Angel - 1x21 Blind date

Po chodníku lezou dva hrací vojáčci, které pozorují dva kluci a prodejce.

muž: Zbývají už jen dva. Navrhnu vám dohodu. Jsou to opravdové sběratelské předměty. Nebudete litovat. 

Slepá žena oťukává holí cestu před sebou, jde jim vstříc po chodníku.

muž: Prostě je zapnete a necháte jít.

Kluci složí peníze a dají je muži.

kluk: Prosím.

muž: Rád s váma dělám kšefty. (podívá se na slepou ženu) Slečno, počkejte.

Žena zůstane stát a muž odklidí několik hraček z cesty.

muž: Dobrý...

Žena kolem něho projde a dál oťukává cestu.

Do skladiště přijde upír. Angel zvedne kolík, ale  předtím než může zabít prvního upíra, někdo na něho skočí zezadu a kolík mu vypadne z ruky. Zápasí s dvěma upíry, jednoho zabije, druhý ho trefí do obličeje. Angel omotá upírovi řetěz kolem krku, zvedne ho, hodí ho na kus dřeva vyčnívajícího ze srovnaných palet a tím ho zabije.

Když chce Angel odejít, uslyší sténat muže. Je to černoch středního věku, který si drží břicho, klopýtá do továrny a sesune se podél zdi u vchodu. Angel jde zjistit, jestli ještě žije. Zaslechne něco a vstane.

Angela chytne za krk slepá žena a hodí jím proti zdi. Ten se vrávoravým krokem vrací, ale žena předvídá každý jeho úder a lehce se jim vyhne. Žena používá typ východní sebeobrany a Angelovi se nepodaří ji ani jednou zasáhnout, ačkoliv se mu podaří shodit jí brýle. Ukáže se, že žena má zcela bílé oči - je slepá. Hodí Angelem skrz prostor a zmizí, než se Angel vrátí.

Angel Investigations, ve dne.

Wesley: (zavře knihu) Démoni s jedním okem, démoni s dvanácti očima, několik s dvojitým zrakem... ale žádní slepí démoni. Možná Angel objevil nový druh.

Cordy: (od počítače) Co? Helen Kellerus Homocidalus?

Wesley: (vstane) Samozřejmě je možné, že to vůbec nemusí být démon.

Cordy: Myslíš?

Wesley: Třeba se prostě naučila svým postižením zostřovat smysly. Angel říkal, že to vypadalo, jako by předvídala jeho útoky.

Cordy: Praktická dovednost... v boji nebo... na rande.

Wesley: Je to neobvyklé být si jistý, ale ne nutně démonické.

Cordy: Někdo jako ona vyčnívá jasně v davu... myslím jako vrah.

Wesley: Rozhodně.

Cordy: Možná už má záznam.

Cordy zadá v počítači v policejní databázi hledání údaje „slepá žena vražedkyně" a najde údaj: Vanessa Brewer, datum narození: 18. července 1967, místo narození: San Francisco, státní příslušnost: USA, pohlaví: ženské, barva vlasů: hnědá, barva očí: modrá, výška: 1,67m, váha: 55kg, různé: slepá, nerozeznatelná duhovka, známí společníci: žádní, zatčení: 1 přestupek, 0 odsouzení, 2 těžké zločiny, 0 odsouzení

Wesley: Vypadá to, že tyhle věci dělala už dřív. Když vyjdeme z Angelova popisu...

Cordy: Vanessa Brewer.

Wesley: Co? Našla jsi ji?

Cordy: Nemusí to být napoprvé zásah, víš? Někdy jsou lidé jen prostě... hrozní.

Wesley: (čte z obrazovky) První zatčení v roce 1993.

Cordy: Utekla z místa vraždy. Nebyla podána žaloba. Opětovné zatčení 1995. Podána žaloba kvůli těžkému ublížení na zdraví. Nikdy ale neproběhlo soudní řízení a konečně zatčena v roce 1999, jako podezřelá z dvojnásobné vraždy, pro kterou je momentálně před soudem.

Wesley: Byla propuštěna na kauci, když ji Angel potkal.

Cordy: Ale to není ještě to nejhorší. Podívej, kdo ji obhajuje.

Vanessa sedí bez černých brýlí u soudu.

Lindsey: Vaše ctihodnosti, žádáme soudní dvůr o soucit v této očividně zmanipulované záležitosti. Pokus obvodního státního zástupce spojovat moji klientku s tímto brutálním zločinem by byl směšný, kdyby to nebylo tak smutné. Pomyšlení na to, že by se moje klientka, se svým specifickým postižením, mohla fyzicky dopustit takové vraždy (do soudní síně vejde Angel) patří za hranice věrohodnosti. 

Angel něco hodí zezadu na Vanessu. Její ruka vystřelí do výšky a chytí to. V soudní síni propukne rámus, soudce zaklepe kladívkem, Lindsey se rozhlíží, aby viděl Angela. Ten se vysvobodí ze sevření soudního vykonavatele a vyběhne ven. Vanessa si nasadí černé brýle, které jí hodil Angel. Soudce si kladívkem zjednává pořádek.

Wesley: Bezpochyby nevidí tak jako my... ale vidí.

Angel vyjde z výtahu a jde ke svému stolu.

Wesley: V jistém smyslu. Lidské oko je schopné registrovat jen malou část elektromagnetického spektra, ale kdyby Brewerová dokázala vidět mimo tuto oblast...

Cordy: Byla by superžena. V čem je její zrak jiný? Tak se může dívat na mříže své cely. Proč o tom ještě mluvíme?

Angel: Protože ji Wolfram a Hart pořád zastupují ve svůj prospěch... což znamená, že pro ně pravděpodobně ještě pracuje.

Wolfram a Hart, právníci, ve dne. Lindsey pozoruje skupinu starších mužů, kteří mluví s Vanessou, tak že vidí otevřenými dveřmi do kanceláře

Holland: S výsledkem jsme velmi spokojeni, Vanesso. Je potěšením dělat s Vámi obchody.

K Lindseyovi přichází zezadu Lee.

Lee: Nemůžu uvěřit, že jsi ji dokázal zprostit všech obžalob. Od případu Ostrosky proti státu Kalifornie jsem neviděl tak mazaný legální manévr. A teď se na tebe shora usmívá velký šéf. Jsi mužem hodiny.

Lindsey: Chceš něco?

Lee: (šklebí se) Je to ve mně nebo je to něco jako chlípnost, co se jí týče? (Lindsey se na něho podívá) No, jen říkám, že bych neřekl ne. Byl bych moc vylekaný.

Vanessa se otočí, usměje se jejich směrem a Holland jí zamává.

Holland: Lindseyi, pojďte a pozdravte.

Lee: Myslím, že tě má ráda.

Lee poplácá Lindseye po ramenou a jde ven, když jde Lindsey ke skupině kolem Vanessy.

Holland: Ah, Bille, Chucku, vzpomínáte si na Lindseye McDonalda, našeho spolupracovníka v případu Brewerová?

Lindsey  si potřese rukou s oběma staršími muži, kteří stojí za Vanessou.

Holland: (k Lindseyovi) Odvedl jste skvělou práci.

Vanessa vezme Lindseyovu ruku a drží ji mezi svýma.

Vanessa: Lindseyi, děkuji.

Lindsey: Prosím.

Vanessa: Ráda Vás zase vidím.

Lindsey: Já taky.

Vanessa odchází s Billem a Chuckem.

Holland: Nashle. (k Lindseyovi) Máte chvilku čas?

Lindsey jde do své kanceláře a Holland zavře dveře.

Holland: Znervózňuje Vás?

Lindsey: (podívá se z okna) Trochu.

Holland: Dvě minuty o samotě s touto ženou a cítím se, jako by mi tála páteř. Člověk musí obdivovat její talent a její pracovní etiku. Všechno v pořádku? Vypadáte trochu vystresovaně.

Lindsey: Trčel jsem tam hodiny, ale...

Holland: No, to je velká věc... pocení. Ale jiná věc je... inspirace... měl jste za sebou těžký rok.

Lindsey: Udělal jsem... pár špatných rozhodnutí.

Holland: No, to bych řekl...

Lindsey: Poštvat na toho upíra vražedkyni?

Holland: Mimo jiné. Ale měl jste úspěch před soudem. Je to pro Vás odrazový můstek. Mám Vás rád, Lindsey. Rád bych Vás viděl na postupu.

Lindsey: To rád slyším, pane.

Holland: Ne každý. Toto je naše, abych tak řekl, část roku bohatá na sklizeň... kdy oddělíme zrna od plev. Nevypadáte šťastně. Mohu se pokusit vyřešit Váš problém?

Lindsey: Samozřejmě.

Holland: Je to Váš věk. Jste mladý muž. Posunul jste svůj vůz k naší hvězdě. A je to zářící hvězda. Ale teď začínáte cítit něco jako „stalo se to všechno“?

Lindsey: Někdy se ptáte na věci, ale myslím, že to nejsou velké věci ...

Holland: Ano, udělal jsem pár bláznivých věci, když jsem byl ve Vašem věku... prozkoumat a všechno. Potřeboval jsem nějakou dobu, abych poznal, jak je svět sestaven a kam patřím. A snad není vůbec složitý. Je stvořen pro ty, co vědí, jak se s ním zachází.

Lindsey: Ano, pane.

Holland: Do prdele, nechte toho „pane“. Chci, abyste o těch věcech přemýšlel. Nebudete šťastný, dokud nenajdete své místo v tomto systému. Dost kázání o morálce starého chlápka. Teď zpět k obchodu. Nemyslím, že měla šťastné dětství.

Lindsey: Pane?

Holland: Naše slepá přítelkyně, Vanessa. Myslím, že ji v dětství dost uráželi. Vybrali jsme šokující detaily a Vy byste je měl přednést, raději dřív než později.

Lindsey: Dělá všechno ostatní, než že požaduje svoji obhajobu.

Holland: Silná obhajoba... alibi... kreativní alternativa místo vězení. Ona je neocenitelný nástroj pro některé naše nejcennější klienty a nemůžu riskovat její ztrátu.

Lindsey: Co má udělat.

Holland: Přijede několik dětí. Jsou hrozbou.

Lindsey: Několik dětí.

Holland: Je to pro Vás příliš šokující?

Lindsey: Myslím, že pro porotu ano.

Holland: To je to, o čem si myslím, že je to kruté, do této situace ji přivedlo hrozné dětství. Není vinna, protože je nepříčetná. Samozřejmě jsou šance, že ji ještě jednou chytí, velmi malé.

Lindsey: Kdo... kdo jsou ty děti?

Holland: Bude lepší, když budeme vědět, jen to co musíme... aniž bychom zapomněli, jak důležitou roli hrajeme v celku. (poplácá ho po rameni) Jsem si jistý, že chcete mít úspěch.

Angel vezme telefon a hodí jím o zeď. Wesley a Cordy váhavě otevřou dveře do jeho kanceláře.

Angel: Osvobodili ji. Nerozhodná porota.

Wesley: To je mi líto, Angele.

Angel: Jak mám věřit, že porazím zlo, když se ani jednou nedostane za mříže?

Cordy: To není tvoje chyba.

Angel: Ne, není. Já... já jsem to nezpůsobil a nemůžu to napravit. Nemůžu proti tomu nic dělat. Ona je vinná. Ona je vinná a... a oni ji nechají jít. Přímo před mýma očima zabila muže a já to nemůžu před soudem dosvědčit.

Cordy: No, snad bys mohl v noci v soudní síni...

Angel: To je jejich soudní síň, ne moje.

Cordy: Čí?

Angel: Jejich pravidla, jejich hra.

Cordy: Myslíš, ty jako jsou Wolfram a Hart.

Angel: (potřese hlavou) V jejich světě nemám vůbec místo.

Wesley: Angele.

Angel: Jak se ode mě může čekat, že budu bojovat, když se ani nedostanu do ringu?

Wesley: Angele, ty máš místo. My bojujeme jinde.

Angel: Wesley, je to pořád jejich svět. Stvořený pro silné... ne pro pravdu. Je to jejich systém, a to jediné, co funguje. Funguje to, protože... není vina... není lítost, důsledky. Je pořádek. Vzpomínám si, jaké to bylo. Někdy mi ta srozumitelost chybí.

Cordy: Ale ne ten pokus zabít své přátele a část rodiny, ne? Prostě to ovládej!

Angel: Někdy se nic nezmění.

Angel si s povzdechem sedne a tře si rukama obličej. Lindsey prochází vnější kanceláří.

Lindsey: Potřebuji Vaši pomoc.

Angel: (podívá se na něho) Co myslíte?

Lindsey: Chci ven.

Dveře do Angelovy kanceláře se zavřou a Angel zůstane s Lindseyem sám.

Lindsey: Jistě si myslíš, že je to trik.

Angel: Bojíš se mě? Myslíš, že tě zabiju?

Lindsey: Ne.

Angel: Cítím velký strach... velký... páchnoucí... lidský strach. Takže, ne, nemyslím, že je to trik. Myslím, že je to vtip.

Lindsey: Nechci tu být o to víc, o co ty chceš vidět mě. Ale nemám na výběr.

Angel: Vždycky máš na výběr. Myslím, že jsi prodal duši za kancelář v pátém patře a firemní auto.

Lindsey: Myslíš si, že jsi o mě všechno pochopil? Myslíš si, že o mě všechno víš?

Angel: Všechno co potřebuji vědět.

Lindsey: Kdo byl tvůj otec? Byl kupec, že? Plátno a hedvábí? Dařilo se mu? Měl pár sloužících, než jsi je zabil?

Angel: Jen jednu.

Lindsey: No, naše spisy nejsou stoprocentní... ale, domnívám se, že je správné říct... nikdy jsi neviděl opravdovou chudobu. Mluvím o pravé chudobě, žádné boty, žádné oblečení. Nás šest dětí v jedné místnosti a když přišla topná sezóna, zbyli jsme jen čtyři. Bylo mi sedm, když si vzali dům. Přišli a vzali si ho. A můj otec byl milý, víte? Vtipkoval s těma bastardama, když tu listinu podepisoval. Jo, měli jsme na výběr. Buď tě nakopnou nebo se nakopeš sám a já jsem si přísahal, že nikdy nebudu chlápek, co tam stál s pitomým šklebem ve tváři... zatímco můj život mizí...

Angel: Promiň. Asi jsem si zdříml. Došel jsi k části, kde jsi zlý?

Lindsey: Něco jsem zjistil o jedné zakázce. Ta slepá žena. Vanessa Brewerová. Tvoje kamarádka ze soudu.

Angel: Kterou jsi zprostil obžaloby.

Lindsey: Má novou zakázku.

Angel: Proč si prostě neušetříme právnickou konverzaci?

Lindsey: Zabije nějaké děti. Spolupracoval jsem na několika velmi nepříjemných obchodech, ale toto...

Angel: Co víš?

Lindsey: Téměř nic. Několik dětí ze zámoří, má to být za pár dní.

Angel: Potřebuju vědět víc.

Lindsey: Existuje pár spisů. Budou ve firmě, asi v trezoru.

Angel: Pak odhaduju, že je dostaneš ven.

Lindsey: Nemůžu se tam vrátit.Víš, co je to za místo?

Angel: Necítím žádné velké odhodlání.

Lindsey: Stále vás sledují. Jiné firmy mají testy na drogy... tito mají snímače myšlenek. Když se vrátím, zabijí mě.

Angel: Tomu říkám přijatelné riziko. Panikaříš. Nemůžeš uvěřit kam až jsi nechal věci dojít. To není změna. Musíš se rozhodnout, že se změníš. To je to, co musíš udělat sám. Mnoho lidí to neudělá nikdy.

Lindsey: Když mě zavraždí, přesvědčí tě to, že jsem se změnil?

Angel: To by byl začátek.

Vnější kancelář, Lindsey, Angel, Wesley a Cordy připravují  vloupání.

Lindsey: Trezor je v podzemí č. 2. Sál je mimo kotelnu.

Angel: Přístup do kanálu?

Lindsey: Musíte si propálit cestu.

Cordy: Proč tam vůbec jdete? Myslela jsem, že to udělá tady ten znovu narozený chlapec.

Angel: Je to práce pro dva. Jak se dostanu do trezoru?

Lindsey: Můj průkaz. Potřebuju ho, abych se dostal dovnitř. Mají velmi přísné bezpečnostní předpisy. Ale můžu ti ho tam dole nechat. Dostaneš se přímo do trezoru.

Cordy: Opakuji...

Lindsey: Je hlídaný. Démoni. Neoprávněná návštěva se dovnitř nedostane. Neexistuje způsob, jak bych se tam dostal.

Angel: Jací démoni?

Lindsey: Myslím, že preggothiani.

Wesley: Obstarám ti bojový profil... slabiny a tak něco.

Angel: Dobře.

Lindsey: Udělám, co budu moci s bezpečnostními monitory, ale musíš si pospíšit, protože ten okamžik... zatraceně!

Wesley: Co?

Lindsey: Práh. Mají šamany. Vycítí okamžik, kdy upír překročí práh.

Angel: To není problém.

Cordy: No, vypadá to docela jednoduše, až na ten faktor 'určitě vás chytnou'.

Lindsey: Poctivý musí jít trnitou cestou.

Angel mluví s Gunnem. Stojí za puškou upevněnou na kůle, který je namontovaný na dodávce dětí, je noc.

Gunn: Jo, můžu se toho chopit. Ale proč bych to měl dělat?

Angel: V zájmu spravedlnosti... a snad, abys udělal, co je správné?

Gunn: Opravdu mě nezajímá lítost nějakého bohatého chlapíka.

Gunn zamíří puškou na matraci, která je opřená o zeď.

Angel: Jsi moc nízko. Gunn se na něho podívá. ngel se podívá na matraci. Podle mého názoru.

Gunn trochu zvedne zbraň a vystřelí. Kůl trefí matraci v oblasti srdce.

Gunn: Uveď mi jeden dobrý důvod...

Angel: Bude to krajně nebezpečný.

Gunn: (s úsměvem kývne) Dobře.

Lindsey jde do své kanceláře u Wolframa a Harta, ve dne. Připne si svůj bezpečnostní průkaz (na kterém je 8, Holland má 7) a zamává ochrance.

Angel zapne letovací lampu a vyřízne v poklopu kanalizační roury kruh.

Lindsey vystupuje z výtahu.

hlas: Vstupujete do suterénu č. 3. Požadována priorita povolení.

Prochází opuštěnou chodbou. Když prochází kolem jedněch dveří, otevřou se a málem do něho vrazí Lilah Morgan.

Lindsey: Lilah.

Lilah: Polekal jste mě...

Lindsey: Vy mě taky.

Lilah: Promiňte. Pořád moc spěchám.

Lindsey: Myslím, že to my všichni.

Lilah: Hmm...

Lilah kývne hlavou směrem k místnosti za ní.

Lindsey: (vchází dovnitř) Ano. Děláte si nějaké šetření?

Lilah: Jen když chci něco udělat správně.

Lindsey: Vím, co myslíte. Je mi jedno, když ze sebe udělám idiota, ale nesnáším, když to dělají někteří zaměstnanci.

Lilah: Měla jsem pocit, že už se nikdy nemusíte dotknout knihy.

Lindsey: Malé tajemství mezi námi: když prvoci zjistí, že jste ochotni něco číst ještě jednou, ztratíte před nimi veškerý respekt.

Zavře před ní dveře rešeršní místnosti. Po chvíli Lilah odejde. Lindsey otevře dveře a kontroluje, jestli Lilah odešla a pak strčí svůj průkaz pod hlásič požáru.

Angel už vyřízl kruh, sundá si ochranné brýle a podívá se na hodinky, pak připevní dva magnetické držáky a vytáhne poklop.

Lindsey je znovu nahoře.

Angel si svlékne overal, pod nímž je vidět oblek a podívá se znovu na hodinky.

Strážní uvidí na monitorech Lindseyho, jak jde do své kanceláře.

hlas: Zaměstnanec se blíží ke kanceláři ochranky.

Howard: Ahoj, Mc Donalde.

Lindsey: Ahoj, Howarde. Máte chvilku čas?

Howard: Jistě

Lindsey se podívá na stěsnanou postavu za Howardem, pak jde dovnitř a zavře dveře.

Lindsey: Vyzkoušel jsem ten bezpečnostní systém video 7500, co jsi navrhl. Opravdu potřebuju celulární automatické vypínání a přímé digitální spojení do kanceláře? Připadá mi to přehnané.

Howard: Pro lepší ochranu, bohužel...

Lindsey zkontroluje hodinky a podívá se pak na monitory, kde právě vchází Gunn předními dveřimi do haly.

Gunn: Wow-wooow! Můj Bože! Říkali mi, že je to pravda, ale já nevěřil. Zatraceně, to je ono! Zlí, bílí lidé mají doopravdy svou Mekku. (pozdraví pracovníky ochranky za stolem zdviženou rukou) Tak, děvčata, nerozčilujte se všechny.

Rychlý střih k Angelovi v kanálu a pak nahoru k Lindseymu v kanceláři ochranky.

Gunn: Stoupnul jsi mi právě na nohu? (nejbližší pracovník ochranky stojí nejméně 2,5 metru od Gunna) Stoupnul jsi na moji nohu? Napadáš mě... v tomto přístavu spravedlnosti?

Angel se podívá na hodinky.

Gunn: Někdo by mi měl přivést právníka... protože moje občanská práva byla vážně porušena. Mám, mám to. Můžete osvobodit všechny démony a mrtvé muže, ale co bude s černými muži!

Angel se podívá na hodinky.

Gunn se podívá na hodinky.

Gunn: Rád bych zůstal, ale... ciao, kamarádi!

Otočí se ke dveřím, kde dvě děti táhnou pytel ve velikosti těla. Ve stejnou dobu Angel šplhá dírou  a červeně oblečený šaman, strašné stvoření, zvedne s výkřikem hlavu. Lindsey se podíván na děti na monitoru. Howard zvedne telefon.

Howard: Máme na pozemku upíra. Opakuji, upír na pozemku.

Gunn rozřízen provaz, který drží pohromadě pytel, usměje se směrem na pracovníky ochranky, pak on a děti odchází. V pytli je vidět upír. Angel prochází dveřmi do chodby v suterénu č. 3.

Lindsey ho vidí, jak bere bezpečnostní průkaz, pak přepne kameru na jiný pohled.

Lindsey: No, vypadá to, že máte plné ruce práce, takže...

Howard kývne, když Lindsey odchází.

Ochranka honí upíra. Jeden z nich stiskne knoflík na svém gumovém obušku a z jeho konce vyletí dřevěný kolík. Po krátkém boji je upír probodnut.

Angel běží s Lindseyho průkazem kontrolovaným průchodem a vyťuká číslo. Otevřou se dveře, Angel si připne průkaz na klopu obleku. Uslyší za sebou vrčení a otočí se, aby uhodil do obličeje odporně vypadajícího démona. Hodí jím o zeď. Když se démon zvedne, otevře Angel dlaň a foukne trochu pudru do démonova obličeje. Ten na místě zmrzne. Angel dá cvrnkne prstem démonovi do čela a ten spadne na zem. Angel si s úsměvem opráší ruce.

Angel: Díky, Wesley.

Zvedne kufřík na spisy a vstoupí do trezoru. Na stěnách jsou umístěny všechny druhy zbraní a artefakty a  taky několik skříní na spisy.

Lindsey vystoupí z výtahu.

Angel kontroluje skříně na spisy.

Lee přijde blíž k Lindseyovi.

Lee: Co má znamenat ten rozruch? Upír v hale? Slyšel jsem dobře?

Lindsey: Nikdy se nenudíme.

Lee s úsměvem odchází.

Angel  dá do kufříku pár CD, na kterých je napsáno 'Wolfram a Hart – omezený přístup'. Když jde zpátky, uvidí kulatou kovovou rouru, na které jsou symboly. Zaváhá, pak jde k ní a dívá se na ni. Krátce se podívá na otevřené dveře a omráčeného démona, pak otevře aktovku a vezme rouru sebou. Vypadá to jako tibetská kadidelnice. Když se roura pohne, ozve se alarm a spustí se mříž, aby zablokovala dveře, zatímco se zapnou všechny možné alarmy v bezpečnostní kanceláři. Angel hodí rouru do své aktovky a rychle proklouzne pod mříží, ta se za ním zavře.

Zvoní Lindseyho telefon.

Angel: Hotovo. Pojďte ven. Hned.

Angel skočí zpátky do kanálu.

Lindsey uvidí dva lidi z ochranky a změní směr, ale muži se vmísí mezi lidi na chodbách.

Lilah: Věřil bys tomu? Čistka. (podívá se na Lindseyho hodinky) Nikdy si neudělám pauzu na oběd.

Lee uvidí Hollanda, jak vede do kanceláře skupinu černých žen.

Lee: Kdo to je?

Lindsey: Snímači myšlenek.

Podél zdi Hollandovy kanceláře stojí řada pěti právníků.

Lee: Neměli bychom o tom být informováni nebo tak něco?

Lilah: Proto tomu taky říkají náhodné čtení myšlenek. (do mobilu) Ano, tady Lilah. Vypadá to, že do jedné nebudu hotová. Dobře.

Dva snímači myšlenek jdou pomalu podél fronty. Pak odstoupí a mluví s Hollandem. Holland se krátce podívá na právníky a otočí se, aby stál naproti nim.

Holland: No, musím říct, že je to ostuda. Vždycky když slyším o loajalitě... bolí mě to.  Osobně se mě to dotýká. (podívá se na jednoho holohlavého pracovníka ochranky, který si pak stoupne za řadu právníků) Ale tato věc... (jde a postaví se před Lindseyho) se musí rychle a jasně vyřešit. (Lindsey a Holland se na sebe podívají, pak jde Holland dál, aby se postavil před Leeho) Je mi líto, Lee, opravdu.

Lee: Co? Ne!

Holland: Tajně jste mluvil s Kleinem a Gablerem.

Lindsey si viditelně oddychne.

Lee: Kontaktovali mě.

Holland: Plánoval jste od nás odejít, vzít si klienty a nastoupit u nich.

Lee: Nerozumíte tomu. Špatně jste mě přečetli. (Holland kývne na pracovníka ochranky, Philla) Jen jsem chtěl, abyc si Klein a Gabler mysleli...

Phil střelí zezadu Leeho do hlavy a Lindseymu postříká krev obličej.

Holland: Nikdy není příjemné zabít zaměstnance. To je vše. (když jdou všichni ke dveřím) Oh, Lindseyi... proč ještě minutu nezůstanete?

Angel přichází do své kanceláře.

Angel: Lindseyi?

Wesley: On není s tebou?

Angel: Ne.

Cordy: To neznamená nic dobrého.

Wesley: Něco se muselo stát.

Cordy: Nevrátíš se pro něho?

Angel: Pokud se dokázal dostat ven, bude tu. Pokud to nedokázal, není důvod se pro něho vracet. Máme práci.

Angel vyjme složky a položí je na Cordeliin stůl.

Angel: Tady.

Cordy: Která to je?

Angel: Nevím. Musíme projít všechny, dokud to nenajdeme.

Wesley vyjme z otevřené aktovky kovovou rouru.

Wesley: Angele, co je to?

Angel: Nevím to jistě.

Wesley vytáhne z roury roli pergamenu a částečně ji rozmotá.

Wesley: Stará aramejština, pokud se nemýlím.

Cordy strčí disketu do počítače.

Angel: Ano?

Wesley: To byl ten důvod, proč jsi to vzal sebou?

Angel: Ano.

Wesley: A to by muselo...

Angel: Já-já to skutečně nevím.

Wesley: No... přeložím to.

Cordy: Hej, vy? Nechcete nejdřív přeložit toto?

Wesley: Je to zakódované.

Cordy: O co se vsadíš, že zbytek taky?

Angel: Dobře.

Strážný táhne Leeovo tělo ven a zanechává přitom tmavou stopu na koberci.

Holland: Škoda. Už to z toho koberce nedostaneme. Věřte mi, zkoušeli jsme to. (posadí se naproti Lindseye) Máte strach? (Lindsey trochu přikývne) No, to je pochopitelné. Zradil jste firmu, tím že jste se dal dohromady s někým, kdo... nám způsobil hodně starostí. Ukradl jste důležité věci z našeho trezoru. Pokusil jste se sabotovat velmi důležitý případ. A v rámci tohoto hanebného chování... jste nám lhal, a co je mnohem důležitější, lhal jste mně. Zapomněl jsem na něco?

Lindsey: Ne, pane.

Holland: Opravdu jste věřil, že si toho nevšimu?

Lindsey: Já...

Holland: Lindseyi, toto je citlivý okamžik. Kývnu na Phila za mnou... a ten Vám střelí kulku do hlavy.

Lindsey: Já... já jsem Vás nechtěl obelhat. Nechtěl jsem Vám lhát. Jen jsem chtěl pryč.

Holland: No, máte krizi, synu... krizi víry. Věříte na lásku? Nejsem romantik. Mluvím o tom silném, jasném pocitu, který člověk získá... když najde své místo na světě, to není umění, protože většina mužů jsou zbabělci a jdou s davem. Jen někteří naplní vlastní osud. Mají odvahu k poznání a vědí jak se chovat v krizi.

Lindsey: Jako teď?

Holland: Jako teď. Máte všechno co je třeba, abyste si šel za svým cílem... popud, ctižádost, výbornou kvalitu... ale nevíte, kam patříte. A před tím, než to uděláte... máme pár zajímavých otázek, na které byste měl odpovědět. První... kývnu... na mého přítele za mnou? Ne... to neudělám. Protože Vás znám a trochu znám Vaši povahu. Myslím, že to co právě potřebujete je pár dnů volna, abyste o tom přemýšlel. A jsem si jistý, že uděláte, co je správné.

Lindsey: Můžu... můžu jít?

Holland: Můžete jít. (Lindsey pomalu vstane) Lindseyi... důvěřuji Vám. Pořádně do sebe nahlédněte... a tu lásku najdete.

Cordy: (do telefonu) Dobře, Willow, jsem zpátky u desktopu. Co teď mám udělat? Dobře, hotovo. Zpátky na seznam. Jo. Jo.

Angel si tře hřbet nosu, Wesley položí podnos se třemi šálky kávy.

Wesley: Měli jste štěstí?

Angel: Telefonuje už hodinu a 45 minut.

Cordy: Hádejte, co dělají celý den?

Wesley: Hm... zachraňují svět?

Cordy: No, jo... jo. Ale také se dostávají do chráněných počítačových souborů!

Angel: Jak to vypadá?

Cordy: (do telefonu) Vím. Co? Oh, nikdo, jen Wesley.

Angel: Cordelie, dokáže nás dostat dovnitř ?

Cordy: (zvedne prst) Aha. Ah. Aha. (klikne a počítač pípne, Angel a Wesley se nakloní plni očekávání) Willow vás zdraví.

Angel a Wesley: (společně, když se posadí zpět na židle) Ahoj.

Cordy: Dobře. Ano, vidím to.Tagový soubor. Dobře. Kliknutí vlevo. (počítač pípne, tentokrát Angel a Wesley nereagují) Tady je to. Zadní dvířka. Jsme tam. Díky Willow.

Cordy zavěsí, Angel a Wesley jsou kolem stolu, aby se podívali.

Wesley: Osobní údaje, Vanessa Brewerová. Nenarodila se slepá. Ztratila zrak v 21 letech.

Cordy: Bylo to úmyslně. Udělala to sama.

Wesley: Bože.

Angel: A strávila pět let v Pajauru a studovala tam Nanjin. To vysvětluje její sílu.

Cordy: Fakt?

Angel: Ano, řád Nanjin, mniši žijící v jeskyních. Věří, že osvícení spatří srdcem, ne duší.

Cordy: Říkáš, že tato sebezničující, psycho vraždící slepice dosáhla osvícení?

Wesley: V určitém smyslu. Pro své okolí je citlivější než vidoucí člověk, což z ní činí nezastavitelného protivníka.

Angel: Nikdo není k nezastavení. Na čem teď dělá?

Wesley: Tady. Lindsey měl pravdu. Tři z nich. Věštci. Našli je všechny v různých vzdálených místech a tady je poprvé dali dohromady.

Cordy: Jsou taky slepé. Společně mají moc podívat se věcem do srdce.

Wesley: Svatý triumvirát. Když vyrostou, porostou i jejich schopnosti.

Lindsey: Což z nich dělá jasnou hrozbu pro Wolfram a Hart. Promiňte, jdu pozdě. Doufám, že jsem nikoho nerozzlobil.

Cordy: Jen jsme si mysleli, že jsi mrtvý.

Angel: Tak jste se dostal ven.

Lindsey: Ano, ale je to jen otázka času, než zjistí, jaké zmizely spisy. Musíme si pospíšit. Kdy děti přijedou do země?

Wesley: Přijeli dnes ráno. Jsou schované v jednom bezpečném domě se strážcem, dokud nepřijede jejich učitel. Přijede dnes z východu.

Angel: To není jisté. Mám jednu adresu. Chci, abyste vy dva toho učitele drželi od toho domu. My přivedeme děti k němu.