Angel - 2x07 Darla
[Darla]
Angel sedí ve svém pokoji v křesle. V ruce má skicák. Maluje Darlu.
Wesley se objeví ve dveřích. Angel nepřestává kreslit.
Angel: Co je to, Wesley?
Wesley: "To"?
Angel: Nic tam není.
Wesley: Nic, opravdu. Jen to tady obhlížím, jestli je všechno v pořádku.
Angel: Fajn.
Wesley: Ach, dobře. Dobře. Jsi si jistý?
Angel: Hm. Dobrou noc.
Wesley: Dobrou noc. (Wesley dál
stojí ve dveřích)
Angel: Pořád tam jsi.
Wesley: Evidentně. (vejde do pokoje) Jsi si jistý, že se ti nic nehoní hlavou? Něco, s čím by jsi se chtěl podělit?
Angel: Ne.
Wesley: (vidí, jak všude na zemi leží papíry, na kterých je nakreslená Darla) Opravdu?
Lindsey vchází do svého pokoje. Všechna zrcadla jsou rozbitá. Rozhlíží
se. Všude jsou střepy. Darla sedí schoulená v křesle. Lindsey si jí všimne,
až když ho pozdraví.
Darla: Ahoj, Lindsey.
Lindsey: (přijde k ní a
klekne si před ni) Krvácíš. (Darla
se pořezala, když rozbíjela zrcadla)
Darla: Vypadá to, že ano.
Lindsey: Něco se stalo?
Darla: Bože, ano. Tolik věcí a já si je všechny pamatuju. Kterou teď myslíš?
Lindsey: Je příliš brzo. (položí svůj kapesník na její rány) Neměli jsme tě k němu posílat.
Darla: (pohladí ho po tváři) Lindsey. Nikdy o sobě nemluvíš, Lindsey. Máš přítelkyni? Přítele? Někoho výjimečného?
Lindsey: Nikoho takového.
Darla: Ne. Ne, opravdu není, že? Když jsi s někým po 150 let, myslíš si, že ho znáš.
Lindsey: Pořád to nefunguje.
Darla: Angelus. Měl jsi nás vidět spolu. (usmívá se)
Lindsey: Potom byl jiný.
Darla: A já taky. Víš, čím jsme se stali?
Lindsey: Nepřáteli.
Darla: Ale ne. Něco horšího. Teď jsme spřízněné duše.
(zoufale se směje)
Minulost. Rok 1609, Virginie. Vidíme Darlu, jak leží v posteli. Vypadá
velmi špatně. Je bledá. Ošetřuje ji lékař. Dvě jeptišky stojí opodál
a pozorují ji.
Darla: Zavřete někdo ty okenice. Není dobré, že bych měla zemřít,
když slunce svítí ještě tak jasně. (jedna
ze sester zavře okenice, v tu chvíli vejde kněz, je zahalený v kápi)
kněz: Už ho znovu neuvidíš. Než zapadne, opustíš tento život.
Darla: Nežádala jsem o kněze. Kdo ho sem pozval?
kněz: Ty. Plakala jsi za to, když jsi byla v deliriu.
Darla: Nepamatuju se. Víš vůbec, čím jsem?
kněz: Žena nějakého majetku. Žádný manžel, žádné dědictví. Ano, vím, co jsi.
Darla: Jsem děvka.
kněz: Dobře, ano. To také. Měla jsi požádat o kněze už dlouhý čas předtím. Tvůj život mohl být lepší.
Darla: A vy jste mě měl navštívit dříve než dnes, Otče.
kněz: Tvůj život mohl být zajímavější. Jsi tedy připravena zavrhnout Satana a prosit Boha o odpuštění?
Darla: Bůh pro mě nikdy nic neudělal.
kněz: (na doktora a sestry) Nechte nás o samotě.
doktor: Nemůžete zachránit její život.
kněz: Ale pořád můžu zachránit její duši. (doktor odejde)
Darla: Moje duše je už zachráněna. Dovol zlu mě pohltit, pokud to tak chce. Na každý případ, zemřu.
kněz: Ne, ty nezemřeš. (sundá
si kapuci) Budeš znovuzrozena. (kněz
odhalí svoji tvář, je to upír Pán)
Darla: Znám vás.
kněz: Přišel jsem k tobě minulou noc. (chytí ji za ruku) Zpíval jsem ti pod oknem.
Darla: Teď si vzpomínám. Jste mrtvý?
kněz: Ne.
Darla: Potom jste co?
kněz: Jsem tvůj zachránce. Bůh pro tebe nikdy nic neudělal. Ale
já udělám. (kousne ji)
Přítomnost. Cordy s Wesleym sedí u Angela v kanceláři.
Cordy: (naštvaně) Jsem tu snad jediná, kdo si myslí, že je to opravdu špatný nápad?
Angel: Nemůžeme čekat na Wolfram a Hart, než se pohne. Pojďme se do toho pustit.
Cordy: Bude to zahrnovat taky únos? (do kanceláře vejde Gunn, zůstane opřený mezi dveřmi)
Angel: Všechno co uděláme je, že ji najdeme.
Cordy: A to je ta samá žena, o které jsi nevěděl, že byla každou noc tři týdny ve tvé ložnici?
Angel: To bylo jiné.
Cordy: Jiné, jo. V tvém vnímání smyslu to bylo jiné.
Wesley: Cordelie má pravdu.
Cordy: Konečně!
Wesley: Předtím Darla chtěla, abychom jí našli. Teď je mezi šesti miliony lidí. Může být kdekoliv.
Angel: No tak, lidi! Jsme detektivové, pátráme. To je to v čem jsme dobří.
Cordy: Jo, to je to, co jsme pokazili. Přinejmenším najdeme webovou stránku: www.mimochodem-Darla-je-schovaná-tady.com. Jsme na nule.
Wesley: Nebude to snadné.
Cordy: Předtím říkal, že jí mohl vycítit. (zvedne se ze židle) Co kdybychom obkroužili celé město a ty párkrát pořádně začenicháš? (všichni se na ni podívají) Budeme čekat než zapadne slunce, samozřejmě.
Gunn: Velká firma, určitě budou mít domeček pro svoje lidi, co nejsou z města.
Wesley: Co nejsou z města? To není jako, kdyby přiletěla z Miami. (Gunn protočí oči) Povstala z hlubin pekla při starobylém, nebezpečném rituálu.
Gunn: A? Poskytli jí zázemí, že? To vyjde draho. Říkáš mi, že tihle právníci nepřišli na to, jak tohle zastavit?
Cordy: (jde pryč z kanceláře) Trochu se porozhlídnu v tom, jaké má Wolfram a Hart skutečné příjmy.
Wesley: (jde hned za ní) Nejenom primární příjmy, ale i ty vedlejší.
Angel: (křičí za nimi) Chtěla by něco s výhledem. (zamumlá si pro sebe) Darla vždycky milovala výhled.
Minulost. Rok 1760. Darla přivedla Angeluse k Pánovi. Pán sedí v křesle
(trůnu), Darla stojí vedle něj a drží ho za ruku. Kolem je mnoho dalších
upírů.
Pán: Angelus. Latinsky Angel (anděl). To je úžasné!
Darla: Jeho jméno by mohlo být legendou v jeho rodné vesnici, kdyby nechal někoho naživu.
Pán: Měla jsi hezký výlet. Jsem tak rád.
Darla: Nazpátek jsme za sebou nechali krvavou cestu v Jižním Walesu i v Severní Anglii. Byl báječný.
Angelus: Hm, muži z Yorkshiru. Nezdolní. (ironicky se zasměje, ale Pán se směje upřímně) Takže, Darla mi říkala, že vy jste nějaký druh pána?
Darla: Ten Pán. Zajišťuje nám řád.
Pán: Aureliářský řád. Jsme ti vybraní, ta elita.
Angelus: (rozhlédne se kolem sebe) A žijete v těchhle kanálech?
Pán: Skrýváme se, (vstane z křesla) dáváme tributy Starším čekajícím na to, až přijde den, kdy povstaneme. Povstaneme a svět srazíme na kolena!
Angelus: Proč byste to chtěl udělat?
Pán: Huh?
Angelus: No, byl jste tam teď někdy? Je tam docela hezky. (přesune se k Darle) Já bych nikdy nemohl žít v téhle zapáchající díře plné krys. (Darla i Pán se tváří pohoršeně) Promiňte, ale musím mít pro sebe pořádnou postel, jinak jsem nevrlý. (na Darlu) Není to tak, lásko?
Darla: (snaží se Angeluse před pánem omluvit) Je mladý.
Angelus: Spát v husím peří, mít nejlepší hedvábné látky a prádlo. A ten výhled. Ona vždycky musí mít výhled, (obejme ji zezadu) že moje jehňátko? Jíme velmi moderně. Krev pak stále zůstává teplá v žilách. Všiml jste si?
Pán: Stopujeme povrch, abychom se nakrmili a rozšířili naše řady. My nežijeme mezi tou lidskou verbeží.
Angelus: Budu upřímný. Ani byste s touhle tváří nemohl, že?
Darla: (pohoršeně) Angelusi!
Angelus: (sedne si do Pánova křesla, sáhne na něco, co leží na opěradle křesla) Tohle není přilepené, že ne?
Darla: Pán se vyvinul z lidských rysů.
Angelus: Dostanu taky tenhle netopýří nos?
Pán: Jen pár upírů je natolik prohnaných, aby žilo takhle dlouho jak ty právě předvádíš.
Angelus: Neapol. Ty a já, Darlo. Co říkáš?
Darla: Angelusi.
Angelus: Tohle není místo pro tebe, dělá z tebe to, co z něho.
Pán: Měl by jsi ukázat
respekt. (pán ho odhodí na protější
zeď)
Angelus: (zvedne se, mluví k Darle) Tvoje místo je po mém boku. Venku ve světě. Jíst, jak se nám líbí. Brát si, co potřebujeme. Dám ti výhled, po kterém prahneš, Darlo. Dám ti všechno. (Pán ho znovu uhodí, Angelus spadne na zem a krvácí) Řekni pravdu. Kterou tvář chceš vídat na věčnost? Jeho nebo moji?
Pán: Idiote. Stvořil jsem jí. (Darla se usměje na Angeluse, pánovi to dojde) Odcházíš s tímhle hřebcem, že? (Darla podepře Angeluse a odcházejí, Pánův upír se je snaží zastavit) Ne, nechte je jít. Není to navždy. Dávám tomu století... nanejvýš.
Angel je ve své kanceláři. Drží v ruce knihu a čte z ní
informace o jméně Darly. Wesley ho poslouchá ode dveří.
Angel: "Darla. Anglo-Saská odvozenina od slova drahá." Běžně se to začalo používat až 100 let po jejím narození. Musel jí to dát on. (zavře knihu a sedne si) Ani jsem neznal její skutečné jméno. (na Wesleyho) Žádný úspěch?
Wesley: Ještě ne. Pracujeme na tom.
Angel: Něco se stane.
Wesley: Ano, taky mám z toho strach. Angele, musíš připustit, že tvůj zájem, pokud se jedná o Darlu byl hodně velký.
Angel: Zabil jsem jí, Wesley, a ona se vrátila zpět. Oni jí přivedli zpět. Potřebuju vědět proč. Proč takhle? Proč jako člověka?
Wesley: Pravděpodobně přivést ji jako člověka byl jediný způsob, kdy mohli doufat, že ji mohou ovládat a mít šanci na úspěch. Angele, tohle je možná důvod, proč ji přivedli zpět. Všechnu svojí pozornost zaměřuješ na to, aby jsi tu ženu našel.
Angel: Podstoupili všechny tyhle starosti, jen aby mě udrželi stranou? Mimo hru?
Wesley: Je to možné. A v tomhle případě...
Angel: To funguje.
Lindsey vede Darlu do své kanceláře. Darla vypadá velmi smutně. Když
vejdou, Lindsey otevře závěsy, aby do pokoje šlo světlo.
Lindsey: Jsi hladová? Mohl bych vzít nějaké sendviče venku z
automatu, kdybys chtěla. (Darla se otočí
ke dveřím) Není to zrovna pro gurmány, ale-- (vejde Holland)
Holland: Lindsey.
Lindsey: Hollande.
Holland: Darlo, jak se máš?
Darla: Mám se dobře, Hollande. Je hezké tě vidět.
Holland: Potěšení na mé straně. Lindsey, na slovíčko. (na
Darlu) Omluvíš nás? (oba odchází
z kanceláře)
Lindsey: (u dveří se ještě
otočí k Darle) Budu venku. (když
Lindsey zavře dveře, Darla se zadívá do denního světla)
Holland: (stojí před kanceláří) Myslel jsem, že jsme si to ujasnili. Uskutečnila kontakt. Není moudré mít jí tady.
Lindsey: Já vím. Jen mi přišlo, že jí nemohu nechat samotnou. Je tu problém, pane. Asi má nějaký post-traumatický--
Holland: Zhroutí se.
Lindsey: Neřekl bych.
Holland: Drží se plánu.
Lindsey: (překvapeně) Cože?
Holland: Musíme věci urychlit. Ale jsme připraveni. Lindsey, (poklepe
ho po rameni) udělal jsi správnou věc. Dobrá práce. (chystá
se odejít) Ať neopouští budovu. A věci na otevírání dopisů, zbraně,
dokonce tužky... měl by jsi ze své kanceláře odstranit i ostré předměty.
Jen pro jistotu. (Lindsey se tváří nechápavě)
Minulost. Londýn, 1880. Angelus, Darla a Drusilla se prochází po městě.
Drusilla právě někoho kousla.
Darla: Tak krásné. Žádná vada, bez poskvrnky. Měli bychom zachovat tu krásu.
Angelus: Nezestárne.
Darla: Ne, ale seschne. Vzbuzuje to soucit.
Drusilla: Když jsem se do něj zakousla, mohla jsem slyšet oceán.
Darla: Samozřejmě, že jsi mohla.
Drusilla: Jsem plná a teplá a pořád tak sama.
Angelus: To není pravda, zlatíčko. Máš nás.
Drusilla: Není to ono. Už mi ani nemůžete ublížit.
Darla: Vše, co musíš udělat, je se zeptat.
Drusilla: Ne. Je tebou příliš naplněný, babičko.
Darla: Přestaň mi tak říkat.
Drusilla: Nezlob se. Mohla bych být tvá maminka.
Angelus: Pořiď si sama pro sebe taky svou spřízněnou duši a hraj si s ní.
Drusilla: Mohla bych. Mohla bych si vybrat toho nejmoudřejšího a
nejodvážnějšího rytíře na celém světě a učinit ho mým svým
polibkem. (do Angeluse narazí mladík, jménem
William, upustí papíry, co nese)
William: Koukejte, kam jdete!
William (v budoucnosti známý jako Spike) sebere papíry a dochází. Drusilla se za ním zálibně dívá.
Darla: Nebo by jsi si mohla vzít prvního idiota, na kterého narazíš.
Angelus: Myslíš si, že si najde dobře?
Darla: Já jsem našla tebe.
Současnost. Angel, Cordy a Wesley jsou v jejich kanceláři. Cordy
sedí za svým stolem. Angel s Wesleym stojí opodál.
Angel: Myslíme si, že hledání je u konce. Majetek Wolfram a Hart.
Wesley: Annapolis. Import, export. Klient Wolfram & Hart.
Angel: To je málo.
Wesley: Může to být.
Angel: Není to dost.
Cordy: A Berber dělá koberce.
Angel: Potřebujeme ten okruh zúžit. Nepřestávejte hledat.
Cordy: A moje sestra žije v 319.
Angel: Nemáš sestru.
Cordy: Samozřejmě, že mám. Moje starší, o hodně starší, asi o 400 let starší, blonďatá sestra Darla. Žádné příjmení. Zkoušela jsem jí zoufale najít, protože matka a otec jsou v komatu. (vyndá papírek s adresou) Sue, manažerka byla velmi nápomocná. Dokonce plakala.
Angel: (vezme jí papírek z ruky a usměje se na ni) Jdeme.
Wesley: Asi by jsi mi měl dovolit kontaktovat Gunna. On a já bychom to měli zkontrolovat. Uděláme obhlídku. Dáme ti podrobnou zprávu a pak bychom mohli všichni učinit rozhodnutí, jak postupovat dál, jako tým.
Cordy: To bude dobrý nápad. Když uvážíme, že je jedna odpoledne a ta adresa je na Sun Valley.
Angel: Dobře. (neochotně dá
Wesleymu papírek s adresou) Slunce. (Wesley odejde)
Cordy: Myslela jsem Valley. Myslím tím, proč tam jít, když nemusíš?
Darla stojí opřená čelem o sklo v Lindseyho kanceláři.
Lindsey vejde. V ruce má kelímky s pitím.
Lindsey: Darlo.
Darla: Řekneš to ještě jednou?
Lindsey: Jen jsem... řekl tvoje jméno, Darlo.
Darla: Zní to tak divně, že?
Lindsey: Co tím myslíš?
Darla: To nebylo moje jméno, když jsem byla člověk. Poprvé, když jsem byla člověk, myslím.
Lindsey: Jak jsi se jmenovala?
Darla: Nevzpomínám si. Nejsem už ona, ať už byla cokoliv. Byla jsem Darlou tak dlouho. Potom nebyla. Nebyla jsem nic. Prostě jsem přestala být. Zabil mě a už nebylo co řešit. Potom jste mě přivedli zpět.
Lindsey: Ano.
Darla: (jde blíž k Lindseymu) Co jste přivedli zpět, Lindsey? Co jsem? Ta dívka, jejíž jméno si ani nepamatuju nebo jste přivedli něco jiného? Další věc?
Lindsey: Obě. Ani jedno. Ty jsi prostě ty. Cokoliv to je.
Darla: Proč jsi mě nepolíbil? (jde k němu ještě blíž) Umíral jsi touhou to udělat.
Lindsey: Nevěděl jsem, jestli by jsi mě chtěla.
Darla: Mělo by na tom záležet? Myslíš, že jsem někdy zaváhala,
když jsem něco chtěla? Život je příliš krátký. Věř mi, vím to. Čtyři
sta let a stále je to málo. (začnou se
líbat) Je to způsob, jak lidi dostanou, co chtějí. To si pamatuju. (opět se líbají)
Lindsey: Líbí se ti to?
Darla: Je to hezké. (přestane ho líbat a zašeptá) Nejsem to já, koho chceš.
Lindsey: Cože?
Darla: (stále šeptá) Je to on. Vše na co myslíš je to, jak se díky mě dostat k Angelovi.
Lindsey: Možná.
Darla: Co jsem?
Lindsey: Nevím a je mi to jedno. (přesune se i s ní blíž ke stolu a začne ji líbat na krku,
když v tom ho Darla kousne, Lindsey se odtáhne a drží se za krk)
Darla: (zoufale) Teď se staráš?
Lindsey: Ne.
Darla: Takhle upíři dostanou, co chtějí. Co jsem?
Lindsey: Darla.
Darla: To je ono? Jsem Darla?
Lindsey: Ano.
Darla: Opatrně, Darla by tě překousla na půlku. (Lindsey ji odstrčí k oknu, a tak do něj narazí, otočí se k němu) To je to, co jsem?
Lindsey: Vím, čím si procházíš.
Darla: Ne, to nechápe nikdo. (začíná plakat) Nikdo to nemůže pochopit. Cítím, jak tohle tělo umírá, Lindsey. Cítím, jak se rozpadá každičký okamžik. Je to jako by tě něco uvnitř tebe stravovalo. Je to rakovina, tahle duše.
Minulost. 1898, Romania. Darla spolu s Drusillou a Spikem napadla tábor
cikánů, kteří vrátili Angelovi duši. Darla mluví s mužem, který se
postaral o navrácení Angelovy duše.
Darla: Vzali jste mi ho. Ukradli jste ho. Dali jste mu duši.
muž: Musí trpět stejně jako všechny jeho oběti.
Darla: Tohle není spravedlnost. Jakákoliv bolest, kterou způsobil, byla krátkodobá. Odezněla hned... nebo do hodiny. Ale co jste mu udělali, to ho přinutí trpět navždy. Dejte pryč tu zavšivenou duši a můj chlapec se bude ke mě moci vrátit.
Drusilla: Angelus je pryč. Kde je?
Darla: (chytí muže za rameno, snažil se utéct) Drusillo, ten tábor. Pokračuj! Zabíjej věci.
Drusilla: On bude velmi rozčílený, že jsme měli rozkošná jatka bez něj.
Darla: Brzy se k nám připojí. Udělej, co jsem ti řekla.
Drusilla: Dobře.
Darla: V tomhle karavanu je tvoje rodina. Bez mé ochrany tvoje
rodina tuhle noc zemře. Ale když uděláš, co ti říkám, tak tvá rodina může
žít. (v tom z karavanu vyleze Spike,
Drusillin druh, a je celý od krve)
Spike: (říhne si) Co?
Darla zlomí muži vaz.
Drusilla: Hezká muzika. (hýbe boky sem a tam) Hezká, hezká, muzika. Prosí o slitování. Prosí o slitování.
Darla: (naštvaně) Neušetřete nikoho.
Přítomnost. Wesley s Gunnem se už vrátili. Angel a Cordy se dívají
na záběry, které Wesley s Gunnem pořídili. Gunn sedí vedle na sedačce a jí
sendvič.
Cordy: Někdo se tam vloupal?
Gunn: No... my.
Cordy: Vy jste to udělali? Skutečně jste dospěli.
Wesley: Ne. Tohle jsme objevili. Žádné násilné vniknutí.
Gunn: Než jsme tam vnikli my.
Wesley: Vypadá to, že tohle udělala ona. Rozbila všechna zrcadla.
Cordy: Proč?
Wesley: Není to očividné?
Angel: Není. Cítí tíhu své duše.
Wesley: Tohle nevíme.
Angel: Dává to smysl. Víme, že byla upír a teď má duši.
Cordy: Dává smysl? Tak proč ty nerozbíjíš zrcadla?
Angel: Nemusím se do nich na sebe dívat. (zazvoní telefon, a tak ho jde Cordy zvednout) Musíme jí najít.
Cordy: Angele--
Angel: (na Wesleyho) Potřebuje pomoc.
Wesley: A to může být to, co někdo chce, aby jsi si myslel.
Cordy: (netrpělivě) Angele.
Angel: (otočí se k ní)
Cordy, nech mi to na vzkazu. (otočí se
zpátky k Wesleymu)
Wesley: Takže tohle je plán? Nesmíme porušit pravidla.
Cordy: Angele!
Angel: Cordy, prosím, mluvím.
Cordy: (do telefonu) Ahoj, Darlo. Teď nemůže mluvit. Ozve se ti, až tě najde.
Angel: (vytrhne Cordy sluchátko) Darlo?
Darla: Můj chlapec. Můj drahý chlapec.
Angel: Kde jsi?
Darla: Lepší otázka: Kde jsem byla? Nic si nepamatuji. Je to velké skvělé nic. Mohlo by to být tím, že to není peklo?
Angel: Tohle je peklo. Byl jsem v jednom.
Darla: Řekla jsem mu, že mi nikdo nemůže porozumět. Ale mýlila jsem se, že? Můj chlapec ví.
Angel: Vím.
Darla: Řekl jsi, že by jsi mi dal všechno. Vzpomínáš si na to? Věřila jsem tomu. Pořád věřím.
Angel: Udělám vše, co budu moct.
Darla: Jsou to už staletí, co jsem cítila nějaký strach. A teď jsem tím posedlá.
Angel: Já vím.
Darla: (ode dveří ji pozoruje Lindsey) Angele.
Lindsey: Darlo, co to děláš?
Darla: (do telefonu) Pomoz
mi. (otočí se k Lindseymu, sluchátko drží
u sebe)
Lindsey: Jen polož ten telefon.
Angel: Darlo.
Lindsey: Zavěs ten telefon. Je to v pořádku.
Angel: Darlo?
Lindsey: Je to v pořádku. Dobře? Jen to polož. (ode dveří je pozoruje muž z ochranky)
muž: Všechno je v pořádku?
Lindsey: Ano, jsme v pořádku.
muž: Pan Manners mi řekl, že by s ní mohly být problémy.
Lindsey: Ne, odejděte.
Darla: Musím jít za ním, Lindsey.
Lindsey: Tohle neříkej. Neříkej to.
Darla: On je jediný, kdo mi může pomoc.
Lindsey: Ne. Já ti mohu také pomoci.
Darla: Ne. Ne, nemůžeš. Nemáš to v sobě. Promiň.
muž: (přijde blíž) Pojďme do kanceláře pana Mannera.
Lindsey: Vyřeším to, jděte. (Darla
si položí sluchátko na prsa, takže Angel slyší její zrychlený dech)
muž: Ona nesmí opustit budovu.
Lindsey: Řekl jsem - jděte! (Darla
využije chvíle, kdy je Lindsey otočený k muži z ochranky a praští ho po
hlavě telefonem, chce utéct, ale muž z ochranky se ji snaží zastavit)
Angel: Darlo? Darlo? (uslyší
ve sluchátku výstřel)
Lindsey sedí u Hollanda v kanceláři. Dívají se spolu na záběr z
bezpečnostní kamery v Lindseyho kanceláři.
muž: Ona nesmí opustit budovu.
Lindsey: Řekl jsem - jděte. (Darla praští Lindseyho sluchátkem po hlavě, muž z ochranky se ji snaží zadržet, padne výstřel, muž leží na zemi, Lindsey se zvedne) No tak, jdeme. (odvádí Darlu pryč) Musíš jít se mnou.
Holland: (vypne video) Nejenom, že jsi jí dovolil dojít až k východu, ty jsi jí pomáhal.
Lindsey: Věci byly zmatené.
Holland: Věci jsou pro tebe často zmatené. Zvláště, když se jedná o ní. Dovoluješ, aby tě ovládaly emoce.
Lindsey: Co ochranka?
Holland: Rodina byla informována. Policie to bude vyšetřovat. Jsi odvolán z tohoto projektu.
Lindsey: Můžu ji najít.
Holland: To nemusíš. Vyzvedli jsme ji dva bloky odtud.
Lindsey: Je v bezpečí?
Holland: Už o tom nebudeme diskutovat. (jde ke dveřím)
Lindsey: Jestli si myslíte...
Holland: Tahle situace se vymkla kontrole. Ukončuju tento projekt.
Lindsey: (zvedne se z křesla) Ukončujete?
Holland: Jdi domů, Lindsey. Odpočiň si. Zítra začneme plní sil.
V Angelově hotelu.
Gunn: Nechceš, aby s tebou někdo šel?
Angel: Ne. Tohle musím udělat sám. (Cordy mu podá klíče od auta) Díky.
Wesley: Angele.
Angel: Já vím, Wesley, mohla by to být léčka. Chápu to.
Wesley: Nechápeš.
Angel: Nemůžu se k ní otočit zády.
Wesley: Ne, to by jsi neměl. Víš, čím byla.
Angel: Co jsme byli. Vím, čím si teď prochází. Ne jako já. Možná by tomu nemusela čelit sama.
Cordy: Ty nejsi sám.
Wesley: Můžeš mít pravdu. Možná má s tím zkušenosti, tak jako ty. Ale, Angele, ty jsi se toulal stovku let a nikdy jsi nenašel vykoupení.
Angel: To je pravda. Našel jsem jí.
Minulost. Rok 1900, Čína. Darla je v nějakém domě. Cítí, že je
tam někdo s ní. Angel ji chytne zezadu za hlavu.
Angel: Jsi tak teplá. Právě jsi jedla.
Darla: Našel jsi mě.
Angel: Nikdy jsi nemohla odolat válce. Vždycky jsi mluvila o Číně. Jen jsem sledoval těla. Nikdy jsi nebyla tak opatrná.
Darla: Možná jsem chtěla být nalezena.
Angel: Spike a Dru?
Darla: Jsou tady. (vyndavá nenápadně schovaný nůž) Užívají si venku ten vzruch.
Angel: Možná nějaký nový vyvolají. (Darla se mu vyprostí a strčí ho ke zdi, přiloží mu nůž ke krku)
Darla: Měla bych tě zabít teď a tady.
Angel: Do toho.
Darla: To je důvod, proč jsi tady? Příliš zbabělý na to ukončit sám vlastní existenci a chceš po mně, abych to udělala za tebe? Osvobodit tu špinavou duši?
Angel: Když myslíš.
Darla: Pořád jí cítím, víš. To není vše. Smrdíš havětí. Takhle jsi žil?
Angel: No tak, tohle je pro tebe nic. Do toho, Darlo. A přesvědč se, že je to až na kost. Zatlač tu čepel až do zdi.
Darla: (sundá nůž a poodejde) Co ode mě chceš?
Angel: Druhou šanci.
Darla: Cože?
Angel: Chci to, co jsme měli předtím. Ty a já spolu. Darlo, chybí mi to.
Darla: To je nemožné.
Angel: To není nemožné.
Darla: Máš pořád duši.
Angel: Jsem pořád upír.
Darla: Nejsi. Podívej se na sebe. Už nevím, co jsi.
Angel: Víš, co jsem. Stvořila jsi mě, Darlo. Jsem Angelus.
Darla: Už ne.
Angel: Znovu můžu být. Dej mi šanci ti to dokázat.
Darla: Skoro jsi mě přinutil ti uvěřit.
Angel: Věř tomu. (jde blíž k ní) Můžeme znovu mít vichřici jako dřív.
Darla: Můžeme to udělat.
Angel: Ano, můžeme.
Darla: Můžeme cokoliv.
Angel: Cokoliv se nám zlíbí. (začnou
se líbat)
Přítomnost. Lindsey jde ke svému autu, v ruce drží telefon. Někomu
se snaží zavolat, když v tom zpoza sloupu vyjde Angel a dá mu drát kolem
krku.
Angel: Kde je?
Lindsey: Byl jsem-- (Angel přitáhne
drát)
Angel: Ne. Pořádně se nadechni a řekni mi, kde je. (Lindsey
zvedne telefon nad hlavu, slyšíme v něm Cordyin hlas)
Cordeliin hlas: Pomáháme bezmocným, jak vám můžeme pomoci? Haló?
(Angel povolí tlak drátu)
Lindsey: Zkoušel jsem ti volat. Oni jí zabíjí. Musíš je zastavit. (Angel přitáhne drát) Dobře? Potřebuje tě. (povolí stáhnutí) Prosím.
Angel: Jsi lhář. (opět utáhne
drát)
Lindsey: Je to pravda!
Angel: (povolí drát) Kde?
Lindsey: V opuštěné bance. Je součástí majetku Wolfram &
Hart. Jsem si velmi jistý, že je to tam-- (Angel
opět utáhne drát)
Angel: Velmi jistý?
Lindsey: V tomhle nejedu. Je to místo, kde vyřizují své záležitosti. Tam, kde bylo sklepení.
Angel: Jestli je tohle nějaký trik, vrátím se pro tebe. (odhodí Lindseyho na auto) Možná se pro tebe vrátím i tak.
Minulost. Všude řádí upíři. Lidé křičí. Angel hledá Darlu.
Angel: Darlo? Darlo? Darlo. Darlo. (prochází uličkou, uvidí v ní rodinu s malým dítětem, chvíli na
ně kouká, rodina má strach, nakonec odejde a na konci uličky potká Darlu)
Darla: Angelusi? (políbí ho) To je něco, Angelusi. (podívá se za jeho záda) Co to tam máš?
Angel: Nic. (vede ji pryč) Těla. Pojď si najít něco teplého.
Darla: Ano, nějaké misionáře. Vysajeme z nich tu zbožnost. (na přicházející Dru a Spika) Kde jste byli?
Drusilla: (směje se) Můžu to říct?
Spike: Není potřeba být skromní.
Drusilla: Můj malý Spike zabil sám přemožitelku.
Darla: (na Angela) Slyšel jsi to?
Angel: (tváří se naštvaně)
Gratuluju. To tě dělá jedním z nás. (Darla
ho pozoruje se zvláštním výrazem, nevěří mu)
Spike: Nebuď tak otrávený, kámo. Jedna z nich zhasne a druhá povstane. Právě teď je tam někde nová Vyvolená. Když se tenhle ptáček znovu ukáže, dám ti jí jako prvnímu.
Drusilla: (dívá se na uličku, ze které Angel vyšel) Cítím strach.
Angel: Celé tohle místo je tím nasáklé.
Drusilla: (usmívá se) Je to nakažlivé.
Angel: Jdeme. Tihle rebelové mě nudí. (Darla mu věří čím dál tím míň)
Přítomnost. Dva muži odvlekli Darlu do sklepní místnosti. Darla je
dezorientovaná.
Darla: Jsi se mnou, Angele? Proč se mnou nejsi?
muž: Promiňte, madam. To jsme jen my.
Minulost. Angel vchází do domu, ve kterém momentálně s Darlou žijí.
Darla sedí na židli a netrpělivě na něj čeká.
Darla: Kde jsi byl?
Angel: Darlo.
Darla: (nervózně) Odpověz mi!
Angel: Jen venku. Proč?
Darla: Jedl jsi?
Angel: Jo.
Darla: (opovrženě) Nějakou havěť?
Angel: Ne.
Darla: (zvedne se a jde k němu) Nelži mi.
Angel: Zabil jsem člověka. Viděla jsi to.
Darla: Únosci a vrazi. Zloději a darebáci. Myslel sis, že jsem si nevšimla? Jen darebáky, to je totiž to, co teď ty lovíš. Přísahal jsi. Řekl jsi, že když tě vezmu zpět, tak prokážeš, že si to zasloužíš.
Angel: Taky že ano.
Darla: Dobře. Teď máš šanci. (jde ke košíku, který je přikrytí dečkou) Vrátila jsem se zpět před svítáním. (odhalí dečku, v košíku je malé dítě) Stále se tam schovávali, modlící se k Bohu za spásu. Ale jejich jediný zachránce byl na nábřeží a pochutnával si na krysách. Nikdo ze mě nebude dělat blázna, Angelusi. Ne ty. Nikdo.
Angel: Nemyslel jsem--
Darla: Zatímco Spike... Spike zabíjel přemožitelku, ty jsi zachraňoval misionáře. Přede mnou.
Angel: Omlouvám se.
Darla: Ne. Už nemluv. (ukáže na dítě) Jednej.
Přítomnost. Muži míří zbraní na Darlu. Ta leží na zemi a jen se
na ně vyděšeně dívá. V tom přijede Angel. Vyskočí z auta. Muži chytnou
Darlu. Angel prvního muže kopne. Druhý odhodí Darlu na zeď. Nakonec si
Angel poradí se všemi třemi muži a sehne se k Darle.
Angel: Darlo?
Lindsey jde do své kanceláře, ale cestou vyslechne rozhovor Hollanda
a „mrtvého“ muže z ochranky. Je to ten muž, který byl v jeho kanceláři,
když Darla utekla.
Holland: (na muže) Rodina
byla informována. (podají si ruce a muž
odejde, Lindsey vejde do své kanceláře, nechá otevřené dveře, po něm
vejde Holland a zavře je)
Lindsey: (ironicky) Informoval jste svou rodinu?
Holland: Lindsey.
Lindsey: (naštvaně) Zahrával jste si se mnou a s ní.
Holland: Musel jsi tomu uvěřit, Lindsey.
Lindsey: Proč?
Holland: Protože ona tomu musela uvěřit. Protože Angel musel. Bylo potřeba, aby ty krize byly reálné.
Lindsey: Myslíte, že mu dá moment štěstí? Že přejde na naší stranu? To se nestane. Nikdy to s ní nebude riskovat.
Holland: Lindsey, ty to nechápeš. Tohle není vhodný čas a místo na sblížení. Nemuč se.
Lindsey: Co očekáváte, že udělá?
Holland: Co udělá? Co musí. Zachránit její duši.
Angel odvezl Darlu k sobě do hotelu Hyperion. Darla leží na pohovce v
hale. Všichni stojí kolem ní a pozorují ji.
Angel: Bude v pořádku.
Cordy: Možná bychom jí měli vzít k doktorovi.
Darla: (probere se) Žádní doktoři. Angelusi.
Cordy: Promiň, vím, že jsi teď slečna otřesená, ale tady mu říkáme Angel. Jen Angel, dobře?
Angel: Lidi, nevadilo by vám...? Dejte nám jen pár minut.
Wesley: Jo, samozřejmě.
Gunn: Žádný problém. (všichni
odejdou)
Darla: Myslela jsem, že jsem mrtvá.
Angel: Nejsi mrtvá.
Darla: Nejsem si jistá, jak bych to měla cítit.
Angel: (usměje se) Vím, co myslíš.
Darla: (posadí se) Jsem tak šťastná, že mám někoho, kdo mi rozumí. Kdo ví. (chytí ho za ruku) To je něco, co jsi nikdy neměl.
Angel: Nebyla to tvá chyba.
Darla: Ne, ne. Ale je tu toho hodně, co je.
Angel: Bude to v pořádku.
Darla: Věděla jsem, že by jsi mi pomohl. Věděla jsem, že kdybych se dostala k tobě... Vtipné, to je důvod, proč mě vrátili zpět. Dostat se k tobě. Teď když jsem objevila, co potřebuju, vím, že to jediné, co jsem potřebovala, jsi ty. Zajistíš, aby ta bolest přestala, že ano?
Angel: Bude to trvat.
Darla: Jenom chvilku. (odhrne si vlasy a nastaví mu svůj krk) Udělej to. Teď.
Angel: (nevěřícně) Co?
(pustí její ruku a stoupne si)
Darla: Udělej mě tím, co jsem byla.
Angel: Darlo--
Darla: Řekl jsi, že by jsi mi pomohl.
Angel: Pomůžu.
Darla: (chytí ho za košili) Chci to.
Angel: Ale ne takhle.
Darla: Změň mě zpět. Můj bože! Už nemůžu ani chvíli snést ten tlukot v hrudi!
Angel: Je to dar. Ten pocit, že ti bije srdce. Vědět opravdu, i když jen na chvíli, že jsi naživu. Jsi znovu člověk, Darlo. Víš, co to znamená?
Darla: Samozřejmě, že ano. Znamená to bolest a utrpení a nemoc a smrt. Jednou jsem tě z tohohle světa osvobodila. Dala jsem ti věčný život. Je čas vrátit mi mou laskavost.
Angel: (má slzy v očích) Laskavost... To si myslíš? Myslíš, že jsi mi prokázala laskavost? Zatratila jsi mě.
Darla: Pokud to má být trest, tak se mi pomsti. Oplať mi to. Prosím.
Minulost. Darla chce stále po Angelovi, aby se napil z malého dítěte.
Angel: Já nemůžu.
Darla: Co tím myslíš, že nemůžeš? Nechceš.
Angel: Nemůžu být tím, kým nejsem. Omlouvám se.
Darla: Hnusíš se mi. (Angel
popadne dítě a vyskočí s ním oknem)
Přítomnost. Darla utíká ke dveřím.
Angel: Darlo, počkej!
Darla: (otočí se) Ne. Už
mě znovu nehledej! (odejde)
|| zpět ||