Angel - 3x11 Birthday

Angel: V minulých dílech jste viděli.

Angel: Budu mít syna.

Darla se probodne a v dešti zanechá dítě.

Cordy: A já mám spolubydlícího. Nikdy jsem ho neviděla, to je skvělý. Je to strašidlo.

Fred: Když jsem viděla tebe a Cordelii se prát... Je to asi normální, že vy dva jste si bližší.

Cordy praští Angela do nosu a ten se otočí, aby Cordelie neviděla, že ho to bolí.

Gunn: Cordelie si nevybrala schopnost mít vidění. Mocní jí je poslali, aby měli spojení.

Cordy: Těším se na své další vidění.

Následuje přehled těch nejhorších vidění, která Cordelie za tu dobu měla.

Angel: Snadné. Jsi v pořádku?

Cordy: (bere si pilulku) Ta vidění mě zabíjí. Jestli ztratím možnost něco vidět, tak už vám nebudu schopná pomoci. Nebudete mě potřebovat.

Konec rekapitulace.

Záběr na silně otřesenou Cordelii.

Cordy: Jen... jen vám chci poděkovat (zhluboka) Věřili jste mi v době, když mi nikdo jiný nevěřil. I v těch nejtěžších chvílích jste byli při mě (skoro brečí) a to pro mě znamená víc, než pro kohokoliv jiného. (vzlykne) Jistě už chápete, co se vám snažím říci. Miluju vás. Všem svým fanouškům, (zvedne umělohmotný kartáč, na rukách má gumové rukavice) tohle je pro vás!

Záběr na Cordelii, jak sedí na zemi. Kousek od ní sedí Fred, má na rukách žluté gumové rukavice a tleská.

Fred: Páni! To bylo... páni. Protože... oh, a ty slzy! Mrazilo mě v zádech.

Cordy: Jo. To je můj známý proslov. Nikdy jsem ho ještě nepoužila, dokud nezačali udělovat ceny za nejlepší slizy a špínu. Oh, přísahám. Příště až se Angel rozhodne někoho nechat vybouchnout, tak si to uklidí sám.

Gunn vejde a má na sobě plynovou masku, nějaký plášť a v ruce drží sprej.

Gunn: Dámy. Méně kecejte a více drhněte.

Cordy: Můj Gunne. Vypadáš... sterilně.

Gunn: (sundá si masku) Už několik hodin čichám průmyslové čistidlo. Hele, asi si nechcete vyměnit práci, že?

Cordy: Ah, hmm. Seškrábeme vnitřnosti Wolfram & Hart z podlahy, Fred?

Fred: Nenávidím vás.

Cordy se zašklebí a začne znovu drhnout podlahu.

Gunn: (nahne se k Fred) Wes už je zpět?

Cordy: Ne. Je stále v obchodě a kupuje nějaké extra účinné škrábače.

Gunn mávne lahví a odchází.

Do haly přijde Angel a v náručí drží dítě.

Angel: Podívejme, kdo se probral.

Cordy: (sundá si rukavice a vstane) Oh, Conner!

Angel k sobě přimkne dítě, když si ho chce Cordelie vzít.

Angel: Hej, hej, hej... špinavci. Nešahejte na dítě.

Cordy: A chlapi, co pijou prasečí krev, jsou v pořádku? Řekla jsem to slušně. Dobrá, půjdu si umýt ruce, ale až se vrátím, tak chci první chovat miminko.

Angel: Nezapomeň i pod nehty. (tiše k Fred) Ví to?

Wes vpadne dovnitř a nese několik tašek.

Wesley: Kde je?

Cordy je v koupelně a bere si nějaké léky.

Vyjde z koupelny a Gunn s Wesem jí podávají dort na kterém je žena Superhrdinka. Všichni čtyři zpívají Happy Birthday.

Cordy: Panebože. Nemůžu uvěřit, že jste to udělali.

Gunn: Jen tu tak nestůj. Sfoukni svíčky.

Cordy sfoukne svíčky a všichni tleskají.

Fred: Přála sis něco?

Cordy: Jistě. Ah, Jude Law byla trochu zaměstnaná, huh?

Wesley: Oh, jaké zklamání pro tebe. Myslím, že asi nechceš dárky…

Cordy: Oh, chci. Chci dárky.

Gunn a Wes položí dort na přepážku.

Angel:"Chceš si teď pochovat miminko?

Cordy: Jo. (vezme Connora) Oh, děkuju. Ahoj zlatíčko. Jo, jo.

Angel se zašklebí a pak z kapsy vyndá malý dárek.

Angel: Uhm, mám tu pro... něco malého.

Cordy: Oh, Angele, to jsi nemusel. Máš spoustu starostí kolem tohohle.

Angel: No, jsem šampion. (zašklebí se) Děláme důležité věci. A co je důležitější než…

Wesley: Musíš omluvit to zabalení. Někdo nám dal strašnou stuhu a je to balené na klíně.

Wes, Fred a Gunn přicházejí a každý drží obrovský dar s mašlí navrchu.

Cordy: Jaké strašné dilema. Dárky nebo sladké děťátko.

Cordy se podívá na Connora a usměje se. Pak cukne hlavou a všichni se přestanou usmívat.

Cordy: (na Angela) Vem si to dítě.

Angel: Ty sis vybrala dárky místo mého dítěte?

Cordy: Vem si to dítě! Vem si to dítě!

Angel si rychle vezme Connora a Cordelie se dostává do svého dalšího vidění.

Cordy: Je tu teenager, dívka... ona... ona…

Cordy odlétne do skleněných dveří skříně, ve které jsou zbraně. Leží na zemi a kolem ní jsou střepy.

Fred: Je v pořádku?

Záběr na Cordy, jak se zhluboka nadechne a sedne si.

Cordy: Jsem v pořádku, dobrý. Já jsem jen…

Cordy se otočí a vidí všechny, jak stojí kolem jejího těla. Tělo leží pár kroků od místa, kde Cordy sedí.

Cordy: Mrtvá?

Fred: Oh, ne.

Angel: Vem ho. (podá Connora Wesleymu) No tak Cordy, prober se. Už je konec. Vrať se k nám.

Cordy: Nejsem pryč. Angele…

Angel: Prosím vstaň.

Wesley: Angele, ona je…

Angel a Cordy: Ne!

Cordy: Nejsem?

Angel: Stále dýchá. Její srdce stále bije.

Cordy: Ano! Ale – jestli nejsem mrtvá, tak jsem…

Angel: Je jen v nějakém tranzu nebo komatu.

Cordy: To ksakru jsem!

Angel: Takže jí doneseme ke gauči.

Angel a Gunn zvednou Cordeliino tělo a nesou ho na gauč.

Angel: Snadné.

Gunn: V pořádku.

Angel: Snadné.

Cordy: Okay. Mám to. Tohle je nějaký druh dárku, který jste pro mě vymysleli.

Fred si všimne lahvičky s prášky, které zůstali ležet na podlaze.

Cordy: Správně. Vtip. Teď mě vraťte zpět do mého těla!

Angel: Bylo to vidění, nebo ne? Začínala něco říkat o dívce…

Cordy: Správně. Je v domě na Oak street (ostatní pokračují v rozhovoru, není slyšet, co si povídají, stejně jako oni neslyší, co říká Cordy) uprostřed Resedy. Myslím, že nemáme moc času, ale... ale (podívá se na ostatní) ale vy mě neslyšíte, že jo?

Lorne: (schází ze schodů) Co tu je za zmatek?

Cordy: Lorne! Díky Bohu! Slyšíš mě, že jo? Protože se tu děje něco divného, ostatní... asi stále nejsou schopní…

Cordy couvne, když kolem ní Lorne projde a vůbec si jí nevšimne.

Cordy: Oh. To není dobré. (kolem se mihne stín) Viděl to ještě někdo?

Lorne: Ježiši Kriste. Co se stalo?

Angel: Jediné co víme je, že měla vidění.

Fred: Je tu spousta věcí, které neznáme. Myslím, že upustila tohle.

Podá lahvičku prášků Angelovi.

Cordy: Ne, Fred! Dej to pryč. To není důležité.

Fred: Seltrex.

Wesley: Oh bože.

Angel: Co je Seltrex?

Cordy: Nic! Je to jen…

Wesley: Seltrex vysoce účinné tišidlo migrén.

Gunn: Možná bychom jí měli dostat do nemocnice.

Angel: A co udělají? Udělají to, co udělali minule, že jí připoutali k posteli a řekli, že už není naděje?

Wesley: Angel má pravdu. Seltrex je silný, ale... ale není to důvod toho komatu.

Lorne: To není lékařství. Je to mystika.

Fred: To je to co říkám. Je tu spousta věcí, které nevíme. Jestli Cordelie brala drogy, tak jí vidění udělalo více škody než obvykle.

Gunn: Ten poslední jí musel předávkovat.

Angel: To neříkej! Jasný? Dostane se z toho. Ona musí.

Cordy: Dostane!

Angel: Okay. Podívejte, jestli je to nějaký mystický problém, tak tu musí být také nějaké mystické řešení.

Cordy: Přesně tak. Skvělý nápad!

Angel: Gunne, ty a Fred půjdete ke Cordy do pokoje.

Cordy: Ne! Špatný, špatný nápad!

Angel: (zvedne Cordeliino tělo) Podívám se, jestli se za tím něco neskrývá. Něco, co by nám mohlo říct, co se s ní děje. Wesi?

Wesley: Kouknu do knih.

Lorne: Vezmu si oříšek.

Parta mizí a nechává stát Cordelii samotnou v hale.

Cordy: Stará se někdo o tu dívku v Resedě, kterou za chvíli sežere démon, který nemá žádné oči, ale má tři pusy? (uslyší šeptání a rozhlédne se) Co? Haló? Zpráva! Nechám zprávu!

Cordy dojde k přepážce, chce vzít tužku, ale její ruka projde skrz. Zkusí to znovu, ale má to stejný výsledek.

Gunn a Fred stojí mezi dveřmi do Cordeliina pokoje a zírají na vznášející se slavnostní klobouček, od stropu visí cedule s nápisem Hezké narozeniny.

Gunn: Myslím, že Fantom Dennis očekával oslavenkyni.

Fred: (usměje se a udělá krok vpřed) Oh. Ahoj. Vím, že jsme ještě nebyli seznámeni... Nejsem si jistá, jestli bych se měla představovat někomu, kdo je... neviditelný. Ale, jsem Fred. (poplácá vršek slavnostního kloboučku) Ráda tě poznávám.

Gunn: (usmívá se) Fred, ty jsi... ty jsi tak skvělá.

Fred: Myslím, že bychom mu to měli říct.

Gunn se zhluboka nadýchne a udělá krok vpřed.

Gunn: Okay. Uh. Možná bys měl vědět… (k Fred) Mohou si duchové sednout?

Wes sedí u svého stolu a čte knihu. Cordy stojí před ním a řve na něj.

Cordy: Wesley. Wesley! WESLEY! (divoce mává rukama) Yoo-hoo!

Wesley: Ale pokud je v astrální sféře, tak tu nemůže komunikovat.

Cordy: Ano. Tady! Neschopná komunikovat. (pomalu dojde ke stolu a koukne do Wesovy knihy) Astralní Projekce. Měla bych si jí přečíst (Wes otočí stránku) Počkej... počkej... neotáčej, neotáčej!

Střih do Cordeliina bytu.

Fred: Nedává to žádný smysl.

Gunn: A co?

Fred: Všechno je normální.

Zavře dveře do Cordeliiny koupelny.

Gunn: A to je špatné?

Fred: Ne (otočí se a vidí Gunna, jak stojí u dveří a v ruce drží jednu z Cordeliiných podprsenek) Co je s tebou? To nemáš nic jiného na práci? (projde kolem Gunna a ten nadzvedne obočí)

Gunn: Co... tohle? No tak, hlavně mi netvrď, že nic neschováváš ve svém šuplíku u spodního prádla?

Fred: Já nevím. Už pět let jsem neměla... Nebudeme se bavit o mém spodním prádle, že ne? A odlož to. Když Cordy brala něco jako Seltrex, tak mohla zkusit i něco jiného. A není tu ani jeden aspirin (nahne se ke Gunnovi) Myslím, že jí chránil.

Gunn se rozhlédne a vejde do Cordeliiny ložnice.

Gunn: Fantome Dennisi? Poslouchej, nikdy jsme se tě neptali, jestli jsi zradil Cordelii, ale potřebujeme vědět, ať už je to cokoliv, co před námi ukrývala. Chci říct, že ty jsi duch, nechtěl jsi, aby se k tobě připojila?

Po chvíli Gunn vzdychne a nadzvedne konec Corceliiny matrace. Ven vypadne malý kufřík. Fred a Gunn ho otevřou.

Fred: Hmm. Probíral ses šuplíkem, kde má Cordelie spodní prádlo, že jo? (zvednou několik prázdných lahviček od léků) Jaké je datum předpisu? Už rok staré.

Cordeliino tělo leží na Angelově posteli. Angel sedí vedle na židli a drží jí za ruku. Kousek od postele je malá postýlka Connora.

Angel: Cordy. Podívej, vím, že mě nemůžeš slyšet, je tu něco, co ti musím říct. (pustí její ruku) Opravdu jsi mě naštvala, víš to? Myslel jsem, že si důvěřujeme. Ale teď tu musíš ležet. Trvá to už přes rok. Proč jsi mě k tomu nepustila? Mohl jsem ti pomoci. Naštvala jsi mě.

Cordy: Jsi naštvaný? Dostala jsem na své narozeniny svěrací kazajku, a ty jsi ten, kdo je naštvaný?

Lorne: (vchází) Klepy klep. Jak jí je?

Angel: Stejně. Připraven?

Lorne: Jako nikdy.

Cordy: Na co? Co bude dělat?

Lorne si sedne na kraj postele.

Lorne: Škoda, že jsem si nepřinesl helmu. Posledně, když jsem to zkoušel, tak jsem letěl přes celou místnost.

Cordy: Oh, bože, prosím, pusť se do práce.

Cordy si lehne do svého těla. Lorne položí prsty Cordelii na spánky a zavře oči. Cordy taky zavře oči.

Lorne: Cordelie? Jsi tady?

Cordy: To jsem já, Lorne. Tady.

Lorne:"Cordelie?

Cordy: (otevře oči) Ano! 171 Oak street. Slyšíš mě? Lorne?

Lorne dá ruce pryč a podívá se na Angela.

Angel: Co?

Lorne: Cordelie tu není. Je pryč.

Cordy: Stojím přímo před tebou.

Angel vzdychne a rukama si zakryje obličej. Cordy vzhlédne a znovu slyší šeptání.

Cordy: A... a bojím se.

Angel: (zvedne hlavu) Ne. To se nemohlo stát. (vstane) Je mi jedno kolik bohů budeš muset přivolat. Máš spojení s Mocnými, takže mi najdeš způsob, abych si s nimi mohl promluvit. Rozumíš?

Lorne: (udělá krok zpět) Angele, není to jednoduché. Kontaktovat Mocné, je špatné, a to se nezmiňuju o tom, že je to nebezpečné. Ale je tu, je tu mnoho otázek.

Angel: Neptám se.

Lorne vzdychne a odchází. Angel se znovu posadí na židli vedle postele.

Záběr na Cordy, jak sedí na konci postele. Podívá se na Angela, který usíná. Cordy vstane.

Cordy: Konečně! (jde k Angelovi) Tak fajn, Wesi, doufejme, že tvé knihy vědí o čem mluví.

Cordy si sedne na židli a zmizí v Angelově těle. Angel zvedne hlavu a začne pomalu dýchat. Pomalu se hýbe a fixou, která ležela na nočním stolku začíná psát Oak 171. Vzkaz píše na zeď nad postelí. Slyšíme šeptání a šedivý stín, který se pohybuje kolem Angela. Najednou stín chytne Cordy a vytáhne jí z Angelova těla. Angel padá na zem. Wes vejde a vidí Angela jak se sbírá ze země.

Wesley: Angele, co děláš na zemi?

Angel: Nevím. Zdálo se mi, že tu byla Cordy. Byla... ah, snažila se mi něco říct. Něco opravdu důležitého.

Cordy: Ano! A... a... ?

Angel: Je to divné.

Cordy: Ty že jsi šampión? Prosímtě v jakém smyslu jsi ty šampión?

Wesley: Fred studuje Cordeliino poslední pozorování. Není to dobré. Testy ukazují neuro-elektrické zhoršení.

Cordy: Prostě jen blouzním…

Angel:"Ona umírá.

Cordy: Myslím, že slovo blouzní by bylo lepší.

Wesley: Stále pracuji na mystických hlediscích: nehmotný stav, astralní projekce, duchovní vazba. Ale nejsem tak daleko, abych… Proč se to nepokusíš prolomit? Dohlédnu na ní a na Connora.

Angel odchází.

Cordy: (koukne se na své tělo) Ještě nejsem připravená.

Místností fouká silný vítr, ale cítí ho jen Cordy. Cordy stojí u přepážky a pomalu sjíždí na zemi. Sleduje, jak ze zdi proti ní vystupuje tmavý stín. Stín se začíná formovat a před Cordelii stojí démon.

Skip: Ahoj. Jak to jde?

Cordy pomalu vstává a jde k démonovi.

Cordy: Ty... ty jsi... mrtvý? Přišel sis mě vyzvednout.

Skip se začne šíleně smát.

Skip: To je legrace. (nabídne jí ruku) Já jsem Skip. (Cordy se na něj jen podívá) Ty jsi Cordelie Chaseová, že jo? (Cordy slabě kývne) Promiň, že mi to trvalo, tak dlouho, ale... (ukazuje na její tělo) To jsi ty? Většina lidí, když se stanou astrálními, tak se jejich tělo dostane do jimi vysněných tvarů. Víš, natáhne se jim nos, ztratí šeď, a další podobné věci. Jsi až neuvěřitelně stejná, co?

Cordy: Co je to? Kdo jsi? Co se tu ksakru děje?!

Skip: Máš moc otázek. Všiml jsem si. Odpovím ti na ně, ale nejdřív se odtud musíme dostat.

Cordy: Ale proč? Je tu dobře. Cítím se tu pohodlně. Mám to tu ráda.

Skip: Ale jak vidíš, tak je tu jeden problém: Ty už jsem nepatříš.

Cordy: Protože jsem mrtvá?

Skip: Ještě ne. Ale budeš, velmi brzy, jestli se mnou nepůjdeš.

Cordy se podívá na Wese, který sedí na židli vedle postele.

Cordy: Dobrá, budu tě následovat jen pod jednou podmínkou. Musíš říct mým přátelům o vidění, které jsem měla.

Skip: Promiň. To nemůžu. Nejsem posel. Jsem jen průvodce.

Skip natáhne ruku směrem ke Cordy.

Cordy: (podívá se na ni) Nechci zemřít.

Skip: Nemusíš.

Cordy pomalu vezme Skipa za ruku. Následuje modrý záblesk.

Vidíme hromadu Cordeliiných záznamů ležících na Wesleyho stole.

Fred: Tenhle je z doby před osmi měsíci. Tyhle červené body ukazují části, které jsou v mozku funkční. Tenhle je měsíc starý.

Gunn: Cordeliin doktor to neumí vysvětlit.

Fred vezme další zprávu a ta už je jen zelená a žlutá.

Fred: Vidíte, zelená je chladná barva, ta většinou označuje mrtvé části mozku. Normálně byste tohle neviděli, pokud…

Gunn: Pokud by osoba nebyla okurka.

Angel: Jaktože jsme to nevěděli?

Lorne: (přichází) Oh, proboha, někdo na mě poslal mořský vánek.

Lornovo oblečení je roztrhané a jeho levý roh mu vysí z čela.

Fred: Lorne! Co se stalo?

Lorne: Opravdu o tom nemůžu mluvit.

Gunn: A jak je pak najdeme a nakopeme?

Lorne: Ah, ne. Neznamená to, že o tom nemůžu mluvit. Uvalili na mě kouzlo. Chtěl jsem jít... (jeho proslov se promění do nesrozumitelného mumlání) Vidíte?

Angel: Dostal si nějaké informace?

Lorne: Oh, ano, Angele. Můj roh mi za pár dnů zase přiroste. To se vás tak trochu týká. Ale neřekli, že bych to nemohl napsat.

Lorne zvedne kus papíru. Angel papír sebere, vezme kabát a utíká pryč.

Lorne: Angele, všechny žerty stranou, tohle není nic snadného. Jen šampion může zvládnout cestu. A jestli ne, tak následuje la-argh arr…

Angel: Vím to.

Angel odchází.

Cordy se rozhlíží po nějaké osvětlené místnosti.

Cordy: Tohle je... obchoďák.

Skip: Mysleli jsme si, že se tu budeš cítit pohodlněji.

Cordy: My?

Skip: Já a Mocní.

Cordy: Mocní mě vytrhli z mého těla a poslali do obchoďáku?

Skip: No, tohle je spíš něco jako jeho konstrukce. Víš, jako v Matrixu.

Cordy: Tys viděl Matrix.

Skip: Oh, miluju ten filn. Když Trinity čelila těm Agentům a pak je všechny... (Cordy zakašle) a asi nemám k tobě moc úcty, co?

Cordy: Proč si mě sem přivedl?

Skip: Nabídnou ti volbu. Ale k tomu se dostaneme později. Teď je tu něco, co chci, aby si viděla.

Skip zapne televizi a na ní se objeví Doyle.

Cordy: Oh můj bože. Doyle.

Na obrazovce je vidět Doyle, jak se líbá s Cordelií.

Skip: V tuto dobu se to stalo, velký vesmírný skok. Doyle ti nikdy nechtěl předat schopnost mít vidění.

Cordy: A proč ho Mocní nechali?

Skip: Velmi dobrá otázka. Ptáš se, proč nezměnili jeho pocity k tobě.

Cordy: Chceš říct... Doyle mi předal mít schopnost vidění, protože mě miloval?

Skip: Na to ti němůžu odpovědět. To, co ti můžu říct je, že to byla chyba.

Cordy: A já si myslela, že Mocni vědí všechno.

Skip: Život a smrt, to jsou věci, kterými se zabývají. Když si někdo zvolí lásku, fajn, je to jeho volba. Vidíš Cordelie, vidění je stará, mocná schopnost. Démoni jsou jediní, kteří jim mohou odolávat.

Cordy: Ale já je mám už přes dva roky. Znamená to, že jsem silná?

Skip: Silná, ano. Démon, ne. Jen se zeptej tady Tammy.

Cordy: Tammy kde?

Skip udělá krok stranou a odhalí ženu oblečenou jako venkovanku.

Tammy: (anglickým přízvukem) Haló, slečno?

Cordy se k ní otočí.

Skip: To je Tammy. Měla vidění už v roce 1630?

Tammy: Vždy. Měla jsem vidění a následoval zlý rok. Lidi ve vsi mě nazvali čarodějnicí a chtěli mě u kůlu upálit.

Cordy: Zabili tě, protože jsi měla vidění?

Tammy: Ne, slečno. To nemuseli. (otočí se zády ke Cordy) Poslední vidění mi udělalo díru v hlavě. (Tammy si odhrne vlasy a je vidět díra v hlavě) My nemůžeme mít vize, jsme lidé. Podívej, jestli chceš radu, tak poslouchej tady Skipa. Nebude chtít, abys dopadla špatně.

Skip: (usměje se) Aw, rychle odtud. Opravdu. Jdeme. Mám práci.

Tammy odchází.

Skip: (ke Cordy) Jsi v pořádku?

Střih do nějaké komnaty, která je spoře osvětlená a všude je slyšet šeptání. Zdi jsou zakryty stínem. Jediná věc, která v místnosti je, je velká krychle a na jejím vrcholu hoří oheň. Slyšíme křik a na zem dopadne Angel.

Angel: Díky, Lorne.

hlas: Přichází. Šampión přichází. (Angel se zvedne a rozhlédne se) Pro co přichází? Nedá se odpovědět. Smrt je jistá. Smrt je očekávaná.

Angel: Chci mluvit s cestou.

hlas: My jsme cesta. My jsme průchod celou dobu. Přál sis s námi mluvit.

Angel: To ano. Můžete se ukázat?

hlas: Jsme neviditelní. Nehmotní. Mluví nesouvisle. Pošlete ho pryč.

Angel: Nepůjdu nikam dokud nedoručím svou zprávu Mocným. Má kamarádka Cordelie... má vidění, které má od Mocných. Zabíjejí je. Žádám Mocné, aby si tuto schopnost vzali zpět. Nechte jí jít. Vytrpěla si dost!

Najednou Angel odlétne a narazí do jedné ze zdi.

hlas: Vytrpěla? Víš, co je to trpět?

Angel letí na další zeď, narazí a padá k zemi.

hlas: Ano, ví. Mocní nejsou povini. Pošlete ho pryč. Pošlete ho pryč.

Angel: (zvedne se) Ještě jsem neskončil.

Skip: Nemáš někdy pocit, že jsi se vydala špatným směrem? Nebo tě někdo volal, ale ty jsi zapomněla kdo? No, pojďme k věci. Co kdyby si šla jinou cestou, cestou herečky?

Cordy: Nikdy jsem nebyla herečkou.

Skip: Což mě přivádí k dalšímu bodu.

Skip zapne televizi a v ní vidíme večírek, na kterém je Cordy (epizoda 1.01 The city of)

Cordy: Hej! Pamatuju si tu noc.

Skip: Byla jsi v L.A. před pár měsíci, věci šli hladce a kdo ti do toho vpadl?

Na obrazovce se objeví Angel. Prodírá se mezi hosty.

Cordy s úsměvem sleduje večírek, kde se potkala s Angelem.

Skip: A tu noc se ti život změnil. Tak, že sis to ani neuměla představit. Nepopsatelně zle, myslím, že s tím souhlasíš. A co když to teď pustíme trochu jinak? (přetočí video) Ty jsi přímo tady, (Skip nakreslí bílé X přes celou obrazovku) Mluvíš s nějakými hosty. Angel je tady dole. (Nakreslí kruh kolem Angelovi hlavy) Když jsi mířila k Angelovi, aby ses s ním setkala, (na obrazovce se objeví další dvě bílé čáry) co když jsi měla být vybrána? Co když tenhle muž, (Skip zakroužkuje dalšího muže v davu) který ti stojí po boku je hledač mladých talentů (bílá čára spojí agenta s Cordelií) a chtěl jít za tebou? (další bílá čára spojí pravý horní roh s levým dolním) Co se mohlo stát pak?

Cordy: Mohla jsem skórovat?

Skip: Metaforicky řečeno, jo! Uvnitř každé osoby je spojení s Mocnými. Volá po instinktu, intuici. Hluboko v sobě máme uložen cíl v tomto světě.

Cordy: Snažíš se říct, že jsem mohla být herečkou?

Skip: Ne. Já říkám, že jsi mohla být neuvěřitelně známou a bohatou herečkou. A Mocní ti k tomu mohou dopomoci.

Cordy: To mohou? Mohou vrátit čas?

Skip: To nemůžou, většinou. Bylo by to přepsání minulosti. Od téhle chvíle můžeš žít život, jaký chceš. Žádní démoni, žádné vidění, žádná smrt. Celou tu dobu, už nikdy.

Cordy: A taky žádný Angel.

Skip: Cordelie, chci aby si mě poslouchala. Když se vrátíš do svého těla, tak nebudeš schopná vstát. Budeš tam ležet, neschopná mluvit, neschopná se hýbat... dokud tě nezasáhne další vidění a ty zemřeš.

Cordy: Ale to není fér. Jak Angel zachrání tu dívku, když mu neřeknu, kde je? Potřebuje mě.

Skip: Tak se podíváme.

Skip vezme Cordy za ruku a protáhne jí jednou zdí obchoďáku. Oba jsou v místnosti, kde se Angel hádá s cestou.

hlas: Tvé snažení je bez cíle. Její bolest je vyvolená. Nemůžeme zasáhnout.

Angel: Vidění je příliš mnoho. Není tak silná, aby je zvládla.

hlas: Neustoupíme. Ty mluvíš a my neposloucháme.

Angel: Ne, vy neposloucháte! Cordelie není šampión. Je to bohatá dívenka ze Sunnydale, která si hraje na superhrdinku. Ona na to nemá! Copak to Mocní nedokážou? Přestaňte si šeptat a poslouchejte mě, ksakru! Je slabá.

Cordy: Skipe. Dostaň mě odtud. Hned!

Skip a Cordy mizí.

Angel: Zabíjíte jí. Je v bezvědomí a je sama. Kdo pocítí bolest, kterou má v sobě?

hlas: Je rozzlobený a má strach.

Angel: Bojím se víc, že umře než ona. Co je to?

Skip a Cordy jsou zpátky v obchoďáku.

Skip: Cordeli, jsi si jistá?

Cordy: Dal si mi možnost a já si vyberu.

Skip: Dobré, dítě. Ať se tak stane. Udělám z tebe hvězdu.

Cordy zavře oči.

hlas: A nyní, dámy a pánové, dvojnásobná vítězka ceny Emmy, vítězka naší soutěže, a žena s úsměvem za milion dolarů: Cordelie Chaseová!

Obchoďák se změnil na podium, na kterém stojí Cordy. Září ve světlech reflektorů a sleduje publikum, které jí divoce tleská. Cordy má na sobě modré šaty a usmívá se na své fanoušky.

Vidíme úvodní titulky a znělku k show, která se jmenuje Cordy!

Cordelie: 2 ,3, 4…

zpěvák: Ano, můžete jí slyšet se smát. Ooh, můžete jí vidět se smát. Ooh, radši zůstaňte stranou. Ooh, lepší je zůstat stranou. Ano, celý svět je plný smíchu. Ooh, zasáhla jsi mé srdce. Ooh, radší zůstaňte stranou. Ooh, lepší je zůstat stranou. Ooh, lepší je zůstat stranou…

Publikum stále tleská.

Vidíme Cordy, jak prochází chodbou od jeviště, už má na sobě tmavé šaty a jinak učesané vlasy.

muž z hlediště: Skvělá show, Cordy!

Cordy: Děkuju.

Vedle Cordy se objeví její asistent.

Nev: Tak fajn. Tady jsou hvězdy, tady jsou hvězdy a tady jsi ty!

Cordy: Bože, to je tak sladké, Neve. Platím ti dost?

Nev: No, vlastně…

Cordy: Bože. Co to dělají?

Nev: Okay. To je tvůj nový kostým. Producenti chtějí, abys ho měla příští týden v jednom dílu.

Cordy dojde ke skupince fanoušků, kteří čekají v zákulisí, a začne se jim podepisovat.

Cordy: Ahoj, jak se máte? Jak se jmenuješ?

Nev: Chtějí nás na kampani proti rakovině prsu, ale zítřek už je plný. Možná příští týden.

Cordy: Ne, udělej to zítra. Chci tam být. (otočí se na Neva) Neve, už jsi měl někdy ten pocit, že jsi měl něco udělat, ale zaboha nevíš co?

Nev: Ne. Všechno mám vysoce organizované. Proto mě platíš, dobře. Ale s nadcházejícími prázdninami…

Cordy se podepíše a vrátí tužku jednomu z fanoušků.

Cordy: Musím jít, je mi to líto, ale už musím jít.

Odchází. Nev vezme telefon.

Cordy: Něco chci. Hypo-něco. Hypothermia?

Nev: (do telefonu) Joshi, dones do šatny slečny Chaseové láhev vychlazené vody, pronto.

Cordy: (pro sebe) Ne, to není ono.

Nev: Vodu ruším.

Cordy: Hyper... hyperbaric?

Nev: Joshi, kyslíkový stan.

Cordy: (pro sebe) Ne, to taky není ono.

Nev: Ruším ten stan.

Cordy: (otočí se k Nevovi) Hyperion! To je ono!

Nev: Hotel.

Cordy: Ano. Chci jít tam.

Nev: Hrozné. Kdy se chcete... (Cordy už odchází) Teď? To se chcete... (Cordy luskne prsty a na Neva se ani nepodívá) Bez ochranky? Bez mého doprovodu? Dobrá. Zavolám jim. (do telefonu) Joshi, auto, boční dveře, teď.

Cordy vstupuje do Hyperionu. Slabá světla zdobí vchod. Hraje Jazzová muzika a hala je plná lidí. Poslíček donese kufry k výtahům. Po hale jsou rozprostřeny květiny a světla. Cordy dojde k recepci a něco napíše do knihy, která tam leží.

Cordy: Ahoj. Promiňte.

recepční: Ah, ano, jak vám můžeme... (vzhlédne) Oh, slečno Chaseová. Jak mi můžete pomoci? Ah, můžu vám pomoci… (trochu se usměje) Jak vám můžeme pomoci?

Cordy: Myslím, že můj asistent mi tu udělal rezervaci.

recepční: (podívá se do knihy) Ah. Luxusní apartmá. Zavedu vás přímo do svého pokoje. Vašeho pokoje, chci říct. Vítejte v Hyperionu.

Cordy následuje recepčního.

recepční: A jsme tu, slečno Chaseová. (vyndá kartu a odemkne dveře) Luxusní apartmá.

Cordy pomalu vejde a rozhlédne se.

Cordy: Ne. (ukaže na dveře) Tenhle. (zavře na chvíli oči) Chci tenhle.

recepční: To je... to je jen standartní slečno Chaseová. Jen těžko bude splňovat požadavky někoho, jako…

Cordy: Otevřete to?

recepční: Ano, jistě.

Cordy pomalu vejde a rozhlédne se. Pokoj vypadá stejně jako ten Angelův, včetně všech závěsů a světel. Je tam i malá postýlka. Cordy pomalu dojde k posteli.

Cordy: Ta tapeta…

recepční: Ah, ano. Navrhnutá umělcem Jacquesem Latourem. Část jsme přeměnili na... (Cordy utrhne kus tapety) Ha, ha..Mmm, nenávidím tu tapetu. Je to špatná, špatná tapeta.

Cordy utrhne další kus tapety a odhalí nápis, který tam napsala, když byla v Angelově těle.

Cordy: 171 Oak. (otočí se k recepčnímu) Kde to je?

recepční: Ah…

Cordy zazvoní u domu 171. Otevře mladá dívka.

Cordy: Oh, ahoj já jsem... promiň, že tě vyrušuji…

Cynthia: Oh, můj bože. Ty jsi... Cordelie Chaseová. (Cordy se usměje a kývne) Ty jsi Cordy!

Cordy: Jo, ahoj. Poslouchej, vím, že mě neznáš, ale bylo by dobré…

Cynthia: Oh! Prosím, vejdi.

Cordy: Oh, díky.

Cordy vejde a dívka zavře dveře.

Cynthia: Já jsem Cynthia. Cynthia Yorková. A miluju tvou show. Miluju, jako miluju. Jsi... jsi můj idol, Cordy. Chci být jako ty, a mít svou vlastní firmu... počkej chvíli. Co děláš v Resedě?

Cordy: (usměje se) Jo, uhm, hmm. Dobrá otázka. Uhm, to je... bude to znít trochu divně, ale, uhm, je tu vše v pořádku? Nic zlého se nestalo?

Cynthia: (pokrčí rameny) Můj otec umřel před několika měsíci.

Cordy: (vezme dívku za rameno) Oh. Zlato, to je mi líto. Je tu tvá máma?

Cynthia: (zavrtí hlavou) Jela do Ojai navštívit přátelé.

Cordy:"Oh. No, ah… Tak to je, ah... Dobrá, tak ahem…

Cordy se otočí ke dveřím a chce odejít.

Cynthia: Hej! Chceš něco vidět?

Cordy: (znovu se otočí) Jistě.

Cynthia vezme Cordy za ruku a vede ji k pětiúhelníku, který je nakreslen na zemi.

Cynthia: Je to průzkumné kouzlo. Snažím se přivést zpět tátu. Jsem si jistá, že jsem všechno udělala dobře. Vylila jsem na kouzelnickou knihu dietní kolu, takže jsem musela trochu improvizovat. Pěknej pětiúhelník, co?

Cordy: Cynthio? Myslím, že bysme odtud měli odejít dřív než…

Následuje záblesk modrého světla a uprostřed pětiúhelníku stojí démon.

Cordy: …se něco stane.

Cordy strčí Cynthiu ke dveřím.

Cordy: Vypadni odtud, Cynthio. Jdi!

Cordy zvedne stolní lampu a rozbije jí démonovi o hlavu, pak se otočí k útěku. Démon jí chytne za nohu. Cordy rychle vezme knihu a praští s ní démona do hlavy. Démon znovu padá. Najednou se otevřou dveře a dovnitř vpadnou Wesley a Gunn. Wesley drží v pravé ruce meč. A druhou ruku nemá.

Wesley: (na Gunna) Vem tu dívku.

Gunn: (na Cynthiu) Jdeme! Ven.

Gunn táhne Cynthiu ke dveřím a Wes se žene k démonovi s mečem.

Cordy: Wesley, co tady děláš a  co... co se ti stalo s druhou rukou?

Wesley: (odstrčí ji) Pozor.

Démon jde znovu k Wesleymu a Wesley ho mečem odstrčí. Gunn vejde a snaží se démona zabít baseballovou pálkou. Po chvilce leží démon na zádech a Wes ho mečem probodne.

Cordy: Takže takhle teď zabíjíš démony? Protože když jsem tě naposledy viděla, tak si před nimi utíkal.

Wesley: Cordelie, proč jsi tady?

Cordy: Já vím, já vím. Reseda. Je to vlastně devátá brána pekla.

Wesley: Ne Reseda. Tady ten dům. Ta holka je tvá kamarádka?

Cordy: Oh, podívej, vím, že jsme se nějakou tu dobu neviděli, Wesley, a…. (trochu se usměje) Ale se mnou se stalo něco divného. Jako (šeptá) Sunnydalesky divné.

Cynthia: Oh, bože. (kouká na mrtvého démona) Máma zešílí.

Gunn přivazuje démona na zadní plošina auta. Cordy a Wes vychází z domu a jdou k autu.

Cordy: …a pod tou tapetou byla adresa. Tahle adresa. Nemůžu přijít na žádnou souvislost, přijdu tam a bác! Legrace se slizkým démonem. Tak co ty na to?

Wes hodí meč do auta a otočí se ke Cordy.

Wesley: Nejsem si jistý. Musím se podívat do knih.

Cordy: (usměje se na něj) Některé věci se vůbec nezměnili.

Gunn stojí za nimi a zakašle.

Wesley: Oh, promiň. Tohle je můj společník, Charles Gunn.

Gunn: Páni, Wes mi řekl, že tě zná a já mu nevěřil.

Cordy: Jo, musíme se vrátit. (usměje se) Zpátky k, uhm, když... když jsi měl dvě ruce, které mimochodem…

Wesley: Ah, démon jménem Kungai před několika lety.

Gunn: Hele, je pravda, že ty a Wes jste byli... víš, že jste měli…

Cordy: …ponižující polibek, kdy mi oslintal celou čelist? (Gunn se podívá na Wese) Jo. Opravdu jsme se to snažila potlačit.

Wesley: Správně. Strašně si užívám vzpomínání na tu smrtelnou hru…

Wes dojde k autu a otevře dveře.

Gunn: Hele, co je s tebou a Sunnydaleským národem? Chci říct, vy jste ti nejvíc popíraví lidé, které jsem kdy potkal.

Cordy: Tři? Kdo další je v LA?

Záběr na jedoucí Gunnův náklaďák a pak na nějaký dům.

Wes vejde do apartmánu následován Cordy a Gunnem.

Wesley: Cordelie, chci, abys věděla tohle. Angel není osoba, kterou jsi znala. Přišel do Los Angeles plný bolesti, zraněný... a když Doyle, jeho jediný přítel zemřel... se uzavřel do sebe.

Gunn: Pak dostal vidění a to mu nepomohlo.

Cordy: Jestli jsem to pochopila. Angel získal vidění lidí, kteří zemřeli, a řekl ti ať jdeš ven a přemůžeš a.... takhle vy žijete? Tohle... tohle je to neblbější zaměstnání na světě.

Gunn: Platí to účty... příležitostně.

Wesley: (jde ke dveřím) Nezděs se jeho stavem. (vezme klíč a odemkne) Vidění si na něm vybralo daň... a je izolovaný. Někdy nás vyšle ven zachránit lidi, které zabil před dvěma sty lety.

Cordy: Tak proč mu neřekneme ať toho nechá a neřekne ahoj? Wesley. Chci ho vidět.

Wes otevře dveře a odhalí tak prázdný pokoj. Od stropu visí několik řetězů a v rohu leží matrace. Angel, bosý, sedí na matraci a rukama si objímá kolena. Cordy se podívá na řetězy.

Wesley: To ho krotí. Někdy je z vidění zuřivý.

Angel s vypětím všech sil vstane a začne se třást.

Angel: 171 Oak, slyšíte mě? Už se cítím lépe. Mohu tu být sám. Nechci utíkat…

Cordy: Oh můj bože.

Wesley: Dneska je to ještě dobré.

Angel: Ne, já... já nechci. Nemůžu to udělat. Nemůžu udělat… nemyslel jsem... nemyslel jsem... jen když je mrtvá. Jsem to já. (zvedne roh matrace a pak jí zase pustí) Byla to má chyba. Byl jsem to já. Jsem v pořádku. Nemyslel jsem... Nemyslel jsem…

Cordy udělá krok blíž, ale Wes jí vezme za ruku.

Wesley: Nechoď příliš blízko.

Angel: (zakrývá si hlavu) Nechci utíkat.

Cordy: (jde k němu) Angele. Pamatuješ si mě? (klekne si k němu) Cordelie?

Angel vzhledne a po čtyřech od ní odleze.

Angel: Ne, nebojím se.

Angel se krčí v rohu místnosti.

Angel: Bojím se. Bojím se.

Cordy: (jde pomalu k němu) Shh. Neboj se. Neublížím ti.

Angel: Je mi dobře. Dobře. 171. 171. Uvidíš, uvidíš 171. Má hlava nebolí. (praští hlavou do zdi) Má hlava nebolí. Teď je mi vedro. Nebolí mě hlava.

Cordy: Ty si mě nepamatuješ?

Angel: Byl jsem tu. Chtěl jsem umřít. Ale... byl jsem... bál jsem se smrti. Tak jsem se bál smrti. Jedna sedm jedna.

Angel opakuje číslo a pak ho začne prstem psát do zdi.

Cordy: Shh, Angele, je to v pořádku. Vše bude v pořádku.

Angel: Byla to má chyba. Byl jsem tam. Nemohl jsem nic dělat. Nebylo tam nic, co bych mohl udělat.

Cordy: Všechno bude v pořádku.

Cordy se nahne k Angelovi a jemně ho políbí. Wes a Gunn to sledují. Kolem Angela a Cordelie létá modré světlo. Cordy se pak podívá na Wese a Gunna a vstane.

Cordy: Všechno si pamatuju. To vidění (jde ke Skipovi, který najednou stojí v místnosti) je moje.

Skip: Udělali jsme dohodu. Vzdala ses vidění nemluvě o smrti, která s nimi souvisí, a vybrala sis žít jako ve snu. Klidně mi můžeš říkat, že jsem blázen, ale já si myslím, že je to fér.

Cordy: Jistě, že je to fér. Ale to jsem nebyla já.

Skip: Přes to už jsme se dostali. Respektuji, co se snažíš dokázat. Je to šlechetné a hrdinské, a jsi jako Russle Crowe v tom pitomym filmu Gladiator.

Cordy: Tys…

Skip: Neměl jsem to rád. Ve skutečnosti lidé nejsou tak silní, aby mohli zvládnout vidění! Z části. To ani Mocní nedokážou změnit.

Cordy: (udělá krok blíž) Pak najdi nějaký jiný způsob, Skipe. Mám svůj cíl v tomto světě a patří do něj i vidění. A jestli to Mocní nepochopí, je to jejich problém.

Skip: Možná je tu jeden malinkatý podvod.

Cordy: Sem s ním.

Skip: Přemýšlej nad tím. Jediný způsobem, jak zvládnou vidění je... stát se z části démonem. (Cordy se podívá do země) Proces není snadný. Pak by ti během vidění bylo jako kdyby ses procházela zemí z bonbónů. A až se bolest ztratí změny by mohli být četné a nepředvídatelné. Možná nikdy už nebudeš schopná vést normální lidský život.

Cordy se podívá na Angela a pak na Skipa.

Cordy: Tak jsem připravená.

Skip: Bylo mi potěšením být tvým průvodcem, Cordelie Chaseová.

Cordy se na něj usměje. Skip zvedne ruce a Cordy obklopí modré světlo, Cordelie bolestivě křičí.

Cordelie leží na Angelově posteli a křičí. Angel a zbytek party k ní běží.

Fred: Co se s ní děje?

Cordy se posadí a Angel jí hned obejme.

Angel: Myslel jsem, že jsme tě ztratili.

Cordy: Angele.

Cordy se nadechne a chytne se za hlavu.

Cordy: Žádné rohy. (usměje se na Angela) Žádný ocas.

Angel se podívá na ostatní, ale všichni mlčí.

Cordy: Hej! Jen kontroluju.

Cordy se vyhrabe z postele.

Cordy: Je tak skvělý být zase viditelná.

Angel se připojí k partě a všichni zírají na Cordy.

Wesley: Cordelie, která je poslední věc, kterou si pamatuješ?

Cordy: Kdy? Byla jsem tak... Oh. myslíte to vidění dole. Ne, měla jsem vidění, ale o to se nestarejte. Pak tu byla ta herečka a chlápek s jednou rukou. (všichni jí tiše sledují) Je to dlouhý příběh. Ale teď musíme vyřešit mé vidění.

Lorne: Neříkala si, že se o to nemáme starat?

Cordy: Ne. Já myslím to, které jsem měla právě teď. Mladý muž v parku v Glendale. Uh, někde blízko rybíka. Čeká tam na něj démon. Je červený a má čtyři, ne... pět rohů.

Angel se koukne na ostatní a pak na Cordy.

Angel: Uh, Cordy?

Kamera zabírá Cordy, která se vznáší asi 30 cm nad zemí.

Cordy: Co?

|| zpět ||