Nechala jsi ho v kleci a nenakrmila ho, a teď je úplně tuhej, jako ten minulý.

Drusilla začne vzlykat.

Spike: Oh, tak promiň bročku. Jsem ošklivý protiva. Jen se mi nelíbí, že chodíš ven, nic víc. Jsi slabá. Chtěla bys nového ptáčka? Který není mrtvý?

Ford: No to je báječný!

Spike vzhlédne a vidí Forda, jak stojí mezi krabicemi.

Ford: Tady bych chtěl žít.

Spike: (hlasitě) Mám tady vůbec někoho na stráži? Říká se tomu ochranka. To všichni spíte? (jde k Fordovi) Nebo jsme konečně našli restauraci s donáškou?

Ford: Vím, kdo jsi.

Spike: Já taky vím, kdo jsem. No a?

Ford: Hledal jsem tě, Spiku.

Spike: Ty jsi opravdu přeješ smrt? To je zajímavý.

Ke Spikovi přijde blonďatá upírka a podá Spikovi ukradenou knihu. Spike začne knihou listovat.

Spike: Oh, to je skvělý. Hodně nám to pomůže. (na Forda) Jak jsi mě našel?

Ford: To je jedno. Mám nějakou nabídku. Teď určitě vytáhneš hodinky a řekneš, do půl minuty tě musím přesvědčit, jinak mě zabiješ. To je tradice.

Spike: No, (zabouchne knihu a chytne Forda) já na tradici netrpím.

Chytne Forda za ucho a zvedne ho.

Drusilla: Zadrž.

Drusilla položí ruku na Spikovo rameno a Spike Forda pustí.

Spike: No?

Ford: No tak, řekni to. Ať je legrace.

Spike: Cože? (obrátí oči v sloup) Do půl minuty mě přesvědč, abych tě nezabil.

Ford: Jo! To je nejlepší! Chci být jako ty. Upírem.

Spike: Znám tě dvě minuty a už tě nemůžu vystát. Rozhodně ti nedám nesmrtelnost. (na Drusillu) Už ho můžu sníst zlato?

Drusilla zavrtí hlavou.

Ford: Tak mě poslechni. Nabízím ti výměnu. (Spike se otočí zpět) Stanu se upírem a dám ti Přemožitelku.

Ford konečně získá jejich pozornost. Spike se usmívá.

Kuchyň v Buffyině domě. Buffy usrkává kafe a Angel pomalu otvírá dveře.

Angel: Buffy? Můžu dál?

Buffy: Jistě. Jednou jsem tě zvala, tak vstup kdykoliv.

Angel: Můžu, ale chci být zdvořilý. Musíme si promluvit.

Buffy: Prosím. (zvedne hrnek s kafem a míří do jídelny)

Angel: Jde o toho Forda. Něco ti předstírá.

Buffy: Kdo je to teď?

Angel: Willow ho prověřila.

Buffy: Willow?

Angel: Našli jsme adresu, s Alexem jsme to tam omrkli...

Buffy: (nevěřícně) S Alexem? Jéje, Takže všichni. Je to jako obrovský spiknutí.

Angel: O čem to mluvíš?

Buffy: Mluvím o lidech, kterým věřím. Kdo je Drusilla? A nelži. Mám toho pokrk.

Angel: Lež byla nutná.

Buffy: A proč?

Angel: Někdy je pravda horší. Budeš-li žít dost dlouho, pochopíš to.

Buffy: Unesu to. Dokážu unést pravdu.

Angel: Miluješ mě?

Buffy: Cože?

Angel: Miluješ?

Buffy chvíli zvažuje odpověď.

Buffy: Miluju tě. Jen nevím, jestli ti věřím.

Angel: Neměla bys ani jedno. (otočí se)

Buffy: Neměla bych to snad rozhodnout já?

Angel: Udělal jsem spoustu špatných věcí, když jsem se stal upírem. (otočí se zpět, ale nedívá se jí do očí) Drusilla byla nejhorší. Byl jsem jí posedlý. Byla čistá, sladká a cudná...

Buffy: A ty jsi z ní udělal upíra.

Angel: Připravil jsem jí o rozum. (podívá se na ní) A zabil koho milovala, uplatnil na ni všechna duševní muka. (Buffy se podívá pryč) Nakonec utekla do kostela. A v den, kdy přijala vysvěcení, jsem z ní udělal démona.

Buffy: No, chtěla jsem pravdu.

Angel: Ford patří do spolku, který uctívá upíry. V podstatě je zbožňuje. Nevím, co od tebe chce, ale nevěř mu.

Obraz se ztrácí.

Střih do školy, následující den. Buffy jde po schodech ke škole. Ford na ní čeká.

Ford: Buffy!

Buffy: Forde.

Ford: To byl krásnej večer. Teda moc zajímavej.

Buffy: Tak fajn.

Ford: Nešla bys dneska ven?

Buffy: Mám volno.

Ford: Mám nápad. Je to tajemství. Chci tě překvapit.

Buffy: To mám ráda.

Ford: Sejdeme se?

Buffy: Jasně.

Ford: V devět?

Buffy: V devět.

Ford: (usmívá se) Bude legrace! (odchází)

Buffy tam chvíli stojí a pak odchází.

Střih na chodbu. Alex a Willow sedí na schodech. Buffy k nim přichází.

Willow: (vstane) Buffy!

Buffy se k ní nechce otočit, ale pak to stejně udělá.

Willow: Už ti Angel...

Buffy: Pověděl mi to.

Willow: Když Angel přišel do mého pokoje, dělal si o tebe starost. A nechtěl nic říct, kdybychom se zmýlili.

Alex: Zjistíš, co Ford chystá?

Buffy: Zjistím. (odchází)

Willow a Alex jí smutně sledují. Alex se otočí k Willow.

Alex: Angel byl v tvým pokoji?

Willow: (kývne) Máme zapovězenou lásku.

Střih do klubu Soumrak. Chantarell sedí a Diego chodí nervózně kolem ní. Kamera zabírá Forda, jak schází ze schodů.

Ford: (ignoruje Diega) Chantarelle. Je vše připraveno?

Diego: Jistě. Hotovo. (snaží se získat Fordovu pozornost) Ahoj, dohlídl jsem na to. Já na to dohlížím.

Chantarelle: Nastal čas? Dneska?

Ford: Nervózní?

Chantarelle: Ano. Ne. Jsem připravena na změnu. Tak požehnají nás?

Ford: To víš, že jo.

Usměje se na Chantarelle.

Diego: A co přátelé? Přijdou?

Ford: O kom to mluvíš?

Diego: Co přišli včera. Dva kluci a jedna holka.

Chantarelle: Byli drzí.

Ford: Oh, proč jste mi o tom neřeli?

Diego: Já tady musím dělat všechno, že jo? Promiňte pane Bezchybný Plánovači, to mi uniklo.

Chantarelle: Bude to v pořádku, že jo?

Forda začne bolet hlava.

Chantarelle: Nenechají nás jen tak?

Ford: To bude dobrý.

Chantarelle: Potřebuju jejich požehnání.

Ford: To bude dobrý!

Buffy: Ne.

Všichni se podívají na schody.

Buffy: To nebude.

Ford: Nějak to protahuje.

Buffy: Promiň, Forde! Nemohla jsem se dočkat večera! Jsem neukázněná. To je chyba.

Ford: Máme i chyby.

Buffy: Jen ještě trochu tápu, jaká přesně je ta tvoje. Souvisí to nějak s prolhaností?

Ford: To všichni lžou.

Buffy: Co chceš, Forde? Co to znamená?

Ford: Tys to nepochopila?

Buffy: Nepotřebuju to chápat, potřebuju to vědět.

Ford: Chci být upírem.

Buffy: Ty chce být vážně upírem?

Ford: Budu jím.

Buffy: Upíři jsou vybíraví, koho promění... Tys mě nabídl výměnou!

Ford: Dál mluvit nebudu.

Buffy ho chytne za krk a přirazí ke sloupu.

Buffy: Ale já bych si ráda popovídala! Tak tys jim chtěl dát mě! Dnes večer.

Ford: Jo.

Buffy: Věděls, že na to přijdu.

Ford: Vlastně jsem s tím počítal. (usměje se)

Buffy ho pustí a udělá krok zpět. Ford chvíli kašle a pak se začne smát.

Buffy: Co se mělo večer dít?

Ford: To je super. Tak jak jsem to chtěl. Ptáš se mě, co se mělo dít? Už se děje.

Diego zabouchne dveře. Buffy běží po schodech ke dveřím a začne do nich bušit.

Ford: Speciální úprava. Jak se zavřou dají se otevřít jedině zvenku. Hned po soumraku sem přijdou.

Buffy: Jestli tady budou ti lidé, až přijdou…

Diego: (skočí jí do řeči) Proměníme se. Do jednoho.

Chantarelle: Chceme vstupit do vyšší roviny vědomí. Být jako oni. Osamělí.

Ford: To je konec Buffy. Živí neuprchneme.

Klub Soumrak. Buffy sbíhá ze schodů.

Buffy: Musí být nějaká možnost! (rozhlédne se)

Ford: Tohle je letecký kryt, Buffy. Vím, že tě nedokážu přemoct, ale ty zdi jsou z betonu.

Buffy: Tak pusť ostatní.

Chantarelle: Proč se tomu protivíš? My si to přejeme.

Diego: Budeme nesmrtelní.

Chantarelle: Tohle je nádherný den. Copak to nevidíš?

Buffy: Vím jen jedno. Že hned po západu slunce se budou Spike a jeho kumpáni mačkat u prostřeného stolu plného hlupáků.

Diego: Dobrá, stačí, dejte jí roubík.

Buffy: Můžete to zkusit.

Diego: Je to nevěřící. Poskvrní nás.

Buffy: Snažím se vás zachránit! Zahráváte si s vážným nebezpečím! Copak to nechápete? Vždyť vy umřete a jedinou šancí přežít je okamžitě z týhle díry zmizet a proboha nemohli byste mít ještě pitomnější ohoz?

Ford: Dávám jí za pravdu. Vypadáš jak ťulpas. (jeho hodinky zapípají) 6:27. Západ.

Buffy se rozhlíží a snaží se něco vymyslet.

Střih do Spikova skladiště. Spike odchází, následován svými kumpány.

Spike: Až tam vtrhneme, rozdělíme se, dva muži ke dveřím, přednost má Přemožitelka, vše ostatní je lovná zvěř. (dojde k Drusille) A nezapomeňte se dělit? Jsi připravena?

Drusilla: Chci hostinu. Potřebuju hostinu.

Spike: A budeš ji mít naprosto vyjímečnou. Luciusi! (hodí mu klíčky) Připrav auto.

Střih do Klubu Soumrak. Bufy se vrací ke dveřím. Ford jí následuje.

Ford: Ty to nikdy nevzdáš, co?

Buffy: Ne, nevzdám.

Ford: To je dobrá vlastnost. Lidi se často podrobí, ale my...

Buffy: My? My máme něco společnýho?

Ford: Víc než si myslíš.

Buffy: Tak já ti to povím. Jsi náramnej padouch.

Ford: To asi jsem!

Buffy: (podívá se na ostatní) Tyhle lidi se nepromění, co? Jsou jen živý krmivo.

Ford: V podstatě jo. Ale já ne. Budu nesmrtelný.

Buffy: Mám pro tebe novinku ty hlupáku. Tohle nefunguje. Ty umřeš a v tvém starém těle se usadí démon. Chodí, mluví, pamatuje si tvůj život, ale ty to nejsi.

Ford: Lepší než nic.

Buffy: A tvůj život je nic? Forde, tyhle lidi si nezaslouží zemřít!

Ford: To já taky ne. Ale to nikdo nevzal v potaz. Protože umírám.

Buffy si začíná uvědomovat, co se s Fordem děje.

Ford: Vypadám dobře, že jo? Něco ti povím, zbývá mi půl roku a pak to co pohřbí, se mi už nebude podobat. Budu plešatý a scvrklý a páchnoucí. Touhle cestou nepůjdu.

Buffy se otočí.

Ford: Je mi líto, Summersová. Zničil jsem ti snad tvoje rozhořčení? Pokazí legraci nádory, který mi zkapalňujou mozek.

Buffy: Tak promiň. To jsem netušila. Ale to co děláš, je pořád špatně.

Ford: Dobrá, zkus prozvracet čtyřiadvacet hodin, protože tě tak strašně bolí hlava a pak si promluvíme o tom, co je dobrý a špatný. Tyhle lidi jsou ovce. Chtějí být upíry, protože jsou osamělí, nešťatní, znudění. Já nemám na výběr.

Buffy: Máš na výběr. Není to moc dobrý výběr. Ale nějaký máš. Teď volíš masovou vraždu a ničím co řekneš, to neomluvíš.

Ford: Myslíš, že mám potřebu se ti ospravedlňovat?

Buffy: To patří do tvýho vysněnýho dramatu! Nepředstavoval sis to přesně takhle, Forde? Řekneš mi, jak trpíš a já tě polituju. Ano je mi tě líto a jestli sem přijdou upíři a začnou se krmit, sama tě zabiju!

Ford: Víš co, Summersová? Opravdu si mi chyběla.

Buffy se na něj podívá. Najednou se ozve skřípání brz. Upíři dorazili.

Buffy: Forde, pomoz mi to zastavit. Prosím!

Ford mlčí. Buffy spěchá ke schodům.