Angel - 5x03 Unleashed
[Puštěná ze řetězu]
V noci v parku. Několik aut je zaparkovaných v řadě podél malé lavičky v parku, kde se sešli Angel, Gunn, Lorne, Wesley a Fred.
Lorne: Kdo chce nějaké mu shu? Pár jich tady mám.
Fred: Nějaké si vezmu, díky. Angele, tenhle malý piknik byl opravdu dobrý nápad.
Gunn: Proč jsme to neudělali už dřív?
Přejezd kamerou na Fred, která skenuje Wesleyho, zatímco Lorne přístroj ovládá ze stříbrné aktovky.
Angel: Všichni jste tak pilně pracovali…
Wesley: Neviděl někdo švestkovou omáčku?
Fred přestane skenovat Wesleyho a vrátí skener zpátky do aktovky na piknikovém stole.
Fred: Jsme čistí. Nikdo neposlouchá.
Angel: Jdeš pozdě.
Wesley: Myslel sem, že mě někdo sleduje.
Gunn: Vím, že bychom měli být opatrní, ale cítím se divně, když se schováváme před společností, před kterou bychom měli utíkat.
Angel: Neschováváme se, jsme v bezpečí. Ve Wolfram & Hart jsou lidé, kteří by nás chtěli vidět zničené.
Fred: Ale to pořád neznamená, že tam jsou všichni zlí. Chci říct, že s těmi lidmi pracujeme. Některé z nich vidím poslední dobou častěji než vás.
Wesley: A myslíš, že mu můžeš věřit? (Fred se na něj podívá) Jim.
Fred: Cože?
Wesley: Tihle… lidé, ti s kterými trávíš tolik času poslední dobou. Knox, například.
Fred: (v rozpacích) No… my jsme… víš… ehm… přátelé, ale on je pode mnou – nebo já jsem nad ním. Profesionálně. Tím chci jen říct, že není zlý.
Angel: Myslím, že jsme se všichni shodli, že hlavní partneři jsou. Z nějakého důvodu nám to dali na starost. Jediné, co potřebujeme vědět, je proč?
Gunn: Jsme tu teprve měsíc.
Fred: Udržování společnosti v činnosti nedává moc prostoru pro tajné operace.
Lorne: Jasně, vyrovnám se svýma rohama upovídaným herečkám a opilým džezovým fandům, Angele.
Wesley: A co Gunn?
Gunn: A co Gunn?
Fred: Ano… co dali do tvojí hlavy. Tvoje znalosti zákonů a to všechno. Možná víš něco víc než my.
Wesley: Změna tvojí mentální kapacity…
Gunn: Moje kapacita je stejná jako vždycky byla. Dobrý doktor mi jen vsadil pár mozkových čipů a uvedl je do pohybu.
Angel: To je legální věc. Dal jsi jim přístup k…
Gunn: Udělal sem dohodu. My všichni jsme ji udělali. Vypadá to, jako kdybych byl jediný, kdo je ochotný to akceptovat. Každý z vás z toho něco má.
Angel: Strach, nedůvěru a velký vojenský auto.
Lorne: Já dostal kolekci Nancy Sinatra. Originál ze 45. roku
Wesley: Já dostal docela pěkné pero. (vyndá pero z kapsy) Vysoká kvalita. (obdivuje svoje pero) Mám na něm svoje jméno. V tom ale není ta pointa.
Gunn: Ne, pointa je v tom, že jsem špionem hlavních partnerů?
Angel: To nikdo neříká.
Gunn: Jen si to myslíte.
Fred: Ne. Charlesi…
Angel: Pointou je, že hlavní partneři pro nás mají plán a pokud nebudeme připraveni…
Fred: Angele, není to tak že bychom nechtěli být připravení. Jen máme, však víš, velké a plnící se talíře.
Wesley: Čímž je vedení našich oddělení, zajišťování klientů, jednání se Spikem…
Angel: Spike je rozptýlení, jakmile bude propuštěn z Wolfram & Hart…
Wesley: To může trvat roky.
Fred: Když Spike použil amulet, aby zničil Bránu pekel, změnilo ho to v…
Lorne: V bubáka?
Fred: No, je víc než duch. Je něco jedinečného.
Wesley: Bez ohledu na to, co ho spoutalo…
Angel: (dívá se do dálky; k Wesleymu) Můžu si půjčit tvoje pero?
Wesley: (podrážděně) Jo, jistě.
Nedaleko křičí žena, kterou pronásleduje vrčící, chlupaté monstrum, sráží jí na zem. Obrazovka zčerná.
Monstrum napadá dívku a zakousne se jí do krku. Angel ho od ní odtrhne a sám s ním bojuje. Pak mu prorazí krk Wesleyho stříbrným perem. Obluda padá na zem a okamžitě se jí vrací mužské tělo. Dívka uteče pryč a je slyšet jen skřípení pneumatik, jak odjíždí.
Angel: Sakra.
Střih na chodbu. Angel a Gunn mluví a jdou chodbou ve Wolfram a Hart. Angel drží skicu dívky z parku.
Angel: Kousnul ji, cítil sem na něm její krev.
Gunn: Dnes je druhá noc úplňku, což pro ni znamená ještě dva dny času než se změní.
Angel: Dvanáct hodin do východu měsíce… jestli potom někoho zraní…
Gunn: Nezraní. Najdeme jí.
Angel: Měli bychom. Ani nebude vědět, co se s ní děje.
Gunn: (mačká tlačítko výtahu) Ale brzy to zjistí, tak jako McManus. Ten chlap, co jsi ho… zabil. Viděl jsem výpisy jeho kreditních karet, prošel jsem policejní záznamy. (čte ze složky) Opustil svou ženu a děti před pár lety, pořád se stěhoval a zůstával uprostřed ničeho. První rok, nebo tak, se objevilo několik zmrzačených těl, ale posledních 6 měsíců nechával z těla jako drobky od chleba.
Angel: Možná se to snažil kontrolovat, ale pak to vzdal. (vejdou do výtahu) Musel bojovat sám, neměl nic pro co by stálo za to bojovat. Ale tahle dívka není sama. Má nás.
Střih do kanceláře Fred. Fred si čte zprávy a pilně pracuje, když se u ní objeví Spike.
Spike: Náš malý bobřík je zaneprázdněn.
Fred: Ahoj Spiku.
Spike: Neočekával jsem tolik vzruchu kolem své vlastní osoby a nové formy.
Fred: Co? Ne, to se tě netýká. To jen…
Spike: Vlkodlačí dívka. Správně, už sem o tom slyšel. Je mi jí tak strašně líto, ale…
Fred: Spiku, je mi líto, ale tahle situace mě vážně zaneprázdňuje. (srovná papíry a jde ke dveřím)
Spike: Hej, já sem taky člen téhle situace? Jsem krvavý fantom. A ty a ten tvůj důležitý případ s tou dívkou mi můžou pomoci s mým malým krevním problémem.
Fred: Já vím a taky ti pomůžu. Mám nějaké nápady.
Spike: Opravdu? Jaké, jaké nápady?
Fred: (pročítá své spisy) Musejí počkat, dokud…
Spike: Později? Možná nebude žádné později, lásko. Zhoršuje se to.
Fred: (otočí se a dívá se na Spika) Zhoršuje? Máš na mysli…
Spike: Konec mé existence? Jo. (podívá se z okna) A nemluvím o rychlých kontaktech s podsvětím. Teď trvají déle.
Fred: Jak dlouho?
Spike: Zdá se to jako věčnost. (jde blíž k Fred) Podívej, něco se na mě snaží přichytit… na druhé straně. Jestli něco brzo neuděláš, už se nemusím vrátit zpátky.
Fred: Wesley by možná mohl…
Spike: Ne!
Fred: Ví mnohem víc o mystických věcech než…
Spike: Nemůžu. (jde zpátky) Je to mezi náma, jím a mnou.
Fred: Co?
Spike: Bylo to už hodně dávno. Byl mladý pozorovatel, právě vyšel ze školy, když se naše cesty zkřížily. Bylo to, jak to nazýváte, souboj vůle… byla prolita krev. Odpřísáhli jsme si pomstu. Bylo to celé…
Fred: Ach můj bože… (potřese hlavou) Ty jsi takovej prevít.
Spike: OK. Pravda je, že jen nechci, aby někdo jiný věděl o mým stavu, jasný? Poslední co potřebuju je, aby se to doneslo k Angelovi.
Fred: (poskládá složky a projde dveřmi) Spiku, uznávám tvůj stav, ale právě teď tu máme důležitější priority. Jako najít tu dívku a pomoct jí.
Spike: A já, jen se vytratím do nebytí.
Fred: (potřásá hlavou) Není třeba být tak dramatický. Podívej, jen se snaž nezmizet a nějak to vyřešíme. Máme tady přístup ke všemu. (vyjde ze dveří)
Střih do laboratoře. Angel vchází do laboratoře, kde Fred, Wes a Gunn pilně pracují na různých počítačích.
Angel: Jsme tu na nic. To se mi snažíte říct? Všechny tyhle pokusy…
Wesley: Děláme, co jen můžeme.
Angel: Dvouletá anamnéza života mrtvého muže a nejsme schopní dostat jedinou stopu po živé a dýchající dívce.
Fred: Otisky prstů – máme jeho, ale ne její.
Angel: Něco se muselo najít na místě činu.
Wesley: Prozatím, ani náušnice.
Spike: (objeví se v laboratoři) Taková ostuda, nechat takhle tu dívku utéct. Někdo to prošvihl.
Angel: (podá skicu oběti pracovnici v laboratoři) Chci mít lidi v ulicích s touhle skicou do patnácti minut. Když najdete někoho, kdo jí viděl, dejte mi vědět. (k Fred) Otisky pneumatik?
Fred: Pracuju na tom. Bude to chvíli trvat, Angele.
Wesley: Duchovní pracují na stopách její krve. Zobrazili představy a vytiskli je. (drží ji před Angelem)
Angel: To musí být její ložnice. Můžou to udělat světlejší? Možná by mohli…
Wesley: To není jako fotografie.
Angel se otočí k doktorovi, který prohlíží muže, kterého Angel zabil v parku. Muž měl šedivějící bradku a byl poměrně vlasatý.
doktor Royce: Docela zajímavý případ, co tady máte.
Wesley: Doktor Royce je utajený zoolog, kterého jsem přivedl, aby nám řekl, co nás čeká až najdeme tu dívku.
Royce: Lycanthropus exterus. Nezdokumentovaný v Severní Americe, až doposud, samozřejmě.
Fred: Čím se liší od standardního vlkodlaka?
Royce: Jednou věcí, chodí vzpřímeně. Psovití jsou trochu delší než normální. Rozpětí paží je…
Angel: To mě nezajímá, zajímá mě ta dívka.
Spike: To je trochu drsné, protože ona je teď v klubu „zabij nebo budeš zabit“.
Angel: Je pod mojí ochranou. Dostanu jí z toho.
Spike: Pokud jí najdeš, než se změní. Jestli se stane vrčícím monstrem, nebude lehké ji z toho dostat. Jednou jsem to zažil na vlastní kůži. Bojovali jsme přes hodinu. Brutálně a zkaženě. (zvedne ruku a zahýbá prsty) Skoro jsem přišel o…
Fred: (netrpělivě) Angel ho zabil perem.
Střih do ložnice. Mladá dívka, kterou napadl v parku vlkodlak, se převaluje v posteli. Probudí se zpocená. Odhrne si vlasy z tváře a slyší tlumené chichotání z vedlejšího pokoje, ale zvuk slyší až moc zřetelně. Vrávoravě vstane z postele.
Střih do kuchyně. Mladá dívka jde omámeně do kuchyně, kde vaří jiná žena s dítětem.
žena: (k malé holčičce) Opatrně s tím nožem.
holčička: Ani není ostrý.
žena: Je ostrý dost. (k mladé dívce) Podívejme se, kdo je vzhůru.
mladá dívka: Jak dlouho jsem spala?
žena: Celý den. Myslím, že budeš asi nemocná. (usměje se) Volal Zach. Říkal, že se mu po tobě stýská.
dívka: To je milé.
Dívka se podívá k oknu, protože slyší bzučení, ale je to jen obyčejná moucha.
holčička: (k dívce) Proč máš fialový krk?
dívka: Nevím.
Dívka si odhrne vlasy na stranu a dívá se na svůj odraz v konvici na čaj. Žena, oblečená v sesterské uniformě, vytáhne sáček s ledem a podá ho dívce.
žena: Nechtěla bys mi něco říct?
dívka: (vezme si pytlík s ledem a drží si ho na krku) Ne. Musela jsem se zranit, když sem utíkala. (letmo se podívá na hamburgery na sporáku) Nepřipal to maso.
holčička: Můžu je obrátit?
žena: Popros tetu Ninu o pomoc. (k dívce) Jsi si jistá, že se dnes půjdeš podívat na Amandu? Ještě to můžu zkusit přehodit směny.
dívka/Nina: Ne, jen potřebuji…
Ninina pozornost se obrátí na smažící se hamburgery. Pozoruje nedodělané maso a krev, co je stále v něm.
holčička/Amanda: Teto Nino?
Nina se podívá zpět na Amandu a hlavou jí probleskne představa, jak se Amandě zasekne ostrý dráp do krku. Rychle zavře oči, znovu je otevře a uvědomí si, že Amandin krk je v pořádku.
Amanda: Jsi v pořádku?
Nina: Je mi dobře, je mi dobře.
Střih do laboratoře. Fred se dívá na fotku otisků pneumatik na svém počítači a Lorne se jí dívá přes rameno.
Fred: Tyhle linky? Špatné pro auto, dobré pro nás. Znamená to staré pneumatiky, alespoň 5 let.
Gunn: Krásná skica. Někdo viděl tvojí dívku včera v noci – východní Hollywood.
Angel: Dobře, hledáme středně velký sedan, minimálně 5 let starý, někde v okolí Hollywoodu.
Spike: Tik, ťak, tik, ťak. Měsíc vychází, dámy a pánové.
Wesley: Jsem v databázi DMV, ale jsou tu tisíce odpovídajících záznamů.
Lorne: Pouč mě o barvách. Naše dívka byla zraněna vlkodlakem a pak šlápla na pedál. Mám na mysli, červená nebo zelená na semaforu, je to jedno.
Gunn: Dopravní kamery. Jsme připojení?
Wesley: Jo.
Gunn: Dívám se na kamery. Měli byste se připravit na útěk, pokud najdu ten záznam. Protože mi může nechtěně něco „uniknout“ k hlavním partnerům. Jsme úzce spojení.
Wesley: Prostě to udělej.
Angel: Je připravené auto?
Fred: Jo, třikrát jsem ho zkontrolovala.
Angel: Dobře, protože máme méně než hodinu.
Spike: (k Fred) Mnoho povyku kvůli jedné holce. Jsou tady i jiné věci, důležité věci.
Angel: (k Spikovi) Myslíš, tu věc, kterou děláš když najednou mizíš? To miluju.
Gunn: 22:19 včera v noci, 1992 Honda Civic přejela na červenou na Western a Franklin. Blonďatá žena. (podá výtisk Angelovi)
Angel: To je ona.
Gunn: SPZ: 2ABM-543
Wesley: Adresa 2315 Harvard, jméno Nina Ash.
Střih do Ninina domu. Nina natáčí hlavou na různé strany a Amanda, která sedí naproti ní, maluje obrázek.
Nina: A co tohle? Je to takhle lepší?
Amanda: (zachichotá se) Jo, udělej to takhle.
Nina: Ach, ty chceš něco hezkého.
Amanda si něco brouká, zatímco jezdí tužkou po papíru. Nina ten zvuk slyší až příliš zřetelně a je vidět, že se jí dělá zle.
Amanda: Je ti něco?
Nina: Půjdu si… lehnout. (postaví se a jde nahoru po schodech)
Nina vejde do své ložnice a zavře za sebou dveře. Upadne na podlahu.
Amanda: (jde ke schodům a volá nahoru) Teto Nino?
Nina zavrčí a její přeměna ve vlkodlaka začíná.
Amanda: (jde až ke dveřím Ninina pokoje) Teto Nino?
Nininy zuby se změní ve velké, ostré tesáky a její ruce se změní v drápy. Obrazovka ztmavne.
Nina sebou škubá na podlaze a její proměna pokračuje. Amanda stojí před jejími dveřmi.
Amanda: Teto Nino? Můžu dovnitř? Můžu dovnitř? (dotkne se kliky) Této Nino, jsi v pořádku?
Nina už jako vlkodlak se postaví a zařve.
Angel: Hej, pejsánku. (Nina se otočí naproti Angelovi, který sedí v jejím okně) Pojď a chyť si mě.
Nina se vrhne proti Angelovi, který ji vyhodí z okna a oba spadnou ze střechy na zem. Angel a Nina spolu bojují, dokud Wesley nestřelí Ninu uspávací pistolí.
Angel: Pěkná trefa.
Střih do klece. Nina, už jako člověk, se probouzí v cele. Má škrábance na ramenou.
Nina: Ach bože.
Slyší, jak k ní někdo jde a těžce oddychuje. Natáhne ruku za mříže a podá si oblečení, co leží na zemi. Angel jde k cele, otevře dveře a vejde dovnitř.
Nina: (stáhne se do kouta) Co – kdo jsi?
Angel: To je v pořádku. Jmenuji se Angel. Teď jsi v bezpečí.
Nina: V bezpečí? No, to je skvělé. To je… (snaží se utéct, ale Angel ji chytí) Nech mě být! Jdi ode mě! Pomozte mi někdo!
Angel: To je to, o co se snažím, Nino, pomoct ti.
Nina: Říká praštěný násilník. Jak to že znáš moje jméno? Co se mnou chceš udělat?
Angel: Jen ti chci něco ukázat.
Střih do Angelovy kanceláře. Angel pustí laptop a ukazuje Nině video, kde vidíme vlkodlaka v cele.
Nina: Já ne – proč se mám na to dívat – Proboha, co to je?
Angel: Nevzpomínáš si?
Nina: Vzpomenout si?
Angel: Před dvěma dny… byla jsi napadena… v parku, když jsi běhala.
Nina: Běhala. Moment, už si vzpomínám… něco mě napadlo.
Angel: Ne úplně přesně. Byl jsem tam, slyšel jsem křik, ale když jsem se tam dostal…
Angel: Tos byl ty. Pamatuju si tě… zachránils mě.
Angel: Přišel jsem pozdě.
Na videu vlkodlak padá na zem a mění se zpět na člověka – na Ninu.
Nina: Ach můj bože.
Angel: Nino, byl to vlkodlak a kousnul tě.
Nina: Ne. To je šílený.
Angel: To kousnutí začalo proces. Už jsi možná pocítila důsledky: zkreslené vidění, zesílené smysly.
Nina: Krev. Jill, moje sestra, vařila maso. Ach bože, cítila sem krev. Cítila jsem se… ach bože, Amanda, moje neteř.
Angel: Je v pořádku, stejně jako tvoje sestra.
Nina: Ne, ty to nechápeš.
Angel: Nino, všechno je v pořádku.
Nina: Ne, to není!
Angel: Nic jsi…
Nina: Chtěla jsem jí rozsápat krk!
Nina si povzdechne, vjede si prsty do vlasů a jde směrem k oknu.
Angel: To jsi nebyla ty. Byla to ta věc uvnitř.
Nina: Jaký je v tom rozdíl?
Angel: Velký. Vím, že je toho moc…
Nina: Neříkej mi, že to chápeš. Nevzbudil ses a nezjistil, že jsi… monstrum. Nevíš nic.
Angel: Nejsem vlkodlak jako ty, ale vím, jaké to je. Jsem taky zrůda.
Nina: Takže co? Jsi něco jako Frankestein?
Angel: Co? Ne! (nakrčí čelo) Já jsem, jsem upír.
Nina: Upír.
Angel: Ale mám duši. Nejsem zlý, to nejsi ani ty.
Nina: Ale upíři zabíjejí lidi a taky…
Angel: Se mohou kontrolovat, když chtějí. A tak to dělám já, každý den, ty můžeš taky. Pomůžu ti.
Nina: Můžeš… mě vyléčit?
Angel: Ne. Ale můžu tě udržet v bezpečí.
Střih do chodby. Angel odchází ze své kanceláře, Fred a doktor Royce čekají venku.
Fred: Jak je na tom?
Angel: Souhlasila, že zůstane dnes večer v cele, ale je docela vyděšená. Takže co budeme dělat teď?
Spike: (objeví se v chodbě) Počkáme si na show. Mohla by být dobrá. Všichni jako na jehlách a k ničemu, obávající se východu měsíce, protože pak se objeví vlkodlak.
Angel: (otočí se, odchází a Royce s Fred ho následují) Nemůžu zastavit, co se bude dít, ale můžu jí uchránit od zranění.
Royce: Tyhle první změny jsou nejhorší. Vlkodlačí síla v kombinaci s dezorientací a strachem…
Fred: Myslíš, že může ublížit sama sobě?
Royce: Už sem je viděl, jak tlučou hlavou proti zdi, drápají si vlastní obličej.
Angel: Musíme jí uklidnit, uspat jí.
Royce: To by mohlo pro dnešek zabrat, ale dlouhodobě to není zas tak dobrý nápad.
Fred: Něco tu musí být.
Royce: No… mají rádi povědomé pachy, obrázky. Možná kdybyste ji vzali domů a dali jí pár jejích věcí, mohlo by to mít zklidňující účinek.
Spike: V tom by nebyl žádný rozdíl.
Fred: Spiku, jsi opravdu nápomocný.
Spike: Jen říkám, že ta dívka je zabiják. Možná ne dnes nebo zítra, ale jednou se z té klece dostane.
Angel: Ne, pokud nebude chtít.
Royce: Ale ona bude chtít. Naneštěstí, ale…
Spike: A když to nebude v téhle fázi měsíce? Zničí ji její výčitky. A co její duše a tak.
Angel: Nevypadá to, že by ses kvůli tomu nějak vzrušoval.
Spike: Nic to není, ale bolest… (zmizí)
Angel: Konečně. Vezmu Ninu domů.
Fred: Angele, je poledne. Pokud neplánuješ čekat v autě…
Angel: Držte to v tajnosti. Kdyby změnila názor.
Střih do auta, Fred a Nina jedou spolu s několika muži z ochranky.
Nina: (rozhlédne se kolem) Takže, doprovod. To je všechno pro mě?
Fred: No… něco takového. To jen pro případ, však víš.
Nina: Že bych utekla.
Fred: Není to tak, že bys byla vězeň. Vůbec ne. Jen je důležité, abys s námi dnes večer zůstala.
Nina: To jen že… měla bych být v keramické třídě. Učili jsme se techniku raku. Vypadá to jako život někoho jiného.
Fred: Nino, jsou to jen tři noci v měsíci, ani ne dny. Tvůj život se nezměnil… ne moc.
Nina: Jak bys mohla… nejsi zrůda, nebo jo?
Fred: Ani nápad. Standardní student vědy. Jen jsem strávila pět let v jiné dimenzi s démony… dokud mě Angel nezachránil.
Nina: Hádám, že zachránil hodně holek, co?
Fred: Holky, kluky… štěňátka. Je trochu víc než příležitostný zachránce.
Nina: Takže vy dva jste něco jako pár?
Fred: Já a Angel? Jen to ne. On… někoho měl, ale ona… Angel nerandí moc – vlastně vůbec. Kvůli okolnostem.
Nina: Kvůli tomu že je upír.
Fred: Něco takového. Ale to neznamená... je to trochu složitější.
Nina: Musí být osamělý.
Fred: Někdy možná. Ale neznamená to, že nikoho nemá. My všichni… snažíme se být tu jeden pro druhého.
Nina: Jako rodina.
Fred: Jo. Honící démony, pomáhající bezmocným, nefungující, to je naše rodina.
Střih do Gunnovy kanceláře. Gunn sedí za stolem a drží papír, zatímco ho Angel podepisuje. Angel se posadí do křesla a dívá se do dáli.
Gunn: Podepsal jsi to, všichni jsme připraveni vrátit McManusovo tělo jeho rodině. Mají dohodnutý převoz jeho těla zpět na… Severní pól. Věděl jsi, že měl blízký vztah se Santa Clausem? Angele?
Angel: Co? Jsem tady… vztah se… Santou?
Gunn: Angele, zachránil jsi té dívce život. (postaví se) Kdyby ses tam nedostal…
Angel: Ten vlkodlak by jí zabil. Já vím. To ale nemění nic na tom, čím si musí projít.
Gunn: No, není to ta nejlepší část, ale udělal jsi všechno, co jsi mohl.
Angel: (odsekne) Víš co, Gunne? Teď zrovna nepotřebuju povzbuzující řeči. Jen dělej svou práci.
Gunn: Dobře, právě jsem to šel… dělat někam jinam. (odejde z kanceláře)
Lorne: (vejde) Páni! Podívejte! Jen sem procházel a našel nabručenou hromadu. Něco ti musím říct, Angele, ty kila navíc ti nesluší. (Angel se podívá na své břicho) Mluvím o psychických kilech navíc. Proč mě nemáš za Jenny Craig? Poslechněme si to.
Angel: Nebudu zpívat.
Lorne: Neuneseš to, pokud to neuděláš. Ne, jen říkám že potřebuješ… nebo možná rameno…
Angel: Nehodlám brečet.
Lorne: Šel jsem po nakloněné rovině. OK, Atlasi, co ta pokrčená ramena? Máš na sobě tíhu celého světa. Je to břemeno, ale žádná novinka to není.
Angel: Poslouchej, Lorne, tohle není ten správný čas.
Lorne: Ne, ten není nikdy. Když se Spike poprvé ukázal ve Wolfram a Hart, vzal s sebou všechnu tvojí veselost. Všichni to cítíme, Angele.
Angel: Dobře, není to tajemství. Nemám toho chlapa rád.
Lorne: Máš ho rád, nemáš ho rád – to je jen na tobě. Bojuješ s tolika nepřáteli kolem, Angele, tvoje rány jsou nedbalé a my máme modřiny, které to dokazují. Nacházíme se v nepřátelské zóně, bojovníku. Nechci, abys zapomněl na lidi, kteří ti kryjou záda.
Střih na dům Niny. Fred a Nina vystoupí z dodávky a jdou směrem k domu.
Nina: Změnila jsem názor. (otočí se)
Fred: Můžu jít první, vysvětlit…
Nina: Ne, pojďme jen…
Fred: Vím, že jsi vystrašená, ale utíkáním se nic nespraví.
Nina si povzdechne.
Střih do domu. Fred a Nina vejdou.
Nina: A co utéct? Můžu utéct?
Fred: Možná tady ani nejsou.
žena/Jill: (jde k Nině) Co se ti sakra stalo? Měla jsem strach – A vy jste kdo?
Fred: Já jsem Fred. Ráda vás…
Jill: Přišla jsem domů a tys byla pryč. Amanda byla vyděšená.
Nina: Jill, promiň mi to.
Jill: Kdo opustí dům bez peněženky a klíčů? Co jsi udělala, vyskočila z okna?
Nina: Myslela sem, že Amanda slyšela, že říkám, že odcházím.
Jill: To je skvělé, sveď to na devítiletou holku.
Fred: To byla moje chyba. Zavolala jsem Nině, úplně zoufalá, protože jeden kluk z keramiky mě odkopl a pak mi odtáhli auto. Chtěla vám zavolat, ale moje baterie na mobilu…
Jill: Co se staráte, ať jste kdokoli? To s vámi nemá nic společného.
Nina: Nech ji být.
Jill: Tak jako jsi nechala Mandy samotnou v domě v noci? Ani dnes nechtěla jít do školy. Musela jsem jí lhát, že jsem s tebou mluvila.
Nina: Buď zticha! Jen buď zticha!
Jill: (křičí) Zavolala jsem policii! Myslela sem (tišeji) – spíš celý den. Máš modřiny a nepamatuješ si, kde jsi k nim přišla. Jen mi řekni, o co tady jde?
Nina: Omlouvám se za včerejší noc, ale už se na mě nemůžeš pořád spoléhat.
Jill: Odkdy?
Nina: Jen si najdi někoho jiného na hlídání dětí. (odejde)
Fred: Já jen… (vezme obrázek), jestli je to v pořádku. A možná… (vezme vycpané zvířátko) Ona je… bude v pořádku. (odejde)
Před domem. Fred a Nina jdou zpátky k náklaďáku.
Fred: Trochu křičela a byla nepříčetná, ale to je dobré. Znamená to, víš co, že se stará.
Nina: Jestli se něco stalo Amandě…
Fred: Nestalo a nestane.
Nina: To nemůžeš vědět.
Fred: Angel… (všimne si, že dveře náklaďáku jsou pootevřené) To je divné. (podívá se dovnitř na ochranku, jsou mrtví) a opravdu ne dobré. (k Nině) Utíkej!
Fred si vezme uspávací pistol, několik maskovaných můžu vyskáče z dodávky. Popadnou Ninu, která křičí. Fred po některých střelí, ale jeden ji popadne zezadu. Fred ho praští do obličeje loktem, ale další ji omráčí. Fred spadne na zem.
maskovaný muž: (do telefonu) Máme zásilku.
Střih do vily. Nějaký muž telefonuje.
muž: Přiveďte ji zpět. Právě jsem dokončil podlahy.
Obrazovka zčerná.
Vila. Muž dovleče Ninu do sklepa a spoutá jí ruce ke stropu, takže Nina tam bezmocně visí.
Nina: Ne! Pusťte mě! Co to děláte? Pusťte mě! Musíte mě pustit! Prosím.
Žena vejde do sklepa a pokyne muži, aby začal na Ninu stříkat vodu z hadice. Žena pomocí nůžek rozstřihne Nině tričko a začne ji drhnout kartáčem. Nina naříká a vzlyká, zatímco jí žena drhne.
Střih do konferenční místnosti. Royce zpívá Lornovi.
Royce: (zpívá) A ona ho miluje s tímhle tělem, prostě to vím. A on jí drží v náručí, pozdě, pozdě v noci. Ty víš, přál bych si mít Jessieho dívku. Oh, chci Jessieho dívku. Oh, oh, oh Jessieho dívku.
Lorne ukáže vztyčený palec na Angela a zbytek v jeho kanceláři.
Střih do Angelovy kanceláře. Angel, Wesley, Fred a Gunn jednají v Angelově kanceláři.
Wesley: Lorne prostudoval celý bezpečností tým, personál laboratoře, stejně tak jako polovinu oddělení.
Angel: Jestli ti únosci měli někoho uvnitř Wolfram & Hart, Lorne se to dozví.
Wesley: Co když jí detekovali dřív než jsme jí našli?
Gunn: Jo, ale kdo?
Fred: Nejděsivější na tom je, jak byli organizovaní, skoro jako armáda.
Wesley: Podzemní vojenská organizace, honící monstra. To už tu bylo.
Fred: Byla to moje vina. Jsem hloupá.
Angel: Cokoli se stane Nině, je moje vina.
Fred: To je divné. Proč jsem jen šla k těm záhadně pootevřeným dveřím?
Gunn: Přestaňte se obviňovat. Toho už mám dost od toho blonďatýho medvěda.
Fred: (vypadá znepokojeně) Spike. Viděl ho někdo od té doby…
Angel: Co zmizel? Ne.
Fred: (postaví se) Ale to už jsou hodiny. Angele…
Royce zaklepe na dveře a poté vstoupí.
Angel: Co jste zjistil?
Royce: Obvyklá podezření. Jsou tu obětní knížata, cvoci, kteří chtějí zbavit svět ohavností a vlkodlaků, hledají nové členy. Pak jsou tu skupiny soustředící se na paranormální jevy.
Fred vidí průhledného Spika, jak prochází chodbou.
Fred: Budu… (vyběhne z kanceláře)
Royce: Lidi, kteří honí upíry ve východní Evropě. A podobně.
Fred: (sleduje Spika chodbou) Spiku, Spiku, počkej! Spiku!
Střih do chodby. Spike jde chodbou a neslyší Fredino volání. Prostě jen jde.
Fred: Spiku zastav! Spiku?
Spike projde zdí.
Střih do kanceláře.
Fred sleduje Spika, jak prochází sousedními dveřmi do kanceláře.
Fred: Spiku počkej! (Spike projde zdí) Spiku počkej! (Fred shodí koš na odpadky, když se snaží sledovat Spika) Oh, sakra. Jakoby mě neslyšel. Přesně tudy…
Fred začne uklízet smetí zpátky do koše, ale zastaví se, když si všimne něčeho zvláštního na zemi. V tu chvíli vejde Royce do své kanceláře.
Royce: Hledala jsi mě?
Fred: (vstane) Tohle je vaše kancelář? Omlouvám se, sledovala jsem Spika a já… trochu jsem udělala nepořádek. Právě prošel touhle zdí. (Royce se podívá na zeď) Je to tak otravné, když to dělá, protože nemůžete udělat… (Fred praští Royce jeho lampou a omráčí ho) nic, abyste ho zastavil.
Střih do Roycovi kanceláře. Fred, Gunn a Wesley prohledávají Roycovu kancelář. Wesley zkoumá lahvičku.
Wesley: Máte pravdu. Je to Calendula. Musel vědět, že ho přinutíme, aby Lornovi zazpíval.
Fred: Takže přišel připravený. Je to jako vzít si valium, abyste složili test na polygrafu. Věděla jsem to od té doby, co jsem viděla tu lahvičku v koši.
Gunn: Jak jsi skončila u Roycova koše?
Fred: Bylo to… dobře, Spike. Dovedl mě sem.
Gunn odstraní falešné dno zásuvky a objeví fotky z Polaroidu, nůž a papíry.
Gunn: Tady to máme! Soukromý panel.
Střih do Angelovi kanceláře. Angel přitlačí Royce na zeď.
Angel: Kde je?
Royce: Nevím co…
Angel: Špatná odpověď. (hodí Royce na stůl)
Royce: Je to tajemství! Když ti to řeknu... ten muž… není jako ty. Ty seš dobrej chlap, ale… bez urážky... on je strašidelnější než ty.
Angel: (přiblíží obličej k Roycovi, změní se v upíra a zavrčí) Chceš se vsadit?
Střih do Roycovy kanceláře. Fred, Wesley a Gunn procházejí věci z tajné skrýše Roycova šuplíku.
Fred: (dívá se na fotky) Jsou to…? Eww! (odhodí fotky) Spálíme je, to bude nejlepší.
Wesley: (drží nůž) Skoro jako nůž na pitvání.
Gunn: (drží papír) Tomu nebudete věřit.
Gunn ukáže papír Wesleymu a Fred.
Fred: Ach bože.
Střih do chodby. Angel vychází ze své kanceláře. Fred, Wesley a Gunn jsou k němu a drží papír z Roycovy kanceláře.
Angel: Už vím, kde je.
Fred: Angele, našli jsme... (podá papír Angelovi) To je jejich plán, jak s ní naložit.
Angel: Je na jídelním lístku.
Střih do místnosti s banketem, ve vile. Hraje vážná hudba. Nina je vyvezena na dvojkolovém ručním vozíku, ozdobená kapustou, paprikami, mrkví, vypadá jako obložený talíř. Vezou ji do místnosti, která je plná hostů. Hosté tleskají.
majitel: Dámy a pánové, děkuji, že jste dnes přišli. Dnes večer pro vás máme velice vzácné a speciální pohoštění. Měsíc vyjde za 15 minut. Krátce poté… bude servírována večeře.
Obrazovka ztmavne.
Slavnostní místnost, noc. Majordomus provádí hosty po vile, zatímco čekají, až bude připravena večeře.
majitel: Když sem jedl vlkodlaka v Seville, kuchař použil jemnou omáčku z krtka, aby zvýraznil chuť masa. Nikdy sem nezapomněl na ten výbuch vynikající chuti. Ale kuchař Renaud slíbil, že ji bude servírovat jemně pokapanou bílým olejem z lanýžů. Mohlo by to být překvapující.
Někdo ťuká na dveře. Číšník jde otevřít a malým okénkem vidí tvář doktora Royce. Otevře dveře. Gunn ho srazí k zemi a Angel, Wesley a Royce vchází do domu.
Gunn: Sice teď pracuju se zákony, ale je to zatraceně dobrý pocit, když můžu použít násilí.
Royce: Craneovi se to nebude líbit.
Angel: Kdybych byl tebou, radši bych doufal, že ta dívka je ještě naživu.
Wesley: Musí být, alespoň po dobu večeře. Když jednou vlkodlak umře, vrátí se mu lidská podoba.
Gunn: Tím myslíš, že když chtějí sníst vlkodlaka, musí jí jíst živou?
majitel/Crane: (k Roycovi) Evane, ty sis přivedl hosty.
Angel: Jen jsme se stavili vyzvednout kamarádku.
Gunn namíří na Cranea pistoli. Angel praští kuchaře stříbrným podnosem a jde k Nině, která stále leží na vozíku, s roubíkem v ústech.
Angel: Ježiš, oni tě ozdobili? (oddělá jí roubík)
Nina: Ne, běž pryč! Ať se mnou zalknou.
Angel: (zbaví Ninu pout tím, že do nich praští kovovou vázou) Poslouchej mě. Zítra už budeš doma.
Nina: Jsem to, co jsem. Nemůžu se tam vrátit, už nikdy. Tohle je lepší.
Angel: Není nic lepšího než skončit v sáčku se zbytky.
Gunn: (čte si menu, ke Craneovi) Cože, žádné suflé ze skřítků?
Crane: Nic takového neexistuje.
Ostatní muži s pistolemi se pomalu plíží k Wesleymu a Gunnovi, míří na ně zbraněmi.
Wesley: (k Angelovi) Odstranili jsme překážku.
Angel: Bez té dívky neodejdeme.
Crane: Jsem ochotný, nechat své muže zemřít. Můžete říct to samé?
Gunn: (ke Craneovi) Já jdu a ty jdeš se mnou.
Crane: To je risk. Co mám na to říct?
Angel: Nejspíš, abych tohle upustil.
Angel hodí vázu do vzduchu, čímž všechny zmate. Někdo Angela střelí, a tím ho odhodí srazí k zemi. Nina se změní ve vlkodlaka a zavrčí, vrhne směrem k hostům. Kousne nějakého muže do krku a zabije ho. Gunn na ní namíří svou zbraň, ale zaváhá. Nina ho srazí k zemi, ale před tím, než ho může napadnout, Wesley po ní střelí uspávací šipku. Nina spadne na zem. Gunn si s úlevou oddechne.
Angel: Tohle je právě ta chvíle, kdy si bereme naši kamarádku a jdeme.
Crane: Obávám se, že to nepůjde. Dnes se nebude konat žádná záchrana, moji hosté zaplatili vysokou cenu… (podívá se na muže, kterého Nina napadla) někteří vyšší než ostatní. A já jsem jim slíbil vlkodlaka.
Nina se převrátí a kousne Royce do nohy. Ten zařve bolestí.
Angel: (pokrčí rameny) Od téhle chvíle za měsíc jednoho budete mít.
Royce: Ne, ne. Pane Crane, prosím, to ne! Nedělejte mi to, pane Crane! Omlouvám se! (Craneovi lidi odtáhnou Royce z pokoje) Pane Crane, omlouvám se! Ne! Oh! Pane Crane, prosím vás! Ne! Pane Crane! Prosím! Ne!
Střih do kanceláře Fred. Fred vchází do své kanceláře, rozsvítí a vzdychne. Spike stojí v rohu, jde ho stěží vidět.
Fred: Spiku, hledala jsem tě. Zase jsi tam byl? Tam co mizíš, když tu nejsi.
Spike: Tam. Nikde. (těžce oddychuje) Nemyslel jsem, že se ještě vrátím.
Fred: Ale vrátil jsi se. (nervózně se zasměje) Z většiny. A dovedl jsi mě do kanceláře doktora Royce, kde bylo… určitě ne záměrně, nebo ano? Ale stále… jsi tady.
Spike: Poslední vydechnutí před věčným ohněm a pekelnou sírou. Ať párty začne.
Fred: Musíme to říct Angelovi.
Spike: Ne.
Fred: Může něco udělat, promluvit s hlavními společníky.
Spike: (procedí skrz zuby) Řekl jsem ne.
Fred: Dobrá, pak ti tedy pomůžu já. Nevím přesně jak, ale najdu nějaký způsob, jak tě přivést zpátky, skutečně zpátky. Slibuju.
Spike: (je méně a méně průhlednější, skoro viditelný jako dřív) Dobrá. Není třeba abychom byli tak dramatičtí.
Střih do Angelova auta. Angel veze Ninu domů.
Angel: Jsme tady.
Nina: (pozoruje svojí neteř, jak kreslí křídou na chodník) Je opravdu dobrá umělkyně.
Angel: Moje lednice je vždy k dispozici, kdyby ses chtěla podívat.
Nina: Jak s tím můžeš žít? Když víš žes… zabil lidi?
Angel: Nino, chtěli tě sníst k večeři.
Nina: Jen se chci probudit. Víš, jak to myslím?
Angel: Za nějaký čas budeš v zelinářství nebo s Amandou a celá ta vlkodlačí věc, bude jen tvou součástí.
Nina: Ještě mi řekni, jak se ti líbí být upírem.
Angel: No, být skoro neporazitelný je fajn.
Nina: Nemůžu jim to říct.
Angel: Možná, možná ne. Tahle část není v manuálu zahrnutá. Už na tebe čekají.
Nina: Nikdy jsi nepřemýšlel o tom, že bys někam odešel, někam zmizel?
Angel: Heh. Podívej, pokud se vzdáš těch, které miluješ, příšera v tobě vyhraje.
Nina: Od tebe to zní tak jednoduše.
Angel: Ale není.
Nina: Uvidíme se příští měsíc.
Nina vystoupí z auta a jde ke své sestře a neteři, které ji obejmou. Angel je pozoruje a pak odjede.
Střih do Angelova bytu. Lorne, Fred, Gunn a Wesley zírají z okna.
Lorne: Mm, mluvil o pokoji s výhledem.
Fred: (ukáže prstem) Vau, není to hotel?
Wesley: Kde? Ne, myslím že je to Vědecké centrum.
Fred: (zahihňá se) Dobře. Nevypadají vůbec podobně.
Gunn: Už sem si začínal myslet, že tohle místo nikdy neuvidíme zevnitř.
Angel: Omlouvám se. Nejspíš sem vás sem měl vzít dříve, ale pořád si na tohle místo zvykám sám.
Lorne: (všimne si baru) Podívejte se na tohle. Jsem doma! Koktejl pro všechny?
Fred: To zní dobře.
Wesley: Docela luxusně.
Angel: Jo, není to špatný.
Gunn: Nechtěl sem mluvit o tomhle, měl jsem na mysli Craneovo bizarní bistro?
Angel: Mimo provoz. Trvale.
Wesley: Co kdybych měl neodolatelnou touhu na omáčku z Yettiho?
Gunn: Je to něco, co vy Angličané jíte s fazolemi nebo toastem?
Fred: Mmm, teď mám vážně hlad. (drží menu) Kdo si dá čínu?
Gunn: Dlouho jsme neměli tar-tar, jsem pro.
Wesley: (Fred mu nabídne menu, ale on potřese hlavou) Ne, jsem moc unavený na to, abych dělal nějaká rozhodnutí.
Lorne: Prostě objednej to co vždycky, Fred.
Angel: Já platím.
Lorne: Dámy a pánové, peklo právě přemrzlo.
Gunn: (k Angelovi) Takže… vlkodlačí dívka. Myslím, že tě střelili?
Angel: Podívala se mi na to.
Wesley: Opravdu? Podívala se?
Fred: (do telefonu) Přestěhovali jsme se, do právnické firmy. Uh-huh. Je to jiné. Ne, hezké. Dobře, jednou kuře mu shu, dvakrát hovězí s brokolicí, jednou garnáty s kešu… umm možná nějaké zelné závitky…
|| zpět ||