Angel - 1x12 Expecting
V minulých dílech Angela
jste viděli.
Angel: Mělas vizi?
Cordy: Ježiš! Haló! Doyle mě políbil, než zemřel a přenesl to na mě!
Cordy ve svém novém bytě.
Cordy: Toho bytu se nevzdám!
Angel: Je posedlý duchem!
Cordy: Má regulované nájemné!
Cordy: (mluví do telefonu s Aurou) Jo, mám spolubydlícího. Ale je to v pohodě! Ani ho nevidím. (její plechovka se sune k okraji stolu a Cordy zachytí příjemce) Hej! Fantome Denisi! Polož to zpátky!
Konec rekapitulace.
Noc, kancelář. Cordelie se maluje rtěnkou a jako zrcadlo používá
jedno z oken do vestibulu.
Angel: Sluší ti to.
Cordy nadskočí, otočí se a pak se otočí zpátky k odrazu v okně.
Od koutku úst má čáru rtěnky přes celou tvář.
Cordy: (vytáhne kapesník) A
teď vypadám jako šašek.
Angel: Promiň.
Cordy: (upraví si rtěnku) Naštěstí jsem ještě příliš mladá a bezstarostná ohledně srdečních záchvatů. Zabilo by tě broukat si třeba nějakou melodii, když se plížíš někomu za zády?
Angel: (dívá se na složku) Já si nebroukám. Jsem trochu zmatený. Proč je paní Bensonová zařazená pod P?
Cordy: To není P. Je to F. A není to R?
Angel: Já nevím. Možná bychom mohli být míň mladí a bezstarostní u vyplňování.
Cordy: Ah, je to F. Už si vzpomínám.
Angel: (zamrká a poškrábe se na krku) Dobře, tak… (usmívá se) Proč je paní Bensonová pod F?
Cordy: Protože je z Francie. Pamatuješ, jaký to byl problém?
Angel: Jo, donutilo mě to hodně pít.
Cordy: Tohle je pro tebe Francouzska?
Wesley: (vejde do kanceláře) Ahoj. Byl jsem právě tady kousek, hlídkovat se svou novou bavorskou bojovou sekerou… (zvedne sekeru) Když mě najednou napadlo, jestli třeba Cordelie neměla vizi. Že třeba potřebujete mou pomoc v boji proti zlu.
Angel: Právě žádné zlo nemáme.
Wesley: A taky pokračuju ve skládání puzzle světa 3-D. Kdyby měl někdo z vás nervy pomáhat mi…
Cordy: Jé, Wesley, ráda bych. Ale na rozdíl od tebe se ještě necítím na osmdesát.
Wesley: Jestli je natřásání se na nejnovějším trendovém žhavém místě tvá představa života, tak mi říkej… (vejdou dvě okouzlující dívky) …nemocný závistí.
Sarina: (na Wesleyho) Ahoj, jsem Sarina. Hezká sekera.
Wesley: (se směje) Ug, oh, ne, tahle stará věc?
Wesley točí sekerou dokola a zarazí ji do zdi vedle sebe. Angel se na
něj podívá, pak na Sarinu, ale nic neřekne.
Sarina: (na Cordy) Máme zpoždění. Wilson bude muset mít prakticky sex po telefonu s managerem Lounge La Brea, aby nás dostal dovnitř.
Cordy: (se otočí) Ok, ok. Jak vypadám?
Sarina: Jako vždycky. Wilson od tebe nebude moct odtrhnout oči.
Angel: Kdo je Wilson?
Sarina: Christopher.
Angel: (ke Cordelii, která se k němu otáčí zády) Christopher Wilson?
Emily: Wilson Christopher.
Wesley: Ne. Ten etno-archeolog z Brandies?
Sarina: Módní fotograf, který se vídá s Cordelií. Kouzlo třetího rande. (otočí se k Wesleymu) A ta věc s Hugh Grantem na mě začíná působit.
Angel: (jde ke Cordy) Tak, ehm… (směje se) Ty se s někým vídáš. Jak to, že o tom nevím?
Cordy: Protože se před tebou stydím. Nemluvě o tom, jak bys mi ztěžoval pustit ho na třetí metu.
Emily: Tvého šéfa bych na třetí metu pustila kdykoli.
Sarina: (na Emily) Jsi pijavice.
Cordelie si dá ruku na čelo a složí se na zem za svůj stůl.
Angel: (rychle hodí na zem nějaké dopisy) Ah, Cordelie! Chyť ty složky! Promiň.
Wesley: (přiběhne a začne sbírat dopisy) Oh, nic se neděje. Hu, hu, hups…
Angel: (otočí se k oběma dívkám stojíc mezi nimi a stolem) Tak. La Brea. To zní jako večer… (Wesley se narovná a postaví se vedle Angela) …se všemi typy večerů. Slyšel jsem, že tam mají kapely, které…
Sarina: Nemají tam kapely.
Angel: Což je dobře. Je to příliš hlasité.
Emily: (vesele) Chceš jít?
Angel: Myslím, že budu mít hodně práce.
Střih na Cordy svíjející se na zemi. Vidíme záblesk její vize.
Angel: Navíc, ah, já, um, nejsem moc společenský.
Wesley: (směje se) Dobře. Oh, jo. Není společník. (vezme Angela kolem ramen) On.
Sarina: (k Emily) Ti dobří jsou vždycky gayové. (Wesley ustoupí od Angela) Cor, tik tak.
Cordelie se postaví zpátky na nohy a Angel se k ní otočí.
Angel: Tak, ten klient, se kterým se mám dnes večer potkat. Jaký je?
Cordy: Jako velké dítě. (střih na její vizi) Deroucí se z obrovského vejce, s velkýma rukama, které potřebují manikúru. (napíše adresu na kus papíru a podá ji Angelovi) Potkáš se s ním tady. OK.
Sarina: (všechny tři dívky odcházejí z kanceláře) Jsme holky připravené na party?
Wesley: (zatímco si Angel bere svůj kabát) Nepředpokládám, že potřebuješ nějakou pomoc při boji s tím velkým dítětem-monstrem, že? Ne, že by večer o samotě s 3D puzzle světa nebyl sám o sobě vzrušující. (Angel kolem něj projde a podá mu adresu, Wesley se na ni podívá se širokým úsměvem na tváři) Dobře.
Wesley pospíchá za Angelem, pak se otočí, dá si přes rameno svou
tašku a snaží se vytáhnou ze zdi sekeru. Angel se přes jedno z oken dívá
z předsíně, jak Wesley uvolňuje sekeru a padá při tom na zem.
Střih na Wesleyho dívajícího se na adresu, Cabrillo 23. Dá papír
dolů a my vidíme poštovní schránku s touto adresou. Angel vytasí meč,
Wesley má v pravé ruce sekeru a v levé nabitou kuši a jdou ke
schodům do domu. Angel na něj kývne. Wesley vyrazí dveře a skočí dovnitř
s připravenými zbraněmi. Angel chce jít za ním, ale odrazí se od
neviditelné zdi.
Wesley: (na postarší dvojici sledující televizi) Ani se nehněte, zplozenci démonovi! (muž na něj zamrká) Zbabělci, nenuťte mě to z vás vytřískat! Kde kladete svá vejce? Ve sklepě?
Angel: (podívá se k sousednímu domu a vidí věc z Cordeliiny vize, jak se líhne za oknem) Wesley…
Wesley: V ložnici?
Angel: Jo, termiti kladou svá vejce všude. Tak jako v sousedním domě.
Angel kývne k sousednímu domu. Wesley vystoupí ze dveří a dívá
se do sousedství se zbraněmi stále namířenými na postarší dvojici, která
jenom sedí a dívá se na něj.
Wesley: (sklopí zbraně) Oh.
Angel: A my bojujeme s termity. Kdekoli se objeví.
Angel a Wesley odcházejí.
Wesley: (se otočí zpět ke dvojici) A omlouvám se za ty dveře.
Vidíme okno do ložnice zvenku. Sklo je postříkané oranžovým
slizem. Slyšíme křik démoního dítěte a zvuk Angelova meče a Wesleyho
sekery. Vidíme stíny Angela a Wese bojujících s tou věcí. Jeden z nich
je hozen proti zdi a omítka zvenku praskne. Kamera se přesune k zavřeným
dveřím a my vidíme Wesleyho, jak jimi s křikem proletí. Sebere se,
sekeru stále v ruce, a jde po schodech nahoru a rozbitými dveřmi zpátky
dovnitř.
Wesley: Za to zaplatíš.
Více zvuků zápasu, pak Angel vystoupí rozbitými dveřmi potřísněný
slizem s mečem v jedné a
pochvou v druhé ruce. Wesley ho následuje, vypadá pocuchaně a je taky
od slizu.
Wesley: To bylo osvěžující.
Angel: (otře meč do svého rukávu) Jo. Zrovna vylíhnuté dítě. Nechtěl bych se s ním potkat až vyroste a dostane svůj řidičák.
Wesley: (směje se) A díky moc, Cordelie, žes nás poslala do špatného domu. Ještě pět minut a ta věc mohla být dávno ztracená ve světě.
Angel: (zasune svůj meč do pochvy) Dobře, vyšlo to.
Wesley: Tentokrát. Otočí se zpátky na rozbité dveře. Možná bychom měli uklidit… (otočí se zpátky k Angelovi) Myslíš, že démoni Tahval nechávají řádný záruční vklad?
Angel: (otáčí se k odchodu) Jsem si tím jistý.
Wesley: No, není to moje věc, Cordelie pracuje pro tebe, ale nezdá se, že by věnovala velkou pozornost tomu, jak dopadnou její úkoly.
Angel: Je toho hodně s čím se musí vypořádat. Myslím Doylovu smrt... to, že zdědila jeho vize. Je mladá. Pořád hledá svou cestu životem.
Wesley: Ale my nejsme ve světě. Lovci démonů jako my mají vyšší poslání.
Angel: (ukáže prstem na jeho tvář) Ty...
Wesley: (sleduje jeho pohyb a setře si z tváře trochu slizu) Díky. Myslím, nikdo nemiluje Cordelii víc než já, ale jestli chce jít někam s těma šlapkama…
Angel: (s úsměvem kolem něj projde) Myslím, že ses jim líbil.
Wesley: Vážně! Já… já nemyslel jsem šlapky v tom smyslu sexuální promiskuity, přesně. Já… já… nemyslíš, že je odradilo to zaražení sekery do zdi?
Angel: (procházejí kolem ženy v županu a natáčkách) To bylo okouzlující.
Wesley: A co fakt, že si myslely, že jsme gayové?
Angel: Přidává na záhadnosti.
Střih do La Brea Lounge.
barman: (podává Sarině drink) Tady to máte.
Sarina: Díky.
barman: Není zač.
Sarina: Ne, ale dám vám za to spropitné. (otočí se k muži) Jasone, mullah.
Jason se na ni usměje a podá ji bankovku. Sarina ji dá barmanovi.
Jason: Neříkám, že by to nestálo za pusu.
Sarina líbá Jasona a přichází Emily.
Emily: Nudím se.
Sarina: Víš, co to stálo námahy se sem dostat?
Emily: Pořád se nudím.
Sarina: No, Cordelie ne.
Kamera přejde ke Cordelii a Wilsonovi, sedí na gauči a povídají si.
Wilson: Takže jsi odešla ze Sunnydale a přišla do LA. Jaké to bylo?
Cordy: Jako skydiving bez padáku. (Wilson se usmívá) Kromě toho roztříštění těla na malé kousky. Vlastně ne, to bylo taky tak. Oh, a ten člověk, co tu má být, když přijedeš…
Wilson: Člověk?
Cordy: Ten s velkým pytlem slávy a štěstí.
Wilson: Ach, ten člověk.
Cordy: Tak, co se mu stalo?
Wilson: Přijde a odejde. Tak nějak tudy proplouvá.
Cordy: Tak až ho potkáš, řekneš mu, jestli by nemohl plout mým směrem?
Wilson: (se usmívá a přikyvuje) Díky.
Cordy: Za co?
Wilson: Žes mě nedonutila nenávidět randění. Sarina je vážně něco. Pošlu jí květiny. (Cordy se na něj podívá) Že mi tě představila.
Cordy: To jsem věděla. (směje se) Bože, poprvé mám ráda LA. Na střední škole jsem měla své místo a, ok, bylo to namyšlené místo a mohlo to být „povrchní spratek“.
Wilson: Hej, nikdo se necítí, že by sem patřil. Myslím, že to je pointa LA, učinit tě tak nejistým, jak jen to jde.
Cordy: Ty se tak necítíš.
Wilson: Jasně, že cítím.
Cordy: Správně. Děláš to, co jsi sem přišel dělat, fotografovat všechny ty skvělé slavné lidi. Kde je ta nejistota?
Wilson: V těch obrázcích. Jsou důkazem toho, že každý má skutečný život, kromě mě. Jsem chlápek za kamerou, sledující a natáčející život, ne ho žijící, každou jednu chvíli – jako ty.
Cordy: Vau, já žiju život. Podívej se na mě.
Wilson: Dívám se na tebe.
Střih na Cordy odemykající dveře bytu.
Cordy: Tak, jsme tady. Otočí se v otevřených dveřích. Děkuju za klub, žes mě odvezl domů a žes vyslechl celý můj životní příběh. Myslím, že jsem vynechala pár týdnů v roce 1987, ale…
Wilson: Bavil jsem se. A nemluvila jsi příliš. Chci o tobě vědět všechno.
Cordy: Já taky. Myslím o tobě, ne… Protože už vím… (Wilson překročí práh) o mě.
Cordy se protáhne, když ji líbá.
Wilson: Tak, zavolám zítra?
Cordy: Nemusíš…
Wilson: (se směje) Volat ti?
Cordy: Jít domů? Právě teď? Je pořád brzy… (Wilson se dívá na hodinky) …v Austrálii. (smějí se) Půjdeš dál?
Wilson: (vstoupí a rozhlíží se) Hezké.
Cordy: (zavře dveře a ztlumí světla) Jo, v porovnání s mým předchozím bytem je to Buckinghamský palác.
Wilson: Bydlíš sama, že jo?
Světla se zase rozzáří.
Cordy: (je jde znovu ztlumit) V tom smyslu, že jsem jediná, kdo tu bydlí a je naživu.
Wilson: To bylo myslím ano.
Cordy: (když se světla znovu rozzáří) Elektrické vedení. Staré budovy.
Wilson: No, v pohodě. Navíc já… já se na tebe rád dívám.
Cordy: Podívej, pravda je, že mé randící dovednosti jsou trochu zrezivělé. Jsi první osoba po velmi dlouhé době… no, vůbec. (smějí se) Jsem přístupná návrhům.
Wilson: Nějakou hudbu?
Cordy: Jasně, hudbu.
Zapne rádio, ale z klidné hudby, která hrála se stane svižná
polka.
Wilson: To je nějaká skočná polka.
Cordy se směje a vypíná rádio.
Wilson: Já vím, já vím, vedení.
Cordy: (se směje) Co třeba čaj?
Wilson: To by bylo fajn.
Cordy: Dobře. (vejde do kuchyně) Dobře Denisi, nech toho! Je to jediný muž, který se mi po dlouhé době líbí a jestli nepřestaneš zabíjet náladu, já zabiju tebe! (vezme čajovou konvici) Dobře, to jsou prázdné výhružky. Jsi duch a tak jsi už mrtvý a všechno. (naplní konvici vodou a postaví ji na sporák) Ale udělám něco horšího! Budu pouštět Evitu pořád dokola. (dá si ruce v bok) Tu verzi s Madonnou.
Wilson: (se postaví za ni) S kým to mluvíš?
Cordy: (otočí se) Uhm, se svým duchem. Mám ducha. Je žárlivý. (zašklebí se a směje se) To byl vtip. Byt je skvělý, ale věci se pořád kazí a já si nemám komu postěžovat, tak si občas, abych měla společnost, povídám sama se sebou.
Wilson se nakloní a políbí ji. Když se stáhne, Cordy na něj chvíli
zírá a pak se nakloní a políbí ho taky.
Střih do setmělého pokoje. Stále se líbají. Lehnou si do postele a
my vidíme ještě víc polibků a záblesk na nahá záda.
Střih na Cordy, jak se ráno probouzí.
Cordy: Wilsone?
Postel vedle ní je prázdná a ona se natáhne pro budík. Je 10:47
dopoledne.
Cordy: (zvedá se) O-ou, někdo jde pozdě do práce.
Odloží stranou deku a zírá na své hodně těhotné břicho.
Střih na Cordy, sedí oblečená na posteli.
Střih na Angela a Wesleyho, mířící ke Cordeliinu bytu. Jsou pod
jakousi střechou, takže žádné přímé sluneční světlo.
Angel: Kolik je hodin?
Wesley: Čtvrt na jednu.
Angel: Nechal jsem jí dva vzkazy. Měla odpovědět. (buší pěstí na dveře) Cordelie!
Wesley: Možná odpojila telefon. Možná spala někde jinde. (otáčí se k odchodu) No, myslím, že bychom měli… (Angel otočí klikou, zlomí zámek a vejde) …rozbít dveře a vloupat se k ní.
Angel: (rozhlíží se po bytě) Cordelie! (na Wese) Mám tady z toho špatný pocit.
Wesley: (zavírá dveře) Myslel jsem, že to jenom já.
Angel: Tohle jí není podobné.
Wesley: Vyhýbání se povinnostem? Vlastně je jí to hodně podobné. (Angel otevře dveře do ložnice) Jsem si jistý, že se všechno vyjasní, jakmile… (dveře se otevřou a my je vidíme zírat na Cordelii sedící na posteli) Matko boží!
Cordy: (nedívá se na ně) Angele?
Angel: Je to v pořádku. Jsme tady.
Cordy: Jsem připravená se probudit. Já… já… zdá se, že se neprobouzím. Pomozte mi.
Angel: (sedá se na kraj její postele) Pomůžeme. Co si pamatuješ?
Cordy: (skoro pláče) No, šli jsme do klubu. Wilson a já, seděli jsme na gauči a povídali a povídali, pak mě odvezl domů, já ho pozvala dovnitř. Byl vážně milý. A pak jsme… uh… víš? A bylo to normální. On byl normální a bylo to bezpečné. Bylo to… bylo to vážně bezpečné.
Angel: Shh, shh, to je v pořádku. Mluvila jsi s Wilsonem?
Cordy: Ne, nemluvila jsem s nikým. Co bych mu řekla? Byl to vážně skvělý večer. Myslím, žes u mě něco zapomněl? Nemyslím, že je to dobré.
Angel: (natáhne se pro její bezdrátový telefon a podá jí ho) Cokoli se ti stalo, on může mít odpovědi.
Cordy: Já nemůžu.
Angel: Jenom vytoč číslo a já s ním promluvím.
Cordy: (vezme telefon a vytáčí)
Bože, tohle je trest.
Wesley: Tohle určitě není trest. Je to… No, přijdeme tomu na kloub.
Angel: (bere telefon a slyší) Číslo, které voláte, bylo odpojeno. Momentálně zde není nové číslo.
Angel: (zavěsí) Zrovna neodpovídá. Chci, abys odpočívala a my to vyřešíme. Hej! Nejsi v tom sama.
Cordy: (dívá se na své břicho) Tohle je docela problém, že? (Angel a Wesley se na sebe podívají) Můžete mě teď jenom prosím nechat o samotě?
Angel: (vstává) Budeme hned vedle.
On a Wesley odchází a zavírají dveře. Krabice papírových kapesníků se zvedne z nočního stolku a letí vzduchem, jeden kapesník přiletí ke Cordelii, která si ho vezme. Vysmrká se a otře si oči. Deka se posune až ke Cordeliinu krku a Cordy vzdychne.
Angel: (zavěšuje telefon) Díky.
Wesley: Měls u svého kontaktu štěstí?
Angel: Wilsonovy telefony domů i do práce byly odpojeny, žádná telefonní čísla, žádné adresy, žádný záznam v rejstříku.
Wesley: No, to je něco.
Angel: (vzdychne) Hádám, že je to nějaký plodo-parazitující démon.
Wesley: Hmmm, démon, který se může rozmnožovat jen oplodněním lidské matky svým semenem. Jo, slyšel jsem o takových stvořeních. Lidské matky…
Angel: Zřídka přežijí porod a ty, které ano, si přejí, aby nepřežily…
Wesley: Jestli je takhle těhotná po jedné noci, může porodit kdykoli.
Angel: Musíme jednat rychle. Ty zjistíš, co je uvnitř ní.
Wesley: Promiň?
Angel: (s úsměvem) Prenatální vyšetření, Wesley.
Wesley: Oh, samozřejmě. Co ty?
Angel: Já půjdu najít taťku.
Střih do La Brea. Angel vstoupí do baru a odkašle si.
barman: Neviděl jsem vás.
Angel: To se mi stává často.
barman: Co vám můžu přinést?
Angel: Potřebuju jistou pomoc
barman: Nemám čas.
Angel: Jo, já vím. Nezaberu vám moc času. Moje kamarádka tady byla včera večer. Jmenuje se Cordelie, velký úsměv, vážně hezká.
barman: Jo, takových tu bývá hodně.
Angel vytáhne nějaké peníze a položí je na bar.
barman: Co je tohle?
Angel: (podívá se na bankovku a zpátky na muže) Asi urážka. Hádám, že dnem i nocí servírujete drinky hlupákům, co si myslí, že si můžou koupit cokoli.
barman: (obejde barový pult) Jo, to je dobrý odhad.
Angel: Jeden z těch hlupáků ublížil mé kamarádce. Potřebuju ho najít, rychle.
barman: Kdo to byl?
Angel: Wilson Christopher. (barman přikyvuje) Podívejte, potřebuju vědět, kdo jsou jeho přátelé, kde se potloukají...
barman: Nejspíš tam, kde jim řekne Sarina.
Angel: Sarina.
barman: Jo, znáte ji?
Angel: Jo.
barman: Pracují ve skupinách. Muži mají peníze, dívky krásu. Dívky vyberou, který klub je tento měsíc in a Sarina dívky přivede.
Angel: (otáčí se k odchodu) Díky.
barman: Jste její přítel?
Angel: Ne, jsem její rodina.
Střih do nemocnice na Pershing Square. Střih do čekárny.
těhotná žena: (na Cordy) Víte, co to je? (Cordy se k ní šokovaná otočí) Kluk nebo holka?
Wesley: (přijde a přisedne si ke Cordy) Nemělo by to trvat dlouho. (nakloní se k ní a šeptá) Říkal jsem jim, že je to urgentní.
žena: Už to máte za chvíli. Vsadím se, že je to… (nakloní se ke Cordy; ta vystrašeně nadskočí na židli)
Cordy: Sklapněte! Nedotýkejte se mě!
Střih na doktora vyšetřujícího Cordy.
doktor: Je to tak osm a půl měsíce?
Wesley: (vedle Cordy) Zdá se, jako by to bylo včera, že?
doktor: No, vidím, že jste nevyplnili spoustu kolonek ve svém dotazníku. Pomohlo by mi znát jméno vašeho předchozího doktora.
Cordy: Jste jediný doktor, u kterého jsme byli…
Wesley: (vyskočí) V Kalifornii. Zrovna jsme se sem přestěhovali z Anglie.
doktor: Krásná země. Tak jak se cítíte?
Cordy: Jsem velká jak dům, všechno mě bolí…
doktor: To vše je v tomto stadiu normální. A jakmile vaše maličké vyleze ven, což bude nepochybně brzy, budete se cítit o moc líp.
Cordy: Bože, to je noční můra.
Doktor a sestra zírají na Cordy.
Wesley: (vezme Cordy za ruku) Vydrž.
doktor: Dobře, paní Penbornová, tak proč si nelehnete, podíváme se, co se peče v troubě.
Cordy si s povzdechem lehne a doktor a sestra začnou s ultrazvukem.
doktor: Už jste přemýšleli o jméně? To je pro mnoho lidí ta nejtěžší část.
Wesley stojící vedle Cordelie se na ni povzbudivě usměje.
doktor: (dívá se na monitor) Hmm, vypadá to, že někdo bude mít dvojčata.
Cordy a Wesley: Dvojčata?!?
doktor: Ne, je tam třetí srdeční ozva.
sestra: Tady je další.
Wesley se jde podívat doktorovi přes rameno.
doktor: Pět… šest… (Cordy zírá na své břicho a třese hlavu) Oh, můj bože!
Cordy: Co je? Co je špatně?
doktor: Jsem si jistý, že to nic není. Ale rád bych odebral… trochu plodové vody. Jenom, jenom abychom se ujistili, že… uh… je všechno jak se patří. (Cordy se na něj zadívá) Tak, sestro, mohla byste okamžitě připravit paní Penbornovou.
Wesley zírá na monitor a pak zvedne oči ke Cordy.
Střih na Angela vystupujícího z výtahu do matně osvětlené
chodby. Přistoupí ke dveřím a klepe.
Angel: Sarino?
Sarina: Jen to nechte venku.
Angel: Sarino, tady je Angel, Cordeliin přítel. Můžu dovnitř?
Sarina: Ok.
Angel: (vstoupí a rozhlíží se kolem) Sarino?
Pokoj je temný, osvětlený jen několika svíčkami.
Angel: (jde dál a uvidí Sarinu, stojící zády k němu, jak zapaluje další svíčku) Sarino?
Sarina: (stále k němu zády) Poslední dobou mi vadí světlo.
Angel: Ten pocit znám.
Sarina: Myslela jsem, že jsi z obchodu s alkoholem. Zvedne k ústům láhev. Jsem skoro vysušená. (pije) Vím, co si myslíš. Neměla bych, že? Otočí se. (je stejně těhotná jako Cordelie) Mohlo by to ublížit dítěti. (podívá se na své břicho) Doufám.
Střih na kliniku.
doktor: (se stříkačkou v ruce) Musím vás upozornit, že je tu 5% možnost potratu během zásahu. Nyní je to už malý risk.
Cordy: To beru.
doktor: Ucítíte malé píchnutí. Jen počítejte pozpátku od pěti a budeme hotovi.
Cordy: 5-4-3-2-1-1-1-1!
doktor: (vytáhne stříkačku a dívá se na plodovou vodu) Hotovo. (podá to sestře) No, nebylo to tak hrozné, co říkáte. Teď musíme udělat jen pár testů…
sestra: (otočí se a zděšeně zírá na stříkačku) Doktore Wassermane?
Stříkačka praskne a sestra ji upustí na zem a s výkřikem uskočí.
doktor: (dívá se na stříkačku na zemi, jak plodová voda prožírá podlahu) To je, uhm… (on a sestra opouští místnost) Promiňte.
Wesley se skloní ke stříkačce, aby se lépe podíval na díru v podlaze,
pak zvedne oči ke Cordy, ústa údivem otevřená.
Cordy: Viděls, co je ve mně?
Wesley: Myslím, že bychom měli najít Angela.
Cordy: Wesley, prosím, jen mi to řekni…
Wesley: (nedívá se na ni) Cordelie…
Cordy: Vypadají zdravě?
Wesley na ni zírá.
Střih na Angela a Sarinu.
Sarina: Je to jako by to nebylo skutečné, ale ono je. Vážně se to děje?
Angel: (zamrká) Je to skutečné. Děje se to i Cordelii.
Sarina: Ach bože. Nemůžu najít Jasona. Je pryč.
Angel: Stejně jako Wilson.
Sarina: (sedne si na gauč) Nevěděla jsem, že se to stane.
Angel: Ale něco jsi věděla.
Sarina: Jo, věděla. Věděla, znala jsem ty muže. Jasona a Nicka. A pak Wilson se chtěl seznámit s Cordelií. Nevím. (vzdychne) Věděla jsem, že něco není v pořádku. Jejich peníze…
Angel: Co bylo s jejich penězi?
Sarina: Je to hloupé. Tak nějak… smrděly. (vzdychne) Myslím, vážně smrděly. A občas ti muži byli takoví – skoční. Ale tohle město, víš… Všechno je falešné. Dějí se divné věci a ty si přestaneš klást otázky. Jsi si jistý, že se tohle vážně děje?
Angel: (sedne si na kraj stolu oproti ní) Máš komu zavolat?
Sarina: Zavolat?
Angel: Rodinu?
Sarina: (potřese hlavou) Ne, nikoho. Těm mužům se to zdá se líbilo. Wilson se ptal na Cordelii a já mu řekla, že nikoho nemá.
Angel: Sarino, kde najdu…
Sarina se předkloní a zakřičí.
Střih na Cordy, předkloněnou a křičící. Wesley ji podpírá a sjíždějí výtahem dolů do Angelova bytu.
Wesley: (povzbuzuje ji) Všechno se vyřeší. Uvidíš, všechno bude v pohodě.
Cordy: Já vím, že bude.
Wesley: (vede ji do Angelovy ložnice) To je odvážná holka. Angelovi určitě nebude vadit, když si tu odpočineš. Jenom odpočívej, udělej si pohodlí, ah, ah, tolik pohodlí, kolik je v tomhle stavu možné. (přikryje ji dekou) Kdybys cokoli potřebovala, myslím cokoli… budu jen…
Cordy: (tvrdě se na něj podívá) Ty máš strach!
Wesley: Co?
Cordy: Bojíš se toho, co je uvnitř mě. Myslíš, že je to hrozné. Myslíš, že to nezvládnu. Že kdybych to zjistila, udělala bych něco… špatného.
Wesley: Cordelie, pravda je, že jsem ještě nestačil vytvořit hypotézu. Potřebuju čas, abych analyzoval ultrazvuk a zvážil data a… a momentálně není nic, co by se dalo zkoumat.
Cordy: (tře si břicho) Je jich tam sedm. Sedm jeho dětí – rostoucích ve mně. Mluví ke mně. Mluví všechny najednou. (ke svému břichu) Nerozumím!
Wesley: (sedne si na okraj postele) Cordelie, vím, jak to pro tebe musí být těžké…
Cordy: Ne! Nevíš!
Wesley: Dobře.
Cordy: (šeptá) Nevíš, jaké to je, být partnerem při plození.
Wesley: Já, já, jen jsem myslel.
Cordy: Wesley!
Wesley: Ano?
Cordy: (šeptá) Ona nejsou lidská!
Wesley: (šeptá) Dokážu si to představit.
Cordy: Ale, myslím… Může to být v pohodě, ne? Podívej na Angela. Není člověk. A ani Doyle nebyl…
Wesley: Shh, shh.
Cordy: Myslím, ne úplně. (šeptá) Byl dobrý.
Wesley: (osuší jí čelo kapesníkem) Shh, shh.
Cordy se sesune zpátky do polštářů s povzdechem. Wesley jí přitáhne
pokrývku k bradě a na chvíli se na ni dívá. Otočí se a uvidí
Angela, jak stojí ve dveřích do ložnice. Chvíli se na sebe dívají, pak
Wesley následuje Angela do hlavního pokoje.
Wesley: Měls štěstí při hledání Wilsona?
Angel: Ještě ne. Ale našel jsem Cordeliinu kamarádku Sarinu. Je taky oběť. Stejně velká jako Cordelie. Jsou v tom Wilson a jeho bohatí kumpáni. (listuje telefoním seznamem) Čtyři z nich, možná víc. Nevím, kolik žen oplodnili.
Wesley: (ukáže mu kus papíru) A je to horší než si myslíš. Výsledky ultrazvuku. Sedm srdcí, možná víc… A s několikanásobným těhotenstvím…
Angel: Někdo zakládá armádu.
Wesley: Armádu čeho?
Angel: Dobrá otázka. Musíme najít démoního otce.
Wesley: (vidí na jakou část žlutých stránek se Angel dívá) Kluby zbraní? Zbraně je mohou zabít? No, tohle to usnadňuje.
Angel: Sarina říkala, že Wilson a jeho přátelé se scházejí v nějakém soukromém klubu zbraní. Zbraně a doutníky. Nevěděla kde přesně. Až je najdu, měl by se ti zúžit výběr. Možná se nám podaří to vyřešit, aniž bychom jí ublížili.
Wesley: A když ne?
Angel: (vytrhne stránku a vzdychne) Pak musíme vědět, co dělat, až se narodí.
Wesley: (následuje Angela do obývacího pokoje) No, k tomu nesmí dojít. Její šance na přežití jsou…
Zastaví se, když vejdou do kuchyně a uvidí Cordy stát před otevřenou
ledničkou, jak pije z kelímku krev. Část jí stéká po bradě.
Angel: (polkne) Nemyslím, že bych si kdy uvědomil, jak moc je to nechutné. Dostaň ji zpátky do postele.
Wesley: Jo.
Angel: Možná jí objednej nějakou pizzu nebo něco.
Wesley: Dobrý nápad.
Angel: Uh…
Cordy položí poloprázdný kelímek krve zpátky do lednice, utře si
krev z brady do rukávu a projde kolem nich.
Cordy: Měla jsem hlad.
Střih na Wilsona střílejícího v klubu z pistole. Sundá
si sluchátka, otočí se a zjistí, že za ním stojí Angel.
Wilson: (sundá si ochranné brýle) Neměl by ses takhle plížit na místech jako je tohle. (vytáhne prázdný zásobník a zasune nový) Tak se stávají nehody.
Angel: Když jsme u nehod. Jsem přítel Cordelie Chasové.
Wilson: Tohle je soukromý klub. Důležité slovo – soukromý.
Angel: Nebudeš se mnou mluvit, nakopu ti zadek. Důležité slovo – zadek.
Wilson: Angel, že jo? Její šéf. (otočí se a namíří zbraň na Angelův krk) Řekla mi o tobě všechno, člověče.
Angel: (chytí ho za ruku, ve
které drží pistoli, otočí ho a chytí jednou rukou pod krkem) Jo, no, víš,
o tom pochybuju. (Angel ho mrští proti
zdi) Jsi člověk. Takže nemůžeš být otec. (Wilson se snaží jít proti Angelovi) Takže ty a tví přátelé
jste jen prostředníci. (popadne
Wilson: A? Nic ti neřeknu.
Angel: Doufal jsem, že to řekneš.
Angel se natáhne a dá Wilsonovi pořádný pravý hák. Wilson mu to
chce vrátit, Angel to ale blokuje a znovu ho udeří, kopne ho kolenem do žaludku
a srazí ho k zemi levačkou. Když chce Wilsona znovu zvednout a udeřit,
vejdou jeho přátelé.
Nick: Hej! Um, někoho maminka nenaučila hrát fair play.
Wilson: (sbírá se) Nemáš ani ponětí, s čím máš tu čest.
Střih na Wesleyho, který porovnává lupou obrázek z ultrazvuku
s rytinou démona v jedné z Angelových knih.
Wesley: Eeeesch.
Vyskočí, když se otočí a uvidí nad sebou stát Cordelii.
Cordy: (dívá se na rytinu) To je on, že jo?
Zvedne knihu a podívá se víc zblízka.
Wesley: Prosím tě, nebuď hysterická. V 16. století měly rytiny tendence přehánět. (s obavami se podívá na Cordelii) Cordelie, já, já vím, že to zní hrozně, ale jakmile určíme druh, máme větší šance, že budeme moci zastavit to, co se ti děje. (Cordy se na něj podívá) Tak je to správně. Nesmíme ztrácet naději.
Cordy zavře knihu a udeří jí Wesleyho ze strany do hlavy. Wesley
zavrávorá nad stolem.
Cordy: Nebudeš ubližovat mým dětem. (znovu ho udeří a on spadne na zem) Nikdo nebude ubližovat mým dětem.
Střih na Angela a Wilsonovy přátele v klubu zbraní.
Angel: Začínám si tady o tom dělat obrázek. Vy, kluci, jste prostředníci pro démoního taťku, který vás napájí svou životní silou nebo co to vlastně implantujete do těch žen.
Jason: Má problém zařídit si vlastní rande, tak mu trochu pomáháme. To je všechno.
Wilson: Drž hubu, Jasone.
Angel: A co za to dostáváte? Slávu, peníze, úspěch? To je ono, že jo? Jak jinak by se ztroskotanci jako vy dostali takhle dopředu. Myslím, že jste se museli stát prostředníkem rozmnožování hnusného démoního stvoření.
Jason: (s úsměvem) No, vlastně, dělám to hlavně kvůli sexu.
Wilson: Vítej v LA. Jsou tu horší věci, s nimiž se setkáš.
Angel: (otočí se přímo na Wilsona) Kde je? Kde je ten démon, kterého uctíváte?
Wilson: (usmívá se, když Nick vytahuje zpod svetru zbraň) I kdybychom ti řekli, kde ho najdeš, nebude ti to nic platné, protože se ti stane malá nehoda.
Wilson odstrčí Angela, chytí zbraň, kterou mu Nick hodí a třikrát
střelí Angela do hrudi. Angel předstírá vzdechy, ale chlápkům zmizí úsměv
z tváří, když se Angel s upíří tváří postaví.
Angel: (vykopává Wilsonovi zbraň z ruky) Vážně nesnáším, když mě lidi střílejí.
Angel postupně pobije čtyři muže, pak prokopne Wilsona skleněnými
dveřmi, prostoupí jimi za ním a stoupne mu nohou na obličej.
Angel: Teď mi řekneš, co chci vědět.
Střih na Cordy přicházející do prázdného skladiště. Přicházejí i další těhotné ženy. Dívají se na sebe, zatímco slyšíme, jak k nim jejich děti mluví.
Střih na telefonní budku.
Střih na zvonící telefon v Angelově bytě. Wesley se sbírá ze země a drží se za hlavu.
Střih na Angela v telefonní budce, jak si prsty vyndává kulky z hrudníku, zatímco čeká, až někdo zvedne telefon. S
třih na Wesleyho zvedajícího telefon.
Wesley: Haló?
Angel: Jo, Wesley, tady Angel.
Wesley: (zvedá ze země své brýle) Oh, Angele, díky bohu.
Angel: Našel jsem Wilsona. Cokoli v sobě Cordelie nosí, on není otcem.
Wesley: Já vím. Je to bestie Hacksaw, podzemní démon. Celé je to moje vina.
Angel: Co je tvoje vina?
Wesley: Cordelie utekla. Snažil jsem se ji zastavit. Začala být nezdravě ochranářská, když jsem určil Hacksaw démona jako otce jejích, er, jejích… (zvedne otevřenou knihu) Bojím se, že možná odešla na rendezvous s ním.
Angel: Odešla. Milikenský průmyslový závod v Resedě.
Wesley: Co?
Angel: Tam Wilson a jeho přátelé vybudovali svou svatyni.
Wesley: (listuje knihou) Jak to Cordelie ví?
Angel: Je telepaticky spojená s jeho potomky. Tak Cordelii ovládá.
Wesley: Jistě. Telepatická pupeční šňůra. Hacksawovo telepatické spojení je to, co vyživuje jeho nenarozené plody.
Angel: Takže jediné, co musíme udělat, je přetít šňůru.
Wesley: Zabijeme démona a pf! Už žádné ďábelské těhotenství. No, to je dobrá zpráva. Můžeme to udělat, aniž bychom ublížili ženám. Je tu už jen jeden malinký problém.
Angel: Co je to?
Wesley: (čte z knihy) No, nechtěl bych použít výraz „nemožné ho zabít“, ale oheň mu neublíží, ani setnutí hlavy, a je vážné velký.
Angel: Wesley, umíš střílet rovně?
Wesley: Promiň?
Střih na dívky, jak se převlékají do bílých šatů. Vedeny
Cordelií vystoupají po nějakých schodech a pak sestoupí do velké kádě s jakousi
žlutohnědou tekutinou.
Wesley: (vystoupí zpoza rohu a uvidí je) Cordelie! (přistoupí k okraji kádě) Okamžitě z toho vylez! (podívá se na ženy) Vy všechny, prosím!
Cordy: Nečekáme, že to pochopíš.
Wesley: Já to chápu. (vyjde
po schodech a postaví se na betonový okraj kádě, skloní se ke
Cordy: Sloužíme našemu pánu.
Wesley: Prosím, pojď, než…
Země se začne otřásat hromovými kroky. Všichni se dívají na
obrovského Hacksaw démona, který vyšel dírou ve zdi.
démon: Kdo je ten vetřelec, co si myslí, že může rušit porod mých dětí? Kdo jsi?
Wesley: (vstane) Wesley Wyndham-Pryce, potulný lovec démonů. (zvedne pěsti k boji, působí dost směšně) A jsem tu proto, abych vás, pane, zabil, k vašim službám.
démon: Ty?
Wesley: Jako pohan, nepředpokládám, že bys důvěrně znal biblický příběh o Davidu a Goliášovi, ale ujišťuji tě, že je této situaci velmi blízký.
démon: Říkáš, že jsi sem přišel pro bitvu, tak bojujme a bude to.
Wesley: (rozhlédne se, pak pomalu přistupuje k démonovi po kraji kádě) No, dobře, jako projev zdvořilosti rád poznávám své protivníky, než je vyzvu na smrtelný souboj. Máš nějaké, ah, máš nějaké koníčky?
démon: Dost mluvení. Jdu k tobě!
Angel přivalí po rampě plynovou bombu a získá tak pozornost všech.
Angel: (schází po rampě) Omlouvám se, že jdu pozdě na baby shower. Přinesl jsem malý dárek.
Angel zvedne bombu, otočí se a hodí ji jako disk na démona, který
ji lehce ve vzduchu zachytí. Vidíme nápis ,Kapalný dusík´ na bombě.
Cordy: Vážně nesnáším randění.
Střih do Angelovy kanceláře. Wesley oprašuje Cordeliin stůl a počítač.
Na ceduli nad kávovarem je nápis "Vítej zpět, Cordelie". Vejde
Angel a položí na její stůl nějaké časopisy.
Angel: Má ráda časopisy. Mám jich pár, však víš, až přijde zpátky.
Wesley: (zase je zvedne) Promiň, právě jsem to tady pro ni uklidil.
Dveře se otevřou a vejde Cordelie.
Angel: Cordelie! Ahoj! Vypadáš skvěle.
Wesley: Úžasně!
Angel: Myslím, jsou to teprve dva dny. Nemusela jsi chodit tak brzo.
Wesley: Ano, jestli potřebuješ víc času, Angel to zvládne. Budu trochu pomáhat… (Angel převrátí oči sloup, když se Wesley naklání nad kávovarem) Někdo zase zapomněl zavřít filtr.
Angel: (nakloní se ke Cordy) Samozřejmě, pokud jsi připravená se vrátit…
Cordy: (usmívá se) Je mi fajn. Měla jsem dnes tu skvělou zkoušku na Max Crax, znáte ty malé krekry?
Angel: To je ohromné!
Wesley: Ano.
Angel: Protože krekry, to je něco, co může každý…
Wesley: Jíst.
Angel: Jíst.
Cordy: (s velkým úsměvem) Producent byl tak milý. Říkal, že jsem jeho první volba. Dnes večer jdeme na večeři.
Ti dva se na sebe podívají.
Angel: Uh-huh, dneska?
Cordy přikyvuje aniž by vzhlédla od stolu.
Wesley: No, co nejdřív zpátky do sedla, myslím. Jestli se zdá…
Cordy: (nadšeně) Je tak sladký. Říkal, že jediné co musím udělat, je nechat ho oplodnit mě semenem svého pána a mám tu roli. (podívá se přes rameno na muže, kteří se podívají nejdřív na sebe, pak zpátky na Cordy) Kluci, oceňuju všechnu tu pozornost, ale jsem ok. Myslím, byla to těžká zkouška, ale prošla jsem jí. A jsem mnohem silnější, než si ta ztroskotanecká náhražka démona myslela.
Angel: Taky si to začínám myslet.
Cordy: Taky jsem se něco naučila. Zjistila jsem, uhm, muži jsou zrůdy? Ach, počkej, to jsem věděla. Zjistila jsem, že LA je plné sebestředných pokrytců? Ne, to jsem taky věděla. Uhm, sex je špatný?
Angel: (s úsměvem) To víme všichni.
Cordy: OK, zjistila jsem, že mám dva lidi, kterým bezvýhradně věřím. To je, zdá se, nové.
Wesley: (zhluboka se nadechne, otočí se a kapesníkem si osušuje oko) Uh, nějaká, uh, alergie.
Cordy se usmívá na Angela, který se na ni dívá a snaží se potlačit
smích.
|| zpět ||