Buffy - 1x01 Welcome to the hellmouth

[Vítejte v Bráně pekel]

V každém pokolení je jedna Vyvolená. Osamocena bude bojovat proti upírům démonům a silám temnoty. Je přemožitelka.

Sunnydaleská střední v noci. Střih na chodbu, kamera přejíždí kolem vitríny s trofejemi, pak kolem knihovny do další části chodby. Střih do vědecké třídy. Kamera přejíždí přes řadu lavic. Střih na okno. Přepážka před ním je plná věcí: koster, páteří, několik džbánků s různými věcmi naloženými ve formaldehydu, mikroskopy. Oknem projde ruka a zatáhne za kliku od okna. Chlapec a dívka se oknem snaží dostat do školy.

blondýnka: Jsi si jistý, že je to dobrý nápad?

kluk: Je to dobrý nápad, jdeme.

Vychází ze třídy a jdou chodbou.

blondýnka: Sem chodíš do školy?

kluk: Pohled ze střechy tělocvičny je super. Vidíš odtud celé město.

Pokračují chodbou, ale dívka se zastaví.

blondýnka: Nechci tam jít.

kluk: Nemůžeš se dočkat, co?

blondýnka: Koledujeme si o potíže.

kluk: Jo, s tím počítej.

Políbí se a poté se blondýnka otočí, protože uslyší nějaký hluk.

blondýnka: Co to bylo?

kluk: Co co bylo?

blondýnka: Slyšela jsem hluk.

kluk: To nic nebylo.

blondýnka: Možná to něco bylo.

kluk: Jo, možná to něco je.

blondýnka: To není legrace.

Podívá se na dveře.

kluk: Haló! (chvíli čeká) Nikdo tady není.

blondýnka: Jsi si jistý?

kluk: Ano, jsem.

blondýnka: Dobře.

Otočí se k němu a má upíří obličej. Zavrčí a zakousne se do něj. Chlapec spadne na podlahu.

Buffyin pokoj. Kamera zabírá Buffy, která se vrtí v posteli. Má noční můru, ve které vidí Pána, hřbitov, knihu s nápisem Vampyr, křížek v krabičce, Pánovu jeskyni, upíry a nějaké démony a spoustu artefaktů. Brzy se naštěstí ze sna probere.

Joyce: Buffy?

Buffy: Už jdu, mami.

Joyce: Nechceš přijít pozdě hned první den?

Buffy: Ne, to nechci.

Střih před školu. Přijíždí Joyce a přiváží Buffy do školy.

Joyce: Dobře.

Buffy vystupuje.

Joyce: Měj se hezky. Vím, že si určitě najdeš nějaké přátele. Stačí jen myslet pozitivně.

Buffy se koukne na mámu malým otevřeným okýnkem a kývne. Pak se otočí ke škole.

Joyce: A zlato?

Buffy se znovu otočí ke své matce.

Joyce: Chovej se tak, aby tě nevyhodili.

Buffy: Slibuju.

Joyce: Dobře.

Buffy se otočí ke škole a zhluboka se nadechne. Joyce odjíždí.

Střih na Alexe, který projíždí davem na skateboardu.

Alex: Promiňte, projíždím. Omluvte mě, sorry, jejda! Pardon. Stůjte! Uhněte! Hou.

Projede okolo Buffy. Zakouká se na ní a nevšimne si zábradlí. Narazí do něj a spadne na zem. Willow k němu přiběhne.

Alex: Bože! Jsem v pohodě, nic mi není.

Willow se směje a pomáhá mu vstát.

Alex: Willow! Jsi přesně ta osoba, kterou jsem chtěl vidět.

Willow: Skutečně?

Jdou do školy.

Alex: Jo. Víš, mám problémy s matematikou.

Willow: S kterou částí?

Alex: S matematikou. Pomůžeš mi s tím večer? Uč se se mnou, prosím!

Willow: Dobře, a co z toho budu mít?

Alex: Lesklý niklák.

Willow: Tak jo. Máš Trigonometrii? Měl by sis ji vypůjčit.

Alex: Vypůjčit?

Willow: Z knihovny. Tam co přebývají knihy.

Alex: Jdu tam. Vidíš? Chci se změnit.

Střih na chodbu. Alex a Willow vchází do školy, kde narazí na Alexova kamaráda.

Jesse: Ahoj, ahoj!

Alex: Ahoj Jesse, co je?

Jesse: Nová holka.

Alex: Vskutku. Viděl jsem ji. Je to opravdu kus.

Willow: Slyšela jsem, že někoho přeložili.

Alex: (na Jesse) Tak povídej.

Jesse: A co jako?

Alex: Co o ní víš.

Jesse: Je nová.

Alex: Skvěle, takže víš velký kulový.

Střih do kanceláře ředitele Flutieho. Buffy sedí v křesle. Před sebou má své školní výsledky z předchozí školy, které jsou v deskách.

ředitel Flutie: Buffy Summersová. Druhý ročník. Naposledy na Hemery High v Los Angeles. Zajímavá minulost, hotová kariéra.

Posadí se, vezme si zprávu z Hemery High a roztrhá ji.

ředitel Flutie: Vítej v Sunnydale! Čistý štít, Buffy. To je to, co tady dostaneš. Co bylo, to bylo. Nezajímá mě, co se píše na nějakém papíru. I když je tam...

Podívá se do roztrhaných záznamů a zmlkne.

Buffy: Pane Flutie...

ředitel Flutie: Žáci mi mohou říkat Bobe.

Buffy: Bobe...

ředitel Flutie: Ale oni mi tak neříkají. (poskládá roztrhané papíry k sobě)

Buffy: Já vím, že mé záznamy jsou poněkud... pestré.

ředitel Flutie: Hej! Na tom nám nesejde. (vezme si izolepu a začne roztrhané kousky slepovat k sobě) Myslíš, že „pestré“ je ten správný výraz? Kdepak, co takhle... děsivé?

Buffy: Nejsou děsivé.

ředitel Flutie: Podpálila jsi tělocvičnu.

Buffy: Udělala jsem to, skutečně je to tak, ale... vy neznáte všechny souvislosti. Ta tělocvična byla plná upí... azbestu.

ředitel Flutie: Buffy, neboj se. Na jiné škole by řekli: „Dávej si pozor“ nebo „Budeme sledovat každý tvůj krok“. Ale takhle mi to tu nevedeme. My chceme uspokojovat tvé potřeby, a pomoci ti vážit si našich potřeb. A pokud se tvé a naše potřeby neshodnou...

Slepený papír strčí s lehce výhružným gestem do její složky.

Střih na chodbu. Buffy vychází z kanceláře ředitele Flutieho. Otevře tašku a začne si rovnat papíry. Kolem jdoucí dívka do ní vrazí a Buffy tašku upustí. Z té vypadnou všechny věci na zem.

Buffy: Oh! Promiň.

dívka: To je v pořádku.

Alex si Buffy všimne a rychle jí běží na pomoc.

Alex: Můžu tě mít?

Buffy se na něj podívá.

Alex: Totiž, můžu ti pomoct?

Buffy: Díky.

Alex: Známe se?

Buffy: Jsem Buffy, jsem nová.

Alex: Alex. To... to jsem já. Ahoj.

Buffy: Děkuji.

Všechno už je uklizené.

Alex: Hm, možná se ještě uvidíme. Třeba ve škole, když... tam oba chodíme.

Buffy: No skvěle. Ráda jsem tě poznala.

Vydá se chodbou ke třídě.  

Alex: „Kam oba chodíme“. Opravdu dokonalý. Opravdu nepatetický.

Alex si všimne kolíku na zemi, který Buffy vypadl z tašky.

Alex: Hej, zapomněla jsi... (znovu se podívá na předmět, který drží v ruce) kolík.

Buffy ho neslyší a pokračuje v chůzi. Udivený Alex dál drží kolík.

Střih do třídy. Učitelka napíše na tabuli „Černý mor“ a otočí se ke třídě. Cordelie si píše poznámky a Buffy sedí vedle ní. 

učitelka: Odhaduje se, že v tomto čtyřletém období zemřelo asi 25 miliónů lidí. To nejzajímavější na Černém Moru je, 
že začal v Evropě... Jak? Jako primitivní forma bakteriologické války. Když se podíváte na mapu na straně 63, můžete vidět, jak se mor rozšiřoval... do Říma a pak na sever...

Buffy se zmateně rozhlíží kolem a hledá nějakou mapu. Cordelie si jejího počínáná všimne a půjčí jí svou knížku.

Buffy: Díky.

učitelka: A tato oblíbená nákaza vedla k jakým sociálním změnám? Steve?

Zazvoní a studenti odchází.

Cordelie: Ahoj, jsem Cordelie.

Buffy: Já Buffy.

Cordelie: Pokud potřebuješ nějaké učebnice, tak pár jich je v knihovně.

Buffy: Jo, dobře. A kde je?

Cordelie: Ukážu ti ji. Tak ty jsi z Hemery? V L. A.?

Buffy: Jo.

Cordelie: Já bych zabíjela, abych mohla žít v L. A. Je tam tolik obchodů s botami.

Buffy se usměje.

Střih na obě dvě, jak jdou chodbou. 

Cordelie: Tady budeš v pohodě. Jestli budeš se mnou, máš zaručeno, že tě přijmou. Samozřejmě, nejdřív musíš složit test. Jsi z L. A., takže můžeme přeskočit očividné, ale což takhle... Červený lak na nehty?

Buffy: Um... nemoderní?

Cordelie: Velice nemoderní. James Spader?

Buffy: Potřebuje mi zavolat!

Cordelie: Frappuchinos?

Buffy: Tradiční, ale chutný.

Cordelie: John Tesh?

Buffy: Ďábel.

Cordelie: To bylo velmi vynalézavé. Ale prošla jsi.

Buffy: (dělá, že si oddechla) Oh, dobrý Bože.

Obě se zasmějí a zastaví se u fontánky s vodou, ze které zrovna pije Willow. Narovná se a podívá se na ně.

Cordelie: Willow! Pěkné šaty! Takže už víš, kdy mají u Searse výprodej.

Willow: No, kupovala je máma.

Cordelie: No není divu, že jsi takový magnet na kluky. Skončila jsi?

Willow se podívá na fontánku a zpět na Cordelii.

Willow: Oh!

Otočí se a odchází. Buffy se za ní chvíli dívá, ale pak se znovu vrátí k rozhovoru s Cordelií.

Cordelie: Pokud sem chceš zapadnout, tak první pravidlo zní: „poznej zdejší ztroskotance“. Jakmile je dokážeš poznat na první pohled, je snazší se jim vyhnout.

Buffy se nervózně usměje a kývne. Pak se podívá zpět na Willow, která jde chodbou. Willow se otočí a pokračuje v chůzi.

Střih do jiné části chodby. Dívky pokračují do knihovny.

Cordelie: Pokud se netopíš v doučování,  tak přijď večer do Bronzu.

Buffy: Kam?

Cordelie: Bronz. Jediný dobrý klub v okolí. Vpouštějí sice každého, ale pořád stojí zato. Je v té horší části města.

Buffy: A to je kde?

Cordelie: Půl bloku od té slušné části. Tohle není moc velké město. Měla by ses ukázat.

Buffy: Dobře, zkusím to. Díky.

Cordelie: Fajn, uvidíme se v tělocvičně... a můžeš mi pak o sobě povyprávět.

Buffy: Dobře. (jakmile se ocitne Cordelie z doslechu, neodpustí si poznámku) No, to teda bude legrace!

Jde do knihovny. Střih dovnitř. Buffy vchází a rozhlédne se. Knihovna je prázdná.

Buffy: Haló? Je tu někdo?

Podívá se na přepážku, na které leží nějaká kniha a noviny. Obrázek v novinách je zakroužkován. Hlavní titulek je „Místní chlapec se stále pohřešuje“. Giles si za ní stoupne a zaklepe na rameno. Buffy se vylekaně otočí.

Buffy: Ooo! Nikdo tu nebyl.

Giles: Mohu ti pomoci?

Buffy: Hledám nějaké... no... knihy. Jsem tu nová.

Giles: Slečna Summersová?

Buffy: Skvělý odhad. Tuším, že jsem tu jediný nováček, hm?

Giles: Jsem pan Giles. Knihovník. Řekli mi, že přijdeš.

Začne hledat pod přepážkou.

Buffy: Skvěle. Hm, potřebuji knihu Perspektiva 20. století...

Giles: Vím, co hledáš.

Vytáhne starou tlustou knihu se zlatým nápisem VAMPYR. Buffy se na něj podívá.

Buffy: To není to, co hledám.

Giles: Jsi si jistá?

Buffy: To jsem si sakra jistá.

Giles: Moje chyba.

Vrátí knihu zpět pod přepážku a Buffy rychle odchází.

Giles: Takže co jsi to říkala?

Vzhlédne a vidí jen jak se za Buffy zavřou dveře. Z prvního setkání je v rozpacích.

Střih do dívčí šatny. Dvě holky se baví o Buffy.

Aphrodisia: Nová holka? Podle mě je divná. A co je to za jméno, Buffy?

dívka: Ahoj, Aphrodisio!

Aphrodisia: Ahoj!

Aura: Povídá se, že ji vykopli, a proto si její máma musela najít novou práci.

dívka: Ne!

Aphrodisia: Fakt! Vyvolávala rvačky!

dívka: Neuvěřitelné!

Obě holky vytočí kombinaci svých skříněk v šatně tělocvičny.

Aphrodisia: Mám to od Blue, a ta říkala...

Ze skříňky Aphrodisie vypadne mrtvé tělo a spadne Auře přímo do náručí. Ta děsivě zakřičí a rychle od těla ucukne, takže mrtvola spadne na zem.

Venkovní prostory ve škole. Willow sedí na lavičce a vyndává svůj oběd. Buffy jde přímo k ní.

Buffy: Ahoj. Willow, správně?

Willow: Proč? Vlastně, ahoj! Mám tě sem pustit?

Buffy: Co takhle začít s „Ahoj, já jsem Buffy“. A pak přejít rovnou k tomu, jak tě žádám o laskavost. Což obnáší chvíli si se mnou povídat.

Willow: Ale ty se bavíš s Cordelií.

Buffy: Nemohu s oběma? 

Willow: Ne legálně.

Buffy: Podívej, já sem chci fakt zapadnout. Nová škola a... Cordelie byla milá... ke mě. Ale mám takovou tu spalující touhu nepropadnout ze všech předmětů, a... slyšela jsem, že bys mi mohla pomoct.

Willow: No jasně, že ti můžu pomoct! Pokud máš šestou hodinu volno, můžeme se sejít v knihovně.

Buffy: Nebo ne. Můžem se sejít na tišším místě. Tedy hlasitějším. To místo se mi nelíbí.

Willow: Tak působí na většinu lidí. Ale já to tam miluju. Výborná kolekce knih. A nový knihovník je fakt super.

Buffy: On je nový?

Willow: Jo, právě začal. Byl kurátorem v nějakém muzeu v Británii. Nebo v „Britském muzeu“. Nejsem si jistá. On zná všechno. A přivezl spoustu historických knih... A asi jsem ten nejnudnější člověk na světě, co?

Buffy: Vůbec ne.

Alex vyskočí na zídku, která je hned u lavičky a posadí se mezi Buffy a Willow. Jesse přijde před lavičku.

Alex: Jste zaneprázdněny? Nerušíme?

Jesse: Čau!

Alex hodí tašku Jessemu.

Buffy: Čau!

Willow: Čauvec! Buffy, to je Jesse a tohle Alex.

Alex: Já a Buffy se známe už dlouho. Jsme staří přátelé. Velice blízcí. Pak sice přišlo odcizení, kdy jsme oba dozráli... ale teď jsme zase spolu jako dřív. Jsem fakt dojatý.

Jesse: Je to mnou, nebo jsi se změnil v slintajícího idiota?

Alex: Ne. Tebou to není.

Buffy: No, ráda jsem vás poznala kluci. Myslím.

Alex seskočí ze zídky.

Jesse: Chtěli jsme tě přivítat, aby jsi se cítila jako doma. Pokud tedy nemáš děsivý domov.

Alex: (vyhrabe ze své tašky kolík) A vrátit ti tohle. Jediná věc která mě napadá je, že si stavíš opravdu malý plot.

Buffy: Ne... um... vlastně je to na sebeobranu. V L. A. ho má každý. Pepřový sprej je tak pasé.

Alex: Tak jaké máš záliby? Jací kluci se ti libí? Povídej!

Jesse: Pokud máš nějaké temné tajemství, které chceš, abychom zveřejnili...

Buffy: Páni, každý chce o mě všechno vědět. (ironicky) Jak milé.

Alex: Nikde se neděje míň než v Sunnydale. Ty jsi velký vzrůšo.

Buffy: Nejsem. Fakticky.

Ke skupince přijde Cordelie.

Cordelie: Otravují tě tihle lidi?

Buffy: Uh, ne!

Willow: Ona tu není s námi.

Jesse: Ahoj, Cordelie!

Cordelie: Ale prosím tě. (na Buffy) Omlouvám se, že ruším tvůj úpadek, ale neseznámíš se s trenérem Fosterem, ženskou s chlupatým hrudníkem, protože tělocvik je zrušený kvůli totálně mrtvýmu klukovi ve skříňce.

Buffy: Co?

Willow: O čem to mluvíš?

Cordelie: Nějaký kluk byl nacpaný v Aurořině skříňce.

Buffy: Mrtvý?

Cordelie: Totálně tuhej. Naprosto.

Alex: (ironicky) Nebyl mrtvej jenom tak trošku?

Cordelie: Nemáš ty být někde jinde?

Jesse: Pokud potřebuješ rameno, na kterým se můžeš vyplakat nebo ho jen tak oždibovat...

Buffy: Jak umřel?

Cordelie: To nevím.

Buffy: Dobře, byly tam nějaké stopy?

Cordelie: Jak morbidní! Neptala jsem se.

Buffy: Musím si skočit pro knihu, já... se pak za vámi stavím.

Vezme své věci a odchází. Cordelie ji udiveně sleduje.

Cordelie: O co jí jde?

Střih před tělocvičnu. Buffy se plíží ke vchodu. Je zamčený. Použije svou sílu, vylomí zámek a vejde, rozhlédne se, aby se ujistila, že jí nikdo neviděl.

Střih do šatny. Buffy najde tělo a odhrne plášť. Skloní se nad mrtvolou a na krku uvidí dvě malé dírky.

Buffy: No paráda!

Střih do knihovny. Buffy vtrhne dovnitř.

Buffy: Dobrá, tak o co tu jde?

Giles: Promiň?

Buffy: Slyšel jste o mrtvém klukovi? Ve skříňce?

Giles: Ano.

Hodí tašku na stůl a jde nahoru po schodech.

Buffy: Protože je to velmi zvláštní. Měl dvě maličký dírky v krku a všechnu krev vysátou. No není to bizardní? Nechystáte se udělát „Óóó“?

Giles: Toho jsem se obával.

Buffy: No, já teda ne. Jsem první den ve škole. Obávala jsem se jen toho, že budu pozadu s učením, že si nenajdu žádné přátele, a že budu mít nemoderní účes. Nečekala jsem, že ve škole budou upíři. A je mi to jedno.

Giles: Tak proč jsi tady?

Buffy: Říct vám, že se nestarám... což se nestarám, a... to jsem vám teď řekla. Takže... sbohem!

Giles: Je... vstane z mrtvých?

Buffy: Kdo?

Giles: Ten kluk.

Buffy: Ne, je mrtvý.

Giles: Víš to jistě?

Buffy: Aby z vás byl upír, tak sají vaší krev, a vy pak sajete tu jejich. Je to jak jedno velké nasávání. (pokrčí rameny) Většinou vás prostě jen zabijí. Proč s vámi ještě mluvím?

Buffy se otočí a schází ze schodů. Giles jde k zábradlí.

Giles: Ty vůbec netušíš o co tu jde, že ne? Myslíš si, že je to jen náhoda, že jsi tady? Ten chlapec byl jen začátek.

Buffy: Proč mě prostě nemůžete nechat na pokoji?

Giles: Protože jsi Přemožitelka! „V generaci každé, Přemožitelka se zrodí. Dívka jediná, v světě širém, Vyvolená. Jediná je zrozená se silou...“

Buffy: „A schopností upíry ulovit. A šíření zla zastavit.“ Bla, bla, bla. Tohle znám, jasný?

Giles: Já ti nerozumím. Už jsi přece přijala své poslání Přemožitelky.

Buffy: To jsem dělala a dokončila, a teď je to za mnou.

Giles: (ožije) Co víš o tomto městě? (zaleze do své kanceláře, která v knihovně)

Buffy: Jsou to dvě hodiny po dálnici do Neiman Marcus.

Giles: (vyjde z kanceláře a nese několik knih) Jen trochu zapátrej v minulosti tohoto místa, a najdeš řadu podivných událostí. Celá tato oblast je centrem mystické energie. Přitahuje věci, které nikde jinde nenajdeš.

Buffy: Jako upíry.

Giles začne Buffy podávat knihu jednu po druhé.

Giles: Jako zombie, vlkodlaky, inccuby a succuby. Cokoli čeho se bojíš v noci, že to může být pod postelí. Je to skutečné.

Buffy: Co? Vy jste si objednal nekonečný seriál?

Giles: Um... ano.

Buffy: Dostal jste služební telefon?

Giles: Kalendář.

Buffy: Super. Ale... dobře, zaprvé, jsem Přemožitelka upírů, a za druhé, jsem ve výslužbě. Hele, už to mám! Proč je nezabijete sám?

Giles: Jsem pozorovatel, nemám schopnosti.

Buffy: Ale no tak, kolík rovnou do srdce nebo trochu světla... to je jako odřezat polínko.

Giles: Přemožitelka zabíjí, pozorovatel...

Buffy: Pozoruje?

Giles: Ano. Ne! On ji trénuje. On... on ji připravuje.

Buffy: Připravit mě na co? Jak mě vykopnou ze školy? Jak ztratím přátele? Že budu věnovat veškerý čas boji o život... a tajit to před všemi,
abych je nevystavila nebezpečí? No, do toho. Připravte mě!

Chvíli na sebe koukají. Buffy se nadechne, otočí se a znechuceně opustí knihovnu.

Giles: Kruci!

Běží za Buffy na chodbu.

Mezi policemi s knihami se objeví stín a vykoukne Alex.

Alex: (zmateně) Co?

Střih na chodbu. Giles chytí Buffy.

Giles: Zhoršuje se to.

Buffy: Co se zhoršuje?

Odtáhne ji stranou a mluví s ní polohlasem.

Giles: Příliv nemrtvých. Nadpřirozené jevy. Narůstá to už léta. Má to svůj důvod, proč jsi tady... a proč právě teď.

Buffy: Protože teď je ta chvíle, kdy se sem máma nastěhovala.

Snaží se odejít, ale Giles jí chytí za ruku.

Giles: Něco přichází. Něco... něco se... tady stane. Brzy

Buffy: Jů, můžete mi to ještě víc zamlžit?

Giles: Podle všech známek soudím na rozhodující mystický převrat, velmi brzo. Pár dní. Možná dříve.

Buffy: Ale no tak. Tohle je Sunnydale. Co za strašlivé zlo by tu mohlo být?

Střih před školu. Kamera projede mezi několika keři a vryje se do země, střih do jeskyně v podzemí. Všude jsou svíčky. Upíři zapalují svícny. Kamera pomalu přejíždí na upíra Luka.

Luke: Spáč se probudí. Spáč se probudí. Spáč se probudí. Spáč se probudí. A svět bude krvácet. Amen!

Buffyin pokoj. Buffy se rozhoduje, co si vezme na sebe do Bronzu. Stojí u zrcadla a z postele si vezme lesklé černé triko. Dá si ho před sebe.

Buffy: Ahoj. Jsem strašlivá coura!

Vezme si nějaké květované šaty a podívá se do zrcadla.

Buffy: Dobrý den. Je libo výtisk „Strážní věže“?

Znechuceně šaty odhodí na postel.

Buffy: V tomhle jsem fakt dobrá.

Její matka vejde do pokoje.

Joyce: Ahoj, zlato.

Buffy vrátí triko do skříně.

Buffy: Ahoj.

Joyce: Jdeš dnes večer ven?

Buffy: Jo, jdu do klubu.

Joyce: Budou tam kluci?

Buffy: Ne, mami. Je to klášterní klub.

Joyce: Aha, buď opatrná.

Buffy: Budu.

Joyce: Víš, myslím, že to tu zvládneme. Cítím příliv pozitivní energie. Postavím galerii na nohy. Myslím, že jsme dnes našli prostory.

Buffy: To je skvělý.

Joyce: A ta škola je velice výchovné prostředí, přesně to, co potřebuješ.

Buffy: No, vlastně...

Joyce: Oh, ne zas tak moc výchovná. Já vím. Je ti 16. Četla jsem všechno o nebezpečích přehnané výchovy. 

Buffy jde k posteli, kde leží spousta oblečení.

Joyce: Je to těžké. Nové město a všechno. I pro mě. Snažím se, aby to fungovalo. Postarám se, aby to fungovalo.

Buffy: Já vím.

Joyce: Jsi hodná dívka, Buffy. Prostě jsi do toho spadla díky špatné společnosti. Ale to všechno je už za námi.

Buffy: To je. Od teď už se budu kamarádit jen s živými. Teda chci říct s veselými... lidmi.

Buffy se otočí ke skříni.

Joyce: Fajn. Užij si to.

Střih ven, večer. Buffy prochází tmavou ulicí a míří do Bronzu, najednou za sebou něco uslyší. Po pár krocích se Buffy otočí, ale nikoho nevidí. Vstoupí do úzké uličky a zamyšleně se rozhlédne kolem. Najednou se objeví kočka, která porazí pár plechovek a uteče pryč. Neznámý muž vstupuje do uličky, ale Buffy nevidí. Kamera pomalu jede nahoru, ukáže nám tyč nataženou mezi domy. Buffy se za tyč drží, je hlavou dolů. Neznámý prochází kolem Buffy, ta si chvíli počká, pak se na tyči zhoupne a nakopne neznámého do zad. Muž spadne na zem. Buffy seskočí dolů a jednu nohu dá na jeho hrudník.

tajemný muž: Máte nějaký problém, madam?

Buffy: Jo, je tu problém. Proč mě sleduješ?

tajemný muž: Vím, co si myslíš, ale neboj se. Já nekoušu.

Buffy ustoupí a nechá ho vstát, ale stále drží bojovný postoj.

tajemný muž: Pravda je, že jsem si myslel, že budeš vyšší. Nebo mít větší svaly a tak. (masíruje si krk) Jsi pěkně čiperná, řekl bych.

Buffy: Co chceš?

tajemný muž: Stejnou věc jako ty.

Buffy: Dobře. A co chci?

tajemný muž: Zabít je. Zabít je všechny.

Buffy: Špatně, ale vyhrál jsi tyhle hodinky a roční zásobu Želvího vosku. Ale jediné co chci, je být sama.

Otočí se a odchází.

tajemný muž: Myslíš si, že máš jinou možnost? Stojíš u brány do Pekla. A ta se brzo otevře.

Buffy se zastaví a otočí se k němu. Neznámý muž sáhne do kabátu a vytáhne malou krabičku.

tajemný muž: Neotáčej se k tomu zády. Musíš být připravená.

Buffy: Na co?

tajemný muž: Na žně.

Buffy: (se zájmem) Kdo jsi?

tajemný muž: Jak říkám... jsem přítel.

Buffy: Jo, dobře, ale možná že nechci přítele.

tajemný muž: Neříkám, že jsem tvůj.

Odchází. Buffy na něj chvíli kouká a pak otevře krabičku. Je to stříbrný křížek na řetízku. Buffy ho vyndá a křížek si prohlédne.

Střih před Bronz. Lidé přicházejí. Buffy už má kříž na krku. Přijde ke vchodu, zaplatí a vstoupí.

Buffy obhlíží Bronz a trošku sebou cloumá do rytmu. Pak si všimne kluka, který na ní mává a s ohromnou radostí mu také zamává. Jenž pak si všimne, že kluk mával na kamaráda, který stál za ní. Cítí se trapně, a tak z parketu raději odchází. U baru si všimne Willow.

Buffy: Ahoj.

Willow: Čau!

Buffy si sedne vedle ní. Willow se k Buffy otočí.

Buffy: Jsi tady s někým?

Willow: Ne, jsem tu sama. Ale možná přijde Alex.

Buffy: Chodíte na rande?

Willow: Ne, jsme jen přátelé. Chodili jsme spolu, ale rozešli jsme se.

Buffy: Jak se to stalo?

Willow: Ukradl mi Barbie.

Buffy nějak nechápe.

Willow: Bylo nám pět. Já vůbec moc nerandím... poslední dobou.

Buffy: Proč ne?

Willow: No, když jsem s klukem, co se mi líbí... tak je pro mě těžký říct něco zajímavýho, nebo... vtipnýho, nebo vůbec. Obvykle jen něco zakoktám, a pak musím jít pryč.

Buffy: To nemůže být tak hrozné.

Willow: Ne, právě že je. Myslím, že kluky víc zajímá holka, která může mluvit.

Buffy: Ty teď skutečně s nikým nechodíš?

Willow: Pro tebe je to asi lehké.

Buffy: Jo, skutečně lehké.

Willow: Tím chci říct, že ty nevypadáš moc ostýchavě.

Buffy: No, moje filozofie... Chceš slyšet moji filozofii?

Willow: No jasně.

Buffy: Život je krátký.

Willow: (zamyšleně) „Život je krátký!“

Buffy: Není to originální, to připouštím, ale je to pravda. Proč ztrácet čas ostýcháním a trápením nad nějakým klukem, co se ti směje. Využij vhodné chvíle, protože zítra už můžeš být mrtvá.

Willow: To je hezké!

Buffy se rozhlédne a všimne si Gilese.

Buffy: Budu hned zpátky.

Willow: To je v pořádku, nemusíš se vracet.

Buffy: (s úsměvem) Za minutu jsem zpátky.

Willow: (zamyšleně) „Užívej dne!“

Střih na Buffy, jak jde do schodů. Kamera jí následuje.

Buffy: Vy rád párty se studenty? Není to ujetý?

Giles: Aha! Utahuješ si ze mě. Sledovat poskakování maškar stěží zapadá do mé představy dobré zábavy. Radši bych byl doma se šálkem Bovrilu a dobrou knihou.

Buffy: Vy potřebujete pomoc! Hned!

Giles: Toto je ideální místo pro upíří rejdy. Je tu šero, nacpáno. Navíc jsem věděl, že se ukážeš, a musím ti pomoci to pochopit.

Buffy: Že přijdou Žně. Já vím. Váš přítel mi to řekl.

Giles: Co říkáš?

Buffy: Žně. Říká vám to něco? Protože mě vůbec.

Giles: Nejsem si jistý. Kdo ti to řekl?

Buffy: Ten chlapík. Tajemný, nádherný takovým tím protivným způsobem. Usoudila jsem, že vy dva jste kámoši.

Giles: Ne. Žně. Říkal ještě něco?

Buffy: Něco o Bráně Pekel. Fakt se mi nelíbil.

Skupina dozpívá a všichni začnou tleskat. Giles projde kolem Buffy, opře se o zábradlí a kouká do davu.

Giles: Podívej se na ně. Jak se tu motají. Bez nejmenšího tušení, jaké nebezpečí je obklopuje.

Buffy: Štastlivci.

Giles: Možná máš pravdu. Třeba se nic nestane. Znamení mohou být falešná. Ale i tak z toho můžeme mít noční můry.

Buffy se zdrží nějakého kousavého komentáře. 

Střih na Cordelii a její kamarádky, jsou také v Bronzu.

Cordelie: Máma už vůbec nevylézá z postele. Doktor říká, že je to Epstein-Barr. Něco jako „Chronická chudokrevnost nebo alespoň syndrom chronické únavy.“ Nikdo na úrovni už dnes nemá Epstein-Barr.

Jesse si všimne Cordelie a přistoupí k ní.

Jesse: Ahoj, Cordelie!

Cordelie: Ach ne, můj pronásledovatel.

Jesse: Vypadáš... vypadáš skvěle.

Cordelie: Jsem ráda, že jsme si trochu popovídali.

Jesse: Poslouchej, nechtěla by sis jít zatancovat?

Cordelie: S tebou?

Jesse: Hm, no, jo.

Cordelie: Hm, no, ne! (ke kamarádkám) Pojďme.

Ona a její kámošky odchází.

Jesse: Fajn. V moři je spousta ryb. Mno... a já jsem na lovu! Sledujte, jak lovím.

Střih zpět na Buffy a Gilese, kteří stojí na balkónovém patře Bronzu.

Buffy: Neříkám, že už nikdy nezabiju upíra. Nijak mi k srdci nepřirostli. Jen se za nimi nehodlám honit. Když nějakého uvidím, jasně...

Giles: Budeš připravena? Je spousta věcí, které o nich nevíš, a o svých schopnostech. Upíři vypadají normálně, dokud nejdou po kořisti. Teprve pak se ukáže jejich démonická podstata.

Buffy: Jste jako kniha s rukama. Tohle já vím.

Giles: Podstatné je, že Přemožitelka by je měla i přesto rozpoznat. Bez zkoumání, bez přemýšlení. Můžeš mi říct, jestli je v téhle budově upír?

Buffy: Možná.

Giles: To bys měla vědět. Měla bys být schopná je vycítit, i přes ten nával a hluk. No, zkus to. (Buffy se dívá dolů na parket) Rozprostři svou mysl. Zaostři své smysly. Soustřeď se na svou podstatu, dokud neucítíš každé zrnko...

Buffy: Támhle je jeden?

Giles: K-kde?

Buffy: Hned tady, mluví s tou dívkou.

Giles: To nemůžeš vědět...

Buffy: Ale, prosím vás! Podívejte na jeho sako. Má ohrnuté rukávy. A to triko? Zamyslete se nad tím vzhledem.

Giles: Je to nemoderní?

Buffy: Úplný pravěk. Věřte mi, jen ten kdo žil 10 let v podzemí si může myslet, že je to pořád v kurzu.

Giles: Ale ty jsi se nesoustředila...

Buffy: Ach, ne.

Uvidí do tváře dívce, se kterou se upír baví.

Giles: Není to...?

Buffy: Willow.

Giles: Co dělá?

Buffy: Užívá dne.

Buffy rychle spěchá po schodech dolů za Willow. Jenže když k dorazí k místu, kde stál upír s Willow, není po nich ani stopy. Buffy se zoufale rozhlédne kolem. Všimne si temné chodby vedoucí na záchody a domyslí si, že nejspíš zmizeli tudy. Odlomí ze židle dřevěnou nohu a prohledá chodbu, ale nikde nic. Najednou za sebou zaregistruje pohyb, popadne domnělého upíra za krk, přirazí ho ke zdi a namíří na něj kolík - Buffy zírá na vyděšený obličej Cordelie.

Buffy: Cordelie!

Cordelie: Bože! Ty jsi teda musela mít těžký dětství.

Buffy ji pustí a rozhlédne se. Ze záchodů vyjdou Cordeliiny kamarádky.

Buffy: Neviděli jste lidi Willow? Neprošla tudy?

Cordelie: Proč? Chceš ji napadnout tímhle kolíkem?

Buffy se otočí a rychle odchází hledat Willow.

Cordelie: (ke svým kamarádkám) Omluvte mě, musím hned zavolat všem lidem, co znám.

Střih k parketu. Giles Buffy odchytne.

Giles: To bylo rychlé. Výborně. Musím jít do knihovny. Tyhle Žne...

Buffy: Nenašla jsem je.

Giles jí chytne za ruku a otočí jí k sobě.

Giles: Upír není mrtvý?

Buffy: Ne, zato můj společenský život je v ohrožení.

Giles: Tak co budeme dělat?

Buffy: Najdu je.

Giles: Musím jít s tebou?

Buffy: Žádný strach. Jednoho upíra ještě zvládnu.

Buffy odchází ven z klubu.

Střih na Jesse, jak si povídá s jednou dívkou (kterou mimochodem známe z úvodu epizody - je to ta, co zabila toho kluka)

Jesse: Takže, um, jak že se to jmenuješ?

blondýnka: Darla.

Jesse: Darla. Víš, nikdy jsem tě tu neviděl. Jsi odtud?

Darla (blondýnka): Ne, ale moje rodina odtud pochází.

Jesse: Znám je?

Darla: Nejspíš je poznáš.

Střih do jeskyně v podzemí. Starodávný upír zvaný Pán se vynoří z bazénku krve a podívá se na Luka, který před ním klečí. Vystoupí z krve a nabídne Lukovi ruku. Luke jí přijímá.

Luke: Pane!

Obrazovka zčerná. Střih.

Pán: Jsem slabý.

Luke: Přichází čas Žní, budete obnoven.

Pán: Žně.

Luke: Jsme tak blízko. Brzy budeme volní.

Pán vztáhne ruku k mystické bariéře, jeho ruka jí nemůže projít - je v jeskyni uvězněn.

Pán: Musím být připraven. Potřebuji svou sílu.

Luke: Poslal jsem vaše služebníky pro jídlo.

Pán: Dobře. Luku?

Luke: Ano?

Pán: Přineste mi něco... mladého.

Střih na chodník před hřbitovem. Je temná noc. Willow a upír Thomas se procházejí.

Willow: To je ale tma.

Thomas: Je noc.

Willow: Pravda, to je čas tmy. Noc. Obvykle. Pořád nemůžu uvěřit, že jsem tě ještě nepotkala ve škole. Máš pana Chomského na historii?

Thomas jí ignoruje a vchází na hřbitov.

Willow: Zmrzlinový bar je tamhle tudy. Je za Hamiltonskou ulici.

Thomas: Znám zkratku.

Chytne jí za ruku a vede přes hřbitov.

Střih před Bronz. Buffy zkoumá prostor před Bronzem, jestli tam není Willow.

Alex: Už odcházíš?

Buffy: Alexi. Neviděl jsi Willow?

Alex: Dnes večer ne.

Buffy: Odešla s nějakým klukem.

Alex: Mluvíme opravdu o Willow? Zabodovala v Bronzu. Čiperná holka!

Buffy: Ne, musím ji najít. Kam jí mohl zatáhnout?

Alex: Proč? Doufám že není upír, protože jinak bys ho musela zabít, co?

Buffy: (překvapeně se na něj podívá) Je to na školní nástěnce? Nebo v novinách? Je ve městě vůbec někdo, kdo neví, že jsem Přemožitelka?

Alex: Vím, že si myslíš, že jsi Přemožitelka, a důvod proč...

Buffy: Jasně. Na tom nezáleží. Prostě mi řekni, kam mohla Willow jít.

Alex: Ty to myslíš vážně!

Buffy: Pokud jí nenajdeme, tak ráno bude o mrtvolu víc.

Střih na hřbitov. Thomas vede Willow hřbitovem.

Willow: Fajn, to je... hezké... a děsivé. Jsi si jistý, že tam budeme rychleji?

Přijdou k jedné hrobce.

Thomas: Už jsi někdy byla v hrobce?

Willow: Ne, díky.

Thomas: Tak pojď. Čeho se bojíš?

Chytne jí za krk a zatáhne ji do hroby. Willow začne křičet.

Střih do hrobky. Willow jde dolů po schodech a zastaví se u kamenné rakve. Otočí se.

Willow: To není vtipné.

Thomas sejde schody. Blíží se k ní, Willow chce ustoupit, ale narazí na zeď. Zakopne o několik kamenů.

Willow: Myslím, že půjdu.

Thomas: Fakt si to myslíš?

Willow chce utéct, ale ve vchodu stojí najednou Darla.

Darla: To je to nejlepší, co umíš?

Thomas: Je čerstvá.

Darla: Málo i pro jednoho.

Thomas: Proč sis nepřivedla vlastní.

Darla: Přivedla.

Jesse se vpotácí do hrobky, drží se za krk.

Jesse: Počkej.

Willow: Můj bože, Jesse.

Jesse je slabý, protože ztratil spoustu krve a zkolabuje. Willow ho chce chytit, ale neudrží ho a on spadne na podlahu.

Jesse: (na Willow) Víš, udělala jsi mi cucflek.

Thomas se na Darlu podívá.

Darla: Cestou mi vyhládlo.

Willow: Jesse, vypadneme odtud.

Darla: Vy nepůjdete nikam.

Willow: Nech nás být!

Darla: Nepůjdeš nikam, dokud se nenajíme!

Willow zakřičí a spadne vedle Jesseho. Buffy a Alex se objeví v hrobce.

Buffy: To je hezké. Je to tu trochu holé, ale s trochou barvy, a rozházených polštářů... Príma domov!

Buffy doběhne k rakvi a tím zatarasí upírům cestu k ostatním.

Darla: Kdo ksakru jsi?

Buffy: Že by to vážně ještě všichni nevěděli? To je úleva. Řeknu ti, uchovat si tady inkognito je vážně nadlidská práce.

Alex: Buffy, už jsme v pohodě, že jo?

Thomas: Ještě ne!

Buffy: Fajn. Zaprvé, co to máš na sobě? Teď je jiná doba. Vypadáš jako magor. (Darla má na sobě školní uniformu skládající se z kraťoučké sukně a svetru)

Upír jde k ní. Buffy se otočí k Darle.

Buffy: Můžeme to vyřešit násilím, nebo... myslím, že jedině násilím.

Darla: To mi vyhovuje.

Buffy: Jsi si jistá? Vůbec to nebude hezké. Mluvíme tu o brutalitě, sprostých slovech, věcech jen pro dospělé...

Thomas za Buffy zavrčí. Buffy vytáhne kolík a vrazí ho Thomasovi do hrudníku. Ten se rozpadne v prach. Darla nevěří svým očím.

Buffy: Vidíš, co se stane, když přitvrdíme?

Darla: Byl mladý a hloupý.

Buffy: Alexi, vypadněte!

Darla: Nechoďte moc daleko!

Buffy a Darla začnou bojovat. Darla zaútočí, Buffy její výpady blokuje. Alex pomáhá Willow zvednout Jesseho. Darla znovu zaútočí, Buffy ránu opět vykryje a pak Darlu nakopne do čelisti. Darla se předkloní a Buffy jí loktem praští do zad.

Střih ven. Alex a Willow stále podpírají Jesseho a snaží se utíkat.

Střih do hrobky. Darla vrazí do zdi a spadne na podlahu.

Buffy: Víš, už jsem toho chtěla nechat, být jako všichni ostatní. Víš, mít přátele, možná psa. Ale ne. Vy si prostě nedáte pokoj. Nemůžete jít vysávat nějaké jiné město?

Darla: Kdo jsi?

Buffy: Ty to nevíš?

Znenadání se v hrobce objeví Luke a chytne Buffy zezadu za krk.

Luke: Mě je to jedno.

Hodí Buffy přes místnost a pomůže Darle vstát.

Luke: Měli jste přinést dar Pánovi. Za pár dní budou Žně, a ty tu laškuješ s tímhle dítětem.

Darla: Už jsme někoho měli, ale pak přišla ona. Zabila Thomase. Luku, ona je silná.

Luke: Běž. Uvidíme, jestli zvládnu malou holku.

Jde k Buffy, ta se snaží vstát. Darla rychle vyjde schody, pak se ještě otočí, aby se podívala a utíká pryč. Luke na Buffy zaútočí, Buffy rány vykryje, nakopne ho do břicha a do obličeje. Luke udělá pár kroků vzad, ale nevypadá na to, že by mu Buffy nějak ublížila.

Luke: Jsi silná.

Dá jí pěstí a Buffy opět letí vzduchem.

Luke: Ale já jsem silnější.