Angel - 1x11 Somnambulist

V minulých dílech jste viděli.

Angel: Mělas vizi?

Cordy: Chlape. Prober se!

Cordy: Doyle mě políbil těsně před tím, než zemřel a přenesl to na mě!?

Angel: Jsi teď mé spojení se Silami.

Wesley na motorce.

Angelův hlas: Kdo tě loví?

Barneyho hlas: Je nezastavitelný. Jako stroj. Je to vrah.

Wesley: (míří kuší) Ahoj Angele.

Cordy a Wesley v Angelově bytě.

Cordy: Wesley? Co tady děláš? Pracuješ s Angelem?

Wesley: Jsem potulný lovec démonů.

Cordy: Co je potulný démon?

Konec rekapitulace.

Noc. Dívka běží jako o život, vystrašená něčím, co ji honí. Zahne za roh a vrazí přímo do nějakého muže. Popadne ji a na rty jí přiloží kovový prst s drápy. Vidíme záblesk tesáků. Na tvář jí udělá znamení, kousne ji a vysaje. Kamera zabírá, jak její mrtvé tělo padá k zemi. V pozadí jsou slyšet policejní sirény. Upír vzhlédne do kamery a je to Angel s upíří tváří. Vidíme zblízka jeho tvář, jak se mění zpět v lidskou a Angel lapá po dechu. Sedí na své posteli, je oblečený a vyděšený.

Střih na Kate jedoucí na místo činu.

Kate: Kde?

strážník: Tamhle, detektive.

Kate se sehne k oběti a je to dívka z Angelova snu. Na krku má stopy kousnutí a na levé tváři vyřezán kříž.

Kate: Je to ten stejný vrah. To už je třetí. To je teprve začátek.

Cordy sedí za svým stolem v Angelově kanceláři.

Cordy: Věřím v Los Angeles. Je to město snů, mystická oáza vystavěná na poušti. (vstává a hraje si s roletami) Ale dokonce i slunečné L.A. má své temné kořeny, jak jste bolestně poznal, že ano? (jde kolem svého stolu a opře se o prázdnou židli) Byl jste s tím problémem na policii, ale ti vám nepomůžou, tak jste přišel za námi.

Dveře kanceláře se otevřou a vchází Wesley s novinami a nějakými dopisy v ruce.

Wesley: Myslím, že se chystá promluvit.

Cordy: (narovná se) Nikdo nemá rád uhlazeného osla, pana potulného lovce démonů. Co chceš, Wesley?

Wesley: Jenom jsem myslel, že se zastavím, abychom porovnali naše osobní bitevní plány.

Cordy: Oh, myslela jsem, že pracuješ sám.

Wesley: No, dokonce i osamělý bojovník jako já pozná, že malá výměna názorů poslouží společnému boji. Tak jsem přinesl vaši poštu a noviny.

Cordy: Díky. Takže co máš?

Wesley: Máš?

Cordy: Chtěl jsi srovnat události z nejnovějšího ,dění zla´.

Wesley: Jo! Události, přesně. Ugh, správně, no… Všechno se ,zdá´ být klidné.

Cordy: Ok. No, díky, že ses zastavil.

Wesley: (sedne si naproti Cordeliinu stolu) A ty? Jak to jde na tvém konci boje za dobro?

Cordy: Právě jsem zkoušela umění prodat na prázdné židli. Jak asi myslíš?

Wesley: Takže všude klid. (Cordy se dívá na noviny a poštu, které donesl) No, já jsem pořád k dispozici. Situace se může jenom zhoršit. Myslím, že jsme vytvořili ten nejúčinnější tým. Vítězství nad tím démonem empatie, byl jen malý úkol.

Cordy: Jo, no, nikdo si neměří moje oči, tak jsem spokojená.

Wesley: Jo, nejúčinnější. Tvé tajemné vize, Angelova síla a završují to mé vysoce rozvinuté deduktivní schopnosti…

Cordy: (podává mu zpátky poštu) Tohle není naše pošta.

Wesley: Promiň?

Cordy: (ukáže na jeden z dopisů) Vidíš to tady? Zubařská ordinace, vedlejší dveře.

Wesley: (vezme hromádku) Oh, aha. Já si ne… (vidí něco na přední straně novin) …všiml.

Cordy: Něco není v pořádku? Přestal sis stěžovat.

Wesley: (zhluboka se nadechne a vstane) Já, myslím, ah, že bych měl vrátit tyhle věci jejich pravému majiteli.

Wesley odchází zrovna když Angel vystupuje z výtahu, zavírá otevřenou mříž a vchází do kanceláře.

Angel: S kým jsi to mluvila?

Cordy: S nikým. A s Wesleym. Jo, um, pamatuješ si tu SPZ, co jsme měli v tom případu útěku?

Angel: (nalévá si kafe) Pamatuju si, že TY jsi to měla sledovat.

Cordy: Sleduju. BMW má totální fobii ze stopařů. Vau. Vypadáš polomrtvý. (Angel se na ni podívá) Což by pro někoho, kdo je úplně mrtvý měla být vlastně lichotka.

Angel: (jde k jejímu stolu a nastaví ruku) Poznávačku, Cordelie.

Cordy: (podává mu papír) Uh, správně. Myslela jsem, že bys mohl říct té policistce, aby to pro nás v tichosti vyhledala.

Angel: Kate.

Cordy: Jsi si jistý, že jsi v pořádku? Teda, jako chlápek, který má víc než 200 let, nemíváš obvykle… (ukáže si na oči) Pytle pod očima.

Angel: (jde ke dveřím) Udělám to hned.

Cordy: (na něj vyvalí oči) Hej…

Angel: (podrážděně se otočí) Hele, Cordelie, jsem v pořádku. Jasné?

Cordy: Jasné.

Angel vyjde ze dveří přímo do slunečního světla. Uskočí zpátky syčíc bolestí a vrací se do kanceláře.

Angel: Půjdu tunely.

Cordy vstane a zavře dveře kanceláře. Kamera zabere Wesleyho číhajícího ve foye, poštu má pořád v ruce. Podívá se na zavřené dveře a pak se odplíží k východu.

Střih na policejní stanici. Vchází Kate následovaná Angelem.

Kate: Víš, že bych takové informace civilistům sdělovat neměla, Angele.

Angel: Já vím.

Kate: Kdyby to byl někdo jiný…

Angel: Oceňuji to, Kate.

Kate: (sedá si za svůj stůl) Vím, že ano. Proto mi to nevadí. Udělám to sama a bude to hotové do rána.

Angel: Žádný spěch. Pozdě odpoledne, večer, bude vlastně fajn.

Kate: Abych pravdu řekla, nebude mi vadit, dělat na chvíli něco jiného než tohle.

Angel: Těžký případ?

Kate: (podívá se dolů na obrázek staršího muže) První oběť, Reggie Sparks, dobrovolník jako strážce křižovatky. (položí další fotku a Angel ji obejde, aby se jí podíval přes rameno) Jinny Markenová, právě začala desátou třídu a Jessica Halprenová, 25, pracovala jako servírka. (vzhlédne na Angela) A víš co mají tihle všichni společného? To, co jim udělal. To je všechno.

Angel: To není všechno, mají tebe.

strážník: (podává Kate složku) Tady jsou fotky z místa činu, které jste chtěla.

Kate: Díky. (otevře složku, aby se podívala na fotky) Podívej, proč se nezastavíš zítra. Do té doby pro tebe naruším občanské právo na soukromí a pak můžeš… (podívá se na Angela, který strnule hledí na fotky; záblesk do jeho snu) Jo, je to pěkně ponuré. Posledních 48 hodin jsem strávila tím, že jsem dávala dohromady profil pravděpodobného vraha a věř mi, že být v hlavě toho chlapa nebyla zrovna zábava. Bulvár mu říká ,Papež´. Asi si myslí, že dělá Boží práci.

Angel: (pořád zírá) Ne, je to přesně naopak. Je to o výsměchu Bohu. (vidí, že se na něj dívá) To je můj názor.

strážník: (na Kate) Detektive? Už na vás čekají.

Kate: Jo, díky. Vypadá to, že je asi čas… (otočí se k Angelovi a vidí, že už je na půl cestě z kanceláře) …jít.

Střih na policejní schůzi.

Kate: Předpokládáme, že se jedná o bílého muže. Pozorovatel v něm nevidí monstrum. Jeho oběti kladou jen malý nebo vůbec žádný odpor. Takže je nejspíš okouzlující… (záběr na Angela, který jde přeplněnou noční ulicí) ale v nitru je samotář. Možná rozdvojená osobnost, která si poté, co je zločin spáchán, nic nepamatuje. (střih zpátky na Kate na tiskovce) Nevidí své oběti jako podlidi, spíše sám sebe vnímá jako něco nelidského, něco víc než člověk, vyšší třída. (střih na Angela) Stopující svou kořist, poznávající je. (zpět na Kate) Je nepravděpodobné, že by byl ženatý, ačkoli je možné, že právě prošel dlouhodobým vztahem, který skončil špatně. V takových případech hledáme události, kterými pachatelé prošli a bolestivý rozchod je vždycky v čele žebříčku. (záběr na Angela, který sleduje blondýnu, která se zády k němu baví se svými přáteli) Události vedoucí k rozchodu mohou poznamenat podvědomí našeho podezřelého. Bere to jako něco životně důležitého, svou záchranu. (blondýna se otočí a není to Buffy; Angel pokračuje v cestě) Ale tento konec má za následek jeho recidivu. Už to není otázkou jeho zážitků. Dělá to už moc dlouho. (záběr na Kate) A udělá to znovu.

Střih na Cordy, která se chystá odejít z kanceláře. Otevře dveře a Wesley je zrovna za nimi. Oba zalapají po dechu.

Cordy: Ježkovy zraky, Wesley! Ještě jsi tady?

Wesley: (vejde dovnitř a zavře dveře) Kde je? Kde je Angel?

Cordy: Není tu. (vidí kolík ve Wesleyho ruce) Co je tohle?

Wesley: Přesně to, jako co to vypadá.

Cordy: Trochu nezdvořilé přijít do upírovy kanceláře s jednou z těch věcí, nemyslíš? Mohl by si to špatně vyložit.

Wesley: (položí na zem svou tašku a vytáhne z ní ústřižek z novin) Pamatuješ si dneska ráno na tu záměnu pošty a novin se zubařem? (podává jí ústřižek) To je to, co jsem tam viděl.

Cordy: Bože, tys rozstříhal noviny doktora Folgera? Kvůli tobě nás z téhle budovy vyhodí!

Wesley: Co? Ne, Cordelie, ten ústřižek!

Cordy: (vezme si ho) V aleji nalezeno třetí tělo. A? To není zrovna zpráva z titulní stránky.

Wesley: Vlastně to je z titulní stránky, ale stejně, podívej se na modus operandi. Zohavení těla náboženským znakem.

Cordy: No a?

Wesley: (vzdychne a vezme si ústřižek zpátky) Snad si raději sedni. (Cordy si jde s velkým povzdechem sednout na gauč) Když jsem vykonával své povinnosti Pozorovatele v Sunnydale, (vytáhne ze své tašky složku) prováděl jsem výzkum. Zaměřený na Angela, daný jeho nepohodlnou blízkostí k Přemožitelce.

Cordy: Mě se zdála docela pohodlná.

Wesley: (ukazuje jí složku) Když jsem viděl ten příběh dnes v novinách, zdálo se mi to hrůzostrašně povědomé. Tak jsem se znovu podíval na některá fakta potvrzující, je mi líto, že to musím říct, mé nejhorší obavy. V pozdním 18. století bylo Angelusovým zvykem vyřezávat na levou tvář svých obětí znak křesťanského kříže. (Cordy trhne složkou) Chtěl dát lidem vědět, že tam byl.

Cordy: (mu podává zpátky složku) Ok, teď odejdi. Nemůžeš si sem jen tak přijít a obviňovat takhle Angela.

Wesley: Cordelie!

Cordy: Ne! Nezajímá mě, kolik dokumentů máš o všech těch hrozných věcech, které spáchal za svého temného období. Teď je dobrý. A je to můj přítel. A nic z toho co ty nebo kdokoli jiný řekne, mě nedonutí zradit přítele.

Angel: Cordelie. (Wesley se otočí). Má pravdu.

Cordy: (na Wesleyho) Ty ho zakolíkuj a já mu useknu hlavu.

Wesley: (hrozí Angelovy křížem) Nechoď blíž!

Angel: (odvrátí hlavu od kříže) Neublížím vám!

Cordy: Oh, to samé jsi říkal slečně, třetí tělo nalezeno v aleji?

Wesley: Proč bychom měli věřit tomu, co říkáš?

Angel se zasměje, chytí Wesleyho za paži, otočí a podrží pod krkem.

Angel: Protože kdybych chtěl, tak tě takhle rychle dostanu.

Wesley: Dobře, posloucháme.

Angel: (pustí ho) Nepamatuju si, že bych něco z toho udělal.

Cordy: To není přesně ten věrohodný podnětný důkaz, který jsem hledala.

Angel: (jde si sednout na hranu stolu) Měl jsem sny.

Wesley: Sny?

Angel: Vražedné sny. Vždycky tytéž. (polkne) Sledoval jsem je, pak si s nimi pohrál, označil je, když byli ještě naživu a než stačili umřít strachy, nakrmil se jimi.

Cordy: Fajn. Tak jsi měl noční můry. To ještě neznamená, že jsi…

Angel: To nebyly noční můry. Užíval jsem si je.

Cordy: Oh.

Wesley: A máš strach, že to nebyly jen sny. Žes to vyjádřil nějakým druhem hypnotického stavu.

Cordy: Hypno co?

Angel: Chození ve spánku.

Cordy: Upíři nemůžou chodit ve spánku. Udělají jeden krok ze dveří a shoří v plamenech!

Wesley: Pokud se to nestane před svítáním. Jako všechny ty vraždy.

Angel: Je jenom jeden způsob, jak se ujistit.

Střih na Wesleyho a Cordy připoutávající Angela k jeho posteli.

Wesley: (na Cordy) Musíš to pořádně utáhnout.

Cordy: Jako bych od tebe potřebovala instrukce. Můj okouzlující život v L.A. Dělám kafe a připoutávám šéfa k posteli. Měla bych vstoupit do odborů.

Angel: Cordelie, myslím, že je to dost těsné.

Cordy: (ještě jednou zatahá za řetěz) A když povolí bude z nás tekutý oběd. Lepší než koktejl.

Angel vzdychne.

Wesley: Tak, jediné co teď můžeme dělat, je čekat.

Cordy: (vzdychne) Jo. A bez urážky Angele. Možná pácháš ty své hrozné zločiny jen ve snech. Ale i tak se tu nechci motat během tvého nočního poslání.

Angel: Chápu.

Cordy: Dobře, tak dobrou… spi tvrdě.

Angel: Dohodnuto.

Střih do minulosti na dívku ve staromódním oblečení a bílém čepečku, jak běží dlážděnou ulicí v noci. Klepe na zamčené dveře. Muž ji uchopí a na rty ji položí dráp kovového prstu. Na levou tvář jí udělá kříž a pak se z ní napije. Mrtvá spadne na zem. Záběr na Angela s vlasy po ramena ve staromódním oblečení, jak se dívá dolů.

Angel: Tak, není tohle lepší?

Střih na Angela, který se probouzí lapajíc po dechu, stále připoután ke své posteli.

Cordy: (vchází dovnitř s novinami) Vstáváme, vstáváme!

Wesley: (vstává ze židle v nohách Angelovy postele) Dokázali jsme to.

Cordy: Skvělé zprávy, sportovní fanoušci. Došlo k další vraždě. Možná ne tolik dobré zprávy pro toho, však víte, toho mrtvého, ale aspoň teď víme, že pan „jsem tak zmučený“ to neudělal.

Wesley si klekne na postel, aby uvolnil Angelova pouta, ale zarazí ho Angelova slova.

Angel: Ano, udělal.

Střih do minulosti. Mrtvá dívka leží na zemi.

Angelus: (hledí dolů) Tak, není tohle lepší?

Penn: (narovná se) Lepší. (změní tvář na lidskou)

Angelus: První zabitý. Schopně vykonáno.

Penn: (usmívá se) Je to zvláštní. Byla to má sestra.

Angelus: A teď necítíš nic.

Penn: To ne, mám hlad.

Angelus: Učíš se rychle.

Penn: Můj otec by s tím nesouhlasil.

Angelus: Ah, možná je čas podělit se s ním o to, jaký je z tebe dobrý student.

Penn: Můj otec, ano. Teď budou všichni zrovna sedět u večeře.

Angelus: Hostina. Skvěle. Až tě pozvou dál, vychutnej si to, Penne. Ten moment je nenahraditelný. Rodinná krev je vždycky nejsladší.

Současnost. Střih na Penna dívajícího se na nejnovější novinový výstřižek. Má kozlí profil, krátké vlasy, upravené trochu jako Angel a nosí brýle. Výstřižky jsou připevněny na zdi. Přidává nejnovější výstřižek.

Střih do Angelova bytu. Angel si jde sednout na židli.

Angel: Naučil jsem ho to dobře.

Cordy: Pravý psycho pobledlý svatoušek.

Wesley: 200 let praxe. Myslím, že ho má teď na návštěvě.

Cordy: Bez pochyb. Gallagher měnil své zákony častěji než tenhle švihák za posledních 200 let. Proč myslíš, že pořád dělá ten samý starý trik?

Wesley: No, myslím, že je to klasika, ne? (usmívá se) Pokaždé, když rozbije ten vodní meloun kladivem, já prostě…

Angel a Cordy se na něj podívají.

Angel: Nevím proč.

Wesley: Nemyslíš, že se tě snaží napodobit? Ví, že jsi tady. To by vysvětlovalo ty sny.

Angel: Ne. Míval jsem spojení s těmi, které jsem stvořil. Já jen, že je mi blízký, to je vše.

Cordy: Hezké. My ho nenajdeme a policie nemá nejmenší šanci zastavit ho.

Angel: (zvedá se) Kate.

Wesley: Co to děláš?

Angel: Nemá ponětí s čím to soupeří, proti čemu to stojí.

Wesley: A ty jí to neřekneš. Mysli trochu. Nemůžeš nakráčet na policejní stanici s důvěrnou informací o těch vraždách a tvrdit, že za to může 200 let starý Puritán. Zavřeli by tě rychleji než čest Lady Hamiltonové. (podívá se na Cordy) Omlouvám se.

Cordy: To je v pohodě. Nepochopila jsem to.

Angel: Je dobrá agentka. Má zdroje, které my nemáme. Třeba by ho mohla najít.

Cordy: Tím je to pro ni horší.

Angel: (po chvíli) Nebo pro nás lepší.

Střih na Angela vcházejícího na policejní stanici a pohrávajícího si s kouskem papíru.

Kate: (uvidí ho) Hej! Mám nějaké info o té SPZ. (Angel polkne a rozhlídne se kolem sebe) Angele, jsi v pořádku? Ne, že by ta věc s tím hloubavým záhadným mužem nehrála ve tvůj prospěch. Hraje. Hodně.

Angel: Můžeme si promluvit někde v soukromí?

Kate: Jistě, samozřejmě.

Zavede ho do konferenční místnosti.

Kate: Co se děje?

Angel: Ah. (zavře dveře a jde se podívat na fotky zločinu připíchnuté na korkové nástěnce) Jak jde vyšetřování?

Kate: Nijak. (sundá si řetízek a hraje si s křížkem, který je na něm zavěšený) Někteří netaktní sérioví vrazi nám často zapomínají nechat nějaký klíč. (Angel zírá na obrázky) Angele?

Angel se dívá z obrázku na obrázek a srovnává je s obrázky Pennovy mrtvé rodiny.

Angel: Znovu to prožívá.

Kate: O co jde?

Angel se otočí a uvidí křížek mezi jejími prsty.

Angel: Je to komplikované.

Kate: Tak to zjednoduš.

Angel: Kate, věříš mi?

Kate: Ty víš, že ano.

Angel rozvine papír ve svých rukách a připíchne kresbu obličeje na nástěnku.

Angel: Věř mi, když ti říkám – tohle je muž, kterého hledáš.

Kate: Kdes to sehnal? Jak bys mohl…

Angel: Věříš mi?

Kate: Nerozumím tomu. Chráníš svůj zdroj? (Angel se na ni jenom podívá) Ano, věřím ti.

Angel: Jeho příští oběť bude bílý muž, adolescent. Sebere ho na ulici poblíž malé půjčovny. Nejspíš blízko baru nebo prodejny lihovin a zabije ho stejně jako ty ostatní. Použij každou zálohu, kterou tohle oddělení má, abychom zajistili, že tentokrát neuspěje.

Střih na Angela, který jde policejními garážemi k svému autu. Wesley sedí na místě spolujezdce.

Wesley: (dívá se na své hodinky) Takže jsi jí všechno řekl.

Angel: Dost na to, aby ji zabil.

Wesley: No, musíme se postarat, aby se to nestalo.

Angel: Přesně. (podává mu policejní vysílačku) Jakmile to zapojíš, budeme vědět o všem, co zjistí.

Wesley: Kde jsi sebral policejní vysílačku?

Angel: V policejním autě.

Wesley: Ach bože.

Střih na Kate, která dává instrukce policistům s pomocí mapy města.

Kate: Takže umístíme hlídky tady a tady. Cokoli odpovídající popisu, hlaste.

Střih na mladého kluka navazujícího hovor s lidmi před obchodem s lihovinami.

kluk: Promiňte, pane. Nemohl byste mi koupit pivo? Zapomněl jsem si občanku doma a nemůžu… (muž ho ignoruje a vchází do obchodu) Utřít. (uvidí ženu mířící k obchodu) Madam, madam, nemohla byste mi vyzvednout nějaké pivo? Je to pro mou maminku, ona potřebuje… (žena ho ignoruje, kluk se znechuceně otočí a uvidí muže, který ho sleduje) Hej, kámo, jsi dost starý na to, koupit pivo?

Penn se na něj usměje.

Střih na zastavující policejní auto. Policisté mají kopii Angelovy kresby a sledují jak Penn odvádí kluka pryč.

Střih na Penna a kluka, jak jdou opuštěnou ulicí.

kluk: Jsi si tím jistý? Myslím, že tamhle není žádný zlevněný obchod s alkoholem.

Penn: Víš, připomínáš mi bratra, kterého jsem kdysi měl.

kluk: Jo, jasně. Myslím, že tudy nikam nedojdeme.

Penn: Dobrý postřeh.

Kluk se otočí a Penn, s upíří tváří, ho chmatne a uhodí, právě, když skupina policejních aut uzavírá ulici. Penn vzhlédne s ústy od krve.

strážník: Hej, ty tam! Nech toho!

Penn upustí kluka, utíká a proskočí skrz zabedněné okno v druhém patře skladiště, zatímco policisté nevěřícně zírají.

Střih do Angelova auta.

policejní vysílačka: Všem jednotkám. Potřebujeme posily na 3336 Channel Avenue. Buďte opatrní. Pravděpodobné místo vraždy a znetvoření.

Zastaví na místě.

strážník: (říká Kate) Týmy ho právě hledají. Dovnitř se dostal tudy. Uzavřeli jsme východy. To místo je velké, ale najdeme ho.

Kluka odnášejí na nosítkách, otřeseného, ale živého.

Kate: (bere si zbraň) Jdu dovnitř.

Angel sleduje okapovou rouru na této straně budovy a pak se vrací zaparkovat auto. On a Wesley vystupují.

Angel: Sejdeme se tam.

Vezme okraj okapu a stáhne ho, jako by to nic nebylo.

Střih dovnitř skladiště. Kate jde pomalu nějakými schody a vchází do velké místnosti. Slyší kroky a namíří svou zbraň na Penna, který schází dolů dřevěnými schodmi.

Kate: Nehýbej se! Nehýbej se! Vystřelím!

Penn jde dál a ona ho třikrát střelí do hrudi. Spadne nehybně na zem pod schody. Kate k němu pomalu přistupuje se zbraní namířenou na jeho hruď a spustí jednu ruku, aby zkontrolovala puls. Když ho nenahmatá, zastrčí zbraň do pouzdra a vytáhne vysílačku, aby to ohlásila.

Penn se natáhne a chytí ji za přední část košile.

Penn: Au.

Hodí ji napříč přes místnost. Kate se snaží sebrat, jak se k ní Penn loudá. Najednou mezi nimi přistane postava v oblaku prachu. Angel se krátce přesvědčí, že je Kate v pořádku a pak se otočí k Pennovi.

Penn: Angelus? (směje se) Angelus! (obejme ho) Můj bože! Už je to snad celý jeden život!

Angel: Nejmíň.

Penn: Potkali jsme se v Itálii, pamatuješ?

Angel: Pamatuju.

Penn: No, čekal jsem tě. (Kate se pomalu plazí ke své vysílačce) Sakra. Čekal jsem až do 19. století. Co se stalo?

Angel: Zdržel jsem se v Rumunsku.

Penn: Co je v Rumunsku?

Angel: Cikáni.

Kate: (potichu do své vysílačky) Žádám o pomoc. Všechny taktické jednotky. Druhé patro, jihozápadní roh.

Penn: (poplácá Angela po rameni a pohne se směrem ke Kate) Pojď se se mnou napít.

Angel: Proto tady nejsem.

Kate: (do své vysílačky) Žádám o pomoc. Podezřelý zaměřen.

Penn: Jo, proč jsi tady?

Angel: (zupíří, Kate nevěřícně zírá) Abych tě zabil.

Bojují, oba s upíří tváří, a je to boj. Kate utíká zpátky proti zdi a oni se obcházejí, beze slova se pozorujíce.

Angel: (prohodí Penna omítkou zdi, otočí se a křičí na Kate) Běž, Kate! Vypadni odsud! Kate, běž!

Penn se vrací dírou ve zdi a žene se na Angela. Vrhne se na něj. Oba se rychle staví znovu na nohy.

Penn: Znáš to jméno? Angelus... co se s tebou stalo?

Angel se rozmáchne po Pennovi, ale ten uhne, chytí Angela za paži a zkroutí mu ji za záda.

Angel: Lidé se mění.

Penn: My nejsme lidé.

Penn hodí Angela na Kate, která na ně míří zbraní. Zatímco se Angel sbírá, Penn zmizí. Kate vzhlédne na jeho upíří tvář.

vysílačka: Lockley, Lockley? Kde jste?

Střih později. Angel má zase lidskou tvář. Policisté prohledávají skladiště.

Kate: Třikrát jsem ho střelila. Jsem si jistá. A on vstal. (Angel k ní pokročí a ona vytáhne svou zbraň a namíří mu hlaveň na hruď) Když teď zmáčknu spoušť, vstaneš taky? (Angel se na ni jen podívá) Co jsi?

Angel: Odpověď už znáš, Kate. (Kate položí zbraň a Angel kolem ní projde) Detaily noviny vynechaly. Něco jsi zatajila. Není liž pravda?

Kate: Co o tom víš?

Angel: Vyléčená zranění. Oběti měly všechny vysátou krev, že jo?

Kate: A měla bych ti věřit víc nebo míň, protože tohle víš?

Angel: Nezastavíš ho, Kate, ne takhle.

Kate: Co tím myslíš?

Angel: Na to je třeba přímé sluneční světlo, setnout hlavu – nebo kolík do srdce.

Kate: (otočí se) Říkáš mi tu dětské báchorky.

Angel: Říkám ti pravdu.

Kate: (prudce se otočí zpátky) Ne. Nevěřím ti.

Angel: Já vím, že ne. Ani po tom, co jsi viděla, si to nepřipustíš. A proto jsi ztracená.

Kate: Slyšela jsem už dost.

Angel sevře pěst kolem křížku, který se jí houpá na řetízku a ona vyjekne při zvuku škvaření masa.

Angel: Ne, neslyšelas ani slovo, a neuslyšíš. Ne teď, ještě ne. (shlédne na kouř, který stoupá z jeho pěsti) Protože v tomhle světě existují věci, kterým nejsi připravena čelit.

Angel odchází a ona na něj zírá.

Střih na Kate sedící v konferenční místnosti a zírající na obrázky na zdi.

strážník: (přináší nějaké nahrávky) Tady je všechno s tím MO, tak daleko zpátky, jak jen jsem to našel. Takže myslíte, že ten chlap napodobuje a je fanoušek historie?

Kate: Něco v tom smyslu.

Kate se dívá na nějaké staré titulky. Jeden z nich říká: „Zabíječ upírů zasáhl v oblasti Garment.“

Střih na Cordy vstávající od svého stolu.

Cordy: Takže jste objevil zjizvenou slabinu sladké Americe, ano? Tak to jste přišel na správné místo. Tady v Angel Investigations nesoudíme, ale sloužíme. Teď jenom kdybyste mi řekl, jak jste se o nás dověděl.

Penn: Vlastně od policie.

Cordy: Vážně?

Penn: Jo. Policistka, se kterou jsem mluvil, byla nadšená. Říkala, že pro pravý lidský dotek… (vstává ze své židle) Bych měl jít k vám.

Cordy: Aha, dobře. (dívá se na tmavý kabát, visící přes jeho židli) Je venku zima?

Penn: Snažím si vzpomenout na její jméno. Jak jen to bylo. Asi vaší výšky, atraktivní, přírodní blondýna…

Cordy: Aha, ano! Kate! Detektiv Lockleyová.

Penn: Lockley, ano, to je ono.

Cordy: Jo. Ona a Angel jsou si velmi blízcí.

Penn: Takže je to víc než jen pracovní vztah. Stará se o ni.

Cordy: Oh, ano. Víc než tuší. To je náš Angel. Tvrdohlavý, spolehlivý, ale nebojící se, že by se do práce osobně zapletl. A vy ze mě totálně taháte informace, že ano?

Penn: Jo.

Cordy: Ale houby. Jste on. Ten chlap. Schopný žáček.

Penn: Uvědom si, že to nedokončíš, než já…

Cordy zvedne rolety a Penn uskočí z přímého slunečního světla pronikajícího dovnitř.

Cordy: Exploduju jako zápalka?

Angel vejde dovnitř a uvidí Penna, ale je od něj oddělen pruhem slunečního světla procházejícího oknem.

Penn: No. (směje se) Hele, kdo je zpátky ze svého setkání, jsem na stejné úrovni jako lidi.

Angel: (aniž by spustil oči z Penna) Dej mi kolík. (v angličtině to znamená i půjč mi peníze)

Cordy: Je 8 hodin ráno. Aha, myslíš jako… (udělá probodávací pohyb) Jasně.

Jde pro kolík.

Penn: Co? Ty nepiješ, tak teď nesmí nikdo?

Angel: Nečekám, že bys to pochopil.

Penn: Chápu. Byl jsem Puritán, pamatuješ?

Angel: Tohle skončí.

Penn: Proč? Protože ty to řekneš? A jak to přesně funguje? Prostě se jednoho rána probudíš a řekneš si, tak a odteď jsem dobrý? (směje se) Ne, Angelusi, tohle neskončí, tohle nikdy neskončí. Bude to pokračovat pořád dál.

Cordy: (vrací se s kolíkem) Tohle není jediná věc, co bude pokračovat pořád dál. (podává kolík Angelovi) Tady. Udělej z něj prach.

Angel: Omlouvám se za to, co jsem ti udělal, Penne, za to, v co jsem tě proměnil.

Penn: Prvotřídního vraha? Umělce? Statečného přetvořitele forem?

Angel: Zkus podřadného řezníka. Podívej se na sebe. I po 200 letech se vracíš ke svému otci. Je to patetické a klišé. Nejspíš máš vražedný oltář na zdi, co? Výstřižky z novin, články z časopisů, možná i pár svíček? Jsi tak prozaický.

Penn se pomalu krade ke dveřím, když se otevřou a vejde Wesley, který si Penna nevšimne.

Wesley: Venku nic o novém upírovi ve městě.

Cordy se ho snaží varovat, ale Penn už Wesleyho chytil ze zadu. Angel pokročí dopředu, ale je znova zastaven slunečním světlem z okna.

Wesley: (vyděšeným hlasem) Což je možná proto, že je tady a drží mě pod krkem.

Angel: Nech ho jít.

Penn: Máš pravdu, Angelusi. Moje práce už vyčichla. Oceňuji kritiku. Tak najděme něco nového, inovaci, něco šokujícího a originálního. Tak jenom pomysli na tu nejhorší věc, jakou si dovedeš představit a uvidíme se tam.

Penn hodí Wesleyho na Angela, popadne svůj kabát, přehodí si ho přes hlavu a utíká pryč.

Střih do knihkupectví s názvem Starobylé oko. Kate si prohlíží regály. 

Střih na Angela jdoucího tmavou ulicí. 

Střih na Penna sedícího ve svém bytě a promýšlejícího svůj další krok. 

Kate si dělá poznámky. 

Díváme se z jednoho na druhého a v pozadí hraje hudba jako z Batmana.

Střih na Kate doma, stále si dělá poznámky z knih. Ozve se zaklepání.

Angel: Ahoj, můžu jít dál?

Kate: Jasně, musíš být pozván, že ano?

Angel: Děláš si domácí úkoly.

Kate: Chceš mě prozkoušet? Jsem plná zajímavých informací. Tak například, tvůj přítel už v L.A. byl a to nejméně dvakrát. Jednou 1929 a pak 1963. Jo, a taky je tu něco v Bostonu 1908. Myslím, že tam byl taky.

Angel: Takže mi věříš?

Kate: Ano, věřím ti.

Angel: Dobře, protože něco plánuje.

Kate: Angelus. Neříkal ti tak? Vyhledala jsem to. A všechno to tam je. Démon s andělskou tváří. Zvlášť brutální bastard podle všech výkazů. Oh, a ne, nesmíš dál.

Angel: Nemůžu odčinit minulost, Kate, vím to.

Kate: Ne, nemůžeš. Vlastně za všechno, co se teď děje, můžeš ty. Tys ho stvořil, ne?

Angel: (tiše) Nech mě pomoci to skončit, prosím.

Kate: Prosím. Tohle slovo jsi myslím slyšel mockrát svého času, že? Prosím… ne… nedělej to. Díky za nabídku, ale NEPOTŘEBUJU tvou pomoc. Vím, co mám dělat. Vrazit kůl přímo do srdce toho zkurvysyna. A až se to stane, předpokládám, že u toho nebudeš. Protože až se příště potkáme, udělám totéž tobě.

Zabouchne mu dveře před nosem.

Střih do Angelovy kanceláře. Cordelie vyhledává na počítači.

Cordy: Ha, tady je to. Los Angeles Globe, 1929. Manager Regents Gardens Hotel říká, že podezřelý vypadal jako tichý, normální typ. Vyšetřování pokračuje! Bez legrace. Co přesně hledáme?

Angel: To ještě nevím.

Wesley: (čte ze staré novinové knihy) 1963 policie pronásledovala vraha do vilového hotelu zvaného Clover Woods Apartements. Než se tam dostali, uprchl. (ukáže jim obrázek z novin) Nikdy ho nechytili.

Cordy: (podívá z fotky na počítači na obrázek v novinách) Je to to samé místo. Nové jméno a plastická operace. Není to poprvé, co se to v tomhle městě stalo.

Angel: Starý dobrý předvídatelný Penn.

Střih na Angela a Wesleyho vcházející do Pennova pokoje v hotelu. Wesley vpadne dovnitř s kolíkem v ruce, zatímco Angel normálně vstoupí.

Wesley: Oh, pozvu tě dovnitř.

Angel: Zpomal. Tohle platí jen u lidí. Vstup do brlohu jiného upíra není problém.

Wesley: Jo, správně.

Angel: (rozhlédne se) Není tu.

Wesley: (vzdychne) Takže co? Počkáme? Vyloupíme ledničku a zkusíme myslet na to nejhorší, co si dokážeme představit?

Angel: (zvedne ze stolu nějaké fotky školního autobusu) Přestaň si představovat.

Wesley přijde, podívá se na fotky ležící na stole, trasu autobusu vyznačenou na mapě a jízdní řád školního autobusu Parkerovy střední školy.

Wesley: Můj bože. Všichni ti školáci.

Angel: Konečně změnil své jednání.

Střih do konferenční místnosti na stanici.

Kate: Dobře, poslouchejte. (zvedne Angelovu kresbu Penna) Všichni jste jednu dostali ve svých balíčcích. Tohle je muž, kterého hledáme. (zvedne dvě fotky Angela, pořízené bezpečnostní kamerou během epizody Sense and Sensitivity) A tohle je muž, díky kterému ho najdeme. To je cesta k našemu vrahovi. Jmenuje se Angel a je to místní soukromý detektiv. Máme důvod předpokládat, že se pokusí s ním setkat. Možná je to jeho příští cíl.

detektiv: Takže obklíčíme Angelovu kancelář. Kolik mužů potřebujete?

Kate: Hodně. Budeme pracovat ve střídavých týmech.

Penn: To se mi ale vůbec nepodobá! (Kate zírá, jak Penn vchází dovnitř) Uh, ty ústa jsou celé špatně!

Dva detektivové se na něj vrhnou.

Kate: (křičí) Ne!

Penn odhodí oba muže na konec místnosti, jako by to byly nějaké panenky. Kate se snaží vytáhnou z kapsy kolík, zatímco my vidíme o kolik jsou upíří reflexy rychlejší než reflexy obyčejných lidí. Penn přelétne pokoj, lehce vezme dva policisty s sebou cestou ke Kate. Katin kolík bez užitku spadne na zem, když ji chytne a opouští místnost, užívajíc ji jako štít.

Střih na Wesleyho, který řídí Angelovo auto do policejních garáží. Hučí to tam jak v úle.

Wesley: Jsme tady.

Angel dá na stranu deku, pod kterou se ukrýval.

Wesley: Nerozumím tomu. Co ti školáci? Neměli bychom být…

policajt: (bouchne rukou do kapoty jejich auta) Zůstaňte tady (za nimi se vynoří policejní auta)

Angel: (odhrne žlutou deku) Je tady. (vystoupí z auta)

policejní vysílačka: Zátah probíhá. Podezřelý se pohybuje v okolí stanoviště na 12. ulici. Bezpečnostní zóna. Buďte opatrní.

Angel proběhne mezi policejními auty do kanálu, který je částečně otevřený.

Penn táhne Kate kanály.

Kate: Co chceš dělat?

Penn: No, myslím, že nejdřív se zastavím a řeknu ti svůj plán. Nebo ještě líp. (mrští jí proti zdi) Ukážu ti to. (zupíří, dojde k ní, chytí ji pod krkem a očichává její tvář) Ah, cítím ten strach. (směje se) Dělá krev sladčí. Víš, kdo mě tohle naučil?

Kate: Nebojím se zemřít.

Penn: Oh. Nechci tě zabít. Ale až skončím, Angel to udělá.

Angel: Autobus plný dětí, Penne? Vážně sis myslel, že na to skočím?

Kate sáhne do kapsy své bundy a vytáhne lahvičku svěcené vody, zatímco se Penn dívá na Angela.

Penn: No, mohl jsi.

Angel: Moc originální.

Kate chrstne Pennovi do obličeje svěcenou vodu. Ten zařve a odhodí ji na stranu. Celá Pennova levá tvář je teď červená spálenina.

Penn: No, v jedné věci jsi měl pravdu, Angelusi. Celých 200 let jsem byl posedlý svým otcem. Ale něco jsem si uvědomil. To jsi ty! (vyskočí a kopne Angela do břicha) Tys mě stvořil! (kopne ho do obličeje a pak několikrát uhodí pěstí) Tys mě učil! (Angel spadne na zem a Penn mu skočí na záda) Tys mi ukazoval cestu, což můj mrtvý otec nikdy neudělal. Ty jsi můj skutečný otec, Angelusi!

Angel: (vstane držíc Penna nad hlavou) Fajn! (mrští jím o zem) Jsi uzemněný.

Bojují. A Kate se rozhlíží po nějaké použitelné zbrani. Zvedne zlomenou desku, ale Penn jí ji vykopne z ruky a pak ji uhodí do tváře. Než stačí udělat víc, Angel ho od Kate odtrhne. Pokračují v boji, zatímco Kate znovu zvedne svůj kus dřeva. Penn vyběhne po zdi, zatímco ho Angel zezadu drží. Přehodí se mu přes hlavu a přistane za ním a drží ho dvojitou podramenní pákou.

Penn: Zapomněl jsi své vlastní lekce, starý učiteli. Nikdy se nevzdávej výhody, pamatuješ?

Angel se podívá na Kate stojící před ním s dlouhým kusem dřeva v rukách. 

Penn: Život mezi nimi tě oslabil! (Angel se stále dívá na Kate a vůbec se nesnaží uhnout) Je nechutné, že kdysi byly doby, kdy bys udělal cokoli, co bylo nutné.

Blízký záběr na Angelův obličej, záběr na špičku dřeva, které drží Kate v rukách a kamera sjíždí na Katin obličej. Blíž na Angelovy oči, blíže na Katinu tvář, zpět na Angelovy oči. Pak vidíme jak Kate probodává Angelovo břicho a zároveň za ním Pennovo srdce. Angel lapá po dechu bolestí, zatímco Penn se mění v prach.

Angel: (ztěžka dýchá a zírá na kus dřeva stále trčící z jeho břicha) Minula jsi.

Kate: (otevře oči) Ne, neminula.

Kate chytí kůl, vytáhne jej z Angelova žaludku a ten zkolabuje držíc se za břicho a sténajíc bolestí. Kate se sesune k zemi jen několik stop od něj.

Střih na Angela, který sedí na střeše jejich budovy a sleduje město se všemi jeho světly. Cordy ve vlněném ponču vyjde za ním a opře se o výklenek vedle něho.

Cordy: Jestli tě zajímá proč žíla na mém spánku dělá to cha-cha, je to proto, že jsem právě měla jeden z těch kosti-drtících a mozek-tříštících vizionářských bolehlavů. (Angel se na ni podívá, pak se otočí zpět. Cordy mu podává papír) Máme práci.

Angel: (vezme si ho) Jen jsem přemýšlel o tom, jak se tohle místo podobá tomu, kde jsem vyrůstal.

Cordy: (podívá se na město) Jo, vidím to. Kromě těch aut, budov a toho, však víš, všeho ostatního.

Angel: Není to tak jiné. Lidé prochází svými životy. Zajímalo by mě, jestli se někdy vážně něco změní.

Cordy: Určitě ano. Oni ano. (podívá se na něj) Tys to udělal. Byly to jen sny, Angele. Nebyli to ani tvé sny, nic neznamenaly.

Angel: Ale užíval jsem si je.

Cordy: Bylo by to asi v pohodě, kdybys tuhle část už nikdy nezmiňoval.

Angel: Je to pořád ve mně, Cordelie.

Cordy: Jistěže je. Každý máme něco. Ale není to jediná věc, která v tobě je. Ty nejsi on, Angele. Už ne. To jméno, co bylo v mé vizi, to nepřišlo pro Angeluse. To přišlo pro tebe. Angele. Musíš věřit, že kdokoli Vyšší Síly… jsou… je… cokoli, poznají ten rozdíl.

Angel: Jo.

Cordy: Lidé se vážně mění.

Angel: Ano, mění. (sleze z výklenku a postaví se vedle Cordy) A někdy se mění zpět. Jestli ten den někdy přijde, já…

Cordy: Zabiju tě.

Angel: (zamrká) Díky.

Cordy: (otáčí se k odchodu) K čemu jsou přátelé.

Angel ji následuje s úsměvem na tváři.

|| zpět ||